Rok 2018 v našich nejdůležitějších kauzách

Nejdůležitější článek loňského roku jsme vydali 28. února. Byl o napojení italské mafie ’Ndrangheta na slovenské vrcholné politiky. Pracovali jsme na něm společně s Jánem Kuciakem rok a půl, avšak text se nám nepodařilo úplně dokončit. Museli jsme ho z bezpečnostních důvodů vydat co nejdříve, neboť Ján a jeho přítelkyně Martina Kušnírová byli zavražděni.

Článek se stal za několik hodin nejčtenějším v historii Slovenska. A to nejen díky slovenským a českým médiím, ale i anglickému překladu. Média se spojila, aby vyslala do světa vzkaz, že vražda novináře pravdu neumlčí.

Portréty Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, Foto: Eva Kubániová

Odhalení a tragická událost zatřásly slovenskou politickou scénou. Jako první odstoupil Marek Maďarič, tehdejší ministr kultury za stranu Smer-SD, v jehož kompetenci byla i média. Posléze opustil i svou stranu a stal se nezařazeným poslancem. Funkce následně složili další tři ministři, včetně ministra vnitra Roberta Kaliňáka.

Dva hlavní aktéři – Mária Trošková a Viliam Jasaň –, přes které vedlo přímé napojení italské mafie na Úřad vlády, museli z této instituce odejít. Nakonec odstoupil i samotný premiér Robert Fico.

Změny v politice z velké části podnítily i hlasy tisíců lidí, kteří se po dobu několika měsíců od vraždy každý týden setkávali nejen na slovenských náměstích, ale i ve světě, aby manifestovali „Za slušné Slovensko“. Protesty svou početností překonaly historické rekordy. Pod tlakem veřejnosti neodcházeli z postů pouze politici, nakonec padly i nejvyšší hlavy z řad policie – tehdejší policejní prezident Tibor Gašpar, ředitel NAKA (Národná kriminálna agentúra) Peter Hraško a šéf protikorupční jednotky NAKA Róbert Krajmer.

Jako novináři jsme udělali, co bylo v našich silách. Formou investigativních článků, na nichž jsme pracovali společně s Jánem Kuciakem, jsme pokračovali dál. Druhá část příběhu o italských „podnikatelích“ nás tak přivedla až do jednoho z tatranských hotelů, Kontakt Wellness Hotel, přes který italský klan Aquinovců pral peníze z prodeje prvotřídního kokainu. A to nebylo všechno. Jak jsme zjistili, v Tatrách se „podnikatelsky“ setkaly rovnou dva vlivné mafiánské klany. Jen pár metrů od Kontakt Wellness Hotelu ve Staré Lesné měla totiž ve správě tamní penzion firma patřící Antoninu Vadalovi. Což je pro změnu člověk blízký italské ’Ndranghetě. A pak že „na východe nie je nič“, jak reagoval tehdejší premiér Robert Fico na podezření z přítomnosti italské mafie na východě Slovenska.

Přestože Robert Fico v posledních týdnech často argumentuje tím, že vazba strany Smer-SD na vraždu Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové se nikdy neprokázala, vazbu své strany na nejmocnější italskou mafii nikdy nepopřel.

Balkánská nákupní horečka

Jaroslav Strnad, Zdroj: Twitter

V lednu 2018 jsme informovali, že nejznámější český zbrojař Jaroslav Strnad nakoupil zastaralou čínskou munici a rozpadající se zbrojařské továrny na Balkáně. Strnadovy nákupy byly podezřelé z několika důvodů. Desítky let stará čínská munice byla sice pro Strnada velice „výhodným nákupním artiklem“, avšak její spolehlivost je sporná. Pro většinu západních armád, včetně armády ČR, je podle odborníků totiž zcela nepoužitelná. Už samotná koupě takové munice nastoluje problém z hlediska jejího legálního prodeje na mezinárodním trhu, ve Spojených státech je dokonce nelegální. Přesto tyto vyřazené „albánské armádní přebytky čínské provenience“ putovaly do Česka.

