Slovensko: Kilogramy úplatků pro policejního prezidenta

Slováci ve spolupráci s místní asijskou komunitou stánkařů vytvořili geniální a oboustranně výhodný systém, jenž měl obstarat hotovost na úplatky a současně bezproblémově posílat peníze do Číny.

Aktuální policejní vyšetřování na Slovensku odhalují, jak probíhala korupce na nejvyšších místech. Obvinění vysoce postavení lidé z justice, takzvaní kajícníci, se rozhodli spolupracovat s policií a ve svých výpovědích popisují velké nákupní tašky plné bankovek, které předávali prominentním policejním funkcionářům za to, že se o ně nezajímali. Jenže kde vzít dostatek hotovosti na úplatky? S řešením přišli lidé ze slovenské tajné služby SIS. Schéma fungovalo ještě minimálně v roce 2018.

Když František Böhm, bývalý příslušník slovenské tajné služby SIS, spáchal letošního 12. února sebevraždu svou legálně drženou zbraní, policii to zaskočilo. Krátce předtím byl totiž propuštěn z vazby, protože se rozhodl spolupracovat s policií a vypovídat o finančních machinacích vlivných Slováků. Byl tak jedním z těch, kteří mohli vnést světlo do komplikovaného schématu firem a bankovních převodů, jež prominentní Slováci využívali k uplácení a pravděpodobně i k legalizaci výnosů z trestné činnosti neboli praní peněz.

Jeho výpověď totiž korespondovala i s výpověďmi ostatních kajícníků. Podle jejich prohlášení na Slovensku fungovalo rozsáhlé finanční schéma, které nápadně připomíná velké globální pračky na peníze. A využívali jej prominentní Slováci k získávání větších objemů hotovosti. Na oplátku pak garantovali, že tyto transakce nebudou nikdy vyšetřované.

František Böhm ve svých výpovědích sdělil, že z peněz získaných z tohoto schématu se vyplácely i úplatky pro policisty a další příslušníky bezpečnostních složek. Jedním z prominentů, jenž měl být takto odměňován, byl podle Böhma i bývalý policejní prezident Milan Lučanský. Ten si měl údajně stěžovat, že úplatky mu nosili v pěti a desetieurových bankovkách, což ve své výpovědi zmiňuje i další stíhaný kajícník, a to slovenský podnikatel Michal Suchoba, který vydělal miliony na vládních IT zakázkách. Suchoba přiznal, že úplatky nosil ve velkých nákupních taškách, jež občas vážily i přes dvacet kilogramů.

Ve spolupráci s Aktuality.sk, ICJK a OCCRP jsme získali a analyzovali stovky dokumentů, které osvětlují, jakým způsobem vysoce postavení lidé ze slovenské tajné služby SIS vytvořili a řídili finanční schéma roztáčející korupci na Slovensku.

Smrt prominentního vězně

Slovenské schéma kešu

Bankéři tomu říkají „smurfing“ (česky „šmoulování“). Jde o legalizaci špinavých peněz, kdy se velké objemy v hotovosti rozdělí na malé částky a ty se pak vloží na účet. Přesně tohle se ve velkém odehrávalo na Slovensku. Lidé s čínsky znějícími jmény žijící na Slovensku takto vkládali mix tržeb ze stánkového prodeje spolu s penězi slovenských prominentů.

Finanční operace vykazovaly všechny varovné signály, že jde o praní peněz. Částky byly vkládány v hotovosti bez jakékoliv další identifikace platby, jakou je například variabilní symbol nebo číslo faktury. Obnosy bývaly velmi často zaokrouhlené na desetitisíce eur a jediné vysvětlení, které ke vkladům pracovníci banky dostávali, znělo lakonicky „tržby“.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

chci vás podpořit pokračovat ve čtení

Pochybnost celého finančního schématu dobře ilustrují zejména dvě slovenské firmy, Lion King a Alawa. Zatímco z Lion King odcházely statisícové platby do Asie, samotná firma deklarovala v roce 2018 tržby na úrovni 33 000 eur (840 000 korun). Přitom z jejího bankovního účtu u ČSOB odešlo jen v roce 2018 celkem přes 11 milionů eur (281 milionů korun).

