Zadržené opice a mrtví koníci. Jak se v Česku pašují živočišné druhy

Sloni, nosorožci nebo chráněné tropické dřevo. To jsou příklady pašeráckého zboží, které zabavili celníci a policisté ze 133 zemí během Operace Thunder. Tu od roku 2017 každý rok koordinuje Interpol a Světová celní organizace. Cílem je zastavit obchodování s volně žijícími živočichy a dřevem. Do operace se zapojila i Česká republika. 

Cestující přiletěl na pražské letiště z Vietnamu a měl dopravit na Slovensko celkem 750 tablet takzvané tradiční čínské medicíny (TCM), jež obsahovaly výtažky chráněné holoparazitické rostliny zárazce pouštního (tento druh rostlin je závislý na výživě od jiného hostitele). Celníci úřadu Praha Ruzyně jej ale v rámci Operace Thunder zachytili a tablety zabavili.

Dalším případem na českém území bylo zadržení osmi takzvaných drápkatých opic – konkrétně šlo o dva kosmany bělovousé, čtyři tamaríny pinčí a dva tamaríny žlutoruké. Opice jsou zatím v péči současného majitele, který má ještě možnost prokázat, že k nim přišel legální cestou.

Operace Thunder 2023

Od 2. do 27. října 2023, kdy operace Thunder probíhala, odhalily české složky celkem 13 nelegálních případů.

 

Po celém světě bylo zatčeno 500 osob a provedeno 2 114 záchytů.

 

Úřady zabavily například více než 300 kilogramů slonoviny, tisíce želvích vajec, 30 tun rostlin, desítky částí těl velkých koček, rohy nosorožců, primáty nebo ptáky. Zabaveno bylo také 2 624 kubíků chráněného exotického dřeva (což je asi 440 přepravních kontejnerů).

Zmíněné příklady patří k výsledkům Operace Thunder 2023. Její celkový výstup se teprve vyhodnocuje, už nyní jsou ale v obchodování s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami čitelné určité trendy.

Až 60 % obdobných případů měly na svědomí nadnárodní skupiny organizovaného zločinu, jež operovaly na trasách známých z pašování jiných nelegálních produktů.

Rovněž se ukázalo, že chránění plazi a mořští živočichové jsou zneužíváni pro luxusní značkovou módu, stejně jako že k prodeji volně žijících živočichů, ale i dřeva a mořských exemplářů se stále využívají online prodejní platformy.

České úřady zadržely mimo jiné i dva tamaríny žlutoruké. Foto: © INTERPOL

„Náklady pro společnost jsou ještě vyšší, jak ukazuje tato operace, neboť téměř veškerá trestná činnost v oblasti životního prostředí má vazby na jiné formy trestné činnosti včetně násilí, korupce a finanční kriminality, ale také silné vazby na nadnárodní skupiny organizovaného zločinu,“ říká v tiskové zprávě CITES tajemník Interpolu Jürgen Stock.

Takzvaný wildlife crime neboli zločin proti živočichům a rostlinám žijícím ve volné přírodě bývá velmi lukrativní trestnou činností. Jen obchod s úhoři, jedním z nejpašovanějších živočišných druhů světa, ročně vynese 85 miliard korun.

Wildlife kriminalita v Česku

Česká republika se s wildlife crime potýká dlouhodobě. Server investigace.cz se již v minulosti zabýval například pytlačením mrtvých tygrů. V roce 2018 celým světem otřásl případ tygřího bujonu, který se v tuzemsku vařil ze zdravých tygrů.

Operace Thunder nebyla v loňském roce první událostí, jež odhalila nelegální činnost v oblasti pašování chráněných zvířat a rostlin. V říjnu proběhl velký záchyt celkem 1634 přípravků tradiční čínské medicíny, který obsahoval například chrpovník lopuchový zařazený do přílohy CITES I, což znamená, že je bezprostředně ohrožen vyhynutím. Přípravky čínské medicíny dále obsahovaly zárazce pouštního, orchidej vzpřímenou a takzvaný mošus – pižmo získávané z dospělého samce jelínka rodu kabar, který je rovněž ohrožen a zařazen do přílohy CITES II.

CITES

Úmluva CITES je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

 

Má chránit ohrožené druhy pomocí regulace tím, že nemohou být převáženy přes hranice bez speciálního povolení.

 

Podle stupně ohrožení jsou jednotlivé exempláře rozděleny do tří kategorií:

 

CITES I – zahrnuje 630 živočichů a 300 druhů rostlin, které jsou bezprostředně ohrožené vyhubením. Mezinárodní obchod s těmito druhy je zakázán a je povolován jen výjimečně. Patří sem lidoopi, pandy, tygři, vzácné exotické dřeviny a další. Z druhů žijících na českém území sem patří orel královský, orel mořský, sokol stěhovavý a vydra říční.

 

CITES II – tato kategorie se týká více než 4 800 druhů živočichů a 29 500 rostlin. Tyto druhy by mohly být ohroženy, pokud by obchod s nimi nebyl regulován. Skupina zahrnuje například luskouny, varany, většinu papoušků, masožravé rostliny a další. Z ČR sem patří například vlk, rys nebo čáp černý.

