V proslulém karlovarském Grandhotelu Pupp najde náhodný návštěvník luxusní zlatnictví. Provozuje ho společnost Europlan Invest a jako odpovědný vedoucí je uveden jistý Kole Jakupi. Návštěvníka by možná překvapilo, že vedoucí prodejny dostal svého času třináct let vězení za (neúspěšnou) přípravu vraždy.
Syn Kola Jakupiho míval podíl ve společnosti Remass, která dnes na pražském letišti provozuje masážní křesla. Podíl od něj odkoupil v roce 2013 jeho krajan Faton Gashi a drží ho dodnes. Je to týž Gashi, který byl odsouzen za organizování obchodu s 250 kilogramy heroinu.
Kosovští Albánci jsou na vzestupu, pozvolna přebírají lukrativní místa v centru Karlových Varů namísto Rusů. Obchodů s luxusním zboží se ujímá druhá generace – včetně synů lidí jako Jakupi, kteří do Česka v 90. letech přenesli kosovský organizovaný zločin.
V Česku se chovali nenápadně, hleděli si obchodu se zlatem. Jen občas se dostala do novin zpráva o pašování drog nebo o vyřizování účtů v rámci jejich komunity.
Odpovědný vedoucí
Jednou z nejvýraznějších postav je zmíněný Kole Jakupi. Ten byl v roce 2008 v Praze odsouzen za objednávku vraždy kosovského podnikatele Marjana Gegy ke třinácti letům vězení – trest si měl odpykat v Chorvatsku (jeho rodina sice pochází z Kosova, ale posledních čtyřicet let žila právě v Chorvatsku), kde žije i v současnosti po propuštění.
Marjan Gega měl být podle zdůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze zabit do Silvestra roku 2006, neboť Jakupiho „bolely oči, když ho viděl“. Za vraždu podle zdůvodnění rozsudku zaplatil dvacet tisíc eur (zhruba 560 tisíc korun). Vrahem, jenž byl za tento čin i odsouzen, je Slovák Ján Rusó. Ten 30. prosince 2006 vypálil v domovním výtahu na Marjana Gegu dvě rány – jedna prošla hrudníkem do ramene, druhou Rusó netrefil. Vzhledem k tomu, že se poté Gega začal bránit svou legálně drženou zbraní, objednaný zabiják svou práci nedokončil a utekl.
Podle jeho syna Edmonda, který po něm zčásti převzal zlatnickou živnost, byl otec odsouzen „na základě lží a nepravdivých tvrzení podplacených svědků“. Když jsme se ho ptali, o jaké lži se přesně jednalo či kdo byli oni lživí svědkové, už do uzávěrky článku neodpověděl.
V rodinné firmě Jakupiových Europlan Invest se sídlem na pražském Václavském náměstí mají dnes většinu synové Anton a Edmond, nicméně otec Kole si stále drží pětinový podíl. V obou zlatnictvích, jež vlastní v Karlových Varech, je dodnes uveden jako odpovědný vedoucí.
Podle zprávy AN55D – 0049/03 Německé zpravodajské služby (BND) z roku 2003 se o Europlan Invest zajímali agenti zpravodajských služeb v Evropě i v USA. Ti mají za to, že klan Jakupiových byl svého času jeden ze „středových dílků evropské drogové skládačky“. Podle BND měli využívat Česko jako ideální překladiště heroinu na cestě do zbytku Evropy.
Ve společnosti Europlan Invest měla původně většinový podíl ještě jiná barvitá postava kosovské komunity, Qazim Osmani, přezdívaný Felix. Osmani uvádí trvalou adresu v Německu, své zbohatnutí vysvětluje údajným hráčským štěstím: první milion tehdejších německých marek prý vydělal hraním v německých kasinech. V Česku a na Slovensku vlastnil síť kasin Banco Casino.
Navenek vystupuje jako balkánský playboy randící se srbskými popovými zpěvačkami. Ve skutečnosti je ale podle článku německého deníku Hamburger Abendblatt, jenž vychází z tajné zprávy BND, napojen na svět organizovaného zločinu, prostituce a pašování drog.
Qazim Osmani nicméně nikdy nebyl odsouzen – na rozdíl od svých bratrů Burima a Bashkima, které policie usvědčila alespoň z finančního podvodu.
