Americké ministerstvo spravedlnosti nedávno oznámilo, že usiluje o zabavení nemovitostí, jež vlastní firmy spojené s aktéry jednoho z největších finančních skandálů novodobé Ukrajiny. Těmi jsou oligarchové Ihor Kolomojskyj a Hennadyj Boholjubov, někdejší vlastníci vytunelované PrivatBank. Na koupi dvou mrakodrapů v Texasu a Kentucky měli podle amerických vyšetřovatelů použít miliony ukradených dolarů. Ty měli z někdejší největší ukrajinské banky nejprve nelegálně vyvést a následně proprat přes účty anonymních společností na Kypru.
Jak informovalo OCCRP, záměr zabavit nemovitý majetek v celkové výši 70 milionů dolarů zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti začátkem srpna. Na Kolomojského i podstatně méně známého Boholjubova zároveň ministerstvo podalo u floridského soudu dvě civilní žaloby. V případě, že soud shledá ukrajinské miliardáře vinnými, stát jejich nemovitý majetek na americké půdě zabaví.
Jedná se konkrétně o dva komerční objekty – bezmála třicetipatrový mrakodrap v kentuckém Louisville a administrativní budovu v texaském Dallasu. Měly být koupeny za účelem legalizace nezákonně nabytých financí, jež měli Kolomojskyj a Boholjubov podvodně vyvést z ukrajinské PrivatBank – především pomocí fiktivních půjček mezi bankou a ukrajinskými a zahraničními firmami, jež miliardáři údajně skrytě ovládali přes nastrčené ředitele.
Tunel století
K tunelování PrivatBank docházelo podle Národní banky Ukrajiny od roku 2008 až do prosince 2016. Tehdy se ji centrální banka rozhodla zestátnit, přičemž argumentovala výsledky dvouleté interní studie ukrajinského bankovního sektoru, jež finanční machinace PrivatBank odhalila.
Vynucené převzetí státem prosadila Valerija Hontareva, bývalá guvernérka centrální banky. Zároveň domnělý podvod označila za „jeden z největších finančních skandálů 21. století“. Z PrivatBank podle ní během necelé dekády zmizelo celkem 5,5 miliard dolarů (135 miliard korun), což se rovnalo přibližně pěti procentům hrubého domácího produktu Ukrajiny a 40 procentům tehdejší finanční základny státu.
„Kolomojskyj PrivatBank podle různých auditů a zpráv vytuneloval. O tom nikdo nepochybuje. Následnou díru v účetnictví nakonec museli zaplatit ukrajinští daňoví poplatníci,“ říká ke kauze, která posledních pět let zaměstnává soudy v několika zemích, David Stulík, analytik nevládní organizace Evropské hodnoty a znalec Ukrajiny.
Rozhodnutí Hontarevové tehdy podpořil Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská unie i Spojené státy. Christine Legarde, tehdejší generální ředitelka MMF, řekla, že jde o „důležitý krok ve snaze zajistit finanční stabilitu Ukrajiny“. Washington postup vedení ukrajinské centrální banky nazval „milníkem v ukrajinských ekonomických reformách a boji proti korupci“.
„Hontareva a centrální banka udělali gigantický kus práce. A předvedli velkou odvahu,“ tvrdí David Stulík, který v Kyjevě působil více než deset let jako tiskový mluvčí Delegace EU. „Evropská unie podmínila část své finanční pomoci – která je srovnatelná s hodnotou vytunelovaného majetku – tím, že Ukrajina bude aktivně vymáhat návrat peněz vyvedených Kolomojským. Je to součást dlouhodobějších snah Západu pomoci vrátit Ukrajině nelegálně vyvedený majetek a aktiva,“ dodává Stulík.
Hontareva se po skončení svého mandátu v čele Národní banky Ukrajiny v roce 2018 odstěhovala do Velké Británie, kde přijala místo badatelky na prestižní univerzitě London School of Economics. Vloni v srpnu na ni v centru Londýna najelo auto, když přecházela po přechodu. Skončila v nemocnici se zlomenýma nohama. Krátce nato někdo zapálil vůz její snachy v Kyjevě a později i dům Hontarevové. „Jde o odplatu,“ svěřila se Hontareva britskému listu Guardian, přičemž jasně ukázala prstem na Ihora Kolomojského, bývalého vlastníka PrivatBank.
Podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) ukončila Hontareva během svého čtyřletého působení v čele ukrajinské centrální banky činnost více než 90 tamních bank. Jejich počet tak v letech 2014 až 2018 klesl ze 180 na 82. Hlavním důvodem pro jejich likvidaci bylo to, že měly podvodně poskytovat půjčky svým majitelům, šlo tedy o stejné porušení zákona, z něhož je obviňován i Kolomojský a Boholjubov v kauze PrivatBank. Svými nekompromisními proreformními kroky si tak Hontareva nadělala spoustu mocných nepřátel. Na Ukrajině figuruje ve dvou trestních řízeních: v jednom jako svědkyně, v druhém čelí obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Vloni v srpnu kyjevský soud rozhodl o tom, že má být „donucena“ k návratu a výslechu. Hontareva obvinění odmítá s tím, že jsou vykonstruovaná, a dává je do souvislosti s PrivatBank a Kolomojským. Dokonce zvažuje, že v Británii zažádá o politický azyl. Kolomojský je dodnes přesvědčený o tom, že zestátnění jeho banky bylo nelegální, a požaduje po státu náhradu škody v hodnotě 44 miliard korun. Mezi Kolomojským a Ukrajinou se mezitím rozhořel spor, jenž řeší soudy hned v několika zemích. Jen na Ukrajině probíhalo letos v březnu neuvěřitelných 550 soudních řízení spojených s touto kauzou.
