Z Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů dokumentů: interní e-maily, hodnocení rizikových klientů i zprávy o možném praní peněz. Projekt Inside Deutsche Bank odhaluje informace o miliardářích, politicích i účtech Donalda Trumpa, Jeffreyho Epsteina a o sankcionovaných podnikatelích.
Tyto dokumenty téměř rok analyzovalo více než 230 novinářů z celého světa v rámci investigativního projektu Inside Deutsche Bank. Za Českou republiku a Slovensko byla součastí projektu redakce investigace.cz.
Záznamy se týkají nejcitlivějších oblastí fungování banky, včetně boje proti finanční kriminalitě, monitorování sankcí, interního auditu a rozhodování o rizikových klientech.
Když se Christian Sewing v roce 2018 stal generálním ředitelem Deutsche Bank, poznamenané řadou skandálů, slíbil, že pod jeho vedením bude banka disciplinovanější, méně náchylná k rizikům a vlastně „trochu nudnější“.
Banka se od té doby snaží přesvědčit veřejnost, že éra skandálů je za ní. Projekt Inside Deutsche Bank však tento obraz zpochybňuje. Ukazuje, že banka sice vybudovala rozsáhlý systém kontroly dodržování předpisů, ale opakovaně jeho doporučení ignorovala.
Motivace whistleblowerů
Dva whistlebloweři předali dokumenty indickému novináři Josymu Josephovi a jihoafrické novinářce Khadije Sharife. Pro jejich analýzu a sdílení s více než padesáti médii vznikla nezisková organizace Barracuda Media.
Totožnost informátorů, kteří zkopírovali a odnesli soubory z banky, jako novináři chráníme. Dokumenty poskytli rovněž americkému ministerstvu spravedlnosti, americkímu Úřadu pro potírání finančních trestných činů (FinCEN) a britskému daňovému a celnímu úřadu (HM Revenue and Customs), jak potvrdil jejich právník.
Whistlebloweři chtěli především upozornit na vztahy Deutsche Bank s ruskými oligarchy a na její obchodní vazby na ruské peníze.
Trump, Epstein i „řezník z Hamá“
Deutsche Bank podle uniklých dokumentů opakovaně přehlížela varovné signály možného praní špinavých peněz a porušování sankcí. Pro vlivné klienty ochotně obcházela vlastní pravidla.
Dokumenty odhalují důvěrné finanční informace o mimořádně vlivných osobách. Kromě Trumpa a Epsteina – kteří, jak je známo, využívali služby Deutsche Bank poté, co je jiné finanční instituce odmítly – obsahují podrobné informace o oligarších spojených s Putinem, jako jsou Oleg Děripaska a Roman Abramovič.
Právnická firma reprezentující Abramoviče řekla reportérům, že „našemu klientovi nenáleží komentovat interní procesy a rozhodnutí Deutsche Bank“. „Pokud tyto interní procesy obsahovaly nepodložené spekulace týkající se našeho klienta, ten tyto spekulace odmítá,“ dodala. „Popírá jakékoli obvinění či náznak protiprávního jednání, včetně jakéhokoli obvinění z trestného činu, korupce nebo nekalého jednání.“
Deutsche Bank také jako korespondenční banka pomáhala zpracovávat platby spojené s Rifátem al-Asadem, bývalým syrským viceprezidentem známým jako „řezník z Hamá“. Přezdívku získal kvůli své roli při krvavém zásahu v syrském městě Hamá v roce 1982.
Ještě v roce 2015 Deutsche Bank pokračovala ve zpracování milionových převodů s malajským finančníkem Jho Lowem. Přestože z médií už musela banka vědět, že Low je ústřední postavou skandálu 1MDB, v jehož rámci bylo z malajského státního investičního fondu údajně odcizeno více než 4,5 miliardy dolarů a prostředky pak byly legalizovány prostřednictvím globálních bank. Malajská pobočka Deutsche Bank nyní čelí žalobě ze strany 1MDB kvůli své údajné roli při přesunu části těchto prostředků.
