Prezident Miloš Zeman se pokoušel v průběhu svého funkčního období udržovat přátelské vztahy s kyrgyzskými politickými špičkami. Tamní právní stát přitom upadá a v zemi se od posledních voleb rozšířila korupce i útoky na opoziční novináře. Příběhem, který úpadek právního státu ilustruje, je politické stíhání kyrgyzského novináře Bolota Temirova. Ten byl sice na konci září kyrgyzským soudem osvobozen, původně mu ale hrozilo až dvacet let vězení.
Temirov byl obviněn mimo jiné kvůli údajnému držení drog a falšování osobních dokumentů. Soudce ale rozhodl, že vyšetřování ohledně jeho osoby bylo zaujaté, a prohlásil, že novinář je nevinen.
Bolot Temirov se svým novinářským týmem dlouhodobě prošetřuje a odhaluje korupci ve vysokých patrech kyrgyzské politiky. Policie letos v lednu vtrhla do redakce média Temirov LIVE, jež založil, a provedla tu razii. U novináře se údajně našly drogy. K prvnímu obvinění se posléze přidalo další. Týkalo se falešných dokumentů, které měl Temirov použít, aby si zařídil kyrgyzský pas. Novinář je občanem Ruska, což je v Kyrgyzstánu běžné.
Z padělání úředních dokumentů Temirova obvinili už v roce 2008, trest ale nakonec nedostal, protože mezitím uplynula promlčecí lhůta. Údajně měl zfalšovat dokumenty, aby dostal kyrgyzský pas a občanství. Na základě tohoto zločinu byl rovněž obviněn z nelegálního překročení hranice, když cestoval z Kyrgyzstánu.
Soud nakonec stíhaného novináře osvobodil z většiny obvinění. „Soudce řekl, že případ byl postaven tak, aby mě usvědčili,“ prohlásil Temirov. „Viděl, že případ byl proti mně zahájen úmyslně.“
Policejní spis, jejž mají novináři z OCCRP k dispozici, odhaluje, že obvinění proti Temirovovi byla vykonstruována kyrgyzskými tajnými službami. Jeho lednovému zatčení navíc předcházelo několik měsíců, kdy sledovali celou redakci Temirov LIVE. Souzený opozičník se v soudní síni vyjádřil, že kyrgyzské úřady se aktivně snaží potlačovat v zemi svobodu projevu tím, že proti novinářům vznášejí vymyšlená obvinění.
„Celé trestní stíhání je uvařené z vody,“ dodal Temirov pro OCCRP.
Česko-kyrgyzské přátelství?
Kyrgyzstán, kde podle odborníků i novinářů bují korupce, má i jednu důležitou vazbu na Česko, která úzce souvisí s prezidentem Milošem Zemanem a jeho podporou kyrgyzského prezidenta Almazbeka Atambayeva. Jak Zeman, tak i hradní kancléř Vratislav Mynář totiž právě jemu doporučili malou českou společnost Liglass Trading. Ta v roce 2017 díky tomu získala miliardovou zakázku na dostavbu vodních elektráren na tamní řece Naryn. Projekt měl zásobovat energií Kyrgyzstán a také sousední země.
Jenže kyrgyzští diplomaté začali mít pochyby o tom, zda má česká firma na obrovskou výstavbu vůbec kompetence a je schopna ji realizovat. Společnost totiž neměla v této sféře žádné zkušenosti. V roce 2016 například Liglass uskutečnil zakázky jen za 612 tisíc korun a utrpěl velké finanční ztráty. Smlouva na stavbu elektráren v Kyrgyzstánu měla přesahovat částku 12 miliard korun.
Později se navíc ukázalo, že na celé zakázce něco nesedí. Nejenže majitel firmy Michael Smelík dlužil státu několik milionů korun, Liglass navíc daroval 200 tisíc korun partaji založené Milošem Zemanem Strana práv občanů (SPO), a to ve stejné době, kdy český prezident i jeho kancléř firmu v Kyrgyzstánu doporučovali. Nakonec Kyrgyzstán smlouvu s firmou Liglass vypověděl.
Razie v redakci
Při lednové razii v kanceláři Temirov LIVE donutila policie novináře, aby si lehli na zem obličejem dolů. Když je šacovali, policisté tvrdili, že v Temirově zadní kapse našli pytlíček s drogami. Nejdříve to měla být marihuana, později se uváděl hašiš. Novinář byl zatčen a redakci zabavili počítače a další techniku.
Test na přítomnost drog v těle vyšel Temirovovi negativní. Jeho kolegové z redakce tvrdí, že omamné látky byly novináři podstrčeny policií. Organizace OCCRP, Radio Svobodná Evropa a kyrgyzská mediální platforma Kloop odhalily, že zátah policie na redakci byl dobře připravený a předcházelo mu několik měsíců sledování a dalších pokusů novináře zdiskreditovat.
Razie se odehrála pouze den poté, co redaktoři Temirov LIVE publikovali informace týkající se podnikatelských aktivit rodiny Kamčybeka Tašijeva, šéfa kyrgyzské Národní bezpečnostní agentury (GKNB) a dlouholetého spojence tamního prezidenta. Jeho příbuzní měli vydělávat na podplacených zakázkách státní ropné společnosti.
Tašijev však popřel nejen to, že by se GKNB účastnila sledování Temirova, ale i podezření, že by policejní razie nějak souvisela s odhalením týkajícím se korupce jeho rodiny.
