Kyrgyzské úřady obvinily investigativní médium Temirov Live z podněcování masových nepokojů a uvěznily jedenáct jeho současných i bývalých zaměstnanců. Ti byli vyslýcháni ohledně pobytu Bolota Temirova, zakladatele média, pracujícího z exilu. Kyrgyzstán byl dlouho vnímán jako nejsvobodnější země v regionu, svoboda tamních médií ale rapidně klesla.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
V den svých třiadvacátých narozenin, 16. ledna letošního roku, se novinářka Ajke Bejšekejeva chystala koupit dort pro sebe i své kolegy.
K zamýšlené oslavě však nedošlo. Místo toho byla Bejšekejeva brzy ráno zatčena ve svém rodinném domě kvůli podezření z „podněcování masových nepokojů“. Již několik týdnů čeká na soudní proces ve vazební věznici č. 1, ponuré zástavbě z nízkých budov v centru kyrgyzského hlavního města Biškeku.
Novinářčina matka Nazgul Matanajeva reportérům z OCCRP popsala, jak její dcera vypadala při soudním líčení – statečně, ale unaveně. „Drží se dobře, ale na jejích očích je to znát. Jako matka to poznám. […] Málo spí.“
Bejšekejeva začala pro redakci pracovat teprve nedávno. Médium Temirov Live a jeho videoinvestigace, někdy ztvárněné jako tradiční kyrgyzské básně, opakovaně odhalovaly hrubou korupci nejvyšších představitelů této středoasijské země. Temirov a jeho tým se nevyhýbají ani reportážím o dvou nejmocnějších mužích Kyrgyzstánu: prezidentu Sadyru Žaparovi a šéfovi bezpečnosti Kamčybeku Tašijevovi. V nejsledovanějších videích Temirov Live informoval o obchodech mezi rodinou Tašijevových a státní ropnou společností nebo o vazbách mezi prezidentovým synem a rodinou, jež se stala známou kvůli údajnému pašeráctví a praní špinavých peněz.
„Říkala jsem jí, že je to nebezpečná práce,“ tvrdí Matanajeva, „ale vždycky mě uklidnila: ‚Mami, neboj se, takoví novináři jsou po celém světě.‘“
Dost bylo svobody
Kyrgyzské úřady však zjevně začaly pracovat na tom, aby v jejich zemi takových novinářů moc nezbylo. Spolu s Bejšekejevou bylo onoho lednového dne zatčeno dalších deset současných i bývalých zaměstnanců Temirov Live. I oni jsou obviněni z podněcování masových nepokojů, a to podle zákona, který se stále častěji používá k potírání projevů nesouhlasu. V případě odsouzení jim hrozí několikaleté vězení.
Všech jedenáct novinářů obvinění odmítlo. „Podívejte se na ni. Je to ještě dítě,“ snažila se Matanajeva vysvětlit policistům, proč by její dceru neměli zatýkat. „Jak mohla shromáždit lidi na demonstraci? Nebo je tak bohatá, že by mohla někomu za protestování zaplatit? Ne,“ odpověděla si Matanajeva sama.
Kampaň proti této skupině je posledním příznakem prohlubující se demokratické krize v Kyrgyzstánu.
Země přitom v minulosti patřila k nejsvobodnějším z bývalých sovětských republik ve Střední Asii. Ačkoli byla známá častými revolucemi – od získání nezávislosti v roce 1991 proběhly již tři –, měla také skutečné demokratické volby, živou mediální scénu a čilou občanskou společnost. V posledních několika letech se však pod vedením prezidenta, kombinujícího populistickou rétoriku s metodami kontroly v ruském stylu, smyčka utahuje. Na řadu nezávislých médií byl vyvíjen nátlak nebo je přímo zrušili. V celosvětovém indexu svobody tisku sestavovaném organizací Reportéři bez hranic se Kyrgyzstán během jediného roku propadl o 50 míst a z úrovně Japonska se dostal na úroveň Jižního Súdánu.
Podle pozorovatelů je zadržení zaměstnanců Temirov Live součástí kampaně namířené proti zakladateli listu a jednomu z nejhlasitějších kritiků vlády, Bolotu Temirovovi.