Vyšetřování vyvolává otázky, zda je jedna z největších světových finančních institucí, která je od finanční krize v roce 2008 považovaná za „příliš velkou na to, aby zkrachovala“, ve skutečnosti spíš příliš poškozená na to, aby se dokázala sama napravit. Pokud ano, mělo by to závažné důsledky ve více než padesáti zemích, kde banka přímo působí, a ve více než 140 zemích, kam sahá její síť korespondenčních bank.
Video: Šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová a redaktor Dávid Pásztor ve videu diskutují o práci na projektu Inside Deutsche Bank.
Nikdy to není nuda
Deutsche Bank zaplatila od roku 2000 více než dvacet miliard eur na pokutách a mimosoudních vyrovnáních kvůli pochybením v oblasti hypotečních cenných papírů, manipulace s úrokovými sazbami, ruských zrcadlových obchodů (tedy propojeného nákupu a prodeje stejných cenných papírů v různých měnách, pozn. red.), selhání v boji proti praní špinavých peněz a kvůli dalším nekalým praktikám.
Ve své odpovědi novinářům z projektu Barracuda Media banka uvedla: „Dnes jsme jiná banka.“
Kompletní odpověď Deutsche Bank konsorciu Barracuda Media si můžete přečíst zde.
Jenže uniklé dokumenty naznačují něco jiného: zaměstnanci banky v roce 2019 narazili na rozsáhlou síť, o níž se domnívali, že slouží k praní špinavých peněz. Skrze systémy banky protekly stovky milionů eur přes společnosti na Kypru, ve Velké Británii, Hongkongu a v Ukrajině.
Monitorovací systémy banky sice zachytily některé podezřelé transakce, ale nedokázaly rozpoznat jejich vzájemné souvislosti. Trvalo zhruba tři roky, než jeden zaměstnanec tento vzorec odhalil. Jeden z manažerů tehdy žertoval, že banka našla dalšího „zaměstnance měsíce“. Následně ale upozornil na zásadní problém: „Naše systémy to nezachytily.“
Chronické nenahlašování podezřelých transakcí
Interní vyšetřování banky v Kolumbii, nazvané Projekt Cali, odhalilo, že v roce 2019 banka zpracovala tisíce transakcí pro společnosti spojené s odvětvím zábavy pro dospělé. Peníze byly zasílány ženám v Kolumbii velmi podezřelými cestami, aniž banka většinu těchto transakcí nahlásila úřadům.
Interní vyšetřování označilo nejméně osm z těchto společností za podezřelé z „praní špinavých peněz“ a další za „organizovaný zločin“. Když banka odhalila varovné signály, které jí v průběhu roku 2019 unikly, podala 230 hlášení o podezřelých aktivitách a zakázala veškeré platby od těchto společností. V té době však již byly provedeny transakce v řádu milionů dolarů.
Reportéři také zjistili, že Deutsche Bank od roku 2015 zprostředkovávala transakce v hodnotě stovek milionů dolarů, do nichž byla zapojena singapurská skupina Xangbo, aniž si všimla varovných signálů podezřelé činnosti nebo na ně reagovala. Společnosti napojené na bratry Guptovi mohly v období od prosince 2012 do ledna 2017 přes síť Xangbo převést přibližně 675 milionů dolarů. Bratři Guptové čelili obvinění, že díky vazbám na jihoafrického prezidenta Jacoba Zumu ovlivňovali jmenování ministrů a rozhodování státních firem, aby získávali lukrativní veřejné zakázky a obohacovali se na úkor státu.
Bratři Guptové na otázky reportérů nereagovali.
K podrobnějšímu prověření transakcí skupiny Xangbo přimělo Deutsche Bank až upozornění externího informátora z prosince 2019, které se týkalo jiných, údajně podvodných aktivit v Singapuru a dalších zemích. Podle uniklých záznamů banka začala proces ukončování obchodního vztahu s Xangbo až v roce 2021. U některých složitých transakcí přitom dospěla k závěru, že neexistují dostatečné důvody pro podání hlášení o podezřelé činnosti.