 

CITES III – zahrnuje více než 130 druhů živočichů a 12 taxonů rostlin. Jde o druhy, jež jsou ohroženy mezinárodním obchodem pouze v určitých zemích a jsou chráněny na návrh těchto zemí. V Kanadě je to mrož lední, v Botswaně hyenka hřivnatá.

Celníci z oblasti Praha Ruzyně zadrželi také zboží obsahující chrpovník lopuchový, když v srpnu zachytili celkem 360 tablet a 90 sáčků s touto chráněnou rostlinou. Cestující kromě těchto přípravků vezl i přes 10 tisíc dalších tablet s výtažky z chráněných rostlin.

Tradiční čínská medicína (TCM) je podle vedoucího CITES oddělení České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jindřicha Nováka dovážena do České republiky ve velkém. „Setkáváme se ovšem také s dovozy medvědí žluče, která je na trhu s TCM sice velmi ceněná, ale její získávání z živých zvířat je extrémně neetické. Ve spolupráci s celní správou se daří nelegální dovozy TCM odhalovat většinou hned na hranicích a zboží okamžitě zabavovat,“ vysvětluje Novák.

Ani němé tváře nebyly minulý rok nelegálního obchodu ušetřeny. Na začátku srpna přiletělo do Prahy letadlo z Dubaje s cestujícím z Hanoje, jenž měl u sebe 73 mořských koníků. Ty se v čínské medicíně používají k léčbě impotence a na plešatost. Účinnost však nikdy nebyla vědecky prokázána, tak jako u řady dalších produktů TCM. Koníci jsou zařazeni v příloze CITES II, a to kvůli tomu, že jejich populaci decimuje právě nelegální lov a obchod.

V květnu minulého roku byl zase z Tel Avivu vrácen tam nepřevzatý kufr se čtyřiašedesáti exempláři hadů, pěti želvami a čtyřmi gekony.

Česko však není jen tranzitní zemí, přes niž nelegální zboží putuje dál. „Česká republika je i producentem a příjemcem – rozhodující je konkrétní komodita,“ vysvětluje Jindřich Novák. Právě tradiční čínská medicína představuje komoditu, u níž je Česká republika většinou konečnou spotřebitelskou zemí.

Jednotlivé státy dodávaly data o zadržených exemplářích buď v kilogramech, nebo v kusech. Proto jsou v infografice uvedena různá měřítka. Zdroj infografiky: Interpol/překlad: investigace.cz

Česko je supervelmoc chovu 

Co se týče produkce, tuzemsko je podle Nováka supervelmocí v chovu a rozmnožování zájmově chovaných druhů zvířat i pěstování rostlin, hlavně sukulentů. „Může za to zejména historická kontinuita v akvaristice, teraristice i chovatelství a pěstitelství, případně extrémně silná cirkusová tradice. Ročně jsou od nás vyváženy statisíce akvarijních a terarijních živočichů, nebo vyšší stovky sokolovitých dravců,“ dodává Novák.

Právě sokoli, rarohové a jejich kříženci jsou exportováni především do arabských zemí, které mají v sokolnictví silnou tradici. Přestože obchod s těmito druhy nemusí být nutně nelegální, i s tímto odvětvím chovatelství souvisela v minulosti řada protiprávních jednání. Týkala se zejména padělání dokumentů CITES a nezákonné manipulace s identifikačními kroužky.

„Kroužky se z uhynulých ptáků přenášely na živé, čímž docházelo k falešné legalizaci těchto exemplářů. Právě proto se sokolnictví stalo jedním z hlavních témat, kterým se inspektoři ČIŽP po transformaci oddělení CITES v uplynulých letech zabývali,“ podotýká Novák. Ročně inspektoři zkontrolují na pražském letišti více než 700 sokolů a další stovky během vnitrostátních kontrol v chovných zařízeních.

Falešné doklady i opakované použití povolení k exportu i chovu odhalily úřady i v rámci operace Thunder a zdá se, že zločinci se k tomuto typu podvodu uchylují čím dál více.

V Česku se setkáváme také s případy nelegálního chovu. Medializovanou se minulý rok stala kauza odebrání mláděte tygra ze soukromého chovu zápasníka Karlose Vémoly, který neprokázal původ a legální způsob pořízení zvířete. Tygrovy drápy na předních tlapách byly navíc chirurgicky odstraněné, což může naznačovat týrání. Státní veterinární správa toto podezření prověřuje.

Problémem je i nelegální lov. „Proniknutí do pytláckých komunit je však velmi složité. Obecně lze říci, že zatím nedokážeme přesně zmapovat, kolik vlků či rysů je v ČR ročně upytlačeno, stejně jako nikdo nedokáže říci, jaký je přesný počet těchto zvířat ve volné přírodě,“ vysvětluje Novák.