Společnost Alawa je o něco záhadnější. Přestože byla založena už v roce 2007, dodnes nepředložila žádnou účetní závěrku. Této firmě proteklo jen za rok 2018 přes účty v ČSOB přes 40 milionů eur (přes miliardu korun), přičemž téměř celá suma byla na účet vložena v hotovosti.

Tento fakt měl logicky vyvolat zájem slovenských kontrolních úřadů, které by měly zabraňovat tomu, aby se přes slovenský finanční systém praly peníze. Zájem vyvolal, ale ze zcela jiných důvodů. Prominentní Slováci začali tento systém sami využívat. Podle serveru Aktuality.sk byly hotovostní vklady využívány na krytí zisků z podvodů s DPH nebo na vyplácení úplatků.

Pobočka ČSOB na Náměstí SNP v Bratislavě, zdroj: Aktuality.sk/Branislav Wáclav

Číňané i Slováci během pár měsíců vložili na bankovní účty bratislavské pobočky ČSOB desítky milionů eur. Podle bankovních výpisů, které OCCRP zpřístupnil anonymní zdroj, peníze obratem putovaly do Číny, Hongkongu, Taiwanu nebo Jižní Koreje. Transakce podle všeho probíhala tak, že Číňané odevzdali svou hotovost ze stánkového prodeje ve velkých pytlích svým slovenským komplicům a ti na oplátku poslali bezhotovostní převod na účty reálných asijských firem. Slováci tak získali peníze na úplatky, Číňané zase bezproblémové bankovní převody eur do Číny.

Nebyly to ale jen hotovostní vklady, jež živily celé finanční schéma. Na účty slovenských firem zapojených ve schématu chodily i bezhotovostní převody. Spleť firem a bankovních převodů měla podle serveru Aktuality.sk využívat jak organizovaná zločinecká skupina Takáčovců, tak různé další skupiny, které kšeftovaly s naftou a podváděly s DPH.

Böhmova známá firma

Pro slovenskou část schématu byly klíčové zejména výše zmíněné firmy – Lion King a Alawa. Právě na účet společnosti Lion King posílala statisícové částky firma Františka Böhma T. P. Patriot. Přestože Böhm ve firmě T. P. Patriot oficiálně nepůsobí, byl jejím tichým společníkem. Firma vydělávala na podvodech a na dobrých vztazích tohoto bývalého příslušníka SIS se zločineckou skupinou Takáčovců. Böhm před svou smrtí ještě stihl poodhalit, jak byla firma T. P. Patriot využívána u sofistikovaného daňového podvodu, který později vešel ve známost jako kauza slovenských Texasanů.

Kauza FAU, Babiš a slovenská stopa

Takzvaná kauza Texas má dohru i v Česku. Do řetězce firem, které si mezi sebou přeprodávaly pohonné hmoty, patřila i česká firma FAU. Čeští celníci mají za to, že byla součástí takzvaného kolotočového podvodu s DPH.

V řetězci firem, jež nakupovaly naftu od Slovnaftu, stála jako první schránková firma z Velké Británie, která naftu přeprodávala slovenské firmě Jopi Trade. Ta nejenže tvoří součást finančního schématu, přes který putovaly peníze do Asie, často také obchodovala s lidmi z kriminálního prostředí.

Jopi Trade pak naftu prodala za téměř stejnou cenu a přes další firmy české FAU. Tedy alespoň na papíře. Podle českých i slovenských vyšetřovatelů nafta putovala přímo ze Slovnaftu do FAU. Toto schéma mělo připravit českou státní pokladnu o částku ve výši 8,4 milionu eur.

Kauza však nabrala jiný spád, jakmile český soud prohlásil, že zablokování majetku FAU i jejího majitele bylo provedeno nezákonně. Soud sice nezpochybnil existenci samotného podvodu, pochyby ale měl o způsobu vyšetřování i blokování majetku.

V souvislosti se zajištěním majetku FAU, kterou tento právní krok poslal do konkurzu, unikla na veřejnost nahrávka tehdejšího ministra financí a dnešního premiéra Andreje Babiše, v níž mluví o „zaklaknutí na FAU“. Firma totiž sídlila v areálu chemičky Precheza, jež je součástí Agrofertu. Česká veřejnost spekulovala, jestli se Babiš nechce tímto způsobem zbavit nepohodlného nájemníka. Babiš tyto spekulace odmítl.