Například kyrgyzská aktivistka za lidská práva působící ve vídeňském exilu Leila Nazgul Sejitbek je přesvědčená, že ze strany úřadů se jedná o strategický postup proti Temirovovi. „Chtějí potrestat všechny kolem něj, aby pak zůstal sám,“ vysvětluje pro OCCRP.
„Jediné, co teď úřady chtějí víc než cokoli jiného, je, aby všichni jen mlčeli a nic nedělali,“ říká Sejitbek. „Zůstává otázkou, zda jsou na to lidé připraveni.“
Sám Temirov je však jednou z osob, jež ochotná mlčet není. A to navzdory tomu, že tento čtyřiačtyřicetiletý novinář byl v posledních několika letech napaden a brutálně zbit, odposloucháván tajnými službami, zbaven občanství a vyhoštěn do Ruska. Jeho manželka, která pracovala jako ředitelka Temirov Live, byla mezi novináři zatčenými v lednu.
Temirov nyní pracuje na neznámém místě v Evropě, odkud zveřejňuje nepřetržitý proud videí a příspěvků na sociálních sítích, v nichž odsuzuje úřady a požaduje propuštění svých kolegů.
Kyrgyzské instituce se již dříve pokusily k Temirovovi dostat prostřednictvím jeho zaměstnanců. V roce 2022 OCCRP odhalila, jak agenti kyrgyzské tajné služby GKNB nasadili na mladou ženu, která pro Temirova pracovala, vybraného muže, který s ní měl navázat milostný vztah. Dotyčné ženě následně vyhrožovali, že zveřejní kompromitující videa, pokud jim neposkytne informace o Temirovovi a jeho práci. Na vydírání nepřistoupila a video bylo nakonec zveřejněno.
Nyní byli uvěznění novináři vyslýcháni ohledně Temirovova aktuálního místa pobytu. Jeho ženu přitom varovali, že jestliže nebude s vyšetřovateli spolupracovat, jejich jedenáctiletý syn může být umístěn do sirotčince.
Kyrgyzští úředníci prezidentské administrativy, ministerstva vnitra, prokuratury a také GKNB na žádosti OCCRP o komentář k případu nereagovali. Během dvou měsíců od zatčení však několik z nich učinilo veřejná prohlášení.
Pořádek musí být
Místopředseda kyrgyzského kabinetu ministrů Edil Bajsalov v diskusním pořadu vysílaném rádiem Azattyk případ komentoval jako záležitost disciplíny a převýchovy. „Tito mladí kluci samozřejmě nejsou nepřátelé, samozřejmě udělali chybu. Ani prezident, ani žádné státní orgány či soudy nechtějí, aby hnili ve vězení,“ řekl Bajsalov. „V některých případech musí někdo – hlava rodiny, pán domu – nastolit pořádek.“
V odpovědi na žádost o komentář ke svým výrokům Bajsalov znovu zdůraznil, že „nikdo z autorit nepovažuje tyto lidi za nepřátele lidu“. Kyrgyzská společnost podle jeho slov prochází transformací, ekonomika roste a objevuje se ochota přehodnotit staré priority. „Mluvím o vzdělání, protože potřebujeme přeorientovat mládež, potřebujeme budovat zemi a pozvednout lidi, odvrátit pozornost od prázdných akcí, říci, že to už není moderní a důstojné,“ napsal Edil Bajsalov.
Prezident Sadyr Žaparov v rozhovoru pro noviny Večernyj Biškek uvedl, že svobodě slova je třeba stanovit hranice, aby byla zachována bezpečnost.
„V dnešní neklidné a bouřlivé době je svoboda projevu úzce spjata s odpovědností,“ prohlásil prezident. „Země, které bychom mohli považovat za nejdemokratičtější, již zavádějí omezení proti těm, kteří využívají svobodu slova k dosažení politických cílů a destabilizaci společnosti. V tomto ohledu musíme přijmout preventivní opatření.“
„V současném případě,“ pokračoval Žaparov s odkazem na zatčení Temirovova týmu, „zjistila kriminalistická služba ministerstva spravedlnosti, že videozprávy [Temirovovy manželky] Mačabat Tažibek obsahují výzvy k masovým nepokojům.“
Ve videu z prosince loňského roku, na něž prezident odkazuje, Tažibek rozzlobeně odsuzuje korupci a vysoké úředníky, kteří „sedí na svých židlích už 30 let“. Video však žádné výzvy k povstání nebo násilí neobsahuje.
Toto obvinění podle Temirova ukazuje absurditu celé kauzy.
Podle několika osob obeznámených s případem bylo video jediným důkazem, který orgány předložily jako odůvodnění všech jedenácti zadržení – ačkoli šest ze zadržených již v Temirov Live nepracuje. Někteří z nich tam nejsou zaměstnáni už několik let.
„Nikdo z ostatních nemá s tímto videem žádnou spojitost,“ říká Temirov. „Dokonce ani kameraman.“
Mezi zatčenými je i rapper a básník
Kanál na YouTube nazvaný Ajt Ajt Dese, kde se video objevilo, je jedním z Temirovových nejosobitějších projektů. Představuje sesterský kanál hlavního účtu Temirov Live a zveřejňuje videa výhradně v kyrgyzštině, což je podle Temirova způsob, jak oslovit co nejširší publikum: „Naším cílem bylo přiblížit se lidem, stát se jejich hlasem a mluvit s nimi jedním jazykem.“
Kromě obvyklých novinářských reportáží se v Ajt Ajt Dese objevují rýmovaná vystoupení tradičních lidových básníků, takzvaných akynů, kteří vyzývají k akci ohledně sociálních problémů, brojí vůči korupci, nebo dokonce představují výsledky vyšetřování Temirov Live.
V jednom z videí tak akyn jménem Bolot Nazarov básnickou formou převypravuje vyšetřování maltských offshorových společností údajně napojených na příbuzné předsedy Rady ministrů Kyrgyzstánu Akylbeka Žaparova. V dalším vystoupení zase odsuzuje dvojí moc, kterou v zemi mají prezident Žaparov a šéf tajné služby Kamčybek Tašijev.
„Akyni jsou tradičně hlasy, které vždy mluvily o problémech Kyrgyzů. A je rovněž tradiční, že vládci nikdy nešli po akynech. Je to jejich práce – mluvit o stížnostech, dělat si legraci z politiků.“ vysvětluje aktivistka Sejitbek.
„Mnoho lidí se na YouTube nedívá, pokud to nejsou tradiční kyrgyzské věci,“ dodává. „Lidé ale chodí na koncerty, aby si tam akyny poslechli, protože jejich sdělení jim mluví k srdci. Je to něco, čemu rozumějí, s čím vyrostli.“
Po lednovém zatčení je nyní činnost kanálu Ajt Ajt Dese pozastavena. Mezi zadrženými je i jedna z jeho hvězd, rapper a básník Azamat Išenbekov.
Jak Temirov vypráví, Išenbekov opustil školu, aby pracoval jako migrující dělník v Rusku, a zároveň si vybudoval popularitu díky svým vystoupením na TikToku. Když si jeho popularity všiml jeden z Temirovových kolegů, přizval ho ke spolupráci.
Zatčení pouličního umělce, jenž vystupoval v hiphopových videoklipech a zpíval popové písně, podtrhuje různorodý sociální původ jedenácti uvězněných. Mezi nimi je například Aktilek Kaparov, který od účasti na Temirovových školeních o factcheckingu prošel přes práci pro Temirov Live až k otevření vlastního média, nebo Sajpidin Sultanalijev, původně pedagog.
A pak je tu nejmladší z nich, výše zmíněná Ajke Bejšekejeva, zatčená v bytě svých rodičů v den svých třiadvacátých narozenin.
Její matka Nazgul Matanajeva říká, že byla učenlivé dítě, které si raději četlo a učilo se jazyky na internetu, než aby chodilo ven s kamarády. Aby si rozšířila obzory, Bejšekejeva absolvovala stáž v Japonsku, protože podle matky obdivovala tamní kulturu. Žurnalistiku pak studovala na univerzitě v Polsku.
Klima strachu
Aktivisté popisují dusivý strach, šířící se kyrgyzskou občanskou společností, jenž je cítit i na dálku. Jeden z analytiků působících v zemi odmítl pro tento článek poskytnout rozhovor, neboť se bál o svou osobní bezpečnost. To se podle zkušeností reportéra OCCRP stalo poprvé.