Strnadovy výhodné nákupy na Balkáně ovšem neskončily jen u nábojů. V Makedonii si za milion eur (přibližně 25 milionů korun) pořídil chátrající továrnu na munici, což vyvolalo podezření, že českého zbrojaře více zajímala vývozní licence na zbraně než samotná muniční výroba. Makedonie, jakožto nečlenská země Evropské Unie a NATO, totiž není vázaná sankcemi na obchod se zbraněmi vůči konfliktním zónám.

Po zveřejnění kauzy začalo NATO vyšetřovat Strnadovy makedonské aktivity. Nelenil ani Jaroslav Strnad a pár týdnů poté převedl svůj podíl v Czechoslovak Group na svého syna.

Když jsou politici na útěku

Zmíněná balkánská nákupní horečka stojí za pozornost i z jiného hlediska. Vzhledem k tomu, že Jaroslav Strnad patří k nejvýznamnějším sponzorům českého prezidenta Miloše Zemana (až dvě třetiny privátních příspěvků na Zemanovo znovuzvolení pocházelo z účtů Strnadových firem), je dobré vědět i následující.

Sašo Mijalkov, Foto: Tomislav Georgiev

Ke koupi Strnadových továren přispěly osoby, které jsou propojeny se Sašem Mijalkovem, dnes již bývalým šéfem makedonské kontrarozvědky. O Sašovi Mijalkovi jsme naposledy psali na konci loňského roku. Makedonská policie tehdy Mijalkova zadržela, neboť z Makedonie uprchnul bývalý premiér Nikola Gruevski, s nímž byl vlivný šéf špionů úzce propojen jak pracovně, tak i prostřednictvím rodinné vazby (bratranec). Gruevski před nástupem do vězení požádal o politický azyl v Maďarsku. V Makedonii byl totiž odsouzen ke dvouletému odnětí svobody za zneužití pravomoci veřejného činitele.

Šedá eminence Gruevskiho kabinetu Sašo Mijalkov v současnosti čelí obvinění z řady závažných zločinů, včetně zneužití pravomoci, podvodů, praní špinavých peněz, zločinného spolčení, poškozování věřitelů a mučení. Makedonská policie nechtěla riskovat další útěk a na Mijalkova vydala zatykač. Po odhalení novinářů z investigace.cz a OCCRP o rozsáhlých investicích v České republice přišel Mijalkov o funkci v roce 2015. V Praze vlastnil luxusní nemovitosti v celkové hodnotě nejméně padesáti milionů korun.

Díky investigativě padají zkorumpované hlavy

Dopady investigativní žurnalistiky se většinou projeví za delší dobu. Jednoho malého vítězství jsme se dočkali v březnu, kdy právnická firma Mossack Fonseca ukončila svou činnost. Firma je známa z kauzy Panama Papers, která naplno propukla v roce 2016. Jednalo se o 11,5 milionů finančních dokumentů pocházejících z této advokátní kanceláře, jež se za pomoci anonymního whistleblowera dostaly do rukou investigativních novinářů. Společně s kolegy z ICIJ jsme tak odhalili daňové úniky, porušování mezinárodních sankcí nebo propojení organizovaného zločinu s politiky, s nejbohatší světovou elitou a s celebritami. Hlavní úlohu ve stovkách šokujících příběhů sehrála právě dříve relativně málo známá advokátní firma Mossack Fonseca, jež se z firem poskytujících finanční služby v daňových rájích postupně vypracovala na čtvrtou největší.

Za sérii článků Panama Papers jsme v rámci kolegia ICIJ získali v roce 2017 Pulitzerovu cenu.

Praní špinavých peněz přes Danske Bank

V kauze Ázerbájdžánské čističky na peníze jsme zjistili, že estonská pobočka Danske bank přehlížela více než podezřelé transakce, které přes ni proudily z několika britských skořápkových firem. Jako jeden ze zdrojů peněz měla sloužit vytunelovaná ázerbájdžánská banka. Vzhledem k tomu, že do podvodu byli zapojeni i vysoce postavení ázerbájdžánští politici a funkcionáři jako například zástupce ředitele tamního protikorupčního úřadu, kauza nebyla nikdy řádně prošetřena.

