Česko je stále hlavní varna pervitinu, místní dostupnost konopí a kokainu stoupá

Jak ukazuje zpráva Europolu a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Česko neopouští vedoucí příčky v konzumaci a výrobě pervitinu. Občané tuzemska také patří mezi přední uživatele marihuany, nejužívanější drogy v Evropě. Tento rok má být předložen zákon, který by měl držení a užívání marihuany částečně legalizovat. 

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

V České republice a u našich slovenských sousedů je historicky jednou z nejpopulárnějších drog metamfetamin, jinak známý jako pervitin. Česká republika si tím vysloužila titul „pervitinová kuchyň“ Evropy, a to i navzdory tomu, že tuzemská metoda vaření je určena k malé až střední produkci. Podle ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha jsou laboratoře schopné vyprodukovat „do 50 gramů na jeden výrobní cyklus“.

K vaření se u nás používají látky efedrin a pseudoefedrin, jež jsou obsaženy mimo jiné i v lécích proti nachlazení a chřipce. Zákon omezující nákup léků s těmito látkami je platný již od roku 2009 a lze je koupit pouze po ověření totožnosti, a tak se prekurzory musí dovážet.

Za rok 2020 bylo v Evropě zadrženo více jak 240 kilogramů prekurzorů. Většinu z nich úřady zabavily v Polsku, kde našly převážně pseudoefedrinové léky z Velké Británie a také čistý efedrinový prášek. Oproti roku 2018, kdy bylo zadrženo rekordních 400 kilogramů, jde o pokles.

Český pervitin je pořád oblíbený

České republice ve výrobě konkuruje pouze Nizozemsko a částečně Belgie. V Nizozemsku převládá jiný typ výroby, jenž na rozdíl od místních kapacit umožňuje produkci pervitinu ve velkém, průmyslovém měřítku. Ty samé znalosti a chemikálie jsou z velké části zároveň potřebné i k výrobě amfetaminů a extáze, identičtí výrobci tak stojí za více druhy drog.

Český pervitin je ale dražší i žádanější. Podle statistiky Policie ČR z roku 2021 vychází kilogram našeho pervitinu v průměru na půl milionu korun. Cena nizozemského se pohybuje mezi 370 až 419 tisíci korun. Čistota produktu je přitom stejná, Česko stejně jako Nizozemsko a Francie hlásí kvalitu pohybující se mezi 65 a 85 %. I s těmito rozdíly jsou však evropské ceny mnohem nižší než na globálním trhu. Například u protinožců v Austrálii a na Novém Zélandu stojí kilogram pervitinu zhruba čtyři miliony korun. Běžný uživatel za den spotřebuje v několika dávkách až gram.

Podle českých orgánů zůstává pervitin, který se v Česku vyrábí, z větší části v tuzemsku, menší podíl se pak rozprodává do dalších zemí. Za metamfetaminy uživatelé v Česku ročně zaplatí více než 4,4 miliardy korun. Frydrych pro investigaci.cz dodává, že užívání pervitinu představuje zhruba 75 % zdravotních a skoro polovinu všech trestněprávních problémů v ČR, které souvisí s drogami.

Dle Frydrychových slov se evropský trh s metamfetaminem výrazně proměnil v roce 2010. „Do té doby se ročně v Evropě zachycovalo zhruba půl tuny metamfetaminu a byl nejméně preferovaným evropským stimulantem,“ ilustruje Frydrych. Od přelomu roku 2010 do roku 2022 narostlo množství zadrženého pervitinu o 391 %, tedy z půl tuny na 2,5 tuny ročně.

Evropa holduje amfetaminům

Z dalších informací publikovaných ve zprávě Europolu a Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost vyplývá, že občané ostatních evropských států nejčastěji sáhnou po stimulantech zvaných amfetaminy. Ty nejsou příliš drahé a v Belgii a Nizozemsku, kde sídlí jejich největší producenti, se dá pořídit kilogram už za 380 tisíc korun. Průměrná denní dávka se pohybuje mezi pěti až padesáti miligramy. Obě země Beneluxu používají k výrobě stejnou metodu jako k produkci pervitinu, a to s využitím prekurzoru benzylmetylketonu (BMK). Tuto sloučeninu získávají buď legálními cestami, případně si ji nechají dovážet z Číny. Vedle Evropy jsou amfetaminy populární na Blízkém východě a v jihozápadní Africe – v těchto částech světa bylo mezi lety 2017 a 2021 zadrženo více než 80 % celosvětově zkonfiskovaného amfetaminu.

