Co jsou to daňové ráje? Vysvětlíme!

Od Panama Papers uběhly čtyři roky, na vavřínech ale usnout nemůžeme. The International Consortium of Investigative Journalists (ICIJ), kterého je investigace.cz součástí, ve svém článku vysvětluje, proč je důležité i nadále psát o daňových rájích a lidech, kteří je zneužívají.

Příjmy z daní jsou pro fungování států naprosto klíčové. Ne všichni ale daně platí, což se týká i obyčejných lidí. ICIJ se ale zaměřuje především na ty bohaté, kteří se s pomocí právníků, účetních, zavedených společností, dobrých kontaktů a dokonce i některých západních vlád často vyhýbají daním v řádu bilionů dolarů. V rozpočtech jednotlivých států tak vznikají díry, jež  by mohly financovat například vzdělání, boj proti klimatickým změnám nebo zdravotnictví. Jak takové peníze státům chybí se například aktuálně ukazuje za časů celosvětové pandemie. Podle studie francouzského profesora ekonomie z Univerzity v Berkley Gabriela Zucmana  je asi 10 procent celkové produkce všech ekonomik na světě převedeno do offshore finančních center. Tyto majetky mají v držení skořápkové společnosti existující pouze na papíře. Následkem toho vlády ročně přijdou o více než 800 miliard dolarů (20,39 bilionů Kč – pro představu, příjmy českého státního rozpočtu za rok 2019 byly 1,46 bilionů Kč). Tento fakt je kritický například pro chudé africké země, jejichž výnosy z těžby nerostného bohatství nebo z humanitární pomoci končí na offshorových účtech jejich vládnoucí elity.

Sestavili jsme pro vás průvodce světem offshore financí.

Co je to daňový ráj?

Univerzální definice neexistuje, ale daňové ráje nebo offshore finanční centra jsou obvykle země nebo místa s nízkými nebo žádnými daněmi z příjmu, které umožňují i osobám bez místního občanství v těchto zemích snadno zakládat firmy. Daňové ráje také obvykle striktně omezují zveřejňování informací o společnostech a jejich majitelích, takže velmi často zaručují úplnou anonymitu. 

Kde daňové ráje najdeme?

Po celém světě. Může se jednat o nezávislé země, jako například Panamu, Nizozemsko a Maltu. Některé se nacházejí v územních celcích, což platí třeba pro americký stát Delaware, nebo jsou součástmi teritorií, například Kajmanské ostrovy.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Vyšetřování ICIJ se zaměřilo na různé daňové ráje, často v závislosti na původu a obsahu dostupných dokumentů. Panama Papers například odhalily, jak společnost Mossack Fonseca, jedna z největších offshore advokátních kanceláří na světě, prodala klientům po celém světě tisíce skořápkových společností na britských Panenských ostrovech. Aféra Mauricius Leaks zase ukázala, jak společnosti využívají ostrov Mauricius k vyhýbání se daňovým povinnostem, zatímco Paradise Papers odhalily tajemství ostrova Bermudy, kde byla založena advokátní kancelář Appleby.

Některé daňové ráje, jako jsou Niue a Vanuatu, se pod mezinárodním tlakem očistily od nelegálních aktivit, zatímco jiné, třeba Dubaj, se stávají novými epicentry nezákonného bohatství.

Češi v Paradise Papers

Proč se státy rozhodnou, že chtějí být daňovými ráji?

Kvůli penězům. Daňové ráje vydělávají na poplatcích za vytváření a používání skořápkových společností. Navíc vytvářejí práci pro tamní právníky, účetní a nejrůznější asistenty. Například vláda Mauricia uvedla, že kdyby země přestala být daňovým rájem, minimálně 5 000 lidí by přišlo o práci.

Co je to skořápková společnost?

Jedná se o právnickou osobu vytvořenou v daňovém ráji. Tyto společnosti obvykle existují pouze na papíře, bez zaměstnanců a bez kanceláře.  I proto má v jedné kancelářské budově na Kajmanských ostrovech sídlo na 19 000 společností. Pravidla se liší, ale skuteční vlastníci mnoha fiktivních společností nejsou v zakládacích dokumentech vůbec uvedeni. Skořápkové společnosti se jim říká z toho důvodu, že jsou prázdné, nic v nich není. Existují jen na papíře.

Používání skořápkových společností nemusí být nelegální, záleží na tom, k čemu jsou využívány a kde byly založeny. Pokud máte dobrého právníka, jistě vám poradí, kdy ještě dodržujete zákon a co už je přes čáru.

Kdo používá daňové ráje?

Bohatí, ale jinak běžní lidé, v daňových rájích například schovávají peníze před věřiteli nebo bývalou manželkou. Investice realizované prostřednictvím daňových rájů mohou být obzvláště výhodné také proto, že ušetří na daních.

Bob Geldof, Madonna nebo ministr obchodu USA Wilbur Ross patří mezi obecně známé osobnosti, které ICIJ propojilo se skořápkovými společnostmi.

Politici, jako je bývalý islandský premiér Sigmundur David Gunnlaugsson, a někdejší prezident Nigérie Bukola Saraki, skrývali investice nebo luxusní domy za pomoci skořápkových společností. A někdy v jejich šlépějích pokračují i jejich děti. Mezi pozoruhodné případy patří syn a dcera bývalého pákistánského premiéra Nawaza Šarífa nebo Isabel dos Santos, dcera bývalého angolského prezidenta José Eduarda dos Santos.

A pak jsou tu vládci drogového světa, mafiáni, bankovní lupiči a obchodníci se zbraněmi, uplácení a uplácející – ti všichni používají offshore k zametení stop, zakrytí vlastní identity a hlavně k ochraně peněz z nelegální činnosti.

ilustrační foto, zdroj: Flickr

Jaký je rozdíl mezi neplacením daní a vyhýbání se placení?

Podle slovníkové definice je neplacení daní protizákonné, zatímco vyhýbání se placení daní znamená vyhledávání mezer v pravidlech. Experti se shodují, že hranice mezi jedním a druhým jsou velmi nejasné a některé případy vyhýbání se placení by u soudu neobstály.

Jak založit skořápkovou společnost?

Většinou velmi jednoduše – stačí telefon nebo email. Nemusíte ani opustit dům. Nechceme vám radit, ale když si vygooglujte „založení offshore společnosti“, objeví se na obrazovce hned několik reklam na firmy, které tyto věci zprostředkovávají. Ve většině případů je ale najat někdo, kdo celou záležitost provede za skutečného majitele.

Pravidla se liší podle zákonů dané země, ale za normálních okolností by se vás při založení firmy mohli zeptat na identifikaci a na to, kde jste k penězům přišli. Offshore specialisté se na tyto otázky většinou neptají. V důsledku vyšetřování Panama Papers se například stalo, že se právníci velmi složitě pokoušeli zjistit totožnost svých vlastních klientů.

Potřebuje vaše kočka offshore společnost? Návod najdete v tomto videu.

Kdo se ještě podílí na vzniku skořápek a kolik to stojí?

Konzultanti, finanční poradci, daňoví právníci – ti všichni pomáhají efektivně a pokud možno v mezích zákona ukrývat bohatství. Pak jsou tu také účetní, kteří vzniku skořápek dávají zelenou.

Náklady závisí na tom, kde si společnost vytvoříte a kdo vám pomáhá. Někteří právníci, včetně Mossack Fonseca z Panama Papers, si za založení společnosti účtovali 350 dolarů (necelých 9 000 Kč). Firma Appleby z Paradise Papers účtovala v oblíbeném daňovém ráji, Isle of Man, paušální poplatek ve výši 2 000 dolarů (necelých 50 000 Kč). Jen pro představu, česká firma nalezená přes vyhledávač Google poskytuje nejlevnější skořápku na Belize za zhruba 20 000 Kč.

Vyzkoušeli jsme za vás: Praní peněz? V Česku žádný problém

Jaké existují skořápkové společnosti?

Skořápkové společnosti, korporace nebo „subjekty“ mají rozličné formy. Zatímco společnosti a korporace jsou nejběžnějším offshore nástrojem (v Delaware, na Britských Panenských ostrovech, na Bahamách a v Niue), mezi jiné offshore subjekty patří trusty nebo svěřenské fondy (Jersey, Lucembursko a Lichtenštejnsko) a nadace (Panama). Každý má jiná pravidla, v závislosti na místních zákonech. Trusty nebo svěřenské fondy jsou zvláště dobře zneužitelné, protože jsou většinou postaveny na zastaralých zákonech a nemusí uvádět jméno vlastníka. Navíc v nich hrají roli tři různé entity: ten, kdo fondy vlastní, ten, kdo je spravuje a ten, kdo z nich profituje a může je užívat.

Zmatení? To je účel. Složité finanční struktury matou i daňové úředníky, vyšetřovatele a novináře.

Každá společnost ale má, i když v mnohdy složité změti ředitelů a zástupců, nějakého původce – tomu se říká skutečný vlastník.

Zjistí stát, že vlastním skořápkovou společnost?

Záleží na tom, jaký stát. Obecně už ale utajování skořápkové společnosti není pro vlastníka tak jednoduché jako dřív. Například v České republice máme velmi dobrý Obchodní rejstřík, ale pokulháváme v uvádění skutečných majitelů firem – což nám vytýká i Evropská unie.

Co je to akcie na majitele?

Majitelem společnosti je ten, kdo má v ruce „papír“, společnost jako taková ale není zaregistrována pod žádným jménem – nelze tedy dohledat jejího skutečného majitele. Akcie na majitele byly v mnoha zemích zakázány právě kvůli své ohromné anonymitě, která nahrávala zločincům. V Česku je vydávání akcie na majitele zakázáno od roku 2012.

Co jsou převodní ceny?

Jedná se o obchodování mezi dvěma navzájem propojenými subjekty nebo propojenými osobami. V České republice se nesmí obchodovat ani  mezi osobami blízkými. Ve většině případů se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti.

Kolik peněz je ulitých v offshorech?

Zcela jistě to nikdo neví – jinak by to přece nebylo tajemství. Francouzský ekonom Gabriel Zucman ale odhaduje, že v offshorech je ulitý ekvivalent 10% globálního HDP, což je asi 8 bilionů dolarů (199,3 bilionů Kč). Americký ekonom James Henry odhaduje až 32 bilionů dolarů (798,2 bilionů Kč).

Proč je boj s daňovými ráji tak složitý?

Z jednoho prostého důvodu –  profitují z nich některé z nejmocnějších zemí světa. Podle Tax Justice Network, organizace, která pravidelně sestavuje žebříček nejméně transparentních zemí, jsou v první desítce USA, Nizozemsko či Japonsko a překvapivě jen dva karibské ostrovy.

Autoři článku: Ben Hallman, Will Fitzgibbon

Autor úvodní fotografie: Flickr