Inside Deutsche Bank je investigativní projekt založený na úniku více než 15 milionů souborů, který se zabývá činností největší německé banky od počátku roku 2010.
Data získali indický novinář Josy Joseph a jihoafrická investigativní novinářka Khadija Sharife. Vyšetřování koordinuje a řídí jihoafrická nezisková organizace Barracuda Media. Únik sdíleli s více než dvěma sty novináři z více než padesáti médií po celém světě.
Novináři vyhodnocovali dokumenty od začátku roku 2026, a to s mimo jiné technickou podporou berlínského Data and Research Center (DARC), které zajistilo prohledatelnost dat. Poradenství jim poskytla organizace Paper Trail Media, která rovněž koordinovala německy mluvící redakce. Latinskoamerické partnery pomáhala koordinovat organizace El Clip a spolupracovníky ze subsaharské Afriky podporovala britská Finance Uncovered.
Odkud data pocházejí?
Soubory z Deutsche Bank zkopírovali a vynesli whistlebloweři, jejichž totožnost nesdělujeme. Data předali Josephovi a Sharife prostřednictvím svých právních zástupců, kteří novinářům sdělili, že data předali také americkému ministerstvu spravedlnosti, tamnímu Úřadu pro postihování finanční kriminality (FinCEN) a britskému daňovému a celnímu úřadu (HM Revenue and Customs).
Mediální konsorcium whistleblowerům za data neposkytlo žádnou odměnu. Záznamy samostatně prověřilo a rozhodlo, která zjištění zveřejní. Pokud informace poskytnuté whistleblowery povedou k tomu, že banka bude muset zaplatit pokuty nebo jiné peněžní sankce americké vládě, whistlebloweři by za určitých podmínek mohli mít nárok na podíl z těchto plateb.
Co na obvinění říká banka?
Ohledně většiny svých klientů se Deutsche Bank vyjádřila následovně: „K potenciálním, bývalým ani stávajícím vztahům s klienty se nevyjadřujeme.“
V reakci na širokou škálu otázek, které únik informací nadnesl, Deutsche Bank uvedla, že novináři zmiňují záležitosti „z doby před mnoha lety, v některých případech dokonce desítkami let“. „Pokud to bylo na místě,“ trvdí banka, „záležitosti byly prověřeny již v dané době a podle potřeby projednány s regulátory a příslušnými orgány.“
„Dnes jsme jiná banka,“ dodala. „Pod vedením [generálního ředitele] Christiana Sewinga prošla Deutsche Bank zásadní transformací.“
Banka prý v letech 2019 až 2025 do svého kontrolního prostředí, především do technologií, investovala sedm miliard eur.
„Spolu s těmito investicemi byl posílen přístup k rozpoznávání a řízení rizik a zásadně změněna firemní kultura. To přispělo k nápravě historických problémů a dosažení významných regulačních milníků.“
„Trh, klíčové regulační a dozorové orgány i klienti a další zainteresované strany si jsou našeho pokroku vědomi. K zajišťování neustálého zlepšování svého kontrolního prostředí a kultury integrity se zavazujeme i nadále.“
Co víme o oznamovatelích?
Whistlebloweři uvádějí, že data předali médiím, protože se domnívali, že je ve veřejném zájmu odhalit to, co považovali za protiprávní jednání v bance.
Oznamovatelé nám v písemném prohlášení sdělili: „Informace, které vám poskytujeme, byly získány v souladu se zákonem. Banka se dopustila četných porušení zákona, která jsou dobře zdokumentována.“ Odkazují tak na problémy banky v minulosti. „Tyto informace objasňují, proč k daným porušením dochází.“
Jeden z whistleblowerů uvedl, že podle něj předložené informace dokazují, že „vrcholové vedení je přímo zapojeno“ do nekalých praktik v bance. Jiný se domnívá, že soubory odhalují potenciální trestnou činnost související s obchodními vztahy s korupčními režimy.
