Organizace OSN pro drogy a zločin (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC) vydala na konci července zprávu o stavu obchodu s drogami a jejich užívání. Podle dokumentu roste jak počet uživatelů drog, tak i účinnost narkotik, a zvláště mladí lidé podceňují dlouhodobé negativní důsledky spojené s jejich užíváním. Kvůli pandemii se podle UNODC za poslední roky nejvíce zvýšil počet lidí, kteří berou marihuanu a sedativa. První místo ve spotřebě marihuany mezi mladými lidmi přitom patří Čechům.
Zpráva UNODC uvádí, že užívání drog je obecně na vzestupu, bere je zhruba 275 milionů lidí na celém světě, což jsou více než 3 % celosvětové populace, přičemž přes 36 milionů lidí trpí nemocemi spojenými s dlouhodobým užíváním omamných látek. Odborníci odhadují, že nitrožilně bere drogy 11 milionů lidí, polovina z nich vykazuje syndromy žloutenky typu C.
Dokument rovněž zdůrazňuje, že se změnilo vnímání drog, neboť je uživatelé často podceňují, což přímo vede k následné závislosti nebo zdravotním komplikacím. Podle UNODC je proto nadmíru důležitá edukace veřejnosti. Zároveň je ale s každým rokem dostupnější léčba závislosti, tedy léků jako například metadon, které odvykající užívají.
Stejně jako jiná odvětví se i obchod s drogami postupně přesunul na internet, specificky na jeho anonymní část dark web, přičemž první takové stránky se objevovaly už před deseti lety. UNODC odhaduje, že webové stránky prodávající drogy si ročně přijdou v přepočtu na minimálně 6,7 miliard korun. Není tak asi překvapivé, že podle zprávy lze očekávat nárůst tohoto odvětví drogového byznysu: drogy se stanou dostupnějšími, což může mít velmi negativní vliv na veřejné zdraví.
Na druhou stranu ale přesun do online prodeje, zapříčiněný pandemií koronaviru, přinesl i pozitiva – lékaři a odborníci se snáze dostávají k závislým a první pomoc nebo konzultaci mohou poskytnout online nebo po telefonu, případně elektronicky předepsat potřebné léky.
Obchodníci s drogami se velmi rychle vzpamatovali z rány, kterou jim zpočátku celosvětová pandemie koronaviru zasadila formou různých restrikcí a omezení pohybu. V současnosti už jejich byznys kvete jako dříve. Zločinci obecně více využívají k pašování narkotik vodní a pozemní přepravu a dodávky jsou také větší a hojnější. Zároveň dealeři častěji volí způsob doručení drog „bezkontaktně“, například tak, že je někde schovají a zákazník si je pak vyzvedne. Organizovaný zločin i tentokrát potvrdil, že se dokáže velmi rychle a dobře adaptovat na změnu poměrů.
Letošní zpráva zdůrazňuje i navyšování podílu THC (psychoaktivní látka) v marihuaně a tedy její účinnosti. Zároveň se snížil počet lidí, kteří drogu vnímají jako nebezpečnou. V Evropě byla v roce 2019 marihuana průměrně o 11 % silnější než v roce 2002, v Americe její účinnost narostla o 16 %. Mladí Češi v užívání marihuany drží prvenství – téměř 5 % tuzemské populace uvedlo, že tuto drogu v uplynulých 12 měsících použilo. Zároveň jsme i jejími častými pěstiteli. Již tradičně je Česko nechvalně proslulé také výrobou a vývozem metamfetaminu, známého jako pervitin. Konkuruje nám pouze Nizozemsko. Například v roce 2019 bylo 90 % policií odhalených laboratoří na výrobu metamfetaminu českých. Naopak v Česku klesl počet uživatelů heroinu, zřejmě i kvůli výpadkům v jeho distribuci.
Podle zprávy pak během pandemie lidé začali konzumovat drogy ve větším měřítku než dříve. Do Evropy se zároveň dostává kvalitnější a „čistější“ kokain, neboť se zvýšila konkurence a každý dodavatel chce proto doručit co nejkvalitnější produkt. Největšími konzumenty kokainu jsou v Evropě Belgie, Francie a Nizozemsko. Současně se ale nevyrábí tolik nových druhů drog jako v minulosti, v roce 2019 jich vzniklo 71, zatímco v roce 2013 to bylo 163.
Během pandemie přišlo po celé zeměkouli o práci více než 250 milionů lidí a více než 100 milionů se jich ocitlo za hranicí extrémní chudoby. Podle UNODC je proto možné, že dopady pandemie na ekonomiku zatraktivní výrobu drog jakožto zdroje příjmů, zejména v chudobnějších státech a komunitách. Zároveň by dopady pandemie, jako je rostoucí chudoba, nerovnost ve společnosti nebo obecné zhoršení duševního zdraví populace, mohly vést k nárůstu v konzumaci drog.
Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC