Zprávy o boji s evropskou korupcí: Ukradené miliony z fondu EU

Nedávná odhalení investigativních novinářů upozornila na četné případy podvodů s dotacemi Evropské unie v mnoha východoevropských zemích. Maďarsko investovalo v přepočtu více než 616 milionů korun do údajně nejmodernějšího zařízení na zpracovávání odpadu, které ale za záhadných okolností několikrát vzplálo. Na Slovensku zase pachatelé zpronevěřili více než 33 miliard korun korun z fondu na pomoc obětem epidemie covid-19. Prostředky EU měly pomoci tamním společnostem udržet provoz během pandemie, místo toho ale skončily na bankovních účtech tajných offshorových firem. A v Rumunsku byla dotace ve výši více než 24 miliard korun, určená pro deltu Dunaje chráněnou UNESCO, zneužita podniky propojenými na politické bázi.

Robert Fico, bývalý premiér Slovenska a předseda SMER-SD. Zdroj: Strana SMER-SD

Premiérův kamarád ze Zlatého klíče

Na přelomu let 2014 a 2015 vystoupil bývalý slovenský premiér Robert Fico v krajském městě Nitra na večírku pořádaném soukromou bezpečnostní agenturou Bonul, kterou vlastní podnikatel Norbert Bödör, známý svými vazbami na Ficovu politickou stranu SMER-SD. Ta byla u moci v letech 2006 až 2010 a znovu mezi lety 2012 a 2020. Pozoruhodné je, že právě v tomto období Bonul vyhrál mnoho veřejných zakázek. Po svém projevu se tehdejší premiér nevrátil do Bratislavy, ale zamířil do hotelu Zlatý klíčik, který po léta patřil k jednomu z oblíbených míst politiků SMERu.

Později zavražděný investigativní novinář Ján Kuciak v roce 2017 prokázal, že Zlatý klíčik vlastní Norbert Bödör, ačkoli na papíře patří dvěma neznámým firmám. Vyšlo najevo, že tyto dvě společnosti na nákup a rekonstrukci hotelu Zlatý klíčik dostaly od úřadu jménem Pôdohospodárska platobná agentúra (APA) desítky milionů korun. Dotaci, jež byla podle Kuciaka vzhledem k požadavkům fondů EU neoprávněná, APA přesto schválila.

Bödör však není jediným oligarchou, který nyní čelí problémům. Dalším je Jozef Brhel, údajně jeden ze „sponzorů“ strany SMER-SD. Jak novináři odhalili v roce 2021, několik Brhelových firem získalo v roce 2009 lukrativní licence na výstavbu solárních elektráren. Nejméně tři z nich postavily za více než 270 milionů korun z dotací ze strukturálních fondů EU. Brhel je v současné době obžalován a souzen v kauze Mýtnik za korupci a praní špinavých peněz, což ale nesouvisí s fondy EU.

 

Norbert Bödör, oligarcha s úzkými vazbami na stranu SMER-SD. Zdroj: Jozef Jakubčo

Úplatky v programu pro chovatele dobytka

V březnu 2020 zahájila Národná kriminálna agentúra (NAKA) vyšetřování s krycím názvem Dobytkár. Svým rozsahem se jedná o jeden z největších slovenských korupčních případů. NAKA na základě vyšetřování tvrdí, že někteří chovatelé prasat byli nuceni platit úplatky, aby obdrželi dotace ze společné zemědělské politiky EU. Nešlo prý jen o několik jednotlivých případů, ale o systematickou korupci. Podle vyšetřovatelů bylo na úplatcích vyplaceno nejméně 240 milionů korun. 

V případu Dobytkár policie obvinila 19 osob. Mezi nimi byli i vysoce postavení úředníci, například bývalí vedoucí pracovníci APA Juraj Kožuch a Ľubomír Partika nebo již zmíněný oligarcha Norbert Bödör.

