Kvůli systému udělování kryptoměnových licencí se Estonsko v minulých letech stalo centrem pro pochybné společnosti zaměřující se na virtuální měny. Jakmile však země začala zpřísňovat pravidla, nemálo těchto podniků se přestěhovalo do jiných evropských států, především do Litvy. Tam pokračovaly ve svých aktivitách, zahrnujících i praní špinavých peněz nebo obcházení sankcí. S odhalením přišli novináři z webu VSquare.org.
V roce 2017 Estonsko představilo systém udělování licencí pro firmy, které pracují a obchodují s kryptoměnami. O čtyři roky později už tam byla registrovaná více než polovina všech světových poskytovatelů služeb týkajících se virtuálních měn.
Poté, co se země rozhodla nefungující licenční systém řešit, se provozovatelé společností začali přesouvat do další států, hlavně do sousední Litvy, kde podle novinářů z webu VSquare.org má momentálně sídlo více než 800 z nich. Některé podniky se však zaměřují na pochybnou činnost a praní špinavých peněz, nadto mají i vazby na Rusko.
Najatí herci a falešné profily
Minulý rok v lednu poskytl Nico S. estonské policii několik výpovědí ohledně firmy Arbismart. Ta mu podle jeho tvrzení nevrátila finance, jež mu náležely. Trestní řízení ale zahájeno nebylo, místo toho úřady Nicovi oznámily, že majitel společnosti Arbismart není Estonec a firma nemá v zemi sídlo.
Podnik se však veřejně prezentoval jako estonská společnost „plně licencovaná a regulovaná v EU“ a navíc i „regulovaná Finanční zpravodajskou jednotkou Estonska“.
Aby se člověk mohl stát investorem Arbismartu, musel koupit tokeny vytvořené touto společností. Firma slibovala, že je po letech odkoupí zpět za zvýšenou cenu. Nico S. v roce 2019 do firmy investoval jeden bitcoin, který měl tehdy hodnotu šest tisíc eur (asi 155 tisíc korun). Ukázalo se však, že firma své sliby neplní. O tři roky později tento muž sice od firmy dostal částku šest tisíc eur zpět, avšak bitcoin měl v té době hodnotu už 40 tisíc eur (přes 981 tisíc korun). Další oběti popisují, že řada z nich stále nedostala nic, přičemž jejich prodělané částky se pohybují až kolem 50 tisíc eur (1,2 milionu korun).
Pro zvýšení své důvěryhodnosti Arbismart publikoval reklamní články na blozích o kryptoměnách. V nich se opakovaně objevovaly citace generálního ředitele Mikea Meyerse nebo technického ředitele Anduse Steinera. Novináři z VSquare.org odhalili, že nikdo z těchto lidí ve skutečnosti neexistuje. Ke navození důvěryhodnosti jejich falešných profilů na sociálních sítích zakladatelé dokonce použili fotografie jiných osob, stažené z internetu. Nešlo přitom o jediný podvod.
Video na Youtube ukazuje další zaměstnance Arbismartu, jak stojí v kanceláři, ve skutečnosti však šlo o najaté herce. Videa podle webu Vsquare.org vznikla v Moskvě v roce 2019. Novinářům se podařilo kontaktovat jednoho z účastníků natáčení. Celý proces podle něj řídili dva zástupci Arbismartu, jeden z nich se představil jako Eli a s herci mluvil rusky, se svým obchodním partnerem pak hebrejsky. Hercům platili v hotovosti.
‼️ New investigation: @VSquare_Project and partners analysed close to 300 crypto companies registered in Estonia and discovered dozens of cases of massive fraud, money laundering, sanctions evasion and illicit financing of criminal enterprises and paramilitary organizations. https://t.co/1OI5pDy9MB
— Anna Gielewska (@agielewska) October 4, 2023
Redakce VSquare zatím skutečného vlastníka společnosti neodhalila. Jako majitel Arbismartu je ve firemních dokumentech v Estonsku uveden mladý Ukrajinec Dmytro Averianov, ve skutečnosti zadlužený kvůli neplacení výživného na děti.
