Výpověď pašeráka: Nejvíc se dá vydělat na vzácných ptácích, riziko je minimální

Případ Ukrajince Stanislavase Hužjavičuse odhalil rozsáhlou kriminální síť, která se zaměřovala na pašování exotických ptáků do celé Evropy. Zločinci měli ústředí v Kyjevě a ptáky vozili hlavně z Papuy Nové Guiney. Podle svých slov takto vydělávali daleko větší peníze než pašeráci drog či zbraní. Navíc s daleko menším rizikem odhalení a s nesrovnatelně menšími tresty. Fungování sítě, v jejímž čele měl stát muž s falešnou slovenskou identitou, zrekonstruovali kolegové z OCCRP.

V kufru pronajatého Audi A4 vezl v dubnu 2018 Stanislavas Hužjavičus čtrnáct exotických ptáků: dva kakadu arové a dvanáct rajek. Postaral se, aby ptáci byli nakrmení a v pořádku. Přesto měl pocit, že je něco špatně, protože parkoviště, kde je chtěl směnit za kufr plný peněz, bylo až moc klidné.

O chvíli později všechny výjezdy zablokovala rakouská policejní jednotka EKO Cobra. Hužjavičus se pokusil utéct, ale neúspěšně. Operace rychle skončila. Policie mu zabavila notebook a telefony. Jejich obsah odkryl celosvětovou síť pašeráků s volně žijícími zvířaty, která sloužila k dovozu ptactva z Jižní Ameriky a Asie a posléze k jeho prodeji v Evropě. Mezi pravidelné zákazníky patřila střediska na ochranu divoké zvěře a bohatí milovníci ptactva.

„Naše analýza odhalila, že pachatel byl součástí rozsáhlé pašerácké skupiny. Byli jsme překvapení, ale rychle jsme pochopili, jak byl celý systém organizovaný,“ říká Andreas Pöchhacker, rakouský celník, jenž na případu Hužjavičuse pracoval.

Mezinárodní síť novinářů OCCRP více než dva roky sledovala fungování této zločinecké organizace. Na základě soudních dokumentů, mnoha hodin rozhovorů i výpovědí výše zmíněného Ukrajince kolegové z OCCRP dokázali zrekonstruovat, jak pašerácká síť se vzácnými tropickými ptáky téměř nepozorovaně fungovala. 

Skupina si podle zjištění OCCRP mohla přijít až na 30 milionů eur ročně. „Tento způsob podnikání toho moc nevyžaduje,“ řekl Hužjavičus novinářům. „Potřebujete nějaké spojení s celnicí… Trochu peněz, pár tisíc eur, a to je všechno.“

Když ptáčka lapají

Zločinci sháněli ptáky v tropických ostrovních státech, v Indonésii, a hlavně v Papui Nové Guineji, kde spolupracovali i s tamní policií. V přírodě pytláci odchytávali ptáky ve větvích stromů a za pomoci pastí s lepidlem, což opeřencům často polámalo nohy i křídla a nemálo jich pak při převozu uhynulo. Pytláci je nadto namačkali do krabic a takto uvěznění ptáci putovali k překupníkům do Kyjeva. Byť jejich ztráty byly velké, pašeráci si na své přišli, neboť u nejžádanějších exemplářů je konečná cena jednotlivých ptáků obrovská.

Podle Hužjavičuse není žádné jiné pašování obdobně výnosné a ziskové jako obchodování s divokými zvířaty.

„Pašeráci drog a zbraní nemají o daleko lepším byznysu, kterým je samozřejmě obchod se zvířaty, vůbec tušení,“ řekl novinářům. „Jejich riziko, že budou dopadeni, je mnohem vyšší a tresty jsou přísnější. A přesto mají mnohem nižší zisk.“ Podobně tento třicetiletý ukrajinský překupník vyprávěl o svém povolání i zločincům v rakouském vězení, kde strávil čtyři měsíce. Nejdříve se mu smáli jako „lapači ptáků“, avšak poté, co zjistili, o jak výnosný byznys se jedná, užasli. Někteří z nich dokonce navrhli vytvoření nového pašeráckého kruhu s Hužjavičusem v čele.

Slova mladého Ukrajince potvrzuje i odbornice na boj s pašováním exotických zvířat Pavla Říhová. České úřady v roce 2019 zachytily zásilku pašovaných papoušků, která k nám putovala právě přes Ukrajinu. „Pašerákem byl muž, jenž byl za podobné porušení zákona již pokutován i souzen. Ze zkušenosti víme, že tito lidé své činy opakují, protože jde o velmi lukrativní obchod a riziko odhalení není tak vysoké,“ dodává odbornice. 

Podle Hužjavičuse lze v Indonésii koupit jednoho papouška kakadu arového za 500 dolarů (v roce 2020 to bylo něco přes 11 tisíc korun), v Evropě se následně prodá za 16 tisíc dolarů (v roce 2020 přes 380 tisíc korun). Každá cesta s ptáky proto mohla přinést zisk v hodnotě 50 až 140 tisíc eur (tehdy přibližně 1,3 až 3,7 milionu korun), ceny těchto exotických ptáků se často pohybovaly v řádu desítek tisíc eur.