První pomoc slovenské korupci

V říjnu 2021 Investigativní centrum Jána Kuciaka (ICJK) informovalo o tom, jak více než 550 milionů korun skončilo na účtech neexistujících skořápkových společností, které byly využívány k rozkrádání prostředků EU. Schéma vzniklo během pandemie covidu-19, kdy se slovenská vláda rozhodla zřídit nouzový fond v hodnotě téměř 31 miliard korun nazvaný „Prvá pomoc“, jenž byl podpořen penězi z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Hned několik společností, které obdržely tuto pomoc v řádech milionů korun, nemělo žádné zaměstnance, nezveřejňovalo účetní závěrky ani výroční zprávy a všichni jejich vlastníci pocházeli z ciziny. Novináři navíc později odhalili, že tito údajní vlastníci fyzicky nikdy neexistovali a jejich jména byla vymyšlená.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Program Prvá pomoc byl navržen tak, aby rychle poskytl finanční pomoc podnikům, jež se kvůli státem zavedeným pandemickým omezením potýkaly s problémy. Podniky mohly získat peníze na zaplacení nájemného a díky těmto prostředkům také nemusely během pandemie propouštět své zaměstnance. Jednalo se o finanční příspěvky v hodnotě milionů korun.

Policie a státní zastupitelství obvinily zaměstnance Úřadu práce, kteří platby zmíněným společnostem schválili, a rovněž několik členů organizované zločinecké skupiny. Velká část plateb byla včas zastavena. Na zahájení soudního procesu v kauze Prvá pomoc se však stále čeká. 

Několik měsíců poté, co informovali veřejnost o těchto defraudacích, slovenští novináři objevili další podobné aféry, v nichž jiné společnosti získaly dotace Prvé pomoci v hodnotě přes 16 milionů korun na zaplacení nájmu. Podvod spočíval v tom, že podniky, jež obdržely finanční pomoc na uhrazení nájemného, byly uzavřeny již před začátkem pandemie. Zatímco první případ týkající se zpronevěry financí fiktivními firmami je vyšetřován patřičnými úřady, podvodné dotace na nájem zavřených společností nikoliv.

Seznam slovenských korupčních skandálů spojených s dotacemi EU je dlouhý a vyčerpávající. A v posledních několika letech přebírá Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) těchto případů stále více. Pro rok 2021 hlásí 42 aktivních vyšetřování na Slovensku. Většina z nich je spojena s podvody s DPH, některé se ale týkají korupce při rozdělování dotací nebo samotného zneužívání evropských fondů.

Maďarské odpady a podvody

Skládka v Királyszentistvánu nedaleko jezera Balaton byla zřízena v rámci rozvojového projektu EU v hodnotě přesahující 616 milionů korun a měla shromažďovat a řádně zpracovávat domovní odpad ze 158 měst a obcí. V roce 2019 si ale obyvatelé v blízkosti jezera začali stěžovat na znečištění ovzduší, neboť skládka třikrát za rok vzplála. Požáry zahalily oblast hustým černým kouřem, sazemi a popelem.

V roce 2011 vyhořel projekt Királyszentistván financovaný EU. Zdroj: Csondor Hentrietta-MTI

Vyšetřování případu odhalilo, že stroje v hale na zpracovávání odpadu jsou již několik let rozbité, což bránilo mechanickému zpracování organického odpadu. Jestliže byly hořlavé materiály jako například dřevo přece jen zpracovány, majitel je často neodvážel a ukládal na skládce. V roce 2019 vzplály právě dřevěné suroviny.

Vzhledem ke stížnostem se biologický odpad několik let odvážel na jinou skládku. V průběhu těchto let získalo sdružení pro nakládání s komunálním odpadem tři velké rozvojové granty z EU. Celkem si přišli na více jak miliardu korun v dotacích. Peníze měly být využity na projekty, jež by rozvinuly systém nakládání s odpady. Jak již bylo popsáno výše, výsledky této finanční injekci od EU neodpovídaly.

Evropský úřad v boji proti podvodům (OLAF) oznámil, že v tomto případě došlo k nesprávnému nakládání s finančními prostředky EU. Zároveň úřad Unii doporučil, aby od Maďarska vymáhala přes 260 milionů korun jako kompenzaci za neúspěšný projekt. 

Orbánův zeť zbohatl z peněz EU

Již v roce 2015 vypracovala maďarská Transparency International (TI) studii nazvanou Korupční riziko dotací EU v Maďarsku, kde autoři popsali metody používané k odčerpávání prostředků EU z veřejných zakázek. Tyto projekty se často upravují tak, aby konkrétní uchazeč měl možnost ovlivnit výběrové řízení. Podle výroční zprávy z roku 2021 OLAF vydal mezi lety 2017 až 2021 nejvíce doporučení k vymáhání prostředků právě vůči Maďarsku. 