Konkrétně se zmínili o Rusku a uvedli, že veřejnost „má právo vědět o (…) zapojení banky do záležitostí, které zahrnují vedení účtů ruským oligarchům.“
Jaké soubory jsou součástí úniku?
V záznamech se objevují nejcitlivější funkce a činnosti banky: boj proti finanční kriminalitě, monitorování sankcí, interní audity a útvary zodpovědné za rozhodování o tom, zda rizikoví klienti zůstanou, nebo odejdou.
Korespondence obsahuje také hlášení, zprávy a zápisy ze schůzek vrcholových manažerů, například generálního či provozního ředitele. Soubory tvoří více než deset milionů e-mailů a interní šetření označená krycími názvy.
Co únik odhaluje?
Soubory ukazují, že Deutsche Bank opakovaně přehlížela varovné signály možného praní špinavých peněz a porušování sankcí. Mohla díky tomu poskytovat preferenční zacházení vlivným klientům. Dovolila, aby obchodní zájmy převážily nad jejím vlastním systémem dodržování předpisů. Někdy banka odhalila závažná selhání až roky poté, co jejími systémy podezřelé finanční prostředky prošly.
Únik informací a interní vyšetřování vedená na nejvyšší úrovni banky odhalují systémové slepé skvrny.
E-maily odhalují vadnou firemní kulturu, v níž byla ignorována varování, obavy odsouvány na vedlejší kolej a uzavírány pochybné obchody. Ukazují, že banka opakovaně obcházela své vlastní ambiciózní sliby v oblasti ochrany klimatu.
Kdo je v úniku informací?
Únik informací zahrnuje mnoho sankcionovaných ruských oligarchů, osoby spojené se sítěmi praní špinavých peněz známými jako „laundromats“, zločince a údajně kriminální osoby, globální výrobce zbraní zapojené do morálně sporných transakcí, královské rodiny, politiky a další. Jména klientů uvádíme pouze v případech, kdy to je značně ve veřejném zájmu.
V dokumentech se objevují hlavy států a vlád, miliardáři i celebrity. Patří mezi ně americký prezident Donald Trump, Jeffrey Epstein, bývalý singapurský premiér Lee Hsien Loong, emír Dubaje Muhammad bin Rašíd Al Maktúm a bývalý libanonský premiér Saad Harírí. Figurují v nich také bývalí prezidenti, jako je ukrajinský Petro Porošenko, a panovníci, například lichtenštejnský princ Hans Adam II. a thajský král Rama X.
Žádná z těchto osob na žádosti o vyjádření nereagovala.
Ohledně Epsteina banka uvedla, že „uznává svou chybu, že Epsteina v roce 2013 přijala jako klienta, a svého někdejšího spojení s ním lituje“. „Spolupracovali jsme s regulačními a donucovacími orgány i s Kongresem Spojených států v jejich vyšetřování a při řešení těchto záležitostí jsme postupovali transparentně.“
U mnoha prominentních klientů Deutsche Bank zaplnila stránky spisů informacemi o jejich podnikových podílech, nadacích, odpovědnostech a struktuře aktiv. Dokumenty rovněž obsahují informace o významných globálních společnostech, od technologických gigantů přes energetické konglomeráty až po nadnárodní tabákové společnosti.
Jsou všechny osoby a společnosti, které se v těchto datech objevují, zločinci?
Ne. Skutečnost, že se osoba nebo společnost objevuje v uniklých dokumentech, neznamená, že se dopustila pochybení, a rozhodně není důkazem trestného činu. V dokumentech z úniku Inside Deutsche Bank se objevuje řada klientů banky, u nichž o nelegální nebo protiprávní činnosti neexistují vůbec žádné důkazy.
Které případové studie v rámci úniku Inside Deutsche Bank patří k nejzávažnějším?
Mezi nejznepokojivější spisy patří ty, které odhalují závažné nedostatky ve vnitřních kontrolních systémech tohoto globálního giganta.
Například v Kolumbii vlastní interní vyšetřování banky odhalilo, že v roce 2019 zpracovala tisíce transakcí pro společnosti spojené s odvětvím zábavy pro dospělé. Peníze byly zasílány ženám v Kolumbii podezřelými cestami, aniž by banka většinu transakcí nahlásila orgánům.
