Mafiáni bývají obyčejní lidé, u kterých si kupujete pizzu

Policejní vyšetřovatelé z Holandska, Belgie, Itálie a Německa provedli minulý týden koordinovanou razii pod krycím názvem „Pollino“. Zaměřovala se na nelegální aktivity členů ´Ndranghety – italské mafie, která je v současnosti jednou z nejmocnějších zločineckých organizací na světě. Operace „Pollino“ byla dosud největší společnou akcí evropské policie a justice v potírání přeshraničního organizovaného zločinu. V Německu této operaci velel Spolkový kriminální úřad (BKA). Reportéři z investigace.cz se vydali do Wiesbadenu, sídla BKA, aby udělali exkluzivní rozhovor se Sabine Vogt, ředitelkou Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu. Publikujeme jeho první část, která se týká právě ´Ndranghety.

Kdy italská mafie zapustila v Německu kořeny?

Italové přišli do Německa v 70. letech za prací v dolech a v dalších průmyslových odvětvích. Většina z nich tady zůstala a založila rodiny. Pro ´Ndranghetu i jiné italské mafie jsou rodinné vazby velmi důležité, těží z nich i v nezákonném podnikání. Přítomnost mafie jsme začali pociťovat v 80. letech. Na počátku proto byla snaha zjistit, kolik u nás má členů. Nejednalo se jen o ´Ndranghetu, ale i Cosa Nostru a Camorru. Napočítali jsme okolo 60 členů, kteří měli v Německu trvalé bydliště. V 90. letech jsme se jim snažili dostat na kobylku, rozjeli jsme vyšetřování. A to i díky našim italským kolegům.

Jak spolupráce s italskými kolegy probíhala?

Možná si pamatujete, když italská mafie v roce 1992 zavraždila soudce Borsellina a státního zástupce Falconeho. S oběma jsme velmi úzce spolupracovali, hlavně s Falconem. Jejich vraždy pro nás byly oním pomyslným budíčkem. Vznikl tak speciální tým, který se zaměřoval na italskou mafii v Německu. Od té doby jsme naši úzkou spolupráci s italskými kolegy nepřerušili.

Infobox: Borsellino a Falcone

Giovanni Falcone byl italský soudce v Palermu na Sicílii, jenž svůj profesní život zasvětil boji proti sicilské mafii. Po dlouhé a významné kariéře byl Falcone 23. května 1992 při pumovém útoku nevídané síly u města Capaci mafií Corleonesi zavražděn. Jenom 27 dní poté byl zabit i jeho blízký přítel Paolo Borsellino. Borsellino je považován za jednoho z nejdůležitějších soudců, které italská mafie zabila, a také za jednoho z hlavních symbolů bitvy státu proti mafii. Jako uznání za jejich neúnavné úsilí byli oba neapolští soudci oceněni italským „Medaglia d’oro al valore civile“ (Zlatá medaile za odvahu v civilní společnosti).

Kdy jste si uvědomili, že působení italské mafie představuje pro Německo vážný problém?

Až v roce 2007. Tehdy došlo k takzvanému duisburskému masakru, během něhož bylo zavražděno šest členů italské mafie. Jednalo se o spor mezi dvěma rodinnými klany ´Ndranghety. Ty se většinou snaží být co nejméně vidět. Tato událost vedla k tomu, že jsme společně s italskou policií založili pracovní skupinu, která je dodnes aktivní. Pravidelně se setkáváme, vyměňujeme si informace, jednou za rok máme strategickou poradu, na níž se domlouvají další kroky do budoucna.

Infobox: Duisburský masakr

Byl vyvrcholením dlouhotrvajícího konfliktu mezi dvěma klany ´Ndranghety, Strangio-Nirta a Pelle-Vottari-Romeo, který započal v roce 1991 v italské Kalábrii v obci San Luca. V německém Duisburgu bylo v srpnu 2007 zavražděných pouze šest mužů, masakr však byl výjimečný proto, že šlo o vyřizování účtů mezi ´ndranghetisty v zahraničí. Italské úřady zareagovaly na bezprecedentní masakr v zahraničí razantně. Italská policie v důsledku toho výrazně zvýšila bezpečnostní opatření ve vesnici San Luca a více než sto ´ndranghetistů bylo zadrženo. Německá a italská policie začaly intenzivněji spolupracovat a čtyři členové klanu Strangio-Nirta byli zatčeni v prosinci 2007.

Jaký je podle vás rozdíl mezi fungováním italské mafie v dnešním Německu a v 90. letech?

Změnilo se hlavně to, že policie se jim více věnuje. Jsme si vědomi rizik, která s sebou tyto zločinecké organizace nesou. Lépe s italskými kolegy spolupracujeme. Není jednoduché rozkrýt, jakým způsobem mafie nezákonně podniká, protože jsou velmi flexibilní. Bylo by mnohem jednodušší najít v jejich ilegální činnosti určité vzorce, jenže její členové neustále mění taktiku. Pokud by ji neměnili, nepřežili by.

https://www.investigace.cz/ndrangheta-zrod-nejmocnejsi-mafie-sveta/

Kolik členů má v současnosti italská mafie v Německu?