Mezitím zůstaly neodhaleny transakce zahrnující podezřelé severokorejské krycí společnosti, a to i přesto, že některé platební údaje obsahovaly slova „Severní Korea“.
„Přísné standardy neinterpretujte nadměrně, abychom nepřišli o klienty“
V jednom z uniklých e-mailů si Christian Sewing, tehdy člen představenstva Deutsche Bank, stěžoval na dopady pravidel „poznej svého klienta“ (KYC) na příjmy banky. Tato pravidla bankám ukládají povinnost ověřovat totožnost klientů a zjišťovat původ jejich peněz. „KYC nám podlamuje příjmy,“ napsal Sewing.
Deutsche Bank odmítla interpretaci, podle níž Sewing přikládal obchodním zájmům větší váhu než kontrolním mechanismům. Podle banky naopak vždy zdůrazňoval důležitost kontrol a řízení rizik.
Příkladem je Timur Kulibajev, miliardářský zeť bývalého prezidenta Kazachstánu, jehož jmění je již dlouho předmětem otázek.
V lednu 2020 Deutsche Bank zablokovala příchozí platbu ve výši patnácti milionů dolarů z účtu ve Spojených arabských emirátech poté, co Kulibajev nedokázal dostatečně vysvětlit její původ.
Podle uniklých záznamů začali zaměstnanci banky o několik týdnů později připravovat otevření účtu v Lucembursku na jméno jeho manželky. Teprve o několik měsíců později banka diskutovala o možnosti ukončení dlouholetého obchodního vztahu.
Kulibajev prostřednictvím svých právníků odmítl jakékoli pochybení. Podle nich banka znala zdroje jeho příjmů a tvrzení, že by před ní svůj majetek zatajoval nebo jí vědomě poskytoval nepravdivé či zavádějící informace, jsou prý kategoricky nepravdivá.
Dobré obchodní příležitosti, laxní pravidla
Banka také upustila od formálního posouzení sankčního rizika u dceřiných společností kanadské letecké a obranné firmy Bombardier. Učinila tak navzdory upozorněním vlastního oddělení, že Bombardier podniká v zakázaných zemích představujících „zvláštní riziko“. Banka přihlédla k dlouhodobému obchodnímu vztahu s firmou i k jejím nízkým tržbám z těchto rizikových zemí. Navzdory interním obavám byla povinnosti zveřejnit vlastnické vztahy jedné ze svých dceřiných společností zbavena i francouzská firma Thales, další výrobce v obranném průmyslu. Představitelé banky poukázali na „dobré obchodní příležitosti“, které od této skupiny očekávali.
Společnost Bombardier na otázky reportérů nereagovala.
Deutsche Bank přijímala do svých řad děti vlivných politiků, manažerů a vládních úředníků, včetně uchazečů, kteří neuspěli v testech způsobilosti nebo neměli potřebnou kvalifikaci. Alexej Storčak, syn ruského náměstka ministra financí, byl přijat v roce 2010 a následně kolegům poskytoval neveřejné informace týkající se emise dluhopisů. Deutsche Bank poté interně prověřovala, zda takové informace vůbec měl mít k dispozici.
V roce 2019 banka zaplatila 16,1 milionu dolarů v rámci mimosoudního vyrovnání poté, co americká Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) prošetřila její náborový program. Podle interního výpočtu obsaženého v uniklých dokumentech banka získala přibližně 190 milionů dolarů na příjmech z transakcí souvisejících se zaměstnáváním příbuzných zahraničních vládních představitelů.
„Dobří a špatní oligarchové“
Poté, co Putin anektoval Krym, donutily západní sankce banky rozhodnout, kteří ruští klienti jsou pro ně stále přijatelní. „Začali jsme sestavovat seznamy,“ řekl novinářům zdroj z banky. „Dobří a špatní oligarchové.“
Uniklé dokumenty ukazují, že banka se opakovaně potýkala s Rusy, na které byly uvaleny sankce nebo kteří byli politicky exponovaní, a přitom se zdráhala vzdát se lukrativního obchodu. Z dokumentů také vyplývá, že vedení Deutsche Bank ještě v květnu 2020 plánovalo rozšířit některé obchodní aktivity spojené s Ruskem. Jedna z pracovnic oddělení pro boj proti finanční kriminalitě tehdy tento krok přirovnala k tomu, jako by její tým někdo hodil pod vlak.
Korespondenční bankovnictví je neviditelnou infrastrukturou globálních financí. Prostřednictvím něj Deutsche Bank převádí peníze pro jiné banky a poskytuje jim přístup k eurům, dolarům a mezinárodním trhům. Je to lukrativní a mimořádně obtížně kontrolovatelné, přičemž skuteční zákazníci mohou být od samotné Deutsche Bank vzdáleni několik kroků. Zločinci, subjekty podléhající sankcím a fiktivní společnosti se mohou ztratit v milionech zdánlivě legitimních transakcí.
Může banka v takovém systému spolehlivě odhalit praní špinavých peněz, obchod s drogami a pašování lidí? „Ne,“ řekl Ulrich Göres, bývalý vedoucí oddělení pro boj proti finanční kriminalitě v Deutsche Bank. Proč to banky dělají? „Za bankovní služby pro vysoce rizikové země a odvětví lze obecně účtovat vyšší poplatky.“
Nulové emise na venek
V roce 2020 Deutsche Bank slíbila, že již nebude financovat nové ropné a plynárenské projekty v Arktidě. O několik měsíců později však zpracovala platbu ve výši 1,5 miliardy eur související s investicí komoditního giganta Trafigura do obřího projektu Vostok Oil. Interní zdůvodnění znělo: Deutsche Bank pouze zpracovávala transakci jménem společnosti Trafigura, sama ji nefinancovala.
Poté, co se Sewing v roce 2021 veřejně zavázal, že Deutsche Bank směřuje k budoucnosti s nulovými emisemi, bankéři se pustili do velkých ruských plynových a petrochemických projektů. Když společnost Linde hledala podporu pro obrovský plynový komplex v ruské Ust-Luze, interní odborníci vyjádřili obavy ohledně finanční kriminality, poškození reputace a dopadů na životní prostředí.
Vedoucí oddělení obchodního financování měl však jinou prioritu. „Je to nesmírně důležité a musíme to získat.“ Obchod byl schválen.
„V době, kdy byl zahájen projekt LNG v Ust-Luze, se na příslušné smluvní strany nevztahoval žádný zákaz vyplývající z platných sankcí,“ sdělila Deutsche Bank novinářům.
Dále uvedla, že transakce „prošla zavedenými procesy banky pro posuzování environmentálních a reputačních rizik“.
„Nový řád“
Když Trump 9. listopadu 2016 vyhrál své první prezidentské volby, Deutsche Bank čelila neobvyklé situaci. Nově zvolený americký prezident byl jedním z jejích největších a nejkontroverznějších dlužníků. Banka kolem něj vytvořila speciální projekt s kódovým názvem „Novus Ordo“. Nový řád.
Zatímco američtí prokurátoři vyšetřovali údajné ruské zasahování do voleb v roce 2016, americký Kongres chtěl vědět, zda Rusové ručili za Trumpovy úvěry u Deutsche Bank a zda účty spojené s Trumpem vyvolávaly obavy z praní špinavých peněz. Banka provedla rozsáhlou interní prověrku a dospěla k závěru, že nemá „žádné informace o jakýchkoli bankovních vazbách mezi prezidentem Trumpem a Ruskem souvisejících s obchodními aktivitami pana Trumpa s Deutsche Bank“.