V loňském roce celníci odhalili také nelegální prodej slonoviny, která je stále oblíbenou komoditou po celém světě. Podle právních předpisů Evropské unie se slonovina může prodávat v případě, že jde o starožitnost (předpokládaný původ by měl být starší než rok 1947), přičemž stáří slonoviny odhalí jen zkušený odborník. Slonovina se přesto hojně prodává i na českých webech s inzercí. Podle odbornice na wildlife crime Pavly Říhové mezi těmito nabídkami bývají i pašované výrobky. V roce 2021 analyzovali čeští vědci a vědkyně celkem 25 artefaktů ze slonoviny, jež byly zabaveny v rámci operace zaměřené na nelegální obchod se slonovinou na internetu. Radiouhlíkové měření odhalilo, že 17 z 25 zpracovaných vzorků není starožitných.

 

Zoo Dvůr Králové v letech 2014 a 2017 pálila své zásoby rohoviny z nosorožců, aby symbolicky upozornila na kritickou situaci nosorožců ve volné přírodě, za kterou může jejich vyvražďování. Rohovinu nashromáždili z uhynulých jedinců nebo ze zvířat, kterým byly rohy zkráceny z bezpečnostních důvodů. Foto: Safari Park Dvůr Králové

Pašerácké finty 

Zločinecké skupiny dokážou být ve skrývání pašovaného zboží poměrně vynalézavé. Například při převozu mísí nelegálně vytěžené dřevo s dřevem získaným legální cestou, aby bylo obtížné jejich podvod odhalit.

„Kromě pašování v osobních zavazadlech jsme zaznamenali i případy, kdy došlo k pokusům pronést hibernované exempláře živočichů přímo na těle. Jednalo se o pokus pronesení živých papoušků. Byly to poměrně mladé exempláře. Tento pokus o nelegální dovoz nepřežila víc jak polovina z třiceti pašovaných zvířat,“ říká mluvčí Celního úřadu Praha Ruzyně Igor Lenský.

Stát a odhalování wildlife crime

Jak si Česko vede v odhalování wildlife kriminality, není jednoduché odhadnout. „Zhodnotit komplexně situaci je velmi obtížné, protože můžete vždy hodnotit jen data, která máte k dispozici. Jenže taková data nevypovídají ani tak o rozsahu této ilegální činnosti v Česku, jako spíš o tom, kolik se toho podaří zachytit,“ upozornila odbornice na wildlife crime Pavla Říhová v rozhovoru pro investigaci.cz. „Množství případů, jež se podaří odhalit, závisí na tom, jaké úsilí vyšetřování věnujete a kolik na tom pracuje lidí. Pokud jich je málo, bude samozřejmě i málo odhalených případů. Zhodnotit úroveň něčeho, co je nelegální, prakticky moc nejde, nevíte, kolik jste toho neobjevili. Reálná čísla, ke kterým se dostaneme, vypovídají spíš o práci státní správy, ne o rozsahu černého obchodu,“ dodala.

Podle Říhové, která pracovala 27 let pro ČIŽP, je členkou expertní skupiny Interpolu pro boj proti wildlife crime a nyní pracuje v Centru environmentálních forenzních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, si Česká republika dlouho vedla v této oblasti dobře. „Aktuální situace je ale bohužel spíše stagnující. V příslušných státních institucích – ČIŽP, Celní správě i Policii ČR – probíhají různé změny a restrukturalizace. Hodně zkušených lidí ze státní správy odešlo a nové se daří získat jen obtížně,“ vysvětluje Říhová pro investigaci.cz. Problém je navíc v tom, že noví pracovníci zaměření na wildlife kriminalitu potřebují delší čas k nabytí potřebných zkušeností. „Trvá dlouho, než se inspektor naučí být inspektorem a získá patřičný rozhled a zkušenosti,“ vysvětluje Říhová pro investigaci.cz.

Po tom, co z ČIŽP v roce 2020 odešel tým CITES, jemuž Říhová šéfovala a který odhalil velké kauzy, jako byla například tygří jatka, a podílel se i na velkých operacích Trophy a Rhino, se ČIŽP snaží tým obnovit. „Odchod původního týmu byla pro inspekci bezpochyby citelná ztráta. V rámci činnosti nového týmu se podařilo zajistit plnění zákonných povinností inspekce a v současné době lze konstatovat, že tým je stabilizovaný a odborně kompetentní,“ říká ředitel ČIŽP Petr Bejček.

Pavla Říhová ale vidí další problém i v tom, že mnohé státní instituce se snaží řešit své přetížení na úkor svých kompetencí. „Vidíme to u ČIŽP i u Celní správy, které přesouvají výkon svých kompetencí na jiné státní orgány. ČIŽP na obce, Celní správa na Policii. Zda to prospěje výkonu státní správy, to je ve hvězdách. Státní orgány se prostě nyní potýkají s množstvím problémů a je to znát,“ míní Říhová. Podle Petra Bejčka se inspekce aktuálně snaží posílit spolupráci s Celní správou i s Policií ČR a do budoucna se chtějí zaměřit na významné kauzy z oblasti wildlife crime.

Autorka textu: Barbora Šturmová
Zdroj úvodní fotografie: © INTERPOL