Muž s telefonem
Dalším obchodním partnerem rodiny Jakupiových je odsouzený drogový boss Faton Gashi, kosovský Albánec s chorvatským pasem a českou manželkou. V roce 2013 převzal po Edmondovi Jakupim podíl ve společnosti Remass. Od téhož roku firma provozuje masážní křesla na letišti v pražské Ruzyni.
Česká policie zatkla Fatona Gashiho v roce 2003 v rámci operace Titanium. Gashi měl pověst vlivného organizátora, dokonce ještě i ve vazební věznici u něj našli mobil, kterým se pokoušel úkolovat své podřízené. Gashi také v rámci kosovské komunity dojednával usmíření poté, co si Kole Jakupi neúspěšně pokusil objednat vraždu Marjana Gegy; údajně mělo od Jakupiho putovat ke Gegovi jako „odškodné“ třicet milionů korun.
Jen pár dnů před podáním žaloby na Gashiho policejní prezidium v roce 2004 oznámilo, že kosovsko-albánské gangy připravují likvidaci plzeňské státní zástupkyně Věry Brázdové, která na tomto případu pracovala. Ta pro web investigace.cz řekla, že si sama žádného nebezpečí nevšimla: „Nevím, kde policie tuto informaci vzala.“
Vzhledem k naléhavosti policejního sdělení se ale její nadřízení rozhodli neriskovat: na padesátimetrovou vzdálenost ze státního zastupitelství k soudu jezdila limuzínou s neprůhlednými skly a měla přidělenou ochranku. „Tato přísná bezpečnostní opatření jsem moc nechápala, s Fatonem Gashim jsem se potkala u soudu a nenabyla jsem z něj dojmu, že by mě plánoval zavraždit,“ dodává státní zástupkyně.
Faton Gashi byl českými soudy nakonec odsouzen za organizování obchodu s 250 kilogramy heroinu (zásilka měla putovat do Itálie) k dvanácti a půl letům vězení s nejpřísnější ostrahou.
Podle Tomáše Šmída, odborníka na organizovaný zločin z Masarykovy univerzity v Brně, měly kosovské gangy na Itálii tradiční vazby. „Albánský organizovaný zločin je relativně podobný klasickým klanovým strukturám, které známe třeba z Kalábrie v podobě ’Ndranghety, oni jsou si hodně blízcí. Dřív dělali pro Italy i špinavou práci, postupně ale albánský organizovaný zločin natolik zesílil, že se v celé řadě byznysů stali rovnocennými partnery,“ dodává Tomáš Šmíd.
Návštěvník ale o historii kosovsko-albánského podnikání a o původu jejich peněz nic netuší. V lázeňském centru Karlových Varů mají balkánští podnikatelé v současnosti dvacet devět obchodů.
Princ s novým obličejem
Obchodním partnerem rodiny Jakupiových je taktéž odsouzený kosovo-albánský drogový boss a šéf severní části takzvané balkánské trasy Princ Dobroshi. Ten se stal v 90. letech minulého století jedním z nejdůležitějších hybatelů evropského obchodu s narkotiky – podle odhadů Interpolu dodával do Skandinávie až 90 % tam distribuovaných drog.
V roce 1994 se Norům podařilo Dobroshiho zadržet a odsoudit, a to díky jeho českým kurýrům, kteří se rozhodli spolupracovat s vyšetřovateli. Dobroshi dostal čtrnáct let, nicméně v roce 1997 z vězení uprchnul díky podplacenému dozorci. Zmizel v Chorvatsku, kde si nechal udělat plastickou operaci. S novým obličejem se poté usadil v Česku. Tady byl v roce 1999 ale opět zatčen a převezen zpět do norského vězení. V roce 2005 byl Dobroshi za dobré chování propuštěn, na čas se vrátil do ČR, neboť tu měl rodinu a ještě tři měsíce platné vízum. Poté zamířil zpět do Kosova.
Edmond Jakupi ve vyjádření k tomuto článku nepopřel, že s výše zmíněnými lidmi on nebo jeho rodina spolupracovali, ani však nespecifikoval, jak hodně či jestli spolu ještě stále podnikají. „Naše komunita je velmi malá, každý zná každého, a pokud vím, není protizákonné znát své krajany,“ dodává.
Autor článku: Lukáš Nechvátal
Autor úvodní fotografie: Facebook.com
Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.