Mrtvý tygr, dobrý tygr: zpráva o obchodu s divočinou

Mezinárodní obchod s ohroženými zvířaty je jedním z největších organizovaných zločinů na světě. Ročně vydělává miliardy, podporuje korupci, ohrožuje životní prostředí, negativně dopadá na ekonomiku a – jak jsme v uplynulých měsících na vlastní kůži okusili – dopadá i na naše zdraví.

Rozmach takzvaných zoonotických nemocí (tedy chorob přenášených ze zvířat na lidi) lze často připsat právě nesprávné manipulaci s divokými zvířaty nebo jejich konzumaci. Poslední velkou epidemií tohoto druhu je covid-19, mezi zoonózy ale patří i SARS, ebola nebo virus HIV. Pašovaná zvířata neprochází žádnou veterinární kontrolou, která by mohla přenos nemocí regulovat.

Mezivládní organizace Financial Action Task Force (FATF), která bojuje proti praní špinavých peněz, vydala v červnu zprávu o nelegálním obchodu se zvířaty Money Laundering and the Illegal Wildlife Trade. Zpráva shrnuje mezinárodní fungování tohoto nelegálního trhu a praní peněz z jeho činnosti, zároveň navrhuje i možná řešení.

Zvířátka známá i neznámá

Podle zprávy OSN z roku 2016 (UN World Wildlife Crime) obchodují zločinci s různými surovinami pocházejícími z asi sedmi tisíc druhů rostlin a živočichů. Nejde tedy jen o známé exotické druhy, jakými jsou velké kočkovité šelmy, ale i o méně nápadné ptáky, plazy nebo obojživelníky. Také se ukazuje, že zločinecké organizace, jež nelegálně obchodují se zvířaty, bývají zapleteny i do další kriminální činnosti, nejčastěji spojené s obchodem s drogami nebo s ilegální těžbou dřeva. Což dává smysl právě kvůli nutnosti úspěšně kontraband přepravovat – v jedné zásilce tak mohou být jak drogy, tak například slonovina.

Zpráva FATF uvádí, že organizace, které se zvířaty obchodují, často zvířata i chovají a množí nebo mají vlastní pytláky. Děje se tak v zemích, kde zvířata žijí, nebo v těch, kde jsou v tomto ohledu nedostatečné zákony. Zároveň je běžnou praxí, že samotné zločinecké skupiny si na tuto práci najímají místní obyvatele, kteří znají zemi i jazyk, případně podnikají v zákonném byznysu, jímž mohou nelegální činnost zakrýt.

V Asii i na obou amerických kontinentech je běžné, že zločinci obchodující se zvířaty vlastní zverimexy nebo soukromé zoologické zahrady. Náklady na „tygří zoo“ jsou přitom nemalé. Jestliže se soukromá zoo uživí, podle zprávy to znamená, že tygry množí a prodávají. Parametry jsou věk, pohlaví nebo zajímavé zbarvení. Například mládě bílého tygra se zajímavým vzorem se může prodat až za 30 tisíc dolarů (asi 700 tisíc korun).

Pytlačení mrtvých tygrů

Nelegální zásilky pak putují přes tranzitní země, aby se zakryla jak země jejich původu, tak i finální destinace. Tranzitními státy jsou typicky ty s vysokou korupcí nebo ty, které patří k velkým dopravním křižovatkám a nelegální zásilky se tak v objemu těch ostatních ztratí. Zločinci se také spoléhají na síť zkorumpovaných úředníků, ať už jde o celníky či zaměstnance přístavů.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.