Grupo America 3: Slovenská verze kartelu

Poslední březnový den roku 2009 se Mladen Miljanić a Braim Sinani vydali na cestu. V Bratislavě byla ještě docela zima, ale oni mířili Opelem Astra do Itálie. První zastávka byla v Miláně, pak měli pokračovat do Benátek. Jak ale později ukázaly policejní odposlechy, nebyli to běžní slovenští turisté, byť jejich automobil měl slovenské poznávací značky. 

Cestou se Mladen Miljanić chlubil svému spolucestujícímu, že budou dohlížet na předání kokainu, který patří jeho strýci, známému narkobaronovi. Sinani byl naopak nervózní, zvažoval, jestli ho kilo 98 procentního kokainu nevyjde moc draho, a několikrát také zdůraznil, že by s kartelem chtěl spolupracovat dlouhodobě.

Kartel se jmenuje Grupo America a jde o jeden z nejbrutálnějších, nejmocnějších a nejlépe zorganizovaných kartelů na světě, jenž během posledních několika desítek let téměř zmonopolizoval dovoz kokainu do Evropy po moři. Kartel s kořeny v bývalé Jugoslávii a v New Yorku má dnes celosvětový dosah.

Podle výpovědi kurýra Marina Vehtiće, najatého na přepravu narkotik, Sinani obchodoval s kokainem v Bratislavě už několik let. Znali se zhruba od roku 2001 z hotelu Devín, kde se scházela balkánská komunita. Sinani slíbil Vehtićovi a jeho parťákovi za přepravu deseti kilogramů kokainu z Benátek do Bratislavy tři tisíce eur, tedy asi 75 tisíc korun.

Bratislava a hotel Devin v pozadí na nábřeží, foto: needpix.com

Sinani s Miljanićem měli v Benátkách pouze dohlédnout na předání části dovezeného kokainu: sedmi kilogramů s čistotou 98,5 procent, který právě dorazil na zaoceánském parníku MSC Armonia z Jižní Ameriky.

Protože však šlo o testování nových kurýrů, nezůstali mimo dění ani hlavní šéfové kartelu, Zoran Jakšić a Mladenův strýc, Mileta Miljanić. Celou akci řídili z malého domku v Miláně, kde se Mladen setkal se strýcem před necelými šesti dny a domluvili se, kdo bude mít při předávce kokainu na starost co.

Mladen v Bratislavě

Mladen Miljanić se v Bratislavě usadil začátkem 90. let. Založil si tam tři firmy: bezpečnostní Delta Security, logistickou General Export a Delta Real Invest, jež se zabývala vším možným. Italští vyšetřovatelé tvrdí, že v pašování kokainu pro Grupo America nebyl žádným nováčkem.

Na kauze Grupo America pracujeme přes pět let.

Zjistit, jak funguje mezinárodní drogový kartel a kdo jej kryje, nejde za týden. Ani za měsíc. A ani bez vaší podpory.

Braim Sinani, etnický Albánec ze Severní Makedonie, v Bratislavě rovněž žil a podnikal. První firmu si ve slovenském hlavním městě založil v roce 1992. Nebyl sice členem kartelu, ale s obchodníky s kokainem chtěl navázat dlouhodobější spolupráci.

Běžná cena čistého kokainu se v Evropě pohybuje okolo 900 000 korun za kilogram, ale protože Sinani znal Miljaniće, Mladen mu slíbil slevu.

Během zmíněné cesty do Itálie ani jeden z nich netušil, že nejsou jediní, kdo pohyb jejich kokainu sleduje.

Samozřejmě nevěděli, že v šedém Opelu mají namontované odposlechy a že jejich telefony jsou také monitorovány. Nehledě na fakt, že jejich tajné schůzky v hotelových pokojích natáčely skryté kamery. V patách jim totiž byli italští vyšetřovatelé.

V Benátkách však nikoho z nich italská policie nezatkla. Kurýři už tolik štěstí ale neměli. Jak Borislava Prutsch-Gragera, tak Marina Vehtiće zastavila na výjezdu z Benátek italská policie. Zásilku kokainu našli v palubní přihrádce.