Uniklé dokumenty tento závěr zpochybňují. Ukazují platby, do nichž jsou zapojeny Trumpovy společnosti a subjekty spojené se sítěmi pro praní špinavých peněz, u nichž se uvádějí vazby na Rusko.
Klientem byl i Epstein
Interní memorandum Deutsche Bank z roku 2020 zmiňuje transakce spojené se dvěma Trumpovými společnostmi – DT Marks Baku LLC a THC Baku Services LLC. Ani jedna z nich přitom nebyla klientem banky. Transakce zahrnující tyto společnosti vyvolaly v bance obavy kvůli možným vazbám na takzvaný „ázerbájdžánský laundromat“ a ruskou síť praní peněz. Podle memoranda byla transakce z roku 2018 mezi THC Baku Services LLC a subjektem údajně napojeným na ruskou síť zahrnuta do hlášení o podezřelé činnosti.
Deutsche Bank přijala Jeffreyho Epsteina jako klienta v roce 2013, přestože byl již dříve odsouzen za sjednávání prostituce nezletilé osoby. Podle uniklých dokumentů banka později identifikovala podezřelé transakce spojené s Epsteinem a jeho sítí v hodnotě téměř 600 milionů dolarů, tedy více než dvojnásobku dosud veřejně známé částky. Mezi varovné signály patřily také převody peněz ženám z východní Evropy. Banka Epsteinovy účty uzavřela až v červenci 2019, tři dny po jeho druhém zatčení kvůli obvinění z obchodování s nezletilými za účelem sexuálního vykořisťování.
Zvýšená kontrola
Únik informací z projektu Inside Deutsche Bank přichází v době, kdy banka čelí zvýšenému dohledu. Jen v tomto roce došlo k raziím v jejích kancelářích nejméně čtyřikrát a banka údajně podala úřadům několik dobrovolných oznámení, jak uvádí zdroj obeznámený s vyšetřováním.
Uniklé dokumenty přitom obsahují nejen informace o podezřelých transakcích, ale také citlivé údaje o klientech, u nichž nebylo zjištěno žádné podezření z protiprávního jednání.
Vyšetřování ukazuje, že problémem Deutsche Bank nebyl nedostatek pravidel. Banka měla rozsáhlé kontrolní systémy, přesto opakovaně selhávala při jejich uplatňování. Když se interní varování střetla s obchodními zájmy, často našla důvod ve spolupráci pokračovat. Jindy její systémy podezřelé transakce vůbec neodhalily.
Po celá léta rozhodovala Deutsche Bank o tom, co smí regulační orgány, zákazníci a veřejnost vidět. Tato éra skončila.
Autoři původního textu: Frederik Obermaier (Paper Trail Media), Bastian Obermayer (Paper Trail Media), Khadija Sharife (Barracuda Media), Brian Fitzpatrick (Barracuda Media), Josy Joseph (Barracuda Media)
S přispěním: Sophia Baumann (Paper Trail Media), Maria Christoph (Paper Trail Media), Eva Jung (Berlingske), Michael Lund (Berlingske), Maria Fernanda Cruz (Barracuda Media), Aidila Razak (Barracuda Media), Nikita Saxena, Craig Bentley-McKune (Financial Mail), Vernon Wessels (Financial Mail), Cynthia O’Murchu (Financial Times), iStories, Hakan Tanriverdi (Paper Trail Media), Lukas Kotkamp (Follow the Money), Naish Gawen (Data Desk), Maria Teresa Ronderos (El Clip), Francisca Skoknic (El Clip), Karina Shedrofsky (DARC), Vivian Yap (Malaysiakini), Nigel Aw (Malaysiakini), Aung Naing (Myanmar Now), Amy Doffegnies (Myanmar Now), Hala Nasreddine (DARAJ)
„Inside Deutsche Bank“ koordinovala společnost Barracuda Media v Jižní Africe za technické podpory Data and Research Center (DARC) v Německu.


