Mezinárodní zločinci objevili způsob, jak efektivně využívat nedostatečnou regulaci kryptoměn v Estonsku. Díky tomu se jim podařilo z této pobaltské země vytvořit místo, kde se dařilo finančnímu zločinu a praní špinavých peněz. Jedna z takových firem zprostředkovávala posílání peněz třeba ruským Vágnerovcům. S odhalením přišli novináři z webu VSquare.org.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Během posledních pěti let se z Estonska stalo oblíbené místo pro firmy zaměřující se na kryptoměny. V polovině roku 2021 tu bylo registrovaných skoro 55 % celosvětových poskytovatelů služeb týkajících se virtuálních měn. Estonský systém pro udělování licencí ohledně kryptoměn byl totiž až příliš liberální a umožňoval tak těmto společnostem prezentovat se i jako podniky poskytující finanční služby s licencí v Evropské unii, přestože v zemi často vůbec nesídlily.
Novináři z projektu VSquare.org společně s dalšími partnerskými organizacemi analyzovali téměř 300 takových firem. Odhalili desítky rozsáhlých finančních podvodů, praní peněz, obcházení sankcí i nezákonné financování polovojenských či zločineckých organizací.
https://twitter.com/VSquare_Project/status/1709418277548470337
Když Estonsko začalo zlepšovat nefungující regulaci a zpřísňovat pravidla, o licenci tam přišlo více než 1 500 společností. Jejich provozovatelé se ale přesunuli do jiných evropských zemí, třeba do sousední Litvy, kde momentálně sídlí více než 800 firem zabývajících se virtuálními aktivy.
„Licencováno v Evropské unii“
Udělování licencí na „virtuální aktiva“ bylo v Estonsku zavedeno v roce 2017. Stát se tehdy chlubil svým průkopnickým systémem a vystupoval jako první země v Evropské unii, jež realizovala systém licencování pro společnosti věnující se kryptoměnám. Brzy však v estonské jurisdikci vznikla síť pochybných firem, které posílaly nelegální finance do EU.
Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) si nadto záhy všimla, že existuje jen málo možností, jak někomu takovou licenci zákonně odepřít. Jakmile totiž FIU konkrétní žádost o licenci zamítla, firma se odvolala k soudu a úřad tyto spory opakovaně prohrával.
Zločinci tak začali registraci v Estonsku využívat jako způsob, jak dodat své firmě a jejím nelegálním operacím důvěryhodnost. Během posledních šesti let působilo v zemi 1 644 licencovaných firem zaměřujících se na kryptoměny. Čtyřicet procent z nich bylo spojeno alespoň s jednou ze tří estonských agentur pro zakládání firem.
Tyto agentury podnikům poskytovaly také pracovníky určené k dohledu nad dodržováním pravidel proti praní špinavých peněz (AML, anti-money laundering). Novináři z VSquare ale zjistili, že mnozí z nich neměli s podobnou prací žádné zkušenosti nebo šlo o lidi s finančními problémy, třeba o zadluženého taxikáře či nezaměstnaného instalatéra. Poskytnutí pracovníci přesto dohromady oficiálně zodpovídali za více než 60 společností, a to buď jako ředitelé, či jako úředníci dohlížející na dodržování AML zákona. Ve skutečnosti šlo pouze o nastrčené zaměstnance.
„Nepracoval jsem s transakcemi. Nevěděl jsem, jaké peníze tudy tečou,“ řekl novinářům estonský instalatér Sergej Bezrodnyj. Podle profilu na LinkedInu má ale za sebou údajně skoro 20 let praxe v oblasti financí a působil jako ředitel 24 firem. „Nechci o tom mluvit. Bylo to dávno, měl jsem s tím dost problémů,“ uzavřel Estonec. Momentálně je prý nezaměstnaný, protože jeho kariéra v estonském finančním sektoru skončila poté, co mu banky začaly rušit účty kvůli obavám z praní peněz.
Metodologie investigace
Novináři z VSquare si vyžádali z estonského registru ekonomických subjektů údaje o licencích poskytovatelů kryptoměnových služeb v Estonsku v letech 2017 až 2022. Takto získaná data se týkala 1 644 společností a šlo o čísla licencí, adresy, bankovní účty či informace o osobách, které o estonskou licenci zažádaly. Novináři poté data doplnili o finanční i další záznamy z estonského obchodního rejstříku, což ukázalo mezinárodní vazby firem a odhalilo jejich skutečné vlastníky. Novináři porovnali údaje také s informacemi z Litvy. Poté blíže zkoumali 291 firem, které splnily několik kritérií — dobrovolně se nevzdaly licence, navázaly vazby se společností s licencí v Litvě či měly vazby na země označené jako rizikové, co se týče praní špinavých peněz.
Firma se sídlem v obecním bytě
Podle znění žádostí o estonské licence, jež novináři získali, bylo osm firem spojeno s adresou jisté nemovitosti v Tallinnu. Šlo o sociální byt v budově vlastněné městskou správou. Na dané adrese pobýval pětašedesátiletý Estonec Igor Torsin, který do června 2022 působil ve firmě Biteeu DCX jako člen představenstva a úředník dohlížející na postupy proti praní špinavých peněz. Tato společnost je evropskou pobočkou kazašské firmy, založené podnikateli Talgatem Dossanovem a Šuchratem Ibragimovem.