Hlasy za alkohol
Ještě nedávno byla kyrgyzská vláda vnímána jako jedna z nejdemokratičtějších v zemích bývalého Sovětského svazu, a to ve sféře justice i médií. Na konci roku 2020 přišla vlna protestů, kterou spustily parlamentní volby, v nichž mělo docházet k porušování demokratických volebních procesů. Politici si měli kupovat hlasy za alkohol.
Tehdy začali odborníci varovat, že kyrgyzská míra demokracie začne po těchto volbách upadat. S příchodem nové vlády se v tomto směru opravdu mnohé změnilo. Země má novou ústavu, udělující hlavě státu větší pravomoce, a v platnosti je také zákon omezující svobodu slova.
Proměna politické situace se nejspíše odráží i v podobě, v jaké funguje Národní bezpečnostní agentura (GKNB). Ta vnímala Temirov LIVE jako hrozbu pro stát, což odhalují dokumenty, jež má k dispozici OCCRP. Agentura se prý obávala, že Temirov a další novináři zdiskreditují vojenské a politické vedení země, čímž se zvýší riziko, že se v zemi začne opět ve velkém protestovat.
GKNB je přitom nejmocnější bezpečnostní služba v Kyrgyzstánu. Navazuje na dědictví sovětské KGB. Erica Marat z National Defense University ve Washingtonu D.C. vysvětluje, že GKNB byla vždy politizovaná a loajální kyrgyzské vládě. V minulých letech podle americké specialistky zatýkala lidi na základě smyšlených obvinění a dokonce i zabíjela své oponenty.
„Chtějí umlčet Temirova, ale také dávají celé společnosti mnohem silnější znamení: Nepodílejte se na všech těch procesech, kterým říkáte demokratické,“ uzavírá odbornice Marat.
Výhružky a odposlechy
V průběhu vyšetřování byl Temirov od ledna v domácím vězení. Úřady k obvinění z držení drog postupně přidaly i další prohřešky týkající se hlavně falšování dokumentů. Podle uniklých dokumentů se o něj tajné služby zajímaly už několik měsíců před zátahem v lednu 2022. Zjišťovaly si informace o jeho cestách do zahraničí.
Meantime, in Kyrgyzstan: Fearless journalist Bolot Temirov is detained. His investigations of political corruption have been too inconvenient for Japarov. Photo from Bermet Bukasheva pic.twitter.com/SpwF0A3T0V
— Erica Marat (@EricaMarat) January 22, 2022
Jenže v té době proti Temirovovi nebylo vedeno žádné vyšetřování. A bez legálního vyšetřování neexistovalo žádné zákonné odůvodnění pro policii či GKNB, aby se novinářem zabývaly. Právník z Biškeku Ermek Baibošunov zdůrazňuje, že kyrgyzské vyšetřovací orgány mohou sledovat člověka teprve tehdy, když předloží pádný důkaz opravňující k tomuto kroku.
Tlak na redakci se postupně stupňoval. Na podzim 2021 si novináři z Temirov LIVE všimli, že před jejich budovou parkují podezřelá auta. Temirova rodina následně našla v obývacím pokoji schovanou kameru. Podle novináře byl záznam z tohoto zařízení využit v propagandistických videích namířených proti němu. Jedna ze zaměstnankyň Temir LIVE měla poměr s mladým mužem, z něhož se vyklubal agent GKNB. Záznam jejich sexuálního styku měl být použit k jejímu vydírání.
Kyrgyzské úřady ale odmítají, že by Temirovo vyšetřování bylo politicky motivované.
Novináři ve vazbě
Bolot Temirov není jediným novinářem, na nějž se kyrgyzská bezpečnostní služba zaměřila. Před několika týdny byl obviněn Taalaibek Duišenbiev, jenž stojí v čele opozičního média Next TV, z podněcování k etnické nenávisti a odsouzen na tři roky podmíněně. GKNB ho zatkla letos v březnu, a to poté, co Next TV publikovala na sociálních sítích prohlášení bývalého kazašského bezpečnostního činitele, který naznačil, že Kyrgyzstán je připravený vojensky podpořit Rusko ve válce s Ukrajinou. Soud označil tento příspěvek za extremistický.
V polovině srpna pak policie zatkla Yryse Žekšenalieva kvůli údajnému podněcování občanských nepokojů. Tento mladý aktivista publikoval na své facebookové stránce staré video, kde bývalý šéf GKNB vyjadřuje nesouhlas s přípravou těžby ložiska železné rudy, což tehdy navrhoval kyrgyzský prezident. Žekšenaliev je stále ve vazbě.
Kyrgyzské úřady perzekvovaly také aktivistku a právničku Leilu Nazgul Sejitbek nebo blogerku Batmakan Žolbolduevu. Obě byly zadrženy kvůli několika obviněním, mimo jiné například z falšování osobních dokladů. Podle Sejitbek jde o častý postup kyrgyzské vlády – k jednomu obvinění postupně přidá další. Když je tu někdo stíhán, úřady pak mohou chtít o tomto člověku další informace nebo ho začnou sledovat. Všechny zmíněné kauzy zkrátka ukazují, že se Kyrgyzstán rychle vzdaluje z pozice nejdemokratičtější země bývalého Sovětského svazu.