Stěhování do Litvy
V únoru 2022 Arbismart na svém telegramovém kanálu tvrdil, že estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) zavedla v zemi drakonické předpisy a společnost proto plánuje stěhování do Litvy. Už předchozí rok na podzim ovšem ve Vilniusu vznikla společnost nazvaná Arbismart UAB.
I v Litvě o sobě firma prohlašovala, že je „bezpečnou peněženkou a směnárnou, autorizovanou v EU“. Objevil se tu navíc další ukrajinský vlastník, Pavlo Havrylov.
Arbismart deklaroval, že má povolení k činnosti, vydané litevským Úřadem pro vyšetřování finanční kriminality (FCIS). Jak ale potvrdil zástupce šéfa FCIS, tento orgán kryptoměnovým burzám žádné licence ani podobný druh oprávnění nevydává.
VSquare.org se podařilo najít a oslovit zmíněného Pavla Havrylova. Ukrajinec dosvědčil, že jeho osobní údaje uvedené v dokumentech litevské společností jsou správné. Naopak zdůraznil, že o Arbismartu jinak nic dalšího neví. „Slyším o tom prvně,“ řekl novinářům muž po telefonu. Dodal, že to není první případ, kdy mu byla identita ukradena.
Arbismart na e-mail s žádostí o komentář neodpověděl.
„Dodatečný zdroj příjmů“
Arbismart je však jen jedním z příkladů toho, jak podobné firmy dokázaly navázat na své aktivity i poté, co kvůli přísnějším regulacím z Estonska odešly.
Novináři z webu VSquare odhalili nejméně 68 společností zaměřujících se na kryptoměny, jež se nacházejí v Litvě a mají jasné vazby na obdobné podniky provozované v Estonsku. Některé používají stejný název firmy či internetovou doménu. Napojení na estonské poskytovatele služeb firmám a na tamní agentury pro zakládání společností má mimo to 39 litevských subjektů.
Například estonská advokátní kancelář Gofaizen & Sherle spolupracuje s jedenácti firmami v Litvě. Prostřednictvím inzerátů hledá zaměstnance na pozice úředníků, dohlížejících na dodržování pravidel proti praní peněz (anti-money laundering, AML) a ty pak firmám nabízí. Kancelář tvrdí, že „práce vyžaduje minimální zapojení od jedné do dvaceti hodin měsíčně“ a je ideální jako „dodatečný zdroj příjmů“.
Inzerát, na který novináři z VSquare narazili, neuvádí žádné požadavky na kvalifikaci a práci prezentuje třeba jako přivýdělek pro vysokoškolské studenty. Jak ale prohlásil Eglė Lukošienė, který stojí v čele litevského úřadu pro boj proti praní špinavých peněz, skutečná činnost adekvátních úředníků zabývajících se AML zákony vyžaduje plný úvazek.
Podobným případem je i litevská firma CAML. Ta tvrdí, že poskytuje takto specializované úředníky pro 20 % litevského průmyslu s kryptoměnami. V červenci jich podnik nabízel okolo dvaceti, s průměrným platem necelých 800 eur (něco přes 19 tisíc korun) před zdaněním, což je méně než litevská minimální mzda. Podle Eglė Lukošienė zmíněný plat neodpovídá částce, kterou si vydělávají skuteční úředníci s podobným zaměřením. Ti si přijdou například až na 2 600 eur (přes 64 tisíc korun) před zdaněním, zkušenější i na víc.
Zástupce ředitele litevského úřadu FSIC připouští, že na místa těchto úředníků se leckdy dosazují nekvalifikovaní pracovníci, jako tomu bylo v Estonsku.
Když novináři oslovili ředitele CAML Povilase Norkūnase, nezpochybnil, že úředníci spojení s jeho společností jsou placeni částkami pod minimální mzdou. „No a co?“ odvětil. Podle jeho dalších slov si společnost cení „poctivosti a kvality“ a všichni zaměstnanci mají nejméně dvouletou praxi v oboru. Na otázku týkající se zaměstnávání vysokoškolských studentů přímo neodpověděl. „Nemáme vliv na volný čas našich zaměstnanců ani na jejich rozhodování ohledně budoucnosti, kariéry či dalšího studia,“ uzavřel.
