Pavla Holcová
Když jsme s Jánem Kuciakem začali zkoumat italský organizovaný zločin na Slovensku, začínali jsme od nuly. Kriminologové nám tvrdili, že se o tom nic neví, a když už jsme našli zmínky o Slovensku, Itálii a organizovaném zločinu, jednalo se většinou o Slováky v Itálii.
Jednou z mála výjimek byl Poprad a okolí. V Popradu se skrýval a následně byl chycen nájemný vrah Ugo de Lucia, který pracoval pro odnož italské mafie Camorry. Nedaleko Popradu ve Staré Lesné měla ve správě penzion firma, která patřila Antonino Vadalovi. Ten měl pro změnu blízko k italské ´Ndranghetě. A jen pár metrů od penzionu si rezidenci stavěla rodina Aquino-Lišková, která do Evropy dovážela prvotřídní kokain, a to rovnou po tunách.
„Nové“ auto
Protože jsme na kauze Aquinovců a jejich vztahu ke Slovensku s Jánem už několik měsíců pracovali, dojeli jsme se do Staré Lesné podívat. Byl březen, sníh se pomalu měnil v šedou břečku a všichni už tak toužili po jaru, že si kávu začali objednávat na zahrádku a zabalení v péřovkách předstírali, že je teplo.
Já jsem jela do Popradu vlakem, Jano řekl, že mě naproti legendárnímu hotelu Tatra nabere svým novým autem. Tak ho aspoň popsal.
Zhruba půl hodiny poté, co jsme měli mít sraz, mi zavolal, že má defekt a že bude mít asi hodinu zpoždění. Jano nakonec dorazil po dvou hodinách a na rezervní pneumatice. Prý to nešlo opravit. Mimo řečí mě pak upozornil, že má řidičák teprve týden a kdybych se bála, tak můžu řídit já.
Do Staré Lesné jsme nakonec dorazili odpoledne, ubytovali se u paní, která trvala na tom, že se obejdeme bez účtenky, a vyrazili na obhlídku. Pěšky, protože auto tentokrát nenastartovalo.
Horní část pro horních deset tisíc. A Antonina Vadalà
Stará Lesná má necelý tisíc obyvatel, zatímco ubytovací kapacita je mnohonásobně větší. Vesnice je rozdělená na dvě části. Ta horní, blíž Tatrám, je pro prominenty. Tady se nacházejí hotely a vilky alpského typu. A tato část vysloužila Staré Lesné přezdívku slovenské Beverly Hills.
V horní části Staré Lesné se nachází hotel Kontakt, který Aquinovci koupili přes svého účetního od Pavla Miškova. Podle belgického soudního spisu měli právě přes tento hotel Aquinovci prát peníze z drogového byznysu. Kousek pod hotelem je rezidence Silvie Liškové a hotel Solvo, který měla ve správě firma Antonina Vadalà.
Toho Antonina Vadalà, kterého jméno známe z našeho posledního článku s Jánem Kuciakem.
Rezidenci Silvie Liškové nelze přehlédnout. Jako by do místním folklórem a socialistickým realismem inspirované architektury nepatřila. Moderní design, mramor, soukromý bazén, několik garáží a výhled z oken překvapivě situovaných tak, aby nebylo vidět na hory.
Když jsme si s Janom dům prohlíželi, byla to skoro dokončená stavba. Vypadala, jako by ji někdo přerušil v půlce pohybu. Zatímco v kuchyni už bylo vše připravené na luxusní automat na kávu, v zahradě se v hnijících bednách ještě válely mramorové obklady a pytle s cementem.
Strach místních?
Spodní část Staré Lesné se od horní výrazně liší. Je v ní kostel, radnice a hospoda, kde místní nad pivem Corgoň probírají, jestli má někdo vůbec něco nového.
Tady v hospodě to vypadá, jako by každý ten příběh Silvia Aquina a jeho slovenské manželky Silvie Liškové znal. Znal, ale bál se o něm mluvit. Naše dotazy na Aquinovce dokázaly vyvolat jen zírání do upitých piv, rychlé změny tématu nebo dlouhé zkoumavé pohledy.
Ti, co už měli pár piv v sobě, neochotně přiznávali, že ta nedostavěná moderní vila s garážemi a mramorovým obložením patří někomu z Belgie nebo Holandska, ale že nic dalšího neví, a navíc o tom nechtějí mluvit.
Není se co divit. Slovenská rodačka Silvia Lišková se vdala za kdysi jednoho z nejmocnějších belgických narkobaronů: Silvia Aquina. Podle soudního spisu dovážela rodina Aquinů do Evropy čistý kokain přímo z Latinské Ameriky. A dovážela ho po tunách. V roce 2015 byl Silvio Aquino zastřelen nájemnými vrahy ve svém autě, kde s ním seděla i Silvia Lišková. Ta sice útok přežila, ale prý ji to silně poznamenalo.
Ozajstná Tatramatka: Jak globální drogový kartel pral peníze přes hotel v Tatrách
Nechejte ji na pokoji
„Nechejte ji na pokoji, měla dost. Vím, jak na tom je, jsem její přítelkyně,“ vysvětluje nám Julie Szafková, manažerka nedalekého hotelu Kontakt, přes který měla rodina Aquinů podle belgické prokuratury prát peníze z kokainu. Po chvilce váhání dodává: „Žije v Belgii, její děti tam chodí do školy. Ale není tam šťastná. Oni nejsou její rodina,“ dodala s poukazem na to, že Silvia Lišková je doma na Slovensku.
Julie Szafková působí dojmem vrcholové manažerky. Drží si odstup, odpovídá uvážlivě a situaci má na rozdíl od nás plně pod kontrolou. Já mám promočené boty, došla mi baterka v diktafonu a tak obecně na mě padá únava. Jano na tom není o moc líp, musí večer ještě dopsat článek a poslat ho do Aktualit.
Szafková zároveň vypadá, že je jediná osoba ve Staré Lesné, která drží monopol na příběh o rodině Aquinů. Zatímco ostatní podali lepší i horší výkon v tom, jak odignorovat naše otázky na příběh Silvie a Silvia, Szafková byla sdílnější.
„Byla jsem s ní na pohřbu [Silvia Aquina, pozn. red]. Měla šrámy přes půlku obličeje. To jí udělali ti Albánci. Přečtěte si belgické noviny, tam najdete, co hledáte,“ uzavřela debatu Szafková.
Debatu však Szafková neuzavřela jen s námi. Do pár hodin po tomto rozhovoru se s námi všichni přestali bavit. V recepci hotelu Kontakt nám to vysvětlili: „Pokud něco potřebujete vědět, ptejte se paní Szafkové. My vám nic říkat nesmíme.“