Spousta lidí si myslí, že když v Česku nevybuchují auta, nestřílí se během dne na ulici a ve Vltavě neplavou mrtvoly, balkánský organizovaný zločin se nás netýká. Opak je ale pravdou. „Neexistuje zločinecká skupina z Balkánu bez vazeb na Česko,“ osvětlil pro investigaci.cz srbský investigativní novinář a odborník na balkánské mafie Stevan Dojčinovič. 

Ilegální drogovou burzou v Miláně, kde se určují ceny kokainu, heroinu, metamfetaminu a dalších narkotik určených pro Evropu, ovládal kolem roku 2003 přes své spolupracovníky Černohorec se slovenským pasem Darko Šarič. Hovoří se o něm jako o jednom z největších balkánských narkobaronů posledních dvaceti let. On i jeho bratr měli v Česku firmy.

Přímo v Praze se 8. listopadu 2017 sešli v malebné hospodě Zlatý klas dva muži, kteří klidně mohli být jen starými přáteli. Branislav Cvijović přijel za Branislavem Bikićem, žijícím v českém hlavním městě již dlouhou dobu. Jenže důvod návštěvy nebyl rázu přátelského, jako spíš obchodního – kšeftování s kokainem. Oba byli nějakým způsobem spojeni s Grupo America – jednou z nejdůležitějších balkánských organizovaných zločineckých skupin působících po celém světě. Schůzky se zúčastnil i Josip Capik, který se tenkrát vrátil z Nizozemska, kam jel vyzvednout osm kilogramů kokainu. Zásilka sestávala ze dvou igelitových tašek zabalených v papíru. Kokain už byl trochu naředěný, policie jeho čistotu stanovila na 75 procent.

Na sklonku roku 2018 zadržela speciální jednotka české policie Slobodana Kašćelana. Šlo o mezinárodně hledaného zločince, na nějž vydal zatykač Interpol. Kašćelan je vůdce jednoho z nejdůležitějších balkánských mafiánských klanů, jenž do Evropy dováží kokain ve velkém a svých nepřátel se zbavuje vraždami. V Česku byl Kašćelan zatčen v bytě v centru Prahy. Svůj pobyt v hlavním městě vysvětloval u soudu nutností podstoupit zde chirurgický zákrok.

Ve čtvrtek 1. srpna 2019 provedla policie v několika zemích světa koordinovaný zásah, po němž skončilo v poutech šestnáct lidí. Jedenáct z nich policisté dopadli v Asii a v Evropě. Mezi nimi byli i dva čeští piloti, kteří převáželi kokain z jihoamerické Uruguaye do Švýcarska. Jednoho zadrželi přímo ve Švýcarsku, druhého u něj doma v Česku.

V proslulém karlovarském Grandhotelu Pupp najde návštěvník luxusní zlatnictví. Provozuje ho společnost Europlan Invest a jako odpovědný vedoucí je uveden jistý Kole Jakupi. Návštěvníka by možná překvapilo, že vedoucí prodejny dostal svého času třináct let vězení za (neúspěšnou) přípravu vraždy.

To hledaný kosovský zločinec Ismet Osmani, známější jako Curi, byl srbskou a německou tajnou službou prohlášen za extrémně nebezpečného obchodníka s drogami. V Kosovu jej obvinili z lichvy a vydírání, avšak v brněnském Jundrově se cítil dostatečně bezpečně – jméno měl na schránce i na zvonku.

Citovaná jména představují skutečně pouze krátký výčet toho, jak se od devadesátých let v Česku usazuje a rozmáhá balkánská mafie a jak tu podniká. Podle reportu Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Global Initiative Against Transnational Organized Crime) začala být tato část jihovýchodní Evropy tamním gangům malá, a tak expandovaly do světa. Jedním z klíčových působišť balkánských gangsterů je podle této zprávy Česká republika.

Zrod balkánských kartelů

Na začátku balkánského organizovaného zločinu stáli Srbové a Černohorci, kteří si po druhé světové válce vybudovali síť vazeb a kontaktů po celém světě. Spousta z nich byli nacionalisté, a proto museli z Jugoslávie utéct před vítěznými komunisty. „Takto se do různých částí světa dostaly i velmi radikální nacionalistické skupiny, jež se snažily komunistickému režimu nějak škodit – například plánovaly bombové atentáty na jugoslávské ambasády, nebo se dokonce pokusily unést letadlo. Komunisté se proto rozhodli bránit a vyslali po stopách těchto radikálů osoby, jejichž cílem byla jejich likvidace,“ vysvětluje Stevan Dojčinovič.

Úkladné vraždy ale nemohl vykonat samotný stát – tehdejší jugoslávská vláda si nemohla dovolit poslat do zahraničí tajné služby, aby zlikvidovaly exilovou opozici. Proto se přibližně v šedesátých letech rozhodla obrátit na zločince. Jako odměnu jim stát nabídl ochranu a finanční provizi. Tento přístup se však záhy ukázal být dost komplikovaný. Zhruba do osmdesátých let totiž organizovaný zločin nebyl v jugoslávském komunistickém policejním státě etablovaný. Na vražedné mise do zahraničí tak byli vysíláni například zloději, kteří se zabíjením neměli sebemenší zkušenosti, což se ukázalo jako kontraproduktivní. Tito námezdní zabijáci neuměli naplánovat a vykonat profesionálně dokonalé odstranění nepohodlné osoby. Zbytečně páchali brutální zločiny, čímž přitahovali nechtěnou pozornost nejen zahraniční veřejnosti a policie, ale i médií.

„Jugoslávské tajné služby se proto rozhodly tyto zabijáky trénovat, vyškolit je k jemnějším způsobům likvidace člověka. Z archivů nelze přesně vyčíst, kdy to probíhalo, podle všeho se tento proces odehrával někdy mezi šedesátými a osmdesátými léty. Najatí zločinci se postupně začali učit, jak zabíjet efektivně, nepřitahovat pozornost, jak sledovat své oběti, a jak se naopak vyhnout tomu, aby kdokoli sledoval je. S touto zkušeností pak na konci osmdesátých let ovládli srbští zločinci nejdůležitější evropská města, například Amsterdam či velká německá nebo švédská města. Byli vycvičení lépe než místní gangy a zároveň za nimi pořád stál stát, který je vybavoval falešnými pasy, mohli bez problémů cestovat,“ vysvětluje Dojčinovič.

Když pak v devadesátých letech srbská mafie opanovala další evropská města, vznikl balkánský organizovaný zločin v podobě, jakou známe dodnes. Navíc zůstalo i propojení na srbské tajné služby. Právě to dělá zejména srbskou mafii tak silnou – nadále za ní totiž stojí stát.

Státní pašování cigaret

První mafiánské síťě vybudovali tehdejší Jugoslávci na obchodu s cigaretami. Titova vláda se dohodla s italskou mafií, že do Itálie bude pašovat cigarety – tedy dodávat je bez placení daní. „Je to první případ, kdy naše vláda spolupracovala s mafií. Jen to tenkrát byli Italové, protože na Balkáně ještě mafie neexistovaly,“ dodává Dojčinovič.

Grupo America

Balkánci posléze využili tyto kontakty a trasy k pašování daleko ziskovějšího kokainu z Jižní Ameriky, a na scéně se tak objevil kartel jménem Grupo America. Jeho šéfové v New Yorku spolupracovali s Johnem Gottim, mafiánem známým svým působením v popkultuře. Mimochodem o Gottim byl natočen stejnojmenný hollywoodský film s Johnem Travoltou. Kartel Grupo America se rychle naučil mezinárodnímu obchodu s kokainem, který tato balkánská skupina řídila z New Yorku. Postupně si vytvořili téměř monopol na dovoz kokainu do Evropy. Jejich vůdce Mileta Miljanić byl v USA zatčen FBI i díky práci reportérů investigace.cz, která je citována v obžalobě. Synovec Milety Miljaniče mimo jiné země žije i na Slovensku, v Česku si členové Grupo America přeprodávají kokain po kilogramech.