Interní dokumenty opakovaně naznačují, že věnování pozornosti varováním vlastních bankovních expertů ustoupilo komerčním zájmům. To platí zejména pro aktivity banky v Rusku. Po ruské invazi do Ukrajiny v únoru 2022 se četní klienti banky téměř okamžitě ocitli na sankčních seznamech – ti samí klienti, o které se banka po léta starala.
Dokumenty ukazují, že Deutsche Bank mnoha klientům pomáhala s daňovou optimalizací, včetně společnosti Siemens.
V tomto případě tehdejší vedoucí oddělení správy majetku v Deutsche Bank již v roce 2015 vyjádřil obavy z možných negativních mediálních titulků, které by se mohly objevit v souvislosti s tím, že banka pomáhá firmám vyhýbat se daňovým povinnostem. Deutsche Bank přesto pokračovala. Podle interních výpočtů banky mohla německá státní pokladna kvůli modelu daňových úspor, který banka prosazovala, ročně přicházet až o třicet milionů eur.
Uniklé dokumenty obsahují také vysoce citlivé informace, jejichž zveřejnění by mohlo mít závažné důsledky. Odkazují na tajné vyšetřovatele a na účty, které bezpečnostní agentury využívají k utajeným účelům. Pokud by se takové informace dostaly do nesprávných rukou, mohlo by to ohrozit probíhající vyšetřování nebo vystavit lidi nebezpečí. Tyto informace proto nezveřejníme.
Proč je projekt Inside Deutsche Bank důležitý?
Deutsche Bank je jednou z největších finančních institucí na světě, působí v padesáti pěti zemích. Je klíčovým zprostředkovatelem přeshraničních finančních toků. Byla také opakovaně odhalena jako instituce ochotná obcházet pravidla kvůli zisku, čímž umožňuje nekalé praktiky a ničení životního prostředí.
Tento únik dat ukazuje, že Deutsche Bank uzavírá významné obchody s korupčními, sankcionovanými a nepoctivými subjekty. Data odhalují, že úředníci opakovaně obcházeli vnitřní kontroly, využívali flexibilní systémy výjimek, aby umožnili podezřelým klientům pokračovat v bankovních transakcích, a vedli utajené účty vysoce rizikových, a dokonce i sankcionovaných klientů, čímž chránili jejich transakce před úřady.
Měla Deutsche Bank v minulosti nějaké kontroverze?
Ano. Od roku 2000 byly různé pobočky banky předmětem desítek razií ze strany úřadů a za stejné období Deutsche Bank zaplatila více než dvacet miliard dolarů na pokutách a mimosoudních vyrovnáních.
Byla předmětem dvou dohod o odložení trestního stíhání (DPA) ze strany vlády USA, první v roce 2015 a druhé v roce 2021. DPA se státní zástupci zavazují odložit nebo pozastavit trestní stíhání výměnou za splnění podmínek, které často zahrnují spolupráci s vyšetřovateli, zlepšení interních postupů v oblasti dodržování předpisů a nezávislý dohled.
V roce 2015 se Deutsche Bank ocitla uprostřed takzvaného skandálu zrcadlových obchodů, při kterém byly prostřednictvím její moskevské pobočky provedeny fiktivní transakce, jimiž bylo z Ruska odčerpáno více než deset miliard dolarů. Regulační orgány ve Velké Británii a USA obvinily banku z masivního selhání v oblasti boje proti praní špinavých peněz a Deutsche Bank zaplatila souhrnnou pokutu ve výši přibližně 630 milionů dolarů.
V listopadu 2018 proběhly v jejím frankfurtském ústředí a dalších pobočkách razie policie a státních zástupců, kteří vyšetřovali údajné praní peněz pro kriminální klienty prostřednictvím offshorových společností.
