Žabí mafie dovážela na Slovensko ohrožené druhy obojživelníků za miliony

Právnička Tatiana a její americký manžel, bývalý fitness trenér Sidney, tvrdili, že milují zvířata. V Banské Bystrici proto provozovali zdánlivě legitimní chovnou stanici žab. Ve skutečnosti ale do Evropy pašovali ohrožené druhy z Latinské Ameriky, jejichž celková hodnota dosáhla podle cen z černého trhu až k částce 48 milionů korun. Policie oba chovatele vyšetřovala, přesto zůstali nepotrestaní a v žabím byznysu pokračují ze své nové domoviny v Texasu. Příběh dvojice odhalili novináři z Investigativního centra Jána Kuciaka (ICJK).

Tatiana se Sidneym chovali na Slovensku jedovaté pralesničky neboli šípové žáby, jak se někdy tito drobní pestrobarevní obojživelníci původem ze Střední a Jižní Ameriky označují. Kromě výrazného zbarvení jsou žabky známé také tím, že vylučují jed, čehož využívali původní obyvatelé Amazonského pralesa a namáčeli si do něj šípy. Všechny druhy pralesniček jsou zahrnuté v Červeném seznamu IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody) ohrožených živočichů a rostlin.

V březnu 2020 Tatianu zadržela německá policie ve městě Hamm na severozápadě Německa. Policisté ženě zabavili krabice s více než 112 chráněnými žábami. Tatiana jim sice ukázala povolení od slovenského ministerstva životního prostředí na dovoz žab z Nikaraguy, jenže to bylo vystaveno jen na několika druhů a žáby měly pocházet pouze z chovných stanic. V krabicích se navíc nacházely i čtyři vzácné pralesničky Vicenteho. Jeden kus může na černém trhu stát až tři tisíce eur (tehdy přes 77 tisíc korun).

Chovatelka popřela, že by žáby dovážela nelegálně z volné přírody. V příběhu, který se svým partnerem Sidneym pak vyprávěli úřadům, se ale objevilo hned několik nesrovnalostí.

Pašování z Panamy

Obchod s ohroženými zvířaty upravuje Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Na jejím základě lze získat vývozní či dovozní povolení. Taková povolení jsou však udělovaná v případě pralesniček jen žábám z regulovaných chovů, nikoli těm chyceným ve volné přírodě.

Tatiana a Sidney toto povolení opakovaně získali v rozmezí čtyř let od roku 2016 , a to i přesto, že se o ně už tehdy zajímaly slovenské úřady. Pár mohl dovážet několik druhů ohrožených pralesniček pocházejících pouze z chovatelských zařízení. Nikdy ale nedostal dokumenty k dovozu pralesničky Vicenteho, kterou německá policie u Tatiany našla na jaře 2020.

Oba chovatelé tvrdili, že mají všechny žáby legálně, nedokázali ale vysvětlit, odkud některé z nich pocházejí. Například v roce 2019 Tatiana dostala povolení na dovoz zářivě červené pralesničky drobné z Nikaraguy. Avšak podle zdroje z německého Celního vyšetřovacího úřadu, který si přál zůstat v anonymitě, žáby opakovaně putovaly z Panama City AirPort. „Je tu jen exportní licence z Nikaraguy na Slovensko a let z Panamy do Německa,“ popisuje zdroj dokumenty, jež měl jeho úřad k dispozici. Pokud by žáby skutečně pocházely z Nikaraguy, na exportním povolení by muselo být explicitně napsáno jméno tranzitní země, v tomto případě Panamy. Nic podobného tam ale nebylo. „Z toho usuzuji, že tyto žáby, které jsou popisované jako chované v Nikaraguy, tuto zemi nikdy neviděly.“

Odpovídá tomu i fakt, že pralesnička Vicenteho žije výlučně v Panamě. Může ale připomínat pralesničku drobnou, a kdo není expert na bezocasé obojživelníky, mohl by si je snadno splést. Tatiana importovala stovky pralesniček drobných, na které získala povolení, jenže ne z Nikaraguy, ale z Panamy. Nejspíš mezi ně schovala i pár pralesniček Vicente. To dokládá i Sidneyho facebookový příspěvek, v němž nabízel prodej těchto vzácných žab, a dokonce zmínil i Panamu.

V Panamě se podle novinářů o neplatných papírech na dovoz z Nikaraguy vědělo a Sidney tam byl známou tváří, navíc se do této středoamerické země prý chtěl i přestěhovat. Údajně platil panamským dětem, aby mu v přírodě chytaly pralesničky Vicenteho, které žijí na stromech. Jednoho ze Sidneyho zaměstnanců panamská policie zadržela se stovkami takto nelegálně odchycených žab. Sidney ale zapíral a tvrdil, že o ničem nevěděl.

Chovatelský pár si stál za tím, že žádné další žáby kromě pralesniček drobných nedovážel.

Lži a jed v žabí kůži

Jak už bylo řečeno, Tatiana měla od slovenských úřadů povolení dovézt do země jen žáby pocházející z chovných stanic. Většina obojživelníků, jež jí policie zabavila v Hammu, ale stále vylučovala toxiny. To je znamení, že žáby byly odchycené ve volné přírodě. Když jsou totiž pralesničky chované v zajetí, o svůj jed přicházejí.

Přečtěte si

Výpověď pašeráka: Nejvíc se dá vydělat na vzácných ptácích, riziko je minimální

Jed se totiž v kůži pralesniček vytváří, pokud žijí v místě svého přirozeného rodiště a živí se specifickou potravou, tedy nejrůznějším tropickým hmyzem.

Poté, co novináři Sidneyho s touto informací konfrontovali, nejdříve zpochybňoval, že by žáby o svůj jed v zajetí přicházely. Následně tvrdil, že jeho žáby jsou jedovaté kvůli tomu, že je krmil hmyzem nasbíraným v přírodě okolo Banské Bystrice. Báchorku pak ještě obohatil o zbloudilý hmyz, který se občas omylem dostane do terárií a žabky jej sežerou. „Někdy žábě do terária vleze i pavouk, na Slovensku je hodně pavouků a žáby je pak sní. A co mají pavouci? Jed,“ prohlašoval Sidney. Lovení hmyzu v okolí Banské Bystrice a jedovaté slovenské pavouky ale nakonec vystřídalo jiné vysvětlení. Bývalý fitness trenér trval na tom, že žáby nakoupili s Tatianou od chovatelů v Nikaragui, kteří jim tvrdili, že je chovali v zajetí.

Jeho slovenská manželka sice dovoz pralesniček Vicenteho z Panamy popřela, ale přiznala, že je vlastní legálně. Prý jde o potomky žab, jež do Německa v 80. letech přivezl doktor Karl-Heinz Jungfer. Ten je pak měl prodat chovateli Andreasi Maxionovi a od něj žáby získala Tatiana. Poskytla novinářům i několik dokumentů, které to měly dokázat. Jenže pralesničky doktora Jungfera byly zelené, nikoli červené, jaké Tatianě v Německu policie zabavila. Podle experta Jana Thuma ze Zoo Praha nemohou zelené pralesničky zčervenat ani po několika generacích množení.

Andreas Maxion je v celém žabím příběhu popisován jako spolupachatel slovenských chovatelů. Podle dokladů od něj Tatiana koupila osm pralesniček Vicenteho. Německá policie však během zátahu v Hammu zabavila pouze čtyři. Zbytek žab se zkrátka poděl neznámo kam.

Nepotrestaná žabí mafie

Slovenská policie dvojici z Banské Bystrice vyšetřovala několik let, s bezprostředním zásahem ale vyčkávala. Policisté je chtěli chytit přímo u pašování. Příležitost se naskytla v roce 2020, kdy Tatiana odjela do zahraničí za svými nelegálními obchody, a Slováci proto informovali své německé kolegy.

Po výslechu však německé úřady Tatianu propustily. Vrátila se na Slovensko, kde tamní policie na německé vyšetřování už překvapivě nenavázala. Prý neviděli potřebu provádět u Tatiany domovní prohlídku „jen kvůli několika žabám“. Stejný názor měl i státní zástupce, pod něhož případ spadal.

Přečtěte si

Černý trh s exotickými zvířaty je problém i v Česku, státní správa by na to měla reagovat, myslí si expertka

Mimo to nebyl slovenskými vyšetřovateli žádný z podezřelých formálně obviněn a Tatianinu chovatelskou stanici nezkontrolovaly po německé razii ani slovenské kompetentní úřady. Policistům prý chyběl příkaz k provedení domovní prohlídky od příslušného státního zastupitelství.

Podle zjištění novinářů tak Tatiana i po německém zásahu nadále chovala žáby, a to včetně těch, na které nejspíš neměla potřebná povolení. V červnu 2020 znovu odcestovala do Hammu, kde na parkovišti údajně prodala zájemci ze Švýcarska další nelegálně držené pralesničky Vicenteho.

„Dalo by se skoro mluvit o žabí mafii. Každý tu má svou roli,“ vyjádřil se zdroj z německého Celního vyšetřovacího úřadu k případu Tatiany, Sidneyho a dalších. Jak ale upozorňují novináři z ICJK, úřady obou zemí k tomuto zločinu nepřistupují adekvátně.

Dva němečtí spolupachatelé Tatiany a Sidneyho totiž dostali pouze pokutu a jejich případ tím byl uzavřen. Trestní řízení v Německu proti slovenské chovatelce a jejímu americkému partnerovi pak bylo dokonce přerušené, neboť se je policii nedaří zastihnout. Manželé se totiž mezitím bez problémů přestěhovali do Texasu, kde dál chovají žáby.

Tatiana a Sidney podle všeho dovezli na Slovensko až 609 ohrožených pralesniček. Německé úřady tvrdí, že by číslo mohlo být i vyšší. Cena těchto obojživelníků na černém trhu může být až dva miliony eur (48 milionů korun). Mezitím populace pralesniček v deštných pralesích Latinské Ameriky nadále klesá.

 

Autor původního textu: Tomáš Madleňák, Andrea Rehmsmeier (ICJK); autorka české verze: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: ICJK