Grupo America: Kdo je tady šéf?

Mileta Miljanić, zřejmě číslo jedna srbské zločinecké skupiny, která se specializuje na dovoz kokainu do Evropy, donedávna žil ve svém newyorském bytě poklidným a nenápadným životem. Před několika týdny jej ale policie zatkla za nelegální držení zbraně a nepokrytě se tak spustila lavina dalších obvinění. OCCRP připravilo profil údajného šéfa jedné z největších zločineckých organizací na světě.

Mileta Milajnić se narodil v roce 1960 v Bosně a Hercegovině. Během svého čtyřicetiletého působení v organizovaném zločinu zcela proměnil styl, jakým srbsko-americký drogový syndikát známý jako Grupo America funguje. Vytvořil totiž vysoce efektivní, ale zároveň nenápadnou a tajnůstkářskou organizaci se stabilním zázemím v zemích západního Balkánu a s dobrými vztahy s italskými a irskými mafiánskými rodinami v New Yorku. Miljanić tak vybudoval úspěšný nadnárodní gang, jehož působení bylo doposud odhaleno v 24 zemích světa.

Na konci letošního února byl ale Miljanić zatčen za nelegální držení zbraně, kterou FBI našla v jeho nočním stolku během domovní prohlídky, jež byla zřejmě součástí mnohem obsáhlejšího vyšetřování. Federální prokurátor totiž Miljaniće a Grupo America propojil s kauzou podvodu a korupce, spojenou s osobou šéfa newyorských odborů Jamesem Cahillem.

Jak se Mileta Miljanić stal šéfem Grupo America?

Mileta Miljanić a jeho důvěryhodný kumpán, dvoumetrový a holohlavý Zoran Jakšić, sice mají největší zásluhu na tom, jak kartel Grupo America dnes funguje, otcové ani zakladatelé ale nejsou. Zločinecká organizace vznikla v sedmdesátých letech, když Srb Boško „The Yugo“ Radonjić emigroval z bývalé Jugoslávie do Ameriky. Tam se spojil se zločineckou skupinou irských emigrantů a postupem času si vydobyl pozici jejich šéfa. Jeho irsko-americký kartel se pak spolčil s italskou mafiánskou rodinou Gambino, které šéfoval John Gotti.

Grupo America 1: Radiografie jednoho kartelu

K Radonjićově tehdy již úspěšné zločinecké organizaci se v 80. letech přidali právě Mileta Miljanić a Zoran Jakšić. Poté, co se zhruba o deset let později rozpadla Jugoslávie, se mnozí Srbové vrátili do vlasti, kde si zajistili krytí tajných služeb a postupně začali dovážet do Evropy obrovské zásilky kokainu z Jižní Ameriky. Tímto způsobem se vyprofilovala Grupo America do dnešní podoby.

Dosavadní šéf Boško Radonjić ustoupil do pozadí na konci devadesátých let a pravděpodobně kvůli válce gangů zmizel jeho zamýšlený nástupce. Šéfovské pozice se tenkrát ujal Miljanić.

Násilí zločinecké skupiny touto výměnou ale za své nevzalo. Když se v roce 2000 měnila v Srbsku vláda, musela Grupo America vymyslet, jak ochránit své podnikatelské zájmy. Naplánovali proto několik teroristických útoků na politiky, aby – podle srbského státního zástupce – nahnali lidem strach a ukázali, jakou mají moc. Jedinou obětí této kampaně byl nakonec policista, jenž byl zavražděn v červnu 2002.

V New Yorku a na svobodě

Než letošního února spadla klec, žil údajný šéf jednoho z největších drogových kartelů světa v klidu a míru v nenápadném domě v newyorském Queensu. Zkušenost s vězením už ale Miljanić zažil. V Řecku si odpykával trest za drogy na začátku tisíciletí, v osmdesátých letech zase seděl v USA za podvod s kreditními kartami. V roce 2014 pak zmizel italským policistům přímo pod nosem. Tenkrát mu ze sedmiletého trestu zbývalo ještě 13 měsíců. Byl však propuštěn na podmínku a měl být neustále pod dohledem. Mileta Miljanić ale nikdy nebyl souzen jako šéf nadnárodní zločinecké organizace.

Jeho pravá ruka Zoran Jaksić si mimochodem od roku 2016 odpykává trest v Peru za pašování drog. V tamní věznici ho navštívila šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.

Grupo America 2: Den s narkobaronem za mřížemi

Jak je možné, že se Mileta Miljanić, občan USA, vyhýbá serióznímu policejnímu stíhání, zůstáva nejasné. Někteří členové evropských policií se domnívají, že je pod ochranou tajných služeb. To, že byl v devadesátých letech bývalý šéf kartelu Radonjić napojený na srbské tajné služby, je známá informace. Několik vysoce postavených policistů z Itálie a Srbska se OCCRP svěřilo se svou domněnkou, že Grupo America je napojena na americkou CIA. Přezdívka kartelu „Grupo America“ vznikla kvůli tomuto podezření.

V roce 2003 byl totiž Miljanić spolu s dalšími dvěma osobami obviněn americkými státními zástupci ze spiknutí za účelem distribuce narkotik. Ačkoli je obvinění dohledatelné, k jeho obsahu se nelze dostat. Zvláštní je i fakt, že po obvinění se Miljanićovi a jeho kumpánům nic nestalo

Kde, jak a pro koho?

Grupo America dlouho unikala policii také díky své nepředvídatelnosti. Členové organizace jsou navíc nesmírně opatrní, a proto je téměř nemožné její vedení infiltrovat. Policisté se domnívají, že Grupo America sestává ze zhruba 15 nejvýše postavených hráčů, kteří řídí kolem stovky důvěryhodných spolupracovníků na několika kontinentech. Ti pak podle potřeby zaměstnávají lokální zločince.

Drogy Grupo America byly zabaveny například v USA, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, Panamě, Austrálii, Španělsku nebo Švýcarsku. Na seznamu nechybí ani Česká republika.

Grupo America 4: Kokain od Zlatého klasu

Dalším klíčem k úspěchu Grupo America je způsob, jakým operuje. Neprodává totiž drogy jako dealer na ulici, funguje coby prostředník, dodavatel, specialista na mezinárodní logistiku. Kartel má skvělé kontakty po celém světě a dokáže rychle měnit modus operandi, pokud se něco pokazí.

Vynalézavé jsou i metody používané k přepravování drog: kokain může být v plechovkách od deodorantu, v lepidle nebo v lahvích s vínem. Další cestou, kterou Grupo America využívá, je vypravení menšího množství drog pomocí přenašečů, kteří nejsou s kartelem nijak spojeni. Menší zakázky snáz uniknou pozornosti policie a náhrada škody v případech jejich nedoručení není pro peněženky šéfů tak bolestivá.

Diverzifikace platí i pro výnosy z podnikání Grupo America. Putují různými směry a po celém světě a končí například jako investice do kasin, stripklubů, salonů krásy nebo do taxislužeb, ale i jako dary kostelům. Jednou z oblíbených destinací pro praní kartelových peněz je Zlatibor, město na západě Srbska, kde si manželka Milety Miljaniće mimo jiné koupila luxusní letní sídlo a založila podnikání, v jehož rámci provozuje lázně v Bělehradě.

Autor textu: OCCRP
Autor úvodní grafiky: Lukáš Nechvátal