Darko Šarić

Z Grupo America vzešel asi nejznámější balkánský narkobaron Darko Šarić. Ten se od skupiny odrodil a začal pašovat drogy na vlastní pěst. Jak už bylo řečeno, časem ovládl nejen milánskou drogovou burzu a nastavil spolupráci s italskou mafií na dovoz kokainu, a nespolupracoval s nikým, kdo nebyl schopný odebírat minimálně 50 kilogramů kokainu týdně.

V lednu roku 1998 Darko Šarić založil společně s několika dalšími občany tehdejší Jugoslávie firmu Solimba Z. M. na pražské adrese Táborská 22. Jednatelkou společnosti se stala Milka Štěpánková, která, jak řekla reportérům investigace.cz, utekla do Česka před jugoslávskou válkou.

„Ty dokumenty přinesl můj manžel Zoran. Já jsem je podepsala a na nic se neptala. Byli to moji krajané a potřebovali pomoc. A navíc jsem se bála manžela. Bil mě,“ vysvětlila Štěpánková pro investigaci.cz v roce 2016 okolnosti založení pražské firmy jednoho z největších balkánských narkobaronů.

Podle svých dalších slov netušila, že Darko Šarič byl drogový magnát.

„Znala jsem ho ještě z Pljevje, oba jsme se tam narodili. Vždycky na mě působil jako takový hodný kluk, možná trochu buran. Nikdy bych neřekla, že by měl mozek a konexe na to dělat do drog,“ tvrdí Milka Štěpánková. Jak sama dodává, potkala ho v Praze jen jednou, v roce 1993, kdy přijel podepsat nějaké dokumenty. „Od té doby jsem ho neviděla. Podíl ve firmě tady měl jen proto, aby získal papíry. Co já vím, tak chtěl dostat trvalý pobyt v polovině evropských zemí. Mířil hlavně na Západ.“

Solimba Z. M. byla od začátku jen skořápkovou firmou a nikdy nepodala žádné daňové přiznání. To potvrdila i Milka Štěpánková: „Musela bych o tom vědět, musela bych to podepsat. A nic takového se nikdy nestalo.“

Jak investigaci.cz sdělilo slovenské ministerstvo vnitra, Darko Šarić obdržel v roce 2005 na Slovensku dokonce občanství, a to na základě fingované svatby s Veronikou Poláčikovou. O rozvod požádal jen několik týdnů po uznání občanství. Coby trvalou adresu měl uveden byt Dragoslava Kosmajca, pravděpodobného zakladatele takzvané Balkánské cesty – trasy, kterou přes Balkán putují drogy do Evropy. Kosmajca získal slovenské občanství již v roce 2004.

Přečtěte si

Balkánští narkobaroni v Praze – Život a dílo Darko Šariće

V Česku měl firmu i šéf italské buňky Šarićova impéria Boško Nedić. Pro Šariće koordinoval velkoobchodní dodávky kokainu italským a albánským mafiím, jež se staraly o jeho další distribuci a prodej. V pondělí 19. ledna 2009 Boško Nedić naložil kokain do dodávky a společně se spolehlivými kurýry poslal zásilku ze skladiště v toskánské Tirrenii svým obchodním partnerům v Albánii. Dodávka však nikdy nedorazila. Byla zastavena italskou policií a následoval zátah v tirrénské vile pronajaté na jméno Jan Prosek, kde se našlo dalších 266 kilogramů kokainu. Jednalo se však už jen o zbytek z mnohem větší dodávky. Policie zatkla řidiče, avšak Boška Nediće nechala uprchnout s tím, že ji dovede k šéfům balkánského kartelu. Byl to risk, který se nevyplatil. Boško Nedić zmizel.

O tom, co Nedić od roku 2009 dělal, se toho moc neví. Jedno z mála bílých míst vyplňuje český obchodní rejstřík: půl roku po zmizení, 11. června 2009, si Nedić kupuje poloviční podíl ve firmě MAN – CO, která sídlí v Praze na Evropské ulici 550/28, v budově, jež patří ČVUT. Tato firma ale v Česku oficiálně nikdy nevyvíjela žádnou aktivitu a rovněž nikdy neplatila žádné daně.

Nedić před zatčením italskou policií uprchl do Jižní Ameriky, kde se v současné době skrývá. Jako spolupodílník je ve firmě uveden Vitomir Bajić, další ze Šarićova gangu. Podle vyšetřovatelů měl na starosti nájemné vraždy. Byl zatčen v Černé Hoře a eskortován do vězení v Itálii, kde v roce 2010 spáchal sebevraždu.

Přečtěte si

Záhadná mrtvola z Paraguaye zřejmě patřila srbskému mafiánovi

Superkartel aneb Titův kartel

Dnes je jedním z nejmocnějších balkánských kartelů takzvaný Titův kartel, v Latinské Americe jednoduše přezdívaný Cartel de Los Balkanes (Balkánský kartel), v Severní Americe a Evropě nepřesně nazývaný Superkartel, neboť v zájmu logistických potřeb obchodu s kokainem se spojilo několik kartelů. Šéfem je Edin Gačanin, narkobaron pocházející z Bosny, který se ale časem usadil v Dubaji a v současnosti dominuje nákupu a pašování peruánského kokainu.

Balkánská cesta i balkánská pračka

Přes Česko vede takzvaná „Balkánská drogová cesta“, tedy jeden z hlavních proudů, kudy se do Evropy dostávají drogy jako kokain nebo heroin. Poslední dobou je ale využívána i k pašování lidí kvůli nucené práci či prostituci nebo migrantů ze zemí postižených válečnými konflikty.

Výše zmíněné informace ale zdaleka nepředstavují kompletní výčet toho, proč si balkánští mafiáni Česko oblíbili. Jak uvádí zpráva Světové iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, balkánské drogové klany využívají Česko i kvůli legalizací výnosů z trestné činnosti a k další finanční kriminalitě.

Česko je pro zločince z bývalé Jugoslávie či současné Albánie hodlající proprat své peníze z prodeje drog lákavé hned z několika důvodů – daří se tu korupci, až do nedávna tady nebyl nijak regulovaný hazard a velmi snadno si zde lze otevřít firmu a založit účet na jméno někoho jiného.

Proč tedy balkánský organizovaný zločin není v Česku víc vidět? „Máme na to v Srbsku takové přísloví – nechodíš na záchod tam, kde jíš. Pravděpodobně právě proto se v Praze schovávají, chtějí být neviditelní. Proč by si to kazili zločiny, které budou přitahovat pozornost? Kdyby ale šlo do tuhého, jsou schopni všeho. Poslední dobou vidíme vraždy, jež mají na svědomí například černohorské mafie, ve Španělsku, Řecku, Německu nebo Nizozemí,“ vysvětluje Stevan Dojčinović.

The post MAFIE: 1. díl – Balkánské mafie v Česku appeared first on investigace.cz.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává pětadvacetiletý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala. Jak se plánuje útěk z vězení? Vypadá stejně jako ve filmech? A kolik drogových kartelů je potřeba k osvobození srbského narkobarona?

Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. Dostupný na všech podcastových platformách.

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

The post Podcast ODPOSLECH: (Ne)útěky z vězení srbského narkobarona – rozhovor appeared first on investigace.cz.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává 25letý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala.

Srbský narkobaron Zoran Jakšić, jenž měl svého času téměř monopol na dovoz peruánského kokainu do Evropy, má utrum. Po sérii takřka dokonaných útěků z vězení došla peruánské vězeňské službě trpělivost a přesunuli ho do věznice přezdívané Nemesis. Ta je pojmenována podle starořecké bohyně spravedlivé odplaty za zločin a zpupnost.