Jak to fungovalo
Odliv obrovského množství peněz ze země léta unikal pozornosti centrální banky údajně kvůli tomu, že zahraniční pobočku PrivatBank na Kypru evidovala ve stejné kategorii jako její tuzemské pobočky. Miliardy dolarů, jež proudily z Kyjeva na středomořský ostrov, proto zaměstnanci kontrolních úřadů nebyli schopni odlišit od hotovosti, která kolovala v rámci ukrajinských poboček banky.
Reklamní video PrivatBank, které klientům slibuje 6procentní roční úrok, v případě, že své vklady svěří kyperské pobočce banky.
Kyperský finanční regulátor měl zase selhat v tom, že neodhalil nesmyslné faktury, fiktivní půjčky a smyšlené smlouvy, pomocí nichž anonymní skořápkové firmy vyváděly z PrivatBank na své kyperské účty peníze. Jestli o podvodu kyperští cifršpioni tušili, nepodnikli žádné kroky. Situaci jim měl ztěžovat fakt, že na kyperskou pobočku PrivatBank nahlíželi jako na právnickou osobu, jež je na své domovské bance právně nezávislá. Proto jim nezvykle vysoké částky peněz kolující jakožto fiktivní půjčky mezi ukrajinskou centrálou a její zahraniční pobočkou nepřipadaly natolik podezřelé.
Na tyto finanční machinace přišli zaměstnanci Národní banky Ukrajiny až v roce 2016. V lednu 2018 její rozhodnutí potvrdil forenzní audit americké soukromé konzultační firmy Kroll. Podle něj z kyperských účtů offshorových společností, jež byly nejčastěji registrovány na Britských Panenských ostrovech, putovaly peníze dále do světa – na účty dalších firem u bank v Rakousku, Lucembursku či Pobaltí. Takto proprané peníze skončily i v amerických skořápkových firmách s nastrčenými řediteli, kteří za ně pořídili dva zmíněné mrakodrapy v Texasu a Kentucky, o jejichž zabavení nyní americké úřady usilují.
- Audit auditu
Finanční machinace PrivatBank potvrdil v lednu 2018 forenzní audit americké soukromé konzultační firmy Kroll. Její auditní zprávu exkluzivně získala síť mezinárodních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), která fungování podvodu detailně zmapovala. Auditní zpráva dospěla mimo jiné k závěru, že osobní účty Kolomojského a účty zmíněných offshorových firem byly vzájemně provázané.
V době probíhajícího podvodu ukrajinskou banku auditovala místní pobočka globální poradenské firmy PricewaterhouseCoopers (PwC). Podle centrální banky firma PwC posvětila „zkreslené finanční informace v účetních závěrkách PrivatBank“ a její audit selhal v identifikaci rizik, jež nakonec vedly k insolvenci banky, jejímu znárodnění a nákladné rekapitalizaci ze strany státu.
Z těchto důvodů odebrala Národní banka Ukrajiny PwC v roce 2017 licenci k provádění auditu místních bank (PwC toto rozhodnutí napadla u soudu).
„Tento podvod umožnilo skrývání transakcí před regulátory a finančními a daňovými úřady,“ domnívá se Jakiv Smolij, donedávna guvernér centrální banky Ukrajiny, jenž vykonával mandát po Hontarevové až do letošního července, kdy rezignoval kvůli „systematickému politickému tlaku“, jejž blíže nespecifikoval.
Sousloví „politický tlak“ se skloňuje i v případě Kolomojského kvůli jeho těsným obchodním vazbám na současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po jeho loňském zvolení do čela státu se ostatně obviněný miliardář s kyperským, ukrajinským a izraelským pasem vrátil ze Švýcarska do své rodné země.
Je to jen byznys
„Zelenskyj by se nestal prezidentem bez podpory médií Kolomojského, zejména jeho televizní stanice,“ připomíná David Stulík vazby oligarchy na nynějšího prezidenta. Kolomojského stanice 1+1 před volbami vysílala populární pořad Sluha lidu, v němž si Zelenskyj jako herec vyzkoušel svou budoucí roli skutečného prezidenta.
Politologové po jeho vítězství v loňských volbách vznášeli obavy, že bez politických zkušeností bude Zelenskyj pouhou loutkou v rukou Kolomojského.
„Je to můj obchodní partner, nikoli šéf,“ oponoval tehdy politický nováček.
„Zelenskyj je pod tlakem Západu a zahraničních věřitelů, od vlivu Kolomojského se chce osvobodit, protože sám chce být velkým hráčem. O jeho osamostatňování může svědčit i fakt, že podpořil zákon o zákazu návratu zestátněných bank původním majitelům. Jeho frakce pak pro zákon zvedla ruku v parlamentu,“ řekl investigaci.cz Stulík.
V ukrajinském parlamentu má nicméně silnou podporu i Kolomojskyj. Podle serveru Hromadske za ním stojí více než dvacítka poslanců. „Je na Ukrajině stále velmi vlivnou politickou postavou a zdá se, že o svou bývalou banku bude bojovat velmi tvrdě,“ tvrdí Anna Babinec, kyjevská investigativní reportérka a zakladatelka nezávislého serveru Slidstvo.info.
„Bedlivě proto sledujeme soudní spor ve Spojených státech. Pro mě osobně je velkou otázkou to, jakou část zabaveného majetku by získala nazpět Ukrajina v případě, že bude snaha amerických úřadů úspěšná,“ dodává ukrajinská novinářka.
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.