Malý záchyt, velký dopad

V kontextu toho, že policie po celém světě běžně zabavuje několikatunové zásilky kokainu, nebylo těchto sedm kilo převezených námořníkem MSC Armonia na první pohled nijak zajímavých. Jenže tahle zásilka poukázala na něco mnohem důležitějšího: roli Slovenska v mezinárodním kokainovém byznysu.

MSC Armonia, autor: travelpress.com

Slovensko je totiž pro balkánské narkobarony jasnou volbou. Kromě Grupo America se tu pohybovali i další špičky globálního obchodu s kokainem: Darko Šarić a Dragoslav Kosmajac, dva prominentní balkánští kriminálníci, kteří měli na Slovensku trvalý pobyt a používali slovenské doklady. Šarić si dokonce vzal za ženu Slovenku.

Pro mezinárodní drogové kartely je Slovensko přitažlivé díky své poloze ve středu Evropy, členství v Schengenském prostoru a blízkosti Vídně.

Slovensko navíc patřilo k zemím, kde bylo jednoduché získat trvalý pobyt nebo i občanství. O tom, zda takový zájemce dostatečně přispěl k ekonomickému rozvoji země, totiž rozhodoval pouze jediný úředník.

Obchod s drogami tak na Slovensku ovládají už od 90. let organizované albánské kriminální skupiny. Tito lidé se na Slovensko často dostali už během éry komunismu v rámci studentské nebo pracovní výměny lidí v socialistickém bloku. V Bratislavě Albáncům patřila velká část Obchodné ulice v centru města, kde vlastnili kavárny, zlatnictví nebo pizzerie.

Ostatně jedna z budov v Obchodné ulici ještě pořád patří manželce Braima Sinaniho. Firma Europa 92, kterou Sinani v Bratislavě založil a která údajně provozovala internetovou kavárnu a půjčovnu aut, měla také sídlo na Obchodné. Spolumajitelem firmy byl kromě manželů Sinaniových i Vili Jozić.

Jozić je Albánec, jenž v Bratislavě žije od roku 1995 a kdysi provozoval legendární Café Vienna. To sehrálo důležitou roli ve válce mezi slovenským a albánským podsvětím. V několika rozhovorech pro média Jozić popsal nepřátelské převzetí této kavárny dvaceti slovenskými mafiány v roce 2003.

Na Slovensku je mezinárodní organizovaný zločin obecně podceňován. Policista Marian Geleta, který v minulosti šéfoval protidrogové jednotce, přesto varuje, že balkánské gangy na Slovensku své pozice posilují a postupně přebírají čím dál tím větší část podsvětí.

„Příběh Braima Sinaniho, Mladena Miljaniće a těch několika kilogramů kokainu je pouze malým škrábnutím po povrchu. Problém je mnohem větší a Balkánci přebírají slovenské podsvětí. Vytlačili známé skupiny, jako jsou Takáčovci nebo Piťovci. Bohužel to všichni podceňují,“ říká policista Geleta.

Rozsudek, zdroj: investigace.cz

Mladen Miljanić i Braim Sinani se tehdy v Benátkách sice zatčení vyhnuli a vrátili se zpět do Bratislavy, ale několik kilogramů kokainu jim nakonec neprošlo. Oba byli spolu s dvojkou kartelu Grupo America Zoranem Jakšićem v roce 2013 v nepřítomnosti v Itálii odsouzeni k deseti letům vězení a pokutě 60 tisíc eur. Na základě odvolání byl ale rozsudek zrušen a bylo nařízeno nové projednávání, protože se tyto tři muže nepodařilo dohledat. Případ se tak vrátil na začátek. Nové soudní projednávání se očekává v průběhu roku 2021.

O tom, co dělal kartel Grupo America v Česku, se dočtete v dalším textu z naší série o Grupo America, který vyjde na webu investigace.cz 8. září.

Autoři: Pavla Holcová
Autorka grafiky: Lenka Matoušková