Toto vězení bylo vybudováno z bývalé námořní základny v peruánském přístavním městě Callao. V současné době si v něm kromě Jakšiće odpykávají svůj trest jen čtyři vězni, všichni jsou považováni za nesmírně nebezpečné. Mezi nimi je například i bývalý peruánský prezident Fujimori a šéf jeho tajných služeb, odsouzený za pronásledování a mučení politických odpůrců.

Zoran Jakšić se však do nejstřeženějšího peruánského kriminálu nedostal kvůli své předešlé zločinecké činnosti. Přemístili ho tam coby osobu vyhlášenou pokusy o útěk. Jen do přípravy plánů ohledně cesty na svobodu ostatně investoval téměř milion a půl dolarů (přes 33 milionů korun).

Z přísně tajné policejní zprávy, kterou se redakcím investigace.cz a srbského média KRIK.rs podařilo získat, vyplývá, že Jakšič neplánoval dosud poslední útěk sám. Nápad dal dohromady spolu s vysoce postaveným členem mexického kartelu Sinaloa a s jedním z šéfů brazilské organizované zločinecké skupiny Rudé komando (Comando Vermelho). Spiklenci počítali s tím, že nakoupí samopaly, munici, a dokonce i granátomet, vyvolají vězeňské povstání a během zmatku odletí vrtulníkem. Ten měl přistát na střeše věznice.

Kumpáni

Salvador Valencia Ayala, člen mexického kartelu Sinaloa, s Jakšićem spolupracoval už na jeho prvním pokusu o útěk – právě on dokázal sehnat stavaře, kteří vyprojektovali 300 metrů dlouhý tunel z vězení.

Zato José Luiz Fonseca da Silva z brazilského Rudého komanda se připojil až k plánu vězeňského povstání. Je pravděpodobné, že všichni tři se znali už z časů, kdy ještě byli na svobodě a kšeftovali s kokainem. Ve vězení pak zůstali v kontaktu. Peníze na oba zamýšlené útěky patrně poskytly samotné kartely.

Plán vězeňské vzpoury a následného úniku v helikoptéře ale ztroskotal 1. dubna 2021. Jeden z Jakšićových spoluvězňů, který byl zároveň policejním informátorem, řekl svým nadřízeným, že se ve věznici chystá něco „velkého“.

„Střet s bachaři bude divoký a násilný,“ cituje policejní zpráva informátora.

Tou dobou už měli drogoví bossové skoro vše připravené. Chyběli jim jen náboje, které venku mezitím nakoupili členové jejich kartelů. Munice měla být do vězení dodána mezi 3. a 5. dubnem. Zaplacená byla rovněž helikoptéra, granátomety i útočné pušky M16 a AR-15.

Došlo to dokonce tak daleko, že balkánský, brazilský, peruánský i mexický kartel dočasně pozastavily nákup a pašování kokainu a veškeré své úsilí soustředily na přípravu a realizaci úniku svých významných členů.

Jakmile se správa vězení dozvěděla, v jak pokročilém stádiu je plánovaný útěk, okamžitě zasáhla. Jakšić byl převezen do věznice Nemesis, kde jsou spolu s ním už jen výše zmínění čtyři spoluvězni.

Spojené kriminální úsilí

V roce 2016 byl Jakšić zatčen v Peru poté, co se několik let pohyboval mezi Evropou a Jižní Amerikou pod 40 falešnými identitami, včetně jedné slovenské. Když byl v roce 2009 krátce zadržen v Barceloně, měl u sebe pas vystavený na jméno Štefan H., který údajně pocházel z malé vesnice na severu Slovenska.

Přečtěte si

Grupo America 6: Slovenská identita Zorana Jakšiće

V době, kdy byl Jakšić dopaden, patřil k hlavním dodavatelům kokainu do Evropy a pátraly po něm úřady v Řecku, Argentině a Německu. Když ho však investigace.cz v roce 2017 navštívila ve vazbě v Peru, většinu obvinění popřel a přiznal pouze držení 20 kilogramů kokainu.

„Jsem nevinný. Nic na mě nemají,“ prohlásil tehdy během rozhovoru v soukromé cele, kde žil v relativním luxusu s vlastní koupelnou a dvěma mobilními telefony.

Jakšić byl následně odsouzen na 25 let kvůli drogovým obchodům s Jorgem Medinou Gavilánem neboli Jotou.

Gavilán si tenkrát odpykával šestnáctiletý trest, nicméně jeho skupina nadále vydělávala na kokainovém boomu v Peru, byť byl šéf za mřížemi. Podle loňské zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy sice hlavním dodavatelem kokainu do Evropy zůstává Kolumbie, Peru je však na druhém místě těsně za ní. Zpráva uvádí, že z Peru pochází více než třetina kokainu v Evropě.

Gavilánova organizace sídlila v místě známém pod zkratkou VRAEM, což je úrodné údolí, kde se v Peru stékají tři řeky a které je centrem tamní produkce kokainu. Tady nakládali kokainovou pastu do malých letadel známých jako „vlaštovky“, jež létaly na tajné přistávací dráhy v brazilské džungli. Jakmile zásilka dorazila, distributoři jako Jakšić ji rozváželi po celém světě.

I z vězení byl Gavilán schopen koordinovat obchody s Jakšićem, a to díky mobilnímu telefonu. Srb byl tehdy ještě na svobodě. Klíčová byla i podpora ostatních členů kartelů. Policie však jejich hovory odposlouchávala, což nakonec vedlo k Jakšićovu zatčení.

Srbský narkobaron byl nejprve poslán do věznice Miguel Castro Castro, nacházející se nedaleko hlavního města Limy, kde měl za spoluvězně právě Jotu Gavilána. V kontaktu zůstali i poté, co byl Jakšić po odhaleném plánu na útěk 300metrovým tunelem převezen do věznice na opačné straně Limy, pojmenované Ancon 1.

Jak už ale bylo řečeno, Jakšićovým partnerem při budování tunelu byl Salvador Valencia Ayala z kartelu Sinaloa, vězněný od roku 2005 za pokus přepravit 875 kg kokainu z Peru přes Mexiko do USA.

Kumpáni plánovali husarský kousek – propojit vězeňský dvůr, který je pod maximální ostrahou dozorců z Miguel Castro Castro, s rozestavěným domem vzdáleným 300 metrů. Podle policie podzemní štolu navrhli experti z kartelu Sinaloa.

Než byl jejich záměr odhalen, podařilo se vykopat 180 metrů a do tunelu zavést vodu i odvětrávání. Poté, co jejich úmysly vyšly najevo, byli Jakšić s Ayalou převezeni do lépe střežené věznice Ancon 1, vzdálené asi hodinu jízdy z centra Limy.

Právě tady se srbský zločinec setkal s dalším narkobaronem, Fonsecou da Silvou, známým také jako Zé Luiz, z brazilského Rudého komanda.

Zé Luis uprchl z brazilské vazby během převozu na soudní jednání. Na dozorce zaútočili ozbrojenci Rudého komanda a Zé Luize vysvobodili. Ten pak utekl do Peru, kde plánoval podstoupit plastickou operaci. Peruánská policie ho však zatkla v roce 2019 s falešným pasem a dalšími peruánskými doklady, jež si podle policie pořídil za 10 000 dolarů (přibližně 220 000 korun).

Po zmařeném pokusu o útěk z vězení Ancon 1 za pomoci zbraní a helikoptéry z dubna 2021 byl Zé Luis později buď propuštěn, nebo uprchl na svobodu. Dlouho se z ní ale netěšil, neboť v roce 2022 byl zabit při střetu s brazilskými policisty.

Krvavá zápletka

Podle policejního spisu spočíval plán útěku z Anconu 1 ve střelbě a zabití vězeňské stráže, což by vyvolalo chaos. Jakšić, Zé Luis a Ayala by poté využili zmatku a uprchli vrtulníkem.