Estonec Igor Torsin, žijící v sociálním bytě, měl dohlížet na postupy proti praní peněz ve třech firmách, jež web FinTelegram (web poskytující informace o investičních příležitostech v oblasti kybernetických financí a o možných rizicích, pozn. red.) označil jako podvodné a pochybné. Když byl s touto informací novináři konfrontován, odpověděl, že z jedné z firem odešel ihned potom, co se ho na společnost začali vyptávat vyšetřovatelé z Interpolu. Zároveň popřel, že by figuroval jako nastrčený falešný ředitel nebo úředník, a trval na tom, že je skutečný specialista. „Řekli mi, že je třeba studovat, a já si toho tolik nastudoval!“
Drogy a dary pro ruské žoldáky
Firmy s licencí v Estonsku navíc kromě využívání nekvalifikovaných úředníků měly spojení také s kriminálními aktivitami a ruskými vojáky napojenými na Vágnerovu skupinu.
Ruský žoldák Alexej Milčakov rád vypráví o tom, jak si užívá, když hoří těla jeho nepřátel. Je rovněž zakladatelem a vůdčí osobností neonacistické soukromé vojenské skupiny Rusič. Ta je spojená i s Vágnerovci a jde o jednu z nejznámějších vojenských skupin bojujících za Rusko v Ukrajině.
Kvůli protiruským sankcím i zákonům o praní špinavých peněz je složité posílat takové skupině peníze pomocí tradičního bankovního systému. Rusič proto využívá několik kryptopeněženek (jde o ekvivalent bankovního účtu umožňující přijímat, odesílat a ukládat Bitcoin či další kryptoměny). Rusič tak postupně v kryptoměnách nashromáždil statisíce eur.
V dubnu 2022 uvalil americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) sankce na firmu Garantex Europe. Ta měla sídlo v Rusku, ale operovala na estonské adrese. Ruskou adresu Garantexu pak rovněž využívala další estonská firma, již dříve postižená americkými sankcemi. Obě společnosti zpracovávaly vysoké příjmy získané trestnou činností.
VSquare ve spolupráci s OCCRP zkoumal kryptopeněženky, které Rusič využíval při svých fundraisingových kampaních. Přes tyto peněženky skupina vybrala celkem asi 200 tisíc eur (přibližně 4,9 milionu korun), přičemž finance procházely právě přes zmíněný Garantex. Rusič tak obcházel sankce západních zemí.
Podle VSquare však jde jen o malou část nelegálních financí, jež přes Garantex procházely. Firma si vyměňovala obrovské částky také s Hydrou, bývalým ruským online tržištěm fungujícím na Dark Netu, kde se obchodovalo s drogami a dalším nelegálním zbožím. Mělo jít o obrat v hodnotě nejméně 138,6 milionů eur (asi 3,4 miliardy korun).
Garantex prováděl transakce i pro severokorejskou kyberzločineckou skupinu Lazarus Group či pro Ivana Vasiljeviče Vachromejeva, známého jako „Houba“. Tento hledaný kyberzločinec je spojen se skupinou Conti, jež má vazby na ruské zpravodajské služby. Podle amerických úřadů dosáhly nezákonné transakce mezi Garantexem a Conti výše až 6 milionů dolarů (přes 139 milionů korun).
Estonská Finanční zpravodajská jednotka (FIU) odhalila, že Garantex ve většině případů neprověřoval totožnost svých klientů a nepředkládal FIU zprávy o podezřelých finančních aktivitách. Firma přišla o licenci v únoru 2022, to jí však nezabránilo, aby v podnikání pokračovala. Podle investigativních novinářů z Dossier Center byl Garantex nadále aktivní i během války v Ukrajině a umožňoval lidem převádět hotovost na kryptoměny a posílat tyto finance do zahraničí, byť už platily protiruské sankce. Vlastníci společnosti mají navíc vazby na osoby napojené na ruské zpravodajské služby.
Nefunkční zákon
Estonsko tak dostávalo čím dál více stížností od zahraničních finančních úřadů ohledně podvodů s kryptoměnami. Stát měl ale omezené možnosti, jak na dění reagovat. „Většina těchto firem byly skořápkové společnosti, které neměly s místní ekonomikou nic společného. Neplatily daně, nikoho nezaměstnávaly,“ upozornil právník Artur Kuczmowski, jenž se specializuje na registraci firem v Estonsku.
Vláda proto zahájila rozsáhlou reformu tohoto systému. Většina společností s novými a přísnějšími pravidly nesouhlasila, jiné zase nebyly schopné nové předpisy dodržovat. V době vydání článku zůstalo na webu VSquare.org v Estonsku licencovaných pouze 78 ze zmíněných 1 644 podniků. Některé společnosti se začaly stěhovat do jiných evropských států, především do sousední Litvy.
V letech 2018 až 2023 byly v Estonsku kromě zmíněných společností aktivní i další firmy. Podle amerických sankcí, veřejných žalob, médií i samotných obětí jsou tyto subjekty odpovědné za škody ve výši více než miliardy eur (tedy asi 24,6 miliard korun).