Ne každý druh je ale ceněný obdobně vysokými částkami. Podle Silvie Ucové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR je v Česku oblíbený například chov papoušků žako, kteří bývají také nelegálně chytáni v divoké přírodě. Tento papoušek byl v roce 2017 přeřazen do první kategorie CITES, jež označuje živočišné i rostlinné druhy přímo ohrožené vyhynutím.

„Registrovaných exemplářů jsou u nás tisíce. Jeho cena není nijak velká, patnáct až dvacet tisíc korun. I když se tu chová, stejně vidíme, že v Africe se pořád odchytává,“ přibližuje Ucová situaci.

„Arkham“ plný papoušků

Rodák z města Kropyvnyckyj, někdejšího Kirovohradu, Stanislavas Hužjavičus se k práci v pašerácké skupině dostal přes inzerát na sociálních sítích nabízející práci s exotickými zvířaty. Měl pečovat o desítky ptáků. Zaměstnal ho muž, který se představil jako Konstantin Nikolajevič.

Hužjavičus si přál stát se veterinářem. K práci v pašerácké skupině se dostal přes inzerát na sociálních sítích / Foto: Denise Hruby

Mladý veterinář tak poznal ústředí pašerácké skupiny, které později popsal jako děsivé místo v Kyjevě, které se nacházelo pod běžným obchodním centrem. Sklepní prostory neměly přívod čerstvého vzduchu a osvětlovalo je několik problikávajících zářivek. Hustý vzduch smrděl po výkalech a plísni.

Asi ve dvanácti místnostech ležely klece naskládané jedna na druhou od podlahy až ke stropu, a to tak těsně u sebe, že někteří ptáci byli kvůli tomu v neustálém stresu. Zaměstnanci místu říkali Arkham podle psychiatrického ústavu z komiksů o Batmanovi.

Po seznámení se s podmínkami, ve kterých ptáci žijí, začal mít Hužjavičus pochybnosti o tom, zda si vybral vhodnou práci. Konstantin mu ale nabídl hodně peněz — dvojnásobek toho, co vydělávali jeho spolužáci z univerzity. A navíc bydlení zdarma v Kyjevě.

Teprve po měsíci mu ale došlo, že nepracuje v chovném centru, ale v překupnickém doupěti. Třetina zvířat tam prý uhynula, jejich mrtvolky házeli do normálních odpadků. A nemocné ptáky, kteří přežili, posílali kupcům po Evropě. „Bez péče by tito ptáci zemřeli do dvou měsíců,“ dodává Hužjavičus.

Tajemný pan Nikolajevič alias Adamec

Zmíněného Konstantina Nikolajeviče v sklepním ústředí pašerácké sítě nikdo nikdy neviděl. Šéf sledoval své zaměstnance pomocí kamer, a pokud je přistihl, že lelkují, nařizoval jim, ať se hned vrátí k práci. Vychloubal se politickými konexemi a měl údajně pracovat jako major ukrajinské bezpečnostní služby.

Pod touto budovou se nacházelo ústředí pašerácké skupiny / Foto: Elena Loginova, OCCRP

Bývalý veterinář ve výpovědi uvedl, že Nikolajevič využíval falešné identity, nejčastěji pak vystupoval jako Slovák Alex Adamec. Právě jméno Adamec se objevilo v dokumentech, které odhalila rakouská policie — včetně kupních smluv a veterinárních dokladů vyplněných falešnými veterináři. Nikolajevič svým zaměstnancům nařizoval, aby také pracovali pod falešnou identitou.

Úplatky pro průvodčí

Důkazy nalezené v Hužjavičusově mobilu a počítači ukazují, jak pašeráci přepravovali ptáky do Evropy komerčními lety z Asie, kde skupina spolupracovala s místní policií a bezpečnostními složkami. Během převozu podpláceli úředníky i pohraniční policisty. 

To potvrdil i v Rakousku zatčený podloudník. Sám uplácel pohraniční stráž nejen v Užhorodu, ale i na hraničním přechodu v obci Vyšné Nemecké na slovenských hranicích s Ukrajinou.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

V září 2017 při svém prvním úkolu mladý veterinář vyzvedl v Košicích čtyři rajky, které pak naložil do pronajatého auta s evropskou poznávací značkou. Přejel Evropu a tunelem pod Lamanšským průlivem projel do Velké Británie. Podle Alana Robertse z britské policejní jednotky National Wildlife Crime Unit, zabývající se pašováním divoké zvěře, tento tunel denně použije asi 60 tisíc lidí. „Bylo velmi snadné ptáky tunelem propašovat,“ dodává Roberts.