Pomáhat měl ze své cely ve věznici Castro Castro i Jota, který sehnal vrtulník a naplánoval trasu, kudy by se jeho zločinní parťáci dostali z Peru.

Cílem bylo přeletět do horské oblasti Vizcatán, vzdálené více než 500 kilometrů od Limy, kde byl zřízen „tajný heliport“. Odtud měli uprchlíci podle policejní zprávy odletět do Bolívie.

Organizátoři útěku ale nepočítali s policejním informátorem, ve spisech označeným krycí šifrou 0321CA, jenž jejich záměr vyzradil. Hned nato byl proto Jakšić přesunut do jednoho z nejstřeženějších vězení světa, zmíněného Nemesis u peruánského přístavního města Callao.

Vězení nechal vybudovat z vojenské námořní základny bývalý šéf peruánských tajných služeb Vladimiro Montesinos a byli zde drženi vůdci povstaleckých guerill, jako například zakladatel teroristicko-maoistické Světlé stezky Abimael Guzmán. Ve vězení skončil i samotný Montesinos, když byl v procesu s bývalým peruánským prezidentem Albertem Fujimorim odsouzen za vraždu, zpronevěru a zneužití moci.

Antonio Huanca Pacheco, právník Zorana Jakšiče, ovšem nadále trvá na jeho nevinně a podal stížnost na úředníky, kteří převoz srbského klienta do tohoto vězení údajně schválili na základě „nepravdivých informací“.

„Jakšić není členem žádné kriminální organizace, natož pak jejím vůdcem,“ dodal Huanca Pacheco v rozhovoru pro investigace.cz.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Přečtěte si

Grupo America 3: Slovenská verze kartelu

Přečtěte si

Grupo America 4: Kokain od Zlatého klasu

Přečtěte si

Grupo America 5: Český byznys s ghettem

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Přečtěte si

Grupo America: Příběh Zorana Jakšiće, který se chtěl stát drogovým králem

The post Jak šéfové čtyř kokainových kartelů naplánovali divoký útěk z vězení appeared first on investigace.cz.

Šéf mezinárodní zločinecké organizace Grupo America neboli jedné z nejsilnějších mafií světa, která praktikuje byznys s kokainem ve velkém, čelí v Americe obvinění z mnohem přízemnějšího činu, než jsou vraždy a pašování drog: v době pandemie covidu-19 požádal o státní finanční pomoc, na kterou podle žalobců neměl nárok. A obdržel ji.

Kartelem Grupo America se investigace.cz zabývala přes pět let. Zjistili jsme, že tato zločinecká skupina působí v desítkách zemí a zásobuje Evropu tunami kokainu z Jižní Ameriky, přičemž její aktivity sahají až do České republiky. 

Dlouho unikala policii i díky své nepředvídatelnosti. Členové organizace jsou nesmírně opatrní, a proto je téměř nemožné infiltrovat její vedení. Policisté se domnívají, že strukturu vedení Grupo America tvoří zhruba patnáct nejvýše postavených osob, jež řídí kolem stovky důvěryhodných spolupracovníků na několika kontinentech. Ti pak podle potřeby zaměstnávají lokální zločince.

Drogy od Grupo America byly zabaveny například v USA, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, Panamě, Austrálii, Španělsku nebo Švýcarsku. Na seznamu nechybí ani Česká republika.

Šéf

Mileta Miljanić, v Bosně narozený šéf této sítě drsných obchodníků s kokainem s vazbami na italskoamerickou mafiánskou rodinu Gambino a s nejméně tuctem vražd na kontě, podle trestního oznámení, které bylo zveřejněno ve středu minulý týden, obral americký Úřad pro malé podniky (Small Business Administration, SBA) o více než 150 000 dolarů (3,5 milionu korun) z fondů hospodářské pomoci podnikatelům během covidové pandemie.

V prohlášení připojeném k žalobě je uvedeno, že obvinění proti Miljanićovi vzniklo na základě jeho žádosti o úvěr od SBA, podané na začátku pandemie v březnu 2020 a týkající se řešení ekonomických problémů (Economic Injury Disaster Loan). V tomto případě Miljanićovy společnosti MDP Rebar Solutions LLC, která údajně podniká ve stavebnictví. Policejní vyšetřovatelé jsou naopak přesvědčeni, že se „firma nezabývá žádnou zákonnou činností, ale je to fiktivní společnost, jejímž prostřednictvím jsou distribuovány miliony dolarů členům a spolupracovníkům organizovaného zločinu“. Podle prohlášení FBI společnost zaměstnává kromě Miljaniće různé členy jeho rodiny a consigliera (poradce šéfa) ze známé mafiánské rodiny Gambino, který je v dokumentu označen jako „Individual-1“.

Přečtěte si

Grupo America: Kdo je tady šéf?

Podle zprávy Miljanić tvrdil, že společnost MDP Rebar dosahuje ročních příjmů přes 2 miliony dolarů (50 milionů korun). Vyšetřovatelé ovšem odposlouchávali Miljanićovy telefonáty a vyžádali si i záznamy z jeho banky, což jim potvrdilo, že MDP Rebar byla pouhou zástěrkou.

Od prosince 2018 do května 2021 bylo na tři různé bankovní účty společnosti složeno zhruba 6,8 milionu dolarů (160 milionů korun), pokračuje prohlášení. Z toho zhruba 5,7 milionu dolarů pocházelo výhradně od stavební firmy vlastněné společníkem rodiny Gambino, 810 000 dolarů na účty poslal Miljanić nebo jeho blízcí příbuzní, zbytek byly peníze poskytnuté ze strany SBA.

„Na základě zkoumání účtů společnosti MDP Rebar se nezdá, že by tato firma platila nějaké výdaje, které by byly spojené s výrobou stavebních výztuží,“ uvádí ve zprávě důstojník FBI William Dionne. Přibližně 1,7 milionu dolarů z výše citovaných příjmů společnosti (6,8 milionu) bylo totiž vyplaceno Miljanićovi, jeho manželce a třem dětem.

1,5 milionu dolarů pak podle všeho putovalo ke kápovi rodiny Gambino, společník této mafie dostal 925 000 dolarů a 484 000 dolarů obdržel další člen klanu Gambino. Zbytek peněz směřoval k jiným pochybným postavám, například 10 000 dolarů dostala přítelkyně zmíněného kápa Gambinů.

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Podle vyšetřovatelů Miljanić falšoval účetnictví, aby to vypadalo, že společnost MDP Rebar má větší výdaje než příjmy, a vyhnula se tak placení daní. V jednom z telefonních odposlechů Miljanić diskutoval s členem mafiánské rodiny Gambino o fingování výdajů. „Na materiál a další věci, aby to vypadalo, že máte ztráty,“ uvádí se v prohlášení. „Dělej, co musíš,“ odpověděl Miljanić.

Také analýza finančních záznamů MDP Rebar ukázala zjevné anomálie. V účetní knize společnosti bylo uvedeno více než sto plateb za „dodávky a materiál“ a „pronájem zařízení“ v celkové výši téměř 900 000 dolarů, vysvětluje se ve zprávě FBI.

V bankovních záznamech MDP Rebar se však žádné platby uvedeným dodavatelským společnostem neobjevily. Namísto toho, uvádí policejní dokument, připadly finanční prostředky Miljanićovi a jeho manželce, která část této sumy v hodnotě 85 000 dolarů použila k zaplacení svých účtů u American Express.

Minulou středu, kdy Miljanić poprvé stanul před soudem kvůli těmto podvodům, jej soudce Andrew Krause odmítl propustit na kauci. Celý případ se bude znovu projednávat 6. června.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Miljanićovi přitom není pobyt ve vězeňské cele cizí, v roce 2000 si v řeckém vězení odpykával trest za drogové delikty, v 80. letech pro změnu skončil za mřížemi v USA kvůli podvodům s kreditními kartami. V Americe byl opět zadržen 23. února minulého roku, a to kvůli držení zbraně, kterou FBI našla v zásuvce jeho nočního stolku, když u něj v rámci vyšetřování úplatkářství prováděla domovní prohlídku. Až dosud se mu však dařilo vyhýbat se trestům odpovídajícím jeho roli šéfa mezinárodního drogového syndikátu.