Mimo to jsme odhalili, že ázerbájdžánská a ruská vláda prostřednictvím čtyř skořápkových, offshorových firem praly špinavé peníze, uplácely evropské politiky, nakupovaly luxusní zboží a investovaly do nemovitostí. Ony čtyři inkriminované firmy měly účty právě v estonské pobočce Danske bank, která na transakcích neshledala nic podezřelého. Podle našich informací mohlo být takto „vypráno“ až 10 milionů dolarů denně.

Dopad této kauzy na Danske Bank byl drtivý. Její nakládání s podezřelými obchodními transakcemi začali vyšetřovat jak v Dánsku, tak v USA. Výkonný ředitel Thomas Borgen byl donucen rezignovat. Svoje vyšetřování zahájila i speciální komise Evropské unie.

Sídlo Danske Bank, Zdroj: CC licence

Vyzkoušeli jsme za vás

O praní špinavých peněz jsme psali už tolikrát, že jsme se rozhodli vyzkoušet, jestli by to prošlo i přes české banky. Záměr byl jednoduchý: založit firmu, otevřít účet v bance a postupně porušit úplně všechna písmena paragrafu 6 zákona č. 253/2008 Sb. (což je paragraf, jenž dle znění zákona o praní špinavých peněz definuje podezřelý obchod). Oproti velkým drogovým kartelům, oligarchům nebo diktátorům byl náš rozpočet, který jsme do projektu mohli investovat, velmi omezený. Nakonec jsme však ušetřili.

Způsobů, jak bez problémů vyprat peníze, existuje mnoho. Naším cílem ale bylo zjistit, kdy se spustí alarm a aktivují obranné mechanismy finančního systému. Proto byl pokus proveden úmyslně nápadně a křiklavě. Použili jsme zkrátka postupy, kdy se kompetentním osobám měly v hlavách rozezvučet výstražné sirény – vlastníkem firmy měl být drogový král z Balkánu Radoljub Radulović, který v žádném případě nechtěl být jmenován. Nastrčenou jednatelku firmy jsme našli na ulici. Nejenže se nám podařilo založit firmu, ale otevřeli jsme si i účet v bance. Bylo to rychlejší a levnější, než jsme předpokládali. Několikeré porušení zákona není jen selháním několika jedinců, spíše poukazuje na špatně fungující systém: bezdomovci z ulice projevili větší opatrnost než zaměstnanci firem a bank.

Vyzkoušeli jsme za vás: Praní peněz? V Česku žádný problém!

Tak dlouho píšeme o praní peněz, až jsme si to vyzkoušeli. Takže vy už nemusíte. https://www.investigace.cz/vyzkouseli-jsme-za-vas-prani-penez-v-cesku-zadny-problem/

Zveřejnil(a) investigace.cz dne Neděle 2. září 2018

 

Akta implantáty: jsou zdravotnická zařízení skutečně nezávadná?

Jak snadné je uvést na trh novou zdravotnickou pomůcku, aniž by musela projít podobně tvrdým testováním jako léky, se přesvědčila holandská novinářka Jet Schouten. Z plastové síťky na mandarinky odstranila cedulky a svůj „vynález“ prezentovala jako speciální zdravotnickou pomůcku pro ženy, které v těhotenství trpí problémy s dělohou. Ze tří institucí udělujících certifikát pak skutečně dostala příslib, že vzhledem k dobře zpracované technické dokumentaci produktu (ta ale záměrně obsahovala alarmující informace o tom, že může poškodit zdraví) nebudou s certifikací této zdravotnické novinky potíže. Společně s novináři z ICIJ jsme se její reportáží inspirovali a rozhodli se globální systém testování a uvádění nových zdravotnických přístrojů, pomůcek či implantátů prozkoumat.