Jak obejít sankce
Po začátku ruské invaze do Ukrajiny se na YouTube objevilo video „Obcházení sankcí bez VPN“. Jeho autor poskytoval Rusům instrukce, jak se vyhnout sankčním opatřením prostřednictvím služby Payeer. Šlo o kryptoměnovou burzu a zpracovatele plateb, v Rusku oblíbeného. Společnost Payeer byla v té době provozovaná z Estonska a chlubila se tím, že má miliony zákazníků.
Firma od svého založení v roce 2012 působila v různých jurisdikcích, letos však přišla o licenci v Estonsku a přesídlila do Litvy. Skutečný majitel Payeeru není známý z jednoduchého důvodu: jakmile společnost přesídlila do jiné země, změnilo se i jméno majitele v zakládacích dokumentech. Novináři z VSquare takových vlastníků odhalili hned několik.
V Gruzii společnost oficiálně vlastnil Ukrajinec Kostiantyn Buriačenko. Ten rovněž založil českou pobočku pojmenovanou BlackShire United LP, která patřila firmám Dexberg a MontBridge, jež mají obě adresu na Marshallových ostrovech. Ty jsou známé jako místo, jež často slouží k utajení skutečných majitelů u podezřelých společností. Novináři z webu Mother Jones přesto dokázali skotskou pobočku Blackshire spojit se sítí skořápkových společností podporovaných Ruskem a posílajících dary politickým stranám v Albánii.
Telefonní číslo, které Payeer zadal jako kontakt do litevského registru, bylo nedostupné. Litevská agentura pro zřizování firem, která Payeeru poskytla registraci i adresu, tvrdila, že s klientem není v kontaktu. Novináře zároveň informovala, že společnost se má do dvanácti měsíců z poskytnuté adresy odstěhovat. Na e-mail s žádostí o komentář firma Payeer neodpověděla.
Napojení na Sberbank
V Estonsku i v Litvě byla aktivní také firma MoneySwap, provozující platformu pro virtuální aktiva a kryptopeněženky Mercuryo. Právě v litevské jurisdikci tato firma založila další dceřinou společnost s názvem MoneyAmber. Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) ovšem odmítla pro Mercuryo prodloužit licenci kvůli netransparentní vlastnické struktuře a usvědčujícím informacím na internetu. Web FinTelegram, který poskytuje informace o investičních příležitostech v oblasti kybernetických financí a o možných rizicích, totiž upozornil, že v systému Mercuryo probíhaly kryptoměnové podvody a místo si oblíbili především ruští klienti.
Akcie estonské i litevské firmy jsou spravovány prostřednictvím kyperské společnosti MRCR Holdings. Jedním z jejích akcionářů je Akšin Džangirov. Jde o bratra Džangira Džangirova, jenž má vysoké postavení ve Sberbank, jedné z nejvýznamnějších ruských státních bank. Samotný Akšin před dvěma lety obdržel od Sberbank příjem ve výši asi 285 600 eur (zhruba 7,3 milionu korun).
Dalším velkým akcionářem MRCR Holdings je offshorová firma Moneybag se sídlem na Kajmanských ostrovech a Target Global, registrovaná v americkém státě Delaware.
Údaje o tom, že je Džangirov jedním z příjemců litevské firmy MoneyAmber, ovšem tamním úřadům nikdy poskytnuty nebyly. Na svých stránkách firma uvádí pouze jednoho majitele, a totiž Rusa Petra Kozjakova, údajně žijícího ve Velké Británii. Zástupce společnosti prohlásil, že firma nemá žádné obchodní vztahy se Sberbank a má také jednoznačně odmítavý postoj k „probíhající válce v Ukrajině“.
Kromě všech výše zmíněných firem působily pod estonskou licencí v letech 2018 až 2023 i další společnosti a subjekty zaměřující se na kryptoměny. Mnoha z nich se dotýká řada amerických sankcí, veřejných žalob a obvinění, neboť tyto firmy mají být odpovědné za škody ve výši přesahující miliardu eur (asi 24,6 miliard korun).