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

The post Grupo America: Mafiánský boss a covidová podpora appeared first on investigace.cz.

Zoran Jakšić, dlouhodobě hledaný za obchodování s tekutým kokainem v biovíně, opustil svou ženu a dceru, aby unikl před americkou protidrogovou agenturou (DEA). Byl zatčen v Peru, odkud z vězení financoval stavbu tunelu pro svůj plánovaný útěk. Ten mu ale nevyšel. 

Začátek konce

V budově federálního soudu v Morónu na území argentinské provincie Buenos Aires střeží policista dveře, kterými procházejí tři tajní agenti DEA. Jsou to Řekové a jsou na stopě mocného mezinárodního obchodníka s drogami, který přicestoval do Argentiny. Jedná se o Srba Zorana Jakšiće, šéfa organizované zločinecké skupiny Grupo America, jež patří k jedné z nejkrvavějších východoevropských kriminálních organizací.

Tato scéna se odehrála v roce 2007, kdy do kanceláře argentinského soudce Juana Pabla Salase dorazili zmínění řečtí agenti. Jakšić, hledaný za obchod s drogami a za vraždy dalších mafiánských bossů, se po světě bez problémů pohyboval díky mnoha falešným identitám a pasům, které používal (bylo jich víc než 40). To vše navzdory své nápadné výšce. U člena balkánské mafie, narozeného v roce 1959 v bývalé Jugoslávii, není přezdívka „El Alto“ (Dlouhán) překvapivá: Jakšić měří více než dva metry.

Řečtí detektivové soudci sdělili, že do země přijeli v srpnu na výzvu samotného Jakšiće. Podle jejich informací se hledaný Srb spolu se svou ženou usadil před několika lety ve venkovském domě v Puerto Madero.

Oba muži pak argentinskému soudci vysvětlili, že se jim Jakšiće podařilo dopadnout pomocí triku: přesvědčili ho, že s ním budou spolupracovat při přepravě tekutého kokainu v lahvích argentinského vína do Řecka. 

Soudce Salas neotálel a o akci informoval protidrogové ředitelství, současně nařídil i odposlech telefonů Jakšićova gangu, jejž tvořilo i několik peruánských občanů.

Fiktivní drogová operace financovaná srbským narkobaronem přitom již byla v plném proudu: gang sehnal vhodné lodě, koupil ekologický vinný sklep Fabril Alto Verde, korkovací stroje, angažoval „inženýra“ z Kanady, a především čekal na 500 kilogramů kokainu. Ten Jakšić hodlal získat přes své kontakty s dodavateli v oblasti Buenos Aires, ale i v Peru a v Brazílii.

Srb rovněž plánoval založení fiktivní společnosti v Itálii, která by celou operaci financovala. Dokonce se zjistilo, že organizace poslala zkušební lahev do Španělska, avšak na neexistující adresu, aby se vrátila zpět do Argentiny. Cílem bylo ověřit, zda drogy kamuflované vínem úspěšně projdou celními kontrolami a skeny.

V průběhu telefonních odposlechů detektivové slyšeli i Zoranovo chvástání o tom, že se stane „drogovým králem Jižní Ameriky“. Vzhledem k tomu, co měl za sebou a co připravoval, to policisté nepovažovali za nereálné. 

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Uklouznutí

Operace, kterou vyšetřovatelé dlouho plánovali k dopadení mocného obchodníka s drogami a k rozbití mezinárodního kartelu Grupo America, se nečekaně a s předstihem spustila 8. září 2008. Toho dne zastavila policie při běžné silniční kontrole dvě osoby na motocyklu. V batohu měli 18 balíků kokainu. Jeden ze zadržených, Carlos Rómulo González Gamboa, byl ve spisu označen za jednoho ze Zoranových dodavatelů drog. 

Policie už dál nečekala a provedla razie v osmnácti nemovitostech spojených s balkánskými mafiány. V domě v Morónu našli tekutý kokain, práškový kokain a krabice plné lahví vína. Čtrnáct lidí bylo zatčeno, avšak srbský obr mezi nimi nebyl a někam zmizel. Soudce Salas proto požádal o mezinárodní zatykač.

Po Jakšićovi, jenž opustil svou ženu Sladanu i jejich malou dceru narozenou v Argentině, se slehla zem. Manželka byla zatčena v bytě, kde bydleli, ale krátce poté byla propuštěna, neboť se zjistilo, že s plány svého partnera neměla nic společného.

Po této zkušenosti se Sladana rozhodla Argentinu opustit, ještě předtím ale nechala jejich dceru adoptovat jistou rodinou z Buenos Aires, o které předpokládala, že nemá nic společného s mafiánským prostředím jejího muže. Nakonec se však ukázalo, že i tito lidé byli rovněž zapojeni do Zoranových pochybných obchodních transakcí. 

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Klec spadla v Barceloně

Dopadení členové Jakšićovy argentinské organizace byli odsouzeni k šesti letům vězení. Jejich šéfa se podařilo zatknout až rok později na základě tipu milánských úřadů. Na letišti v Barceloně zadržený Zoran měl u sebe pasy pěti různých zemí a sedm mobilních telefonů. V té chvíli ho hledali argentinské, německé, nizozemské, rakouské a řecké úřady.

Po stopách šéfa kartelu Grupo America se vydalo následné vyšetřování, kterého se spolu s OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) zúčastnila i investigace.cz.. Jakšiće v peruánském vězení navštívila Pavla Holcová a podílela se na podrobném zmapování jeho zločinecké organizace, jež trvalo více než čtyři roky. Zoran Jakšić byl v roce 2016 v Peru odsouzen k 25 letům odnětí svobody.

Z peruanskeho vězení se pokusil uprchnout tunelem, který si objednal u specialistů z mexického kartelu Sinaloa, který založil proslulý „El Chapo“. Tomu se takhle podařilo v roce 2015 uprchnout 1,5 kilometrovým tunelem, který byl vybaven světly a systémem k načerpávání čerstvého vzduchu.

Práce na dokončení tunelu pro Jakšiće byly nakonec zastaveny v únoru 2019, kdy byl převezen do jiného vězení. V té době byl tunel už z víc než poloviny vykopán.

Grupo America: Pokračování příběhu

The post Grupo America: Příběh Zorana Jakšiće, který se chtěl stát drogovým králem appeared first on investigace.cz.

V peruánském městě Callao policisté v pátek zadrželi dalšího kriminálního partnera srbského zločince Zorana Jaksiće. Peruánec Mauro César Algumer Vilca, přezdívaný „Demonio“, byl jedním z nejhledanějších mužů v zemi poté, co jej v minulém roce spolu se Zoranem Jaksićem v nepřítomnosti odsoudili k 25 letům vězení za obchodování s drogami. 

„Demoinův“  dlouholetý obchodní partner a přítel Jaksić je známý jako jeden z vůdců a finančník mezinárodního drogového gangu Grupo America. Na pomyslném mocenském žebříčku tohoto drogového kartelu byl druhým v pořadí. 

Investigace.cz se kartelem Grupo America zabývala přes pět let. Zjistili jsme, že tato zločinecká skupina působí v desítkách zemí a zásobuje Evropu tunami kokainu z Jižní Ameriky, přičemž její aktivity sahají až do České republiky. Šéf skupiny Mileta Miljanić už také sedí za mřížemi a podle nejnovějších informací se z vězení hned tak nedostane. 