Slovenští podvodníci s DPH, kteří kšeftovali s naftou, využívali T. P. Patriot jako „úschovnu peněz“: jakmile na firemním kontě nastřádali určitou částku, poslali peníze bezhotovostním převodem na účty čínských společností. Transakce vysvětlovali jako „započtení pohledávek“. „Když na čínské účty peníze dorazily, tak jel kurýr na starú Vajnorskú do čínských velkoskladů, kde si převzal hotovost od Číňanů,“ řekl Böhm ve své výpovědi.

František Böhm byl před sebevraždou známý svým blízkým vztahem k organizované zločinecké skupině Takáčovců: přátelil se s jedním z bossů skupiny, Martinem Mikulcem. Poté, co se o gang začala zajímat policie, vyšlo najevo, že Mikulec měl na starost výběr výpalného a takzvané kvízomaty – špatně maskované herní automaty, které kvůli „kvízové otázce“ na začátku hry nespadaly do oblasti herních automatů a vyhnuly se tak regulaci i daňovému zatížení. Mikulce později našli oběšeného ve Zlíně. Právě jeho skupina ovládala jednu větev finančního schématu, přes který putovaly miliony do Asie.

Další tajný ze SISky

Člověk, jenž měl údajně celé finanční schéma o několika stovkách firem vymyslet, se jmenuje Dušan Kemény. V minulosti zastával funkci vedoucího dnes už legendárního 52. oddělení slovenské tajné služby z dob premiéra Vladimíra Mečiara. Kemény podle informací Aktuality.sk vedl komando příslušníků tajné služby, které mělo za cíl kompromitovat novináře a politické oponenty tehdejší vlády HZDS. V čele SIS tenkrát stál obávaný Ivan Lexa. Kemény je v současné době obžalovaný z nelegálního držení zbraní a daňových podvodů.

Jako autor celého finančního schématu byl Kemény údajně jediný, kdo jej znal kompletně. Finanční toky měl řídit ze své kanceláře, kde také archivoval veškeré dokumenty.

Chobotnice z šestého patra

Jak to, že to fungovalo?

Banky tyto transakce sice hlásily jako podezřelé, nic se však nedělo. Banky svá hlášení totiž podávaly Zpravodajské finanční jednotce, spadající pod Národní kriminální agenturu (NAKA), a Finanční správě. Obě instituce měl podle své výpovědi podchycené František Böhm, který tak de facto mohl ručit za bezpečnost pochybných operací.

Na finanční jednotce pak přes šéfa finanční policie Bernarda Slobodníka zabezpečoval beztrestnost transakcí Norbert Paksi, jenž byl tou dobou zástupcem šéfa policejních odposlechů. Dostávali od Böhma měsíční paušál. Podobnou měsíční platbu za krytí získával i Ľudovít Makó z Finanční správy. Ten se rovněž rozhodl spolupracovat se slovenskou policií.

Podle našich zjištení působilo ve slovensko-asijském laundromatu přes třicet slovenských firem, jež posílaly platby téměř pěti stům bezhotovostních příjemců v Asii. Hotovost do slovenských bank přinášelo okolo dvaceti lidí, kteří v rozmezí let 2016–2018 postupně odeslali na asijské účty přes 116 milionů eur (téměř 3 miliardy korun). Finanční schéma ale bylo pravděpodobně mnohem větší a fungovalo delší dobu, než se uvádí.

Slovensko světové

Na základě analýzy finančních toků jsme navíc odhalili, že Slováci nebyli jediní, kdo tento systém využíval. Stejné čínské a hongkongské firmy se dají objevit i v dalších světových „laundromatech“, tedy finančních schématech vytvořených pro praní peněz. Tyto firmy mimo jiné zmiňuje ve své výpovědi i Reza Zarrab, který pomohl vyvádět peníze z Íránu. Írán je přitom kvůli svému jadernému programu na sankčním seznamu USA a EU.

Jestli slovenská policie toto schéma někdy vyšetřovala nebo vyšetřuje, není jasné. Na dotaz portálu Aktuality.sk pouze stroze odpověděla, že se k tomu nemůže vyjadřovat.

Autoři textu: Pavla Holcová a Peter Sabo (Aktuality.sk) s přispěním ICJK a OCCRP

Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do Klubu neprůstřelných a podpořte naši práci.