Během projektu The Implant Files (Akta implantáty) jsme tak spolu s ICIJ a jeho partnery po celém světě shromáždili přes 8 milionů zdravotních záznamů týkajících se rozličných selhání zdravotnických přístrojů. Největší část sbírky dokumentů tvoří více než 5,4 milionu oznámení o nežádoucích účincích. Jen za posledních deset let způsobila taková pochybná zařízení 1,7 milionu zranění a téměř 83 000 úmrtí po celém světě. Neexistuje přitom oficiální databáze, kde by se soustřeďovaly zprávy o selhání zdravotnických přístrojů. Vytvoření podobné databáze navíc komplikuje i fakt, že stejný implantát nebo přístroj může mít v každé zemi jiný název. Běžně se stává, že zatímco nefunkční nebo nebezpečný zdravotnický přístroj je v jedné zemi stažen z trhu, v jiné zemi nadále zůstává dostupným. Dokumenty, jež se nám podařilo získat, jsou natolik důležité, že ICIJ se spolu s partnery rozhodli mezinárodní databázi zdravotnických přístrojů vytvořit. Vznikla tak databáze pro kohokoli, kdo si chce zjistit, zda byl v jeho případě konkrétní přístroj či implantát označený jako problémový.

Krátce před uveřejněním první série článků z projektu The Implant Files ohlásily veřejné zdravotnické organizace ve Spojených státech i v Evropě, že chtějí zajistit lepší ochranu pacientů. Jedenáct dní před publikováním poslala americká Food and Drug Administration (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv – pozn. red.) doktorům i pacientům upozornění ohledně přístroje, na který se ICIJ ptalo.

Evropa na investigativní články rovněž zareagovala promptně. Francouzská Národní agentura pro bezpečnost léčiv a zdravotních produktů (ANSM) oficiálně vyzvala pacienty a doktory, aby oznamovali „nežádoucí“ následky. Španělské ministerstvo zdravotnictví pak několik hodin po vydání článku The Implant Files přislíbilo setkání s odborníky, na kterém se mělo diskutovat o zjištění novinářů.

’Ndrangheta: mocný kalábrijský klan u břehů Vltavy

Italskou mafií ’Ndranghetou jsme investigativní události roku 2018 začali i zakončili. ’Ndrangheta je nejvlivnější mafie na světě a jenom v Evropě kontroluje 90 % kokainu. Podívali jsme se, jakým aktivitám se věnuje v České republice. V sérii článků se můžete dozvědět, jak nejmocnější mafie světa vznikla, jak se dostala do Česka, anebo jakými „podnikatelskými“ aktivitami se v Praze zaobírá její významný klan Raso-Gullace-Albanese. O vlivu ’Ndranghety a o tom, že mafiáni jsou obyčejní lidé, kteří prodávají pizzu nebo zmrzlinu, nám v exkluzivním rozhovoru více řekla Sabine Vogt, ředitelka německého Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu Spolkového kriminálního úřadu (BKA). Jen několik dnů poté BKA provedl rozsáhlý zásah proti členům ’Ndranghety. Zadrženo bylo devadesát lidí v Itálii, Holandsku, Německu, Belgii a ve státech Jižní Ameriky.

Klan Raso-Gullace-Albanese přes nákupy nemovitostí pere peníze po celé Evropě. Podílely se na tom i prestižní developerské firmy v Praze. Mimo jiné i na jedné z nejdražších pražských ulic: Pařížské. V rozmezí let 2008–2011 vlastnili emisaři tohoto klanu skrze skupinu českých firem sdružených pod hlavičkou GEO Investments a. s. v širším pražském centru několik činžovních domů.

O tom, že Česká republika se těší oblibě mafiánských rodin a nemusí to být jenom „investování“ v Praze, jsme se přesvědčili v naší poslední kauze. V Rozvadově, zapadlé vesnici na hranicích Česka a Německa, zasedli k oválným hracím stolům členové ’Ndranghety, Sacra Corona Unity i Cosa Nostry, neboli tří nejsilnějších a nejznámějších italských mafií, aby se zúčastnili jednoho z největších pokerových turnajů v Evropě s honosným názvem Italian Poker October Festival. A proč právě v srdci Českého lesa plného zaniklých osad, rašelinišť, zničených kostelů a zámků? Nachází se tu totiž přepychové rozvadovské King’s Casino a jak řekl Fabrizio Gerolla, jeden ze spoluorganizátorů celé akce: „Podmínky pro hazard jsou v Česku mimořádně příznivé.“

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.