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Peruánská i srbská média o Jakšićovi píší jako o běsném mafiánovi s očima násilníka, který pašoval kokain po tunách, vraždil a po světě se pohyboval pod 42 různými identitami. Proslul i útěky z vězení.  Například zaplatil 500 000 dolarů za stavbu 230 metrů dlouhého ilegálního tunelu, jenž byl napojen na věznici Miguela Castra Castra. Tento útěk se však nepovedl a přesunuli jej do jiné věznice, kde si v současné době odpykává 25letý trest odnětí svobody za účast na mezinárodní síti obchodů s drogami a z pokusu o odeslání zásilky 800 kilogramů kokainu, kterou v roce 2016 zadržela policie.

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Podle informací státního zastupitelství jsou „Demonio“ a Zoran Jaksić vyšetřování také kvůli příslušnosti ke zločinecké organizaci Las Golondrinas. Na podezřelého Vilca, který se nyní nachází u vrchního soudu v Callau, byl Interpolem vydán mezinárodní zatykač, posléze však uprchl přesně jako před dvěma lety ze svého domu ve Ventanille, kde byl v domácím vězení.

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Autorka textu: Nina Kodhajová
Autor úvodní fotografie: Flickr, CC, Shane McCoy / US Marshals

The post Grupo America: Další zatčení appeared first on investigace.cz.

Na jaře 2020 jsme se v redakci investigace.cz shodli, že bychom rádi dělali podcasty. Obsah našich článků nám přišel natolik pestrý a zajímavý, že by se dal lehce zpracovat do audia a takto ještě víc přiblížil veřejnosti. Nebylo to vůbec jednoduché, avšak navzdory cestě plné překážek slavíme po roce tvorby první milník: 100 000 poslechů. 

Když jsem v březnu 2020 na poradě vznesla dotaz, zda nechceme začít dělat podcasty, prvotní odpovědí bylo ticho. Nemáme na to zdroje ani techniku, nemáme dramaturgy, a už vůbec neumíme pracovat se zvukem, zaznělo následně. Tyto argumenty byly samozřejmě pravdivé. Nakonec ale zvítězilo přesvědčení, že obsah našich článků je unikátní, zajímavý a obvykle od základu postavený na příbězích, tedy ideální materiál na podcast. „Nemusíme mít tu nejlepší techniku ani zvukaře. Základem dobrého podcastu je obsah, zbytek nám lidi odpustí,“ podotkla jsem v přesvědčení, že to musí vyjít. Proto jsme se shodli, že to zkusíme. 

Jakmile začínáte s něčím, o čem nevíte absolutně nic, obvykle sáhnete po pomoci. Odrazovým můstkem ODPOSLECHU bylo školení od Kristýny Klímové „Jak si vyrobit podcast“, která nám také dodala odvahu do začátku. „Hlavní je s tím začít, vydat první díl. Zbytek budete ladit až po zpětné vazbě od posluchačů, o kterou si musíte říct,“ prohlásila Kristýna. Rozběhly se tak přípravy a všechno vypadalo nadějně. 

Jenže na jaře 2020 už řádila epidemie spojená s covidem-19, a vše proto trvalo déle, než jsme předpokládali, neboť pracovní priority byly za této situace samo sebou jinde. Brainstormingem jsme přesto vybrali název, logo nám vyrobila naše skvělá grafička Lenka Matoušková a techniku zapůjčili sousedi ze startupu Ecomail. „Naši znělku bychom si představovali podobně sexy, jakou má seriál Narcos, a také tak zajímavou a plnou zpráv, jako má seriál Homeland,“ znělo zadání pro kreativce Michaela Nováčka, jenž nám zároveň pomohl s produkcí prvních epizod. Znělka nakonec zcela předčila naše očekávání. „To je ono! Teď už jen vymyslet první epizodu,“ pomysleli jsme si s tím, že „už jsme blízko!“

Jak ale asi tušíte, tak jednoduché to nebylo. První epizoda, kterou jsme natáčeli přes dvě hodiny, se nenahrála. Zvuk přeskakoval a my zjistili, že počítač, který máme k dispozici, tuto práci jednoduše nezvládá. Sehnali jsme proto druhý přístroj a zkusili to znovu. Vyšlo to! Náš první a zároveň jeden z nejdelších rozhovorů s názvem „Továrna na podvody“ se stal nejposlouchanější epizodou. 

Zároveň ji ale podezřívám, že dost posluchačů odradila. Zvuk totiž není příliš kvalitní, jelikož jsme nahrávali v otevřené kanceláři, samotná struktura rozhovoru pak může působit zmatečně. Pokorně jsme ale pracovali se zpětnou vazbou, o kterou jsme si říkali, a díl od dílu se tak naše práce měnila.

Podcastům se v redakci od začátku věnovali dva lidé. Lukáš Nechvátal se naučil pracovat se zvukem a stříhat, já jsem se věnovala studiu správného vedení rozhovoru. Byli jsme odhodlaní v této práci pokračovat i za cenu toho, že jsme první díly tvořili po nocích. Nejen že nás tvorba bavila, ale hlavně nám dávala smysl. Věřili jsme, že se tím dostaneme k lidem, kteří o naší práci dosud neslyšeli. 

Jak plynul čas, ODPOSLECH se vyvíjel. Zpod „nahrávacího studia“ v podobě deky jsme se přesunuli do kumbálu v Ecomailu, kde podcasty dodnes vznikají. „Máme pro vás nové nahrávací studio, bude to pecka,“ znělo z úst jednoho z majitelů Ecomailu. K rozhovorům jsme přidali i takzvané storytellingy (vyprávění příběhů) a začali používat hlasy všech, kteří byli zrovna po ruce. V našich dílech tak uslyšíte kolegy z investigace.cz, zaměstnance Ecomailu, ale i kamarády, co pracují například pro Českou televizi.

Nejúspěšnější sérií ODPOSLECHU je kauza Grupo America. Mafiánské příběhy a reportáž Pavly Holcové, která v převlečení za prostitutku zamířila do peruánského vězení navštívit drogového bosse, se staly velmi oblíbené.

Sérii jsme vydali ve třech dílech storytellingu a ve formě jednoho rozhovoru, v němž Pavla posluchačům nastínila, jak taková pětiletá práce na rozkrývání drogového kartelu probíhá.

Velkou poslechovost měl i rozhovor s Hanou Čápovou s názvem „ČD Cargo: Otlučené vagony za miliony“, týkající se podezřele utajované smlouvy o prodeji vagonů ČD Cargo. Tato společnost prodala bez výběrového řízení 500 vagónů slovenské SMK. Prodej byl sjednán utajovanou a pro ČD Cargo navíc nevýhodnou smlouvou. Hana Čápová, pro kterou to byla podcastová premiéra, v rozhovoru vysvětluje, v čem byly nákup i samotná smlouva problematické a jak se k utajovanému dokumentu dostala. 

Prozatím nejúspěšnější epizodu letošního roku představuje rozhovor s Pavlou Holcovou a Evou Kubániovou k výročí vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Pavla s Evou na Jána vzpomínají a vybavují si momenty, kdy se o vraždě dozvěděly. Popisují své tehdejší frustrace z nedostatku informací a především z vědomí, že slovenská policie nedělá vše pro to, aby vraždu vyřešila. Poprvé tak s veřejností sdílejí příběh z doby pár týdnů po vraždě, který jim až teď, po vlnách slovenského zatýkání z loňského roku, konečně dává smysl.

Před pár dny jsme dosáhli na náš první, zdánlivě nedosažitelný milník. ODPOSLECH jste si pustili již stotisíckrát. Jakkoli se nám to na začátku zdálo utopické, dnes jsou už podcasty běžnou součástí naší tvorby. Děkujeme všem, kteří nám poskytli zpětnou vazbu, i těm, co nám s díly v průběhu jejich tvorby pomáhali. ODPOSLECH je výsledkem práce komunity kolem investigace.cz a bez ní bychom nebyli tam, kde jsme teď. Ale tím, kde jsme, rozhodně nekončíme.