Investigativní novináři z maďarského centra Átlátszó informovali o případu Elios, do něhož byl zapleten premiérův zeť István Tiborcz. V rámci této kauzy získala společnost Elios Zrt, kterou Tiborcz spoluvlastnil, desítky milionů korun na modernizaci pouličního osvětlení po celém Maďarsku. Novináři při svém pátrání dospěli k závěru, že většina tendrů, jež společnost Elios Zrt vyhrála, neprošla kontrolními testy OLAF. Což Evropský úřad pro boj proti podvodům později potvrdil v oficiální zprávě. Maďarský vyšetřovací orgán a prokuratura však vyšetřování společnosti Elios sabotovaly a dluh nakonec zaplatili maďarští daňoví poplatníci.

Kauza Elios je pouze jednou z mnoha afér, o nichž informovala média a investigativní novináři předtím, než bylo zahájeno vyšetřování na úrovni státu a EU. Záruka dosažení spravedlnosti ovšem nemusí být ani oficiální šetření, neboť následné rozsudky soudu jsou v Maďarsku někdy vynášeny tajně. Jak v roce 2022 zjistili novináři, maďarský miliardář Dániel Jellinek byl v tichosti odsouzen za podvod při výběrovém řízení EU, aniž by o případu nebo obsahu rozsudku byly zveřejněny jakékoli informace.

Rumunsko: úplatky v 50 % případů

Laura Codruta Kovesi, vedoucí EPPO. Zdroj: Context.ro

Rumunsko má za sebou dlouhou historii podvodů s finančními prostředky EU. Zpráva Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) z roku 2021 uvádí, že Rumunsko v počtu zpronevěřených částek zaujímá z pohledu EU druhé místo za Itálií. Šéfka této instituce Laura Kovesi uvedla v rozhovoru pro Context.ro, že EPPO eviduje ve své rumunské pobočce stovky spisů.

Zprávy OLAF jsou někdy předávány rumunskému Národnímu protikorupčnímu úřadu (NDA). Ten eviduje 590 nových případů týkajících se fondů EU v odhadované hodnotě kolem 600 milionů korun. Běžnou součástí těchto případů jsou úplatky, přičemž někdy „sjednaný úplatek činil až 50 % částky získané na dotacích“.

Podle Kovesi se jeden z největších trestních případů, které její tým vyšetřuje, týká dotací EU určených pro deltu Dunaje. Vyšetřování začalo poté, co rumunský investigativní portál InfoSudEst.ro a deník Süddeutsche Zeitung odhalily, že skupina politicky propojených podnikatelů zpronevěřila více než 2 miliardy korun z celkové částky přesahující 23 miliard. 

Zpráva Evropské komise za rok 2020 zaznamenala 237 nesrovnalostí týkajících se téměř 4 miliard korun z grantů EU. Nedávná zpráva úřadu OLAF rovněž označila Rumunsko za jednu ze zemí s velkou mírou náchylnosti k podvodům a ukázala, že Rumusnka se týkaly dva z vůbec nejzávažnějších podvodů, které úřad vyšetřoval.


EDIT: 27. 3. 2023 v 11,25 jsme opravili chybně uvedenou informaci týkající se soudu Jozefa Brhela. V původní verzi jsme uvedli, že je souzen v kauze Mýtnik v souvislosti s fondy EU. Tato kauza však s fondy EU nesouvisí. Za chybu se omlouváme.

Tento článek vznikl jako součást projektu The Organised Crime and Corruption Watch. Na textu se podílelo sedm redakcí, které jsou součástí The Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Spolupracovali na něm novináři z: Investigace.cz (Česká republika), Bird.bg (Bulharsko), Frontstory.pl (Polsko), Rise Project (Rumunsko), Investigatívne centrum Jána Kuciaka – icjk.sk (Slovensko), Átlátszó (Maďarsko) a Context Investigative Reporting Project (Rumunsko). V každém dalším vydání této série se novináři budou zabývat tématy organizovaného zločinu nebo korupce.

 

Autorka české verze: Kamila Plzáková
Autor úvodní grafiky: MidJourney, prompt design Josef Šlerka