Na českém trhu amfetaminy překonává populárnější pervitin, proto se jejich cena výrazně mění. Například v roce 2018 vyšel jeden gram amfetaminu na téměř 11 tisíc korun, o dva roky později se však cena propadla na necelých 2,5 tisíce za jeden gram.

Droga bohatých dosahuje vrcholu

Ze symbolu bohatství, jímž byl kokain v 80. letech, se dnes stala mnohem dostupnější a levnější droga. V roce 2015 činil průměr evropské ceny za gram čistého kokainu lehce přes 6,5 tisíce korun. S dostupností přišel i propad ceny: v roce 2020 vyšel jeden gram už jen na něco přes čtyři tisíce korun. Kvalita a čistota této drogy přitom od roku 2010 neustále roste.

I v zemích střední a východní Evropy, jako je Česko, Slovensko, Litva, Chorvatsko a další, kde kokain zastiňují jiné stimulanty, narostl počet zkonfiskovaného bílého prášku mezi lety 2010 a 2019 o 200 %. V několika zemích, jmenovitě například v Litvě a Lotyšsku, šlo v roce 2019 o historicky vůbec největší zachycené množství kokainu.

Ke konfiskaci nejvíce dochází ve státech, jako je Belgie a Nizozemsko, neboť se tam nacházejí významné evropské přístavy. Jen za rok 2020 zde úřady v přístavech zabavily 114 tun kokainu.

Konopí do každé evropské domácnosti

Podle zprávy Europolu a EMCDDA téměř pětina všech dospělých obyvatel EU vyzkoušela některou z forem konopí, což z něj dělá nejužívanější drogu Evropy. Stejně jako v případě kokainu jeho průměrná cena klesá. Aktuálně se platí zhruba tisíc korun za gram, v roce 2015 totožné množství vyšlo na 1,5 tisíce. 

Nelegální marihuana je nejvíce rozšířená ve Francii a Itálii, kde lidově nazývanou „trávu“ pravidelně užívá na čtyři miliony lidí. 

Spotřeba marihuany na našem území v posledních letech narostla podobně jako v Chorvatsku a Nizozemsku. Obyvatelé střední a východní Evropy přitom ke konopí tradičně tolik netíhnou a jedná se tak o výjimku. Podle Davida Hluštíka z Odboru protidrogové politiky začalo užívání marihuany „poslední léto konečně spíše klesat“. Stejný trend vedle Česka zaznamenala i Itálie. „Dostali jsme se asi k pomyslnému stropu,“ uvedl Hluštík pro investigaci.cz.

Společně s dalšími státy, jako je Německo a Nizozemsko, se u nás ale zvyšují tlaky na legalizaci této psychotropní látky. Švýcarsko v roce 2023 zahájilo dvou a půlletý experiment s účastí 370 lidí, jehož cílem je prozkoumat dopad kontrolovaného užívání konopí na zdraví spotřebitelů. V Evropě je zatím konopí legální ve dvou státech, jako první se k tomuto kroku odhodlala vláda na Maltě v roce 2021, poté ji následovalo Lucembursko, které zákonné o užívání trávy schválilo v roce 2023.

Podle Hluštíka bude v letošním roce podán návrh zákona, který má držení marihuany pro vlastní potřebu zlegalizovat, stejně tak jako pěstování v malém množství. „Dosud bylo držení malého množství přestupkem, po této úpravě bude již zcela beztrestné,“ podotýká Hluštík.

 „Zvažujeme také takzvanou delegaci pěstování na další osobu v podobě nějakého spolku,“ popisuje změny Hluštík. Systém „komunitního“ pěstování marihuany nedávno zavedli například v sousedním Německu, ve spolku bude moci být až 500 osob.

Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil se o uvolnění trhu s marihuanou snaží dlouhodobě. Pro České noviny se již dříve vyjádřil, že by byl rád, aby zákon začal platit už v roce 2024.