Zoran Jakšić, dlouhodobě hledaný za obchodování s tekutým kokainem v biovíně, opustil svou ženu a dceru, aby unikl před americkou protidrogovou agenturou (DEA). Byl zatčen v Peru, odkud z vězení financoval stavbu tunelu pro svůj plánovaný útěk. Ten mu ale nevyšel.
Začátek konce
V budově federálního soudu v Morónu na území argentinské provincie Buenos Aires střeží policista dveře, kterými procházejí tři tajní agenti DEA. Jsou to Řekové a jsou na stopě mocného mezinárodního obchodníka s drogami, který přicestoval do Argentiny. Jedná se o Srba Zorana Jakšiće, šéfa organizované zločinecké skupiny Grupo America, jež patří k jedné z nejkrvavějších východoevropských kriminálních organizací.
Tato scéna se odehrála v roce 2007, kdy do kanceláře argentinského soudce Juana Pabla Salase dorazili zmínění řečtí agenti. Jakšić, hledaný za obchod s drogami a za vraždy dalších mafiánských bossů, se po světě bez problémů pohyboval díky mnoha falešným identitám a pasům, které používal (bylo jich víc než 40). To vše navzdory své nápadné výšce. U člena balkánské mafie, narozeného v roce 1959 v bývalé Jugoslávii, není přezdívka „El Alto“ (Dlouhán) překvapivá: Jakšić měří více než dva metry.
Řečtí detektivové soudci sdělili, že do země přijeli v srpnu na výzvu samotného Jakšiće. Podle jejich informací se hledaný Srb spolu se svou ženou usadil před několika lety ve venkovském domě v Puerto Madero.
Oba muži pak argentinskému soudci vysvětlili, že se jim Jakšiće podařilo dopadnout pomocí triku: přesvědčili ho, že s ním budou spolupracovat při přepravě tekutého kokainu v lahvích argentinského vína do Řecka.
Soudce Salas neotálel a o akci informoval protidrogové ředitelství, současně nařídil i odposlech telefonů Jakšićova gangu, jejž tvořilo i několik peruánských občanů.
Fiktivní drogová operace financovaná srbským narkobaronem přitom již byla v plném proudu: gang sehnal vhodné lodě, koupil ekologický vinný sklep Fabril Alto Verde, korkovací stroje, angažoval „inženýra“ z Kanady, a především čekal na 500 kilogramů kokainu. Ten Jakšić hodlal získat přes své kontakty s dodavateli v oblasti Buenos Aires, ale i v Peru a v Brazílii.
Srb rovněž plánoval založení fiktivní společnosti v Itálii, která by celou operaci financovala. Dokonce se zjistilo, že organizace poslala zkušební lahev do Španělska, avšak na neexistující adresu, aby se vrátila zpět do Argentiny. Cílem bylo ověřit, zda drogy kamuflované vínem úspěšně projdou celními kontrolami a skeny.
V průběhu telefonních odposlechů detektivové slyšeli i Zoranovo chvástání o tom, že se stane „drogovým králem Jižní Ameriky“. Vzhledem k tomu, co měl za sebou a co připravoval, to policisté nepovažovali za nereálné.
Uklouznutí
Operace, kterou vyšetřovatelé dlouho plánovali k dopadení mocného obchodníka s drogami a k rozbití mezinárodního kartelu Grupo America, se nečekaně a s předstihem spustila 8. září 2008. Toho dne zastavila policie při běžné silniční kontrole dvě osoby na motocyklu. V batohu měli 18 balíků kokainu. Jeden ze zadržených, Carlos Rómulo González Gamboa, byl ve spisu označen za jednoho ze Zoranových dodavatelů drog.
Policie už dál nečekala a provedla razie v osmnácti nemovitostech spojených s balkánskými mafiány. V domě v Morónu našli tekutý kokain, práškový kokain a krabice plné lahví vína. Čtrnáct lidí bylo zatčeno, avšak srbský obr mezi nimi nebyl a někam zmizel. Soudce Salas proto požádal o mezinárodní zatykač.
Po Jakšićovi, jenž opustil svou ženu Sladanu i jejich malou dceru narozenou v Argentině, se slehla zem. Manželka byla zatčena v bytě, kde bydleli, ale krátce poté byla propuštěna, neboť se zjistilo, že s plány svého partnera neměla nic společného.
Po této zkušenosti se Sladana rozhodla Argentinu opustit, ještě předtím ale nechala jejich dceru adoptovat jistou rodinou z Buenos Aires, o které předpokládala, že nemá nic společného s mafiánským prostředím jejího muže. Nakonec se však ukázalo, že i tito lidé byli rovněž zapojeni do Zoranových pochybných obchodních transakcí.
Klec spadla v Barceloně
Dopadení členové Jakšićovy argentinské organizace byli odsouzeni k šesti letům vězení. Jejich šéfa se podařilo zatknout až rok později na základě tipu milánských úřadů. Na letišti v Barceloně zadržený Zoran měl u sebe pasy pěti různých zemí a sedm mobilních telefonů. V té chvíli ho hledali argentinské, německé, nizozemské, rakouské a řecké úřady.
Po stopách šéfa kartelu Grupo America se vydalo následné vyšetřování, kterého se spolu s OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) zúčastnila i investigace.cz.. Jakšiće v peruánském vězení navštívila Pavla Holcová a podílela se na podrobném zmapování jeho zločinecké organizace, jež trvalo více než čtyři roky. Zoran Jakšić byl v roce 2016 v Peru odsouzen k 25 letům odnětí svobody.
Z peruanskeho vězení se pokusil uprchnout tunelem, který si objednal u specialistů z mexického kartelu Sinaloa, který založil proslulý „El Chapo“. Tomu se takhle podařilo v roce 2015 uprchnout 1,5 kilometrovým tunelem, který byl vybaven světly a systémem k načerpávání čerstvého vzduchu.
Práce na dokončení tunelu pro Jakšiće byly nakonec zastaveny v únoru 2019, kdy byl převezen do jiného vězení. V té době byl tunel už z víc než poloviny vykopán.