Jsme rádi, že vás naše podcasty baví a že je posloucháte i přes všechny nedokonalosti a chyby. S ODPOSLECHEM a s podcasty vůbec máme velké plány, ale abychom je uskutečnili, potřebujeme finance. A proto mám konkrétně na vás, milí posluchači, prosbu. Aktuálně potřebujeme lepší počítač, další mikrofon, zvukovou kartu a akustickou pěnu, což stojí okolo 60 000 korun. Pokud vás naše podcasty baví a dávají vám smysl, můžete jejich rozvoj podpořit na našem účtu 6688088/5500.Do poznámky, prosím, napište „ODPOSLECH“. Jestliže by nám polovina z vás, kteří podcasty investigace.cz pravidelně posloucháte, poslala 100 korun, bude to stačit, abychom ODPOSLECH společně posunuli zase o kus dál.

Na závěr jsem si pro vás připravila kvíz. Pět otázek, které otestují, jak moc naše podcasty znáte. Na konci tohoto týdne pak vylosujeme ze všech správných odpovědí jedno jméno. Jako odměnu získá naše Neprůstřelný triko. 

 

Podobně každý podcast bych i tento text ráda ukončila slovy: „Moc děkuji za pozornost a budu se těšit zase v dalším díle našeho ODPOSLECHU.“

Autorka textu a úvodní grafiky: Nikola Klepáčková

The post Podcast ODPOSLECH slaví 100 000 poslechů appeared first on investigace.cz.

Kartelem Grupo America se investigace.cz zabývala přes pět let. Zjistili jsme, že tato zločinecká skupina působí v desítkách zemí a zásobuje Evropu tunami kokainu z Jižní Ameriky, přičemž její aktivity sahají až do České republiky. Šéf skupiny Mileta Miljanić dnes už sedí za mřížemi a dle nejnovějších zjištění se z vězení hned tak nedostane. 

Miljanić se narodil v roce 1960 v Bosně a Hercegovině. Během svého čtyřicetiletého působení v organizovaném zločinu zcela proměnil styl fungování srbsko-amerického drogového syndikátu známého pod názvem Grupo America. Vytvořil totiž vysoce efektivní a nenápadnou organizaci se stabilním zázemím v zemích západního Balkánu a navázal dobré vztahy s italskými a irskými mafiánskými rodinami v New Yorku. Miljanić tak vybudoval úspěšný nadnárodní gang, jehož působení bylo doposud odhaleno ve 24 státech světa.

Přečtěte si

Grupo America: Kdo je tady šéf?

První větší problémy pro skupinu nastaly v roce 2016, když v Peru odsoudili Miletovu pravou ruka, Zorana Jaksiće, k 25 letům odnětí svobody. Právě v peruánském vězení udělala s Jaksićem v roce 2017 rozhovor Pavla Holcová z investigace.cz. 

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Nedávno pak americká FBI zadržela i samotného Miletu Miljaniće. Podle dokumentů, které mělo OCCRP k dispozici, agenti FBI v průběhu prohlídky Miljanićova bytu objevili v zásuvce jeho nočního stolku zbraň. Stalo se to 23. února 2021 a je pravděpodobné, že akce FBI byla součástí širšího vyšetřování, jež se týká vazeb předáka newyorských odborů Jamese Cahilla na organizovaný zločin. Newyorští prokurátoři ve svých zprávách určených soudu dokonce citovali texty investigace.cz o kartelu Grupo America. 

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

K dnešnímu dni zatím vše naznačuje, že Miljanić ve vězení zůstane. Propuštění mu zhatil fakt, že o jeho osobě existují kriminální záznamy. Přepis pojednávaní, který v pátek získalo srbské investigativní centrum KRIK, poukazuje na to, že newyorský soudce Robert M. Levy nařídil Miletu Miljanićovi další pobyt ve vězení kvůli jeho tendenci vyhýbat se spravedlnosti. Už v osmdesátých letech byl Miljanić v USA odsouzen k odnětí svobody za podvod s kreditními kartami. V roce 2010 dostal pro změnu v Itálii šestiletý trest za obchodování s kokainem. O čtyři roky později mu však byla udělena pracovní propustka a podařilo se mu uprchnout až do USA. 

Autor textu: OCCRP
Překlad: Nina Kodhajová
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

The post Grupo America: Boss stále za mřížemi appeared first on investigace.cz.

Mileta Miljanić, zřejmě číslo jedna srbské zločinecké skupiny, která se specializuje na dovoz kokainu do Evropy, donedávna žil ve svém newyorském bytě poklidným a nenápadným životem. Před několika týdny jej ale policie zatkla za nelegální držení zbraně a nepokrytě se tak spustila lavina dalších obvinění. OCCRP připravilo profil údajného šéfa jedné z největších zločineckých organizací na světě.

Mileta Milajnić se narodil v roce 1960 v Bosně a Hercegovině. Během svého čtyřicetiletého působení v organizovaném zločinu zcela proměnil styl, jakým srbsko-americký drogový syndikát známý jako Grupo America funguje. Vytvořil totiž vysoce efektivní, ale zároveň nenápadnou a tajnůstkářskou organizaci se stabilním zázemím v zemích západního Balkánu a s dobrými vztahy s italskými a irskými mafiánskými rodinami v New Yorku. Miljanić tak vybudoval úspěšný nadnárodní gang, jehož působení bylo doposud odhaleno v 24 zemích světa.

Na konci letošního února byl ale Miljanić zatčen za nelegální držení zbraně, kterou FBI našla v jeho nočním stolku během domovní prohlídky, jež byla zřejmě součástí mnohem obsáhlejšího vyšetřování. Federální prokurátor totiž Miljaniće a Grupo America propojil s kauzou podvodu a korupce, spojenou s osobou šéfa newyorských odborů Jamesem Cahillem.

Jak se Mileta Miljanić stal šéfem Grupo America?

Mileta Miljanić a jeho důvěryhodný kumpán, dvoumetrový a holohlavý Zoran Jakšić, sice mají největší zásluhu na tom, jak kartel Grupo America dnes funguje, otcové ani zakladatelé ale nejsou. Zločinecká organizace vznikla v sedmdesátých letech, když Srb Boško „The Yugo“ Radonjić emigroval z bývalé Jugoslávie do Ameriky. Tam se spojil se zločineckou skupinou irských emigrantů a postupem času si vydobyl pozici jejich šéfa. Jeho irsko-americký kartel se pak spolčil s italskou mafiánskou rodinou Gambino, které šéfoval John Gotti.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

K Radonjićově tehdy již úspěšné zločinecké organizaci se v 80. letech přidali právě Mileta Miljanić a Zoran Jakšić. Poté, co se zhruba o deset let později rozpadla Jugoslávie, se mnozí Srbové vrátili do vlasti, kde si zajistili krytí tajných služeb a postupně začali dovážet do Evropy obrovské zásilky kokainu z Jižní Ameriky. Tímto způsobem se vyprofilovala Grupo America do dnešní podoby.

Dosavadní šéf Boško Radonjić ustoupil do pozadí na konci devadesátých let a pravděpodobně kvůli válce gangů zmizel jeho zamýšlený nástupce. Šéfovské pozice se tenkrát ujal Miljanić.

Násilí zločinecké skupiny touto výměnou ale za své nevzalo. Když se v roce 2000 měnila v Srbsku vláda, musela Grupo America vymyslet, jak ochránit své podnikatelské zájmy. Naplánovali proto několik teroristických útoků na politiky, aby – podle srbského státního zástupce – nahnali lidem strach a ukázali, jakou mají moc. Jedinou obětí této kampaně byl nakonec policista, jenž byl zavražděn v červnu 2002.

