Kyrgyzský investigativní novinář Bolot Temirov a jeho tým zasvětil svůj pracovní život odhalování korupce v rodné zemi. Kyrgyzská vláda zase zasvětila své policejní prostředky tomu, aby z něj udělala uživatele drog a podvodníka. Temirov tak nyní čeká na rozsudek, který ho může poslat do vězení až na 20 let. Podle policejního spisu, jejž má OCCRP k dispozici, jsou ale vůči němu vznesená obvinění vykonstruovaná kyrgyzskými tajnými službami a soud de facto rozhoduje o svobodě médií v celé zemi. Soudní proces začal 24. června.
Temirov LIVE, kyrgyzské médium zaměřené na odhalování korupce, vzniklo teprve nedávno v hlavním městě Biškeku. Jeho zakladatelem a šéfredaktorem je jeden z předních kyrgyzských nezávislých novinářů Bolot Temirov. Na začátku roku toto médium publikovalo významnou kauzu o šéfovi kyrgyzských tajných služeb GKNB Kamčybekovi Tašijevovi. Podle zjištění novinářů měli členové jeho rodiny vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.
Krátce po zveřejnění těchto zjištění, 22. ledna, vtrhla do redakce Temirov LIVE policie, šéfredaktora prohledala a mezi jeho věcmi našla malý plastový sáček, který měl podle původních informací obsahovat marihuanu (později vyšetřovatelé uvádějí, že se jednalo o sáček s hašišem). Následně byl novinář zatčen a celé redakci byly zabaveny počítače a další technické vybavení. To, že měl Temirov negativní test na přítomnost drog v těle a že jeho kolegové tvrdili, že policie na něj drogy narafičila, nikoho z vyšetřovatelů posléze nezajímalo. Společné vyšetřování OCCRP, Rádia Svobodná Evropa a kyrgyzské mediální organizace Kloop ale ukázalo, že zátah na redakci nebyl náhodným aktem, nýbrž výsledkem několikaměsíčního sledování a pokusů zdiskreditovat Temirovův tým.
Pro své příznivce, řádově desítky tisíc diváků Temirov LIVE, se zatčený šéfredaktor stal hrdinným bojovníkem se všemocným státem a korupčním systémem. Pro kyrgyzské autority je naopak zahraničním agentem, který se rozhodl šikanovat a podrývat místní vládu. Podle dalšího obvinění údajně získal občanství a doklady předložením falešných dokumentů a touto lstí nabytý cestovní pas pak používal při cestování do zahraničí.
Jak už bylo řečeno, Temirovovo stíhání začalo na začátku roku, momentálně probíhá soud, který pro novináře může skončit až dvacetiletým vězením. Ostře sledovaný proces kromě osudu investigativního novináře nadto ukáže postoj kyrgyzské vlády – donedávna považované za jednu z nejdemokratičtějších ze zemí někdejšího Sovětského svazu – nejen vůči svobodě médií, ale i nezávislosti justice. „Celé trestní stíhání je uvařené z vody,“ komentoval pro OCCRP a kyrgyzské médium Kloop kauzu Temirov.
Šéf tajných služeb Kamčybek Tašijev, přitom jakoukoli účast na stíhání novináře popírá. Jenže z analýzy policejních dokumentů, které mají novináři z OCCRP a Kloop k dispozici, vyplývá, že spíše než nestranné vyšetřování podezřelého bylo Temirovovo stíhání od počátku vedené jako proces s nepohodlným novinářem, jenž šťoural do věcí, do kterých neměl.
Policie případ zakládá na obvinění z držení hašiše, což má být zároveň Temirovův nejzávažnější prohřešek. Avšak podle uniklých dokumentů se o novináře tajné služby začaly zajímat již několik měsíců před zátahem v sídle redakce Temirov LIVE a vyžádaly si informace o jeho cestovním pasu a výjezdech do zahraničí. V té době ale proti němu nebylo vedeno žádné oficiální vyšetřování, na jehož základě by mohly tajné služby takové informace požadovat. Zároveň je pochybné i odůvodnění samotného zátahu na redakci, při němž policie objevila malý sáček s hašišem. Policie tenkrát údajně reagovala na udání.
Zvláštní se jeví i fakt, že podobně jako Temirov dopadli i další dva Kyrgyzové – právnička a aktivistka za lidská práva Leila Nazgul Sejitbek a populární blogerka Batmakan Žolboldueva. Obě si svou angažovaností vytvořily mezi politickými elitami země nepřátele a byly zadrženy na základě obvinění, která poškozují jejich reputaci, k čemuž bylo záhy připojeno i nařčení z falšování osobních dokladů. Právě Leila Nazgul Sejitbek, která po nezákonném stíhání získala politický azyl v Rakousku, OCCRP vysvětlila, že ze strany kyrgyzské vlády jde o běžný postup. „Začnou jedním obviněním a pak přidávají další. Jakmile je někdo trestně stíhán, mohou požadovat různá další prověření jeho osoby nebo sledování.“
Současný prezident Kyrgyzstánu Sadyr Žaparov i šéf tajných služeb se k moci dostali po vlně protestů na konci roku 2020. Ty vypukly po kontroverzních parlamentních volbách, kdy mezinárodní pozorovatelé a aktivisté hlásili četná porušení demokratických volebních procesů – politici si například kupovali hlasy za láhve alkoholu. Odborníci na Kyrgyzstán zároveň varovali před vládou, která se takto dostala k moci, a předpovídali úpadek tamní demokracie a nástup populismu – což se již projevilo například přijetím nové ústavy, jež oproti té předešlé poskytuje mnohem více pravomocí hlavě státu, nebo schválením zákona limitujícího svobodu slova. Proces s novinářem Bolotem Temirovem zkrátka ukáže, zda v Kyrgyzstánu ještě existuje nezávislá justice, která svým rozsudkem dokáže zvrátit zvůli mocných.