„Lidé mají velký strach,“ říká Sejitbek, lidskoprávní aktivistka z Vídně. „Dokonce i naši kolegové, kteří se takhle dřív nechovali. Dochází třeba k tomu, že se bojí vzít si z cest do zahraničí s sebou zpět do Kyrgyzstánu knihy.“
Když bylo minulý měsíc na příkaz soudu uzavřeno oceňované kyrgyzské členské centrum OCCRP Kloop, prokurátoři na základě výpovědí psychiatrů prokázali, že toto médium údajně „ovlivnilo duševní zdraví lidí“ tím, že je „rozrušovalo“ negativními informacemi. Kloop se proti rozhodnutí brání a hodlá v činnosti pokračovat.
Neexistující instituce
Byť býval Kyrgyzstán kdysi označován za „ostrov demokracie“ ve Střední Asii, pozorovatele často ohromovaly opakované lidové revoluce, jež probíhaly proti nepopulárním režimům.
Asel Doolotkeldijeva, politoložka z Akademie OBSE v Biškeku, souhlasí, že kyrgyzská veřejnost má silná demokratická očekávání. V nedávném díle podcastu Talk Eastern Europe však uvedla, že mobilizovaná veřejnost nestačí.
„Nemůžete očekávat tak hlubokou transformaci pouze na základě živé občanské společnosti,“ řekla. „Neexistují žádné instituce, které by demokratizaci prováděly… Potřebujete politické strany, potřebujete ideologie, levicové, pravicové, potřebujete řádný politický konflikt, abyste tyto ideologie formulovali. Bez toho nemůžete očekávat trvalé změny.“
Bylo to právě lidové povstání, které vyneslo současné kyrgyzské vůdce k moci. V říjnu 2020 kyrgyzští občané vyrazili do ulic v rozhořčení nad výsledky údajně zmanipulovaných voleb i nad tím, jak vláda zvládala pandemii covidu-19.
V nastalém chaosu dav příznivců preferoval Sadyra Žaparova – bývalého poslance a ohnivého populistu, který si odpykával trest odnětí svobody za únos místního úředníka. Poté, co se mu podařilo vstoupit do síní moci, se nejprve stal prozatímním prezidentem a o několik měsíců později, v lednu 2021, prezidentské volby vyhrál.
Jedním z nejdůležitějších Žaparovových rozhodnutí bylo jmenování jeho spojence Kamčybeka Tašijeva do čela GKNB. Oba muži často používali nacionalistickou rétoriku, agresivně odmítali zahraniční hodnoty a vliv a tvrdili, že se zastávají obyčejných kyrgyzských občanů. S rostoucí silou tajných služeb pak v praxi vybudovali to, co kyrgyzští odborníci nazývají „tandemovou“ vládou.
„Od roku 2020 bylo z rozpočtu vyčleněno mnoho peněz na posílení speciálních bezpečnostních složek,“ uvedla politoložka Doolotkeldijeva. „Za tyto tři roky se údajně otevřelo padesát nových sídel po celém venkově, což jsou v podstatě budovy speciálních bezpečnostních sil. To znamená, že nejde jen o hlavní město, ale je zde i obrovská snaha dostat pod kontrolu venkov.“
Vzhledem k málo organizované politické opozici a absenci skutečně nezávislého soudnictví prosazuje Žaparovova vláda řadu zákonů – o dezinformacích, o médiích, o neziskovém sektoru a o „zahraničních agentech“ –, aby zpřísnila a utužila svou kontrolu nad společností.
Mnohé z nich připomínají zákony používané proti disidentům v Rusku, což podle pozorovatelů není náhoda.
„Ruské bezpečnostní služby sedí v budově GKNB už léta. A není to jeden nebo dva lidé,“ říká Sejitbek.
„Kyrgyzstán je pod velmi silným ruským vlivem, silnějším, než by kdokoli tušil. Vychází to z toho, že naše instituce jsou samy o sobě slabé. Musejí se spoléhat na někoho, kdo je ochrání a udrží u moci. Takže v Putinovi tradičně vidí garanta své bezpečnosti. A když máte Putina jako svého ochránce, z hlediska rozvoje demokracie toho samozřejmě moc dělat nemůžete,“ dodává aktivistka Leila Nazgul Sejitbek.