Napočítali jsme zhruba 590 členů různých klanů italských mafií, což je na první pohled obrovský nárůst. Lze to ale vysvětlit tím, že jsme dnes efektivnější v získávání informací ze zahraničí, v jejich analýze. Takže to neznamená, že by u nás dříve bylo pouhých šedesát členů italské mafie. Jen je dnes umíme mnohem lépe identifikovat.

Jak poznáte, že někdo patří k mafii?

Díky mezinárodní spolupráci, sdílení informací a znalostí. Potřebujeme zkrátka vědět to samé co naši italští kolegové a z různých kousků postupně složit celou skládačku. Nejtěžší a zároveň nejdůležitější je sledování toku peněz. Složité je to proto, že často jde o hotovost a vy musíte zjistit, kudy „teče“. Hotovost si členové mafie u sebe samozřejmě dlouho neponechávají a investují ji. V Německu především do nemovitostí. Nemáme ale centrální katastr nemovitostí, který by nám ukázal, kdo je vlastníkem té které budovy. Katastry existují pouze na úrovni jednotlivých spolkových zemí, což vyšetřování dost komplikuje. Když za námi přijdou italští kolegové s otázkou „vlastní u vás tenhle ´ndranghetista nějakou nemovitost?“ nejsme schopni jim ihned odpovědět, musí upřesnit, kde přesně se v Německu pohybuje.

Má ´Ndrangheta někoho, kdo její aktivity v Německu koordinuje?

Není to tak jednoduché. ´Ndrangheta nemá nikoho, kdo by v Německu dával rozkazy ostatním ´ndranghetistům. Nicméně víme, že má své prověřené lidi, určité „garanty“ pro jednotlivá odvětví podnikání mafie. A tito lidé se samozřejmě mění, občas přijde někdo nový nebo se u těch starých změní pravidla. Takže je to proměnlivá záležitost.

Komunikují mezi sebou jednotlivé italské mafie přítomné ve vaší zemi?

Členové těchto mafií se více méně spoléhají na rodinné klany. Zaznamenali jsme však ojedinělé případy, kdy mezi sebou mafie spolupracovaly. Například spolupráce mezi ´Ndranghetou a Cosa Nostrou, ta ovšem probíhala jen na osobní úrovni některých členů, nešlo o systémovou věc.

https://www.investigace.cz/ndrangheta-jak-funguje-a-jak-se-dostala-do-ceska/

Jak byste popsala současný stav ´Ndranghety v Německu?

Musíme si uvědomit, že ´Ndrangheta je u nás z italských mafií nejpočetnější. A taky nejaktivnější. Nevíme zdaleka o všem, co dělají, mají zde spoustu aktivit. Zjistili jsme, že většina klanů se zaměřuje na byznys, který je zdánlivě legální. Například distribuce olivového oleje, vína nebo jídla do restaurací. Na majitele restaurací ale vyvíjejí nátlak typickým mafiánským způsobem: nevyhrožují, že zabijí jejich synovce, pokud si majitel neobjedná jejich víno. Stačí, když zmíní něčí jméno v konverzaci, dodají pár vágních vět, co by se třeba mohlo stát. To jako nátlak na majitele obvykle stačí. Ti jsou v pozici, kdy se musí rozhodnout, zda jejich víno – obvykle nevalné kvality – vezmou. Co mají ti majitelé dělat? Tímto způsobem od nich mafie inkasuje peníze, to je pro působení ´Ndranghety v Německu typické.

Proč to majitelé restaurací nehlásí policii?

Většina z vydíraných majitelů jsou Italové žijící v Německu a ti moc dobře vědí, co se děje, s kým mají tu čest, když za nimi někdo přijde s takovou „nabídkou“. Podle mě by etnickým Němcům nemuselo vůbec dojít, o co jde. Mafie se většinou zaměřuje na zranitelné skupiny, s nimiž může jednoduše manipulovat. Netvrdím, že vydíráním nebo podvodnými schématy jsou ohroženi pouze Italové. Každopádně jsou hlavní cílovou skupinou ´Ndranghety.

Je vydírání restauratérů hlavní činností ´Ndranghety v Německu?

To ne. Máme informace, že ´Ndrangheta je velmi činorodá i v obchodování s drogami nebo v podvodech s pojistným u automobilů.

Páchají tyto nezákonné aktivity jenom v Německu?

Vůbec ne. Nejde o nic, co by bylo specificky německé. Dám vám příklad. Členové mafie, kteří u nás dlouhodobě žijí, často cestují do své původní domoviny. V Německu mají normální zaměstnání a zdánlivě obyčejný život. Musíte mít na paměti, že jsme v Evropské unii zrušili hranice. I proto je pro nás tak těžké pátrat po jejich aktivitách. Když na někoho z nich vydáme zatykač v Německu, je v tu chvíli už v Itálii, což platí i naopak, když po něm jdou italští kolegové. To je jeden z důvodu, proč jsme vytvořili společnou operační skupinu.

Jak moc si je německá společnost vědoma přítomnosti mafie?