Letos byla banka předmětem razií nejméně čtyřikrát. V lednu vyšetřovatelé prohledali centrálu banky v Německu. K razii došlo na základě podezření ohledně peněz, které banka údajně převedla pro ruského oligarchu Romana Abramoviče jen několik dní před invazí do Ukrajiny, jak uvedl zdroj blízký případu.
Abramovič na žádosti o komentář zaslané společností Barracuda Media nereagoval. V době razie mluvčí německému deníku Süddeutsche Zeitung sdělil, že Abramovič popírá jakékoli protiprávní jednání, a uvedl: „Pan Abramovič vždy jednal v souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními zákony a předpisy. Jakékoli tvrzení o opaku je nepravdivé a pomlouvačné.“
Letos také Velká Británie uložila bance pokutu ve výši přibližně 190 tisíc eur za porušení sankcí. Šlo o platby provedené v létě roku 2022 ve prospěch ruského poskytovatele streamovacích služeb.
Proč byla společnost Barracuda Media založena a v čem je výjimečná?
Společnost Barracuda Media se sídlem v Jižní Africe se snaží vytvářet strukturu, která by zapojila a posílila globální skupinu médií a zároveň řešila nerovnosti a výzvy, jimž čelí mnoho médií v rozvojových zemích.
Barracuda Media si uvědomuje, že mnozí pracovníci médií v rozvojových zemích denně v první linii čelí značným rizikům. S ohledem na to mnoha nezápadním médiím nabízejí finanční podporu, pomáhají s kritickým investigativním výzkumem, daty a technologiemi, poskytují ověřování faktů i další podporu.
Projekt Barracuda byl koncipován tak, aby hodnota projektu nespočívala v jedné prominentní mediální značce, ale spíše v každém přispívajícím médiu bez ohledu na jeho zemi původu. Z tohoto důvodu projekt novinářskou práci koordinoval, ale sám není vydavatelem těchto reportáží.
Co se s daty nyní stane? Bude zveřejněno vše?
Naši reportéři budou v nadcházejících měsících pokračovat v novinářském vyhodnocování materiálu. Surová data online nezveřejníme.
Která média se projektu zúčastnila?
Reportéři, kteří na projektu pracovali, pocházejí z více než padesáti zemí na šesti kontinentech. Jedná se o tato média:
Africa Uncensored (Keňa), Agência Pública (Brazílie), Armando.Info (Venezuela), Berlingske (Dánsko), Cenozo (Burkina Faso), CIReN (Kypr), Concolón (Panama), Crikey (Austrálie), Cuestión Pública (Kolumbie), Daraj (Libanon), Data Desk (Velká Británie), Dawn (Pákistán), Delfi (Estonsko), Der Spiegel (Německo), Der Standard (Rakousko), Direkt36 (Maďarsko), El Armadillo (Kolumbie), El Clip (Latinská Amerika), elDiario.es (Španělsko), El Universal (Mexiko), Finance Uncovered (Velká Británie), Financial Mail (Jižní Afrika), Financial Times (Velká Británie), Follow The Money (Nizozemsko), Foundation for Investigative Journalism (Nigérie), Gecko Project (Velká Británie), Guard Post (Nigérie), Himal (Šrí Lanka), IDL-Reporteros (Peru), Initium (Čína), investigace.cz (Česko), Investigative Journalism Bureau (Kanada), IrpiMedia (Itálie), iStories (Rusko), Kyodo News (Japonsko), La Nación (Argentina), Le Monde (Francie), Letau.net (Pobřeží slonoviny), Malaysiakini (Malajsie), Manager Magazin (Německo), Myanmar Now (Myanmar), Netra (Bangladéš), Newslaundry (Indie), New York Times (USA), KCIJ Newstapa (Jižní Korea), No Ficción (Guatemala), Paper Trail Media (Německo), Slidstvo.Info (Ukrajina), Tamedia (Švýcarsko), Tempo (Indonésie), The Black Sea (Turecko), The News Minute (Indie), The Wire (Indie), Tiger Eye (Ghana), Vlast (Kazachstán), ZDF (Německo)
Celou sérii Inside Deutsche Bank najdete postupně tady.

