Korupce vs. Česko 13:1

GRECO (Skupina států proti korupci – Group of States Against Corruption) vydala 5. března 2020 zprávu o stavu opatření proti korupci a střetu zájmů v České republice. Patnáctistránkový dokument reaguje na doporučení GRECO z roku 2018 a následné kroky příslušných orgánů ČR. Podle GRECO a jeho hodnotící komise neukázala v této problematice Česká republika téměř žádný postup. Splnila jedno doporučení ze čtrnácti. Zpráva rovněž zdůrazňuje, že by Česká republika měla tento dokument co nejdříve poskytnout veřejnosti.

Průběžná zpráva o plnění závazků, jak se dokument jmenuje, se týká činnosti a výkonu funkce členů parlamentu, soudců a státních zástupců. K těmto kategoriím se vztahují i jednotlivá doporučení institucím, jež by měly zjednat nápravu nevyhovujícího stavu, což jsou především vláda, Poslanecká sněmovna ČR a ministerstvo spravedlnosti. Na závěr každého doporučení je uvedeno, jestli bylo splněno, nesplněno, nebo splněno jen částečně.

Co se povedlo

Jediné doporučení, které bylo z české strany splněno, souvisí s unifikací etického kodexu pro všechny státní zástupce. Konkrétní požadavek zněl: vytvořit obecně platný etický kodex. Neboli řádně vysvětlit, jak by se státní zástupci měli chovat například v případě, že obdrží nějaký dar nebo že se ocitnou ve střetu zájmů. V příslušné problematice je pak třeba poskytnout státním zástupcům školení i profesionální konzultanty. Tento kodex má být dostupný i veřejnosti. GRECO konstatuje, že všechna doporučení byla splněna. Etický kodex státních zástupců je k dispozici zde.

Kde by to chtělo přidat

Další doporučení už byla splněna jen částečně. Jedno z nich se týká členů parlamentu a klade nároky na transparentnost jejich práce. Žádná změna nenastala v tom, jakým způsobem o svém působení informují parlamentní výbory (měly by zveřejňovat zápisy z jednání) a podvýbory. Ani jedna z komor parlamentu (Poslanecká sněmovna a Senát) nenastavila žádná pravidla pro schvalování výstupů svých výborů a podvýborů. Polovičatě bylo provedeno informování veřejnosti nebo příslušných orgánů o setkáních členů parlamentu s lobbisty a zainteresovanými třetími stranami. Vláda sice schválila pozměňovací návrh zákona o lobbingu, další postup ale zatím nenastal. Členové parlamentu by měli každé takové setkání zaznamenat, podávat o nich čtvrtletní zprávy a hlásit dary v ceně nad pět tisíc (momentálně je to deset tisíc korun).

Ohledně střetu zájmů členů parlamentu navrhuje GRECO vytvořit elektronický systém, kam by se při vstupu do funkce zanášel majetek, příjmy, vedlejší aktivity, dary (i v naturáliích) a právní závazky a který by byl veřejně dostupný. Stejné informace by měly být poskytovány i o manželích/manželkách členů parlamentu a jejich nejbližší rodině, v těchto případech by ale nemusely být veřejné. Zákon o střetu zájmů již tyto požadavky částečně ošetřuje, neklade však požadavky na dary v naturáliích a na členy rodiny. Protikorupční rada vlády (jejímž předsedou je Andrej Babiš) je proti rozšíření zákona o přiznávání majetku na rodinné příslušníky.

Další doporučení GRECO obsahuje vytvoření nezávislého subjektu, jenž bude mít mandát a prostředky ke kontrole dodržování zákona o střetu zájmů a bude moct uvalovat i přiměřené sankce. Záležitost dostalo na starost ministerstvo spravedlnosti a v rámci sekce dohledu a justice vytvořilo Odbor střetu zájmů a boje proti korupci. Pokud odbor nalezne nějaká pochybení, předává případ dalším povolaným orgánům, například jednotlivým krajským komisím nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů. V roce 2019 vyhodnotil Odbor střetu zájmů a boje proti korupci čtyřicet případů jako relevantních a dále je zkoumal. GRECO doporučuje hlavně zvýšit sankce za neposkytnutí příslušných informací do Centrálního registru oznámení (informační systém veřejné správy, zřízený v roce 2017 podle zákona o střetu zájmů).

Částečně splněná jsou i doporučení vztahující se ke jmenování soudců a transparentnosti jejich vedlejších aktivit. GRECO například navrhuje unifikovat pravidla pro jmenování soudců a soudních předsedů a nastavit jasná a objektivní kritéria platná pro všechny. Tento bod je splněn pouze na úrovni Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Pozměňovací návrh zákona o soudech, platný pro ostatní soudce, se momentálně řeší a obsahuje změny jako otevřené výběrové řízení, stanovení komise pro jmenování soudců, limitovanou působnost a nemožnost znovuzvolení do stejné funkce. Pokud pozměňovací zákon projde, bude platit od 1. ledna 2021. Jakékoli rozhodnutí ve věci jmenování či odvolávání soudců by mělo být dobře odůvodněno, aby případně obstálo před soudem – což splněno není. GRECO dále požaduje lepší ochranu soudců před politickým tlakem.

Jedno z doporučení se soustřeďuje i na bližší sledování vedlejších aktivit soudců. Nyní musí ročně přiznávat majetek, vedlejší činnosti, právní závazky, příjmy a dary. Podle GRECO by měli mít soudci povinnost žádat o povolení k provozování vedlejších aktivit. Pozměňovací návrh zákona o soudech a soudcích, který ukládá povinnost referovat o vedlejších aktivitách svým nadřízeným a přesně uvádět čeho, koho a na jakou dobu se týkají, sice již existuje, zatím se ale nijak nevyvíjí, a vstoupí-li někdy v platnost, je ve hvězdách.

Další doporučení se týká státních zástupců. Podobně jako u soudců požaduje nastavit jasná pravidla pro jejich jmenování a zajistit, že jsou všechna taková rozhodnutí odůvodněná a obstála by před soudem. K tomu v Česku existuje návrh dohody o specifických pravidlech pro jmenování a povyšování státních zástupců včetně možnosti odvolání se proti rozhodnutí, je však pouze na papíře a nebyl schválen. Zákonem ošetřena nebyla ani ochrana před politickým tlakem. O jmenování státních zástupců sice existuje dohoda mezi státními zástupci a ministerstvem spravedlnosti (2018), neobsahuje ale možnost odvolat se proti rozhodnutí k soudu.

Toto doporučení se rovněž týká sekundárních aktivit státních zástupců a jejich případné regulace. V České republice je problematika částečně ošetřena zákonem o střetu zájmů, například ale neexistuje způsob, jak podávat podněty k prošetření vedlejších činností, nebo povinnost předkládat podrobnosti těchto činností.

Kde se ještě nezačalo

Ostatní doporučení GRECO vyhodnotila jako nesplněná.

Některá se týkají etických kodexů členů parlamentu a soudců. V roce 2018 vznikla pracovní skupina pro jednací řád Poslanecké sněmovny, která předložila návrh zákona, ten ale kvůli špatnému zpracování sněmovna vrátila a tím se záležitost uzavřela. Některé parlamentní strany sice vlastní kodexy mají, žádný všeobecný však neexistuje. Co se týče justice, na téma etického kodexu pro soudce proběhla porada zainteresovaných stran (soudci, politici, akademikové) o vytvoření pracovní skupiny, která se následně rozhodla, že kodex vytvoří. Tím to prozatím skončilo.

Nesplněno bylo i doporučení o vymahatelných pravidlech pro přijímání darů s důrazem na dary v naturáliích pro členy parlamentu. Mělo by být jasně stanoveno, jaké dary mohou a nemohou přijímat a jak se zachovat, pokud nějaký dar dostanou. Problematika je sice částečně ošetřena v zákoně o střetu zájmů (§ 11 oznámení o příjmech a závazcích), podle kterého musí členové parlamentu hlásit dary za jeden kalendářní rok, jejichž hodnota je vyšší než sto tisíc korun, nebo jednorázově ty, jež se přehoupnou přes deset tisíc. Pozměňovací návrh zákona chce tuto částku snížit, nezahrnuje ovšem dary v naturáliích a služby, ale ani povinnost nahlásit obdržení darů nižší hodnoty. Pravidla by pak měla být srozumitelně oznámena i veřejnosti.

Podle GRECO se rovněž nic nezměnilo, co se týče možnosti soudců a státních zástupců napadnout jakékoli disciplinární řízení nebo ukončení funkce u soudu. Žádnou takovou možnost nemají, ministerstvo spravedlnosti údajně na něčem pracuje.

To samé platí pro jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce a dalších vysoce postavených státních zástupců. Parlament by měl zaručit nastavení jasných pravidel, která budou pro všechny stejná, transparentní, založená na objektivních, precizních a jednotných kritériích a dobře odůvodněná, aby případně obstála před soudem. Dále by mělo být zaručeno transparentní výběrové řízení a odvolávání státních zástupců by mělo být možné pouze na základě disciplinárního řízení. Ohledně jejich jmenování existuje dohoda mezi hlavními státními zástupci a ministerstvem spravedlnosti (2018), neobsahuje ale podmínky odvolávání.

Je tedy evidentní, že v problematice střetu zájmů a ochraně nezávislosti soudců a státních zástupců nepodniká Česká republika téměř žádné kroky, ačkoli se členstvím v GRECO zavázala plnit jeho doporučení. Své vyjádření a zprávu o zjednané nápravě mají příslušné orgány předložit do 31. prosince 2020.