V New Yorku a na svobodě

Než letošního února spadla klec, žil údajný šéf jednoho z největších drogových kartelů světa v klidu a míru v nenápadném domě v newyorském Queensu. Zkušenost s vězením už ale Miljanić zažil. V Řecku si odpykával trest za drogy na začátku tisíciletí, v osmdesátých letech zase seděl v USA za podvod s kreditními kartami. V roce 2014 pak zmizel italským policistům přímo pod nosem. Tenkrát mu ze sedmiletého trestu zbývalo ještě 13 měsíců. Byl však propuštěn na podmínku a měl být neustále pod dohledem. Mileta Miljanić ale nikdy nebyl souzen jako šéf nadnárodní zločinecké organizace.

Jeho pravá ruka Zoran Jaksić si mimochodem od roku 2016 odpykává trest v Peru za pašování drog. V tamní věznici ho navštívila šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Jak je možné, že se Mileta Miljanić, občan USA, vyhýbá serióznímu policejnímu stíhání, zůstáva nejasné. Někteří členové evropských policií se domnívají, že je pod ochranou tajných služeb. To, že byl v devadesátých letech bývalý šéf kartelu Radonjić napojený na srbské tajné služby, je známá informace. Několik vysoce postavených policistů z Itálie a Srbska se OCCRP svěřilo se svou domněnkou, že Grupo America je napojena na americkou CIA. Přezdívka kartelu „Grupo America“ vznikla kvůli tomuto podezření.

V roce 2003 byl totiž Miljanić spolu s dalšími dvěma osobami obviněn americkými státními zástupci ze spiknutí za účelem distribuce narkotik. Ačkoli je obvinění dohledatelné, k jeho obsahu se nelze dostat. Zvláštní je i fakt, že po obvinění se Miljanićovi a jeho kumpánům nic nestalo

Kde, jak a pro koho?

Grupo America dlouho unikala policii také díky své nepředvídatelnosti. Členové organizace jsou navíc nesmírně opatrní, a proto je téměř nemožné její vedení infiltrovat. Policisté se domnívají, že Grupo America sestává ze zhruba 15 nejvýše postavených hráčů, kteří řídí kolem stovky důvěryhodných spolupracovníků na několika kontinentech. Ti pak podle potřeby zaměstnávají lokální zločince.

Drogy Grupo America byly zabaveny například v USA, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, Panamě, Austrálii, Španělsku nebo Švýcarsku. Na seznamu nechybí ani Česká republika.

Přečtěte si

Grupo America 4: Kokain od Zlatého klasu

Dalším klíčem k úspěchu Grupo America je způsob, jakým operuje. Neprodává totiž drogy jako dealer na ulici, funguje coby prostředník, dodavatel, specialista na mezinárodní logistiku. Kartel má skvělé kontakty po celém světě a dokáže rychle měnit modus operandi, pokud se něco pokazí.

Vynalézavé jsou i metody používané k přepravování drog: kokain může být v plechovkách od deodorantu, v lepidle nebo v lahvích s vínem. Další cestou, kterou Grupo America využívá, je vypravení menšího množství drog pomocí přenašečů, kteří nejsou s kartelem nijak spojeni. Menší zakázky snáz uniknou pozornosti policie a náhrada škody v případech jejich nedoručení není pro peněženky šéfů tak bolestivá.

Diverzifikace platí i pro výnosy z podnikání Grupo America. Putují různými směry a po celém světě a končí například jako investice do kasin, stripklubů, salonů krásy nebo do taxislužeb, ale i jako dary kostelům. Jednou z oblíbených destinací pro praní kartelových peněz je Zlatibor, město na západě Srbska, kde si manželka Milety Miljaniće mimo jiné koupila luxusní letní sídlo a založila podnikání, v jehož rámci provozuje lázně v Bělehradě.

Autor textu: OCCRP
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal

The post Grupo America: Kdo je tady šéf? appeared first on investigace.cz.

Před půl rokem jsme vydali první text ze série o kartelu Grupo America, o jednom z nejlépe organizovaných zločineckých sdružení na světě. O tomto balkánském kartelu se dlouho nevědělo, přestože si téměř zmonopolizoval dovoz kokainu po moři do Evropy. Poté, co jsme portrét Grupo America publikovali, ale nastaly razantní změny – oba z vůdců kartelu jsou teď ve vězení. Jejich uvěznění ale jednoduché nebylo.

V roce 2016 byl Zoran Jakšić v Peru odsouzen k 25 letům odnětí svobody. Původem Srb, který používal přes 40 různých identit a byl spojen s 800kilogramovou dodávkou drog, měl být z vězení přesto propuštěn. A to kvůli soudní nedbalosti.

Přečtěte si

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

Z dokumentů vyplynulo, že při soudním jednání se Zoranem Jakšićem byla porušena zásada o nestrannosti soudce. Jednalo se o soudce Ricarda Manriqueho, který se v této kauze již zúčastnil přípravného vyšetřování a hodnotil 34 předběžných řízení. Kvůli tomuto porušení řádného postupu byl původní rozsudek anulován a proti Jakšićovi a deseti dalším obžalovaným byl nařízen nový soudní proces.

Z důvodu závažných trestných činů, jichž se Zoran dopustil, a také vzhledem k podezření z útěku mu nařídili tři měsíce domácího vězení. Šance, že z domácího vězení uteče, byly opravdu vysoké.

Jakšićův vytoužený přesun do domácího vězení ale zmařil jeho první pokus o útěk z vězení Castro Castro, kde si přitom užíval nebývalých výhod a svobod. Právě tam s ním v roce 2017 udělala rozhovor Pavla Holcová z investigace.cz.

Přečtěte si

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Jakšić měl pro svůj útěk geniální plán a málem mu vyšel. U specialistů z mexického kartelu ze Sinaloa si objednal vykopání 300 metrů dlouhého tunelu, jenž by propojil dům umístěný na ulici Santa Rosa Avenue s věznicí. Peruánské úřady tvrdí, že stavba tunelu byla hodně nákladná a na jeho kopání se podílel zmíněný mexický kartel Sinaloa, jejž založili Joaquin „El Chapo“ Guzmán a Ismael „El Mayo“ Zambada. El Chapo je proslulý tím, že dvakrát unikl z vazby v Mexiku. Podruhé se tak stalo v roce 2015 z vězení Altiplano s maximální ostrahou přes tunel dlouhý téměř 1,5 kilometru, který byl vybaven světly a systémem k načerpávání čerstvého vzduchu.

Práce na dokončení tunelu pro Jakšiće byly nakonec zastaveny v únoru 2019, kdy byl převezen do vězení Ancon I. V té době byl tunel už víc než z poloviny vykopán.

Druhý soudní proces měl začít v lednu 2021, a to i s deseti dalšími obviněnými, z nichž se však dvěma podařilo utéct. Kvůli pátrání se tak proces odkládal, aby posléze začal bez dvou uprchlíků, kteří nebyli nalezeni.

V únoru 2021 soud v Limě odsoudil Zorana Jakšiće podruhé na 25 let vězení.

Minulý rok jsme psali i o šéfovi kartelu Grupo America Miletovi Miljanićovi. Tehdy ještě žil podobně jako klasičtí mafiánští bossové v New Yorku, kde bydlel v nenápadném bytě, chodil do kostela a podporoval místní balkánskou komunitu. Také se staral o uvězněného Zorana Jakšiće.

Přečtěte si

Ze zákulisí: Jak jsme zmapovali kartel Grupo America

Avšak i Miletu Miljaniće už spravedlnost dostihla. Během prohlídky jeho bytu jej 23. února 2021 zadržela FBI. Podle dokumentů, které máme k dispozici, našli agenti FBI v zásuvce jeho nočního stolku zbraň. Miljanićovi nepomohlo ani to, že o jeho osobě existují kriminální záznamy. Je pravděpodobné, že akce FBI byla součástí širšího vyšetřování, které se týká vazeb předáka newyorských odborů Jamese Cahilla na organizovaný zločin. Newyorští prokurátoři ve svých zprávách určených soudu dokonce citovali texty investigace. cz o kartelu Grupo America. 

The post Grupo America: Pokračování příběhu appeared first on investigace.cz.