Doklady k exotickým ptákům vystavené na Slovensku / Zdroj: OCCRP

Skupina obchodovala s ptáky z Chile a pracovala i v Ekvádoru, Peru, Kolumbii, Asii, na Slovensku, v Chorvatsku a na Ukrajině. Jejich zákazníci pocházeli z Velké Británie, Německa, Belgie, Slovenska, Rakouska nebo Česka.

Hužjavičus k převážení ptáků používal vypůjčená auta nebo cestoval vlakem. Výhodná pro něj byla i skutečnost, že měl dvojí občanství, tedy ukrajinský a litevský pas na jméno Huzhiavichus. Jeho oblíbená metoda spočívala v uplácení průvodčích v Kyjevě, při odjezdu vlaku se zamklo jedno kupé a zvířata putovala za hranice — do Evropské unie. Veterinář pak ptáky vyzvedl například v Budapešti, odkud je už mohl odvézt ke kupci do jakékoli země schengenského prostoru bez rizika případné kontroly.

Zneužívání pravidel a falešné dokumenty

„Pašeráky obchod s volně žijícími živočichy láká, protože riziko, že je chytí, není velké a na prodeji zvířat vydělají vysoké částky,“ vysvětluje John Scanlon, předseda Global Initiative to End Wildlife Crime (iniciativa, která chce řešit problém nelegálního obchodováním s volně žijícími zvířaty tím, že napomůže k vytvoření lepší legislativy). Tresty pro odsouzené překupníky jsou navíc nízké a úřady nevyvíjejí dostatečnou snahu je vymáhat. Evropská unie se sice snaží proti tomuto typu obchodování bojovat, ale podle odborníků je pašování v rámci EU snadné a překupníci těží z výhod volného pohybu v schengenském prostoru.

Legální obchod s chráněnými druhy se řídí takzvanou CITES, tedy Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Mnoho těchto živočichů je chráněných, ale CITES uvádí i výjimky, na základě kterých lze obchodovat za účelem zisku s téměř 38 tisíci druhy zvířat a rostlin. Právě toho zneužívala síť překupníků, kde Stanislavas Hužjavičus pracoval.

Hužjavičus teď u sebe doma pečuje o papoušky a stará se i o ptáky chovatelů, kteří z Ukrajiny odešli kvůli ruské invazi / Foto: Denise Hruby

Na základě CITES se vydávají povolení, jež fungují podobně jako pasy. Každé zvíře, které putuje přes hranice, jej musí mít. Je ale snadné tyto dokumenty padělat nebo papíry sehnat uplácením úředníků. Kontroly na hranicích navíc dokáží jen málokdy rozeznat pravé a falešné potvrzení nebo určit, zda jde skutečně o ptáka uvedeného v dokumentech.

Takové povolení pak spousta pašeráků používá pořád dokola. Hužjavičus se přiznal, že dokument vydaný německou Spolkovou agenturou pro ochranu přírody (BfN) pro jeden konkrétní případ využil k převozu dvaceti různých ptáků. 

Když ukrajinského pašeráka kontrolovali na hranicích, ukázal vždy několik dokumentů, jež se však nevztahovaly na ptáky, které převážel, avšak pohraničníkům tyto papíry stačily. Potom jim prý řekl: „Tady jsou ptáci, tady jsou dokumenty, a prosím, dovolte mi pokračovat v cestě, protože jsou to živá zvířata, velmi drahá, a já je musím doručit.“

Rok tygra: Šelem ubývá, pašeráků tygrů přibývá

Existují i další techniky, jak CITES obejít. Ptáci chovaní v zajetí, s nimiž lze legálně obchodovat, mají jako mláďata na noze kovový kroužek se sériovým číslem. Kroužky jsou malé a na dospělé ptáky se navléknout nedají. Pašerácká skupina přesto vymyslela způsob, jak zfalšovaný kroužek navléknout na nohu dospělých ptáků a pak ho utáhnout tak, že vypadal věrohodně. V zajetí vyrůstající ptáci mívají také mikročipy s identifikačními informacemi. Tyto čipy překupníci naopak vyndali z těl mrtvých opeřenců a použili je u nových ptáků.

Situace v Česku

Také v Česku se objevují případy pašování exotických zvířat, i když jde spíš o nárazový problém. Jako třeba v roce 2009, kdy Celní správa České republiky a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) společně zasahovaly se zahraničními úřady proti nelegálnímu dovozu ohrožených živočichů. Hlavní organizátor pašerácké skupiny Tomáš Novotný byl zatčen v Brazílii. O zvýšení počtu určitého druhu pašovaných zvířat rovněž rozhoduje momentální poptávka. „Záleží, o co je zájem, avšak vzhledem k útlumu letecké dopravy kvůli protiepidemickým opatřením se nám ti sofistikovanější pašeráci trochu stáhli do ústraní,“ přibližuje současnou situaci Šárka Miškovská, tisková mluvčí Celního úřadu Praha Ruzyně.

„Zvýšená míra porušování zákona u nás souvisí především s chovatelstvím exotických ptáků, hlavně papoušků, což je dlouhodobé česk