Osobně si myslím, že jsme ohroženi tím, jak naše společnost ztrácí vnímavost vůči zločinům mafie. Když uvidíte někoho ležet na ulici, ihned víte, že je něco špatně. Je to zjevné. Mafie však pracuje v tichosti. Nechtějí se dostat do hledáčku policie nebo médií. Chtějí nepozorovaně proplouvat, být ve stínu zájmu veřejnosti. V Německu už žije třetí nebo čtvrtá generace italských mafiánských klanů. A přesto stále nevíme, jak přesně fungují. Velkou roli v tom hraje omerta. Tento tradiční „zákon mlčení“ se nám pořád nedaří prolomit. I to mafii umožňuje nelegální podnikání. Vezměte si například zmíněné vydírání v restauracích. Zeptejte se některého z vydíraných restauratérů – odpoví vám, že nemá zájem o tom mluvit. A to je řeč pouze o restauracích, menších zločinech. Což teprve ty velké, v nichž se točí úplně jiné částky peněz?

https://www.investigace.cz/ndrangheta-mocny-kalabrijsky-klan-u-brehu-vltavy/

Jaké dopady má mafie na společnost?

Výsledkem je neustálý konflikt mezi státem a zločineckým podsvětím. Nemůžeme však v žádném případě srovnávat situaci v Německu s Itálií. Nemáme tu paralelní ilegální stát. V Itálii zločinecké organizace, jež mají moc, ovlivňují například i rozhodnutí starostů. Řekla bych, že tohle se u nás neděje. Velmi nebezpečné je ale prolínání legálního byznysu s nezákonným.

Je rozdíl mezi tím, když chce mafián rozjet nelegální činnost v Itálii, a když v jiné zemi?

Není v tom žádný rozdíl. Majitel nezákonného byznysu v Německu může žít v Itálii, dnes je vše organizováno mezinárodně. Nelze říct: tohle se děje jen v Německu a tohle zase v Česku. Mafie se globalizovala.

Můžete uvést příklad, v čem se mafie globalizovala?

Uvědomili jsme si, že ústřední roli vždy hrají peníze. A valná většina výdělku z nezákonných aktivit je stále v hotovosti. Takže sledujeme převážení peněz například z Německa do Rakouska, hotovost občas ukrývají v autech. Je to ten nejjednodušší způsob převozu peněz. Pokud je v minulosti policie našla, nebylo ještě vyhráno. Záleželo na konkrétní situaci, zda je mohla či nemohla zabavit. V loňském roce jsme proto v Německu přijali nový zákon, který takové zadržení peněz usnadňuje. To byl velmi důležitý krok. Vyšetřujeme případy podnikání a když máme dobré stopy i ukazatele, že se nejedná o legální zdroj příjmů, můžeme ihned zasáhnout a peníze zabavit. Poslední slovo má samozřejmě soud. Pouze soudce je oprávněn vyřknout verdikt, zda je daný příjem zákonný, či ne.

Je možné potkat italského mafiána v běžném každodenním životě?

Samozřejmě! Jsou to často obyčejní lidé, u kterých si kupujete zmrzlinu nebo pizzu. To jsou jejich tradiční povolání, která stále používají jako krytí pro nezákonnou činnost. Při pohlede zvenku proto nic podezřelého nepoznáte.

Jak může veřejnost přispět k boji proti mafii?

Snažíme se povzbudit lidi, aby o svých problémech s mafií mluvili, aby prolomili omertu. Chápu, že to, co požadujeme, pro ně není vůbec jednoduché. Když se ale ocitnou v situaci, kdy jim vyhrožuje mafie, měli by to nahlásit policii. Policie jedné z našich spolkových zemí dokonce spustila v souvislosti s omertou veřejnou kampaň.

Máte mezi italskou mafií své informátory?

Tohle nemůžu komentovat.

Mají klany ´Ndranghety, jež jsou přítomny v Německu, vazby na Českou republiku?

Nemůžu vývoj ve vaší zemi komentovat. Mohu říct pouze to, že když jsem zkraje devadesátých let navštívila Českou republiku, kolovaly u vás zvěsti o tom, že italská mafie nakupuje v Praze budovy. Tehdy se to nikomu nepodařilo prokázat. Víme, že bohatí lidé skupovali budovy, domy a byty ve velkém. Podobný vzorec najdete samozřejmě i u Rusů. Zda všechny peníze na tyto nákupy pocházely ze zákonné činnosti, to nevíme.

Dr. Sabine Vogt

Po studiu práv zahájila kariéru u Spolkového kriminálního úřadu (BKA), kde pracovala v různých úsecích a vybudovala Úsek finančního vyšetřování. V rámci pozice ve Výzkumném ústavu kriminalistiky a kriminologie BKA pracovala tři roky (1997–2000) ve Spojených státech. Po návratu vedla nově založenou Sekci finanční zpravodajské služby (FIU). Stala se vedoucí skupiny v analytickém úseku pro kriminalitu, takzvaných bílých límečků, a vedla Kriminalistický ústav BKA. V současné době je ředitelkou Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu.