Obchod s drogami jako primární zdroj příjmů Tálibánu

Obchod s opiem je miliardový byznys. Podle OSN přitom naprostá většina této drogy pochází z Afghánistánu, přičemž se plochy, kde se makovice pěstují, stále rozrůstají a celosvětově přibývá i uživatelů narkotik. Nic na tom nezměnila dlouholetá přítomnost západních vojáků v této zemi ani pandemie koronaviru. 

Poté, co se američtí vojáci stáhli z Afghánistánu, ztratili kontrolu i nad územími, odkud opium pochází. Jaká to ale byla kontrola, ukazuje fakt, že za posledních dvacet let Američané vynaložili na omezení obchodu s afghánským opiem v přepočtu téměř 200 miliard korun. Neúspěšně, produkce opia roste. A podle všeho poroste dál, neboť náboženské hnutí Tálibán, které v zemi převzalo moc, je podle OSN na obchodu s drogami závislé.

Podle Angely Me, šéfky analytického odvětví Organizace OSN pro drogy a zločin (United Nations Office on Drugs and Crime, zkráceně UNODC), závisí výnosy z obchodu s opiem jak na vhodných podmínkách k pěstování makovic, tak na poptávce. Průzkumy OSN  ukazují, že za uplynulý rok se oblasti, kde se mák pěstuje, v Afghánistánu rozšířily o 37 %. Produkce z této země tvoří až 80 % celosvětové výroby opia, z něhož se rafinací získává heroin. Navíc se zdá, že pandemie koronaviru pašerácké stezky nijak nenarušila, což v kombinaci se zvyšujícím se počtem uživatelů drog znamená, že tento druh byznysu doslova kvete.  

Když byl v Afghánistánu u moci Tálibán naposledy, tedy v době mezi lety 1996–2001, pěstování opia každým rokem narůstalo. Křivka růstu se však nezastavila ani po příchodu armády Spojených států a jejich spojenců. Tálibán z peněz získaných z obchodu s drogou čerpal i nadále a v celosvětovém měřítku se v této doméně stal Afghánistán důležitou zemí. Hnutí spolupracovalo s podplacenými úředníky i s místními gangy a zajišťovalo celý proces, neboli od pěstování makovic přes sklizeň opia až po jeho export.

Po stažení amerických vojenských sil Tálibán bleskově převzal vládu nad Afghánistánem, přičemž jedním z důvodů, proč mocenská výměna proběhla tak rychle, je právě bohatství, jež toto náboženské hnutí za roky v ústraní nashromáždilo. Ačkoli je těžké odhadnout, kolik může ročně vydělávat, OSN hovoří o zhruba až 36 miliardách korun. K zakrytí svých aktivit Tálibán podle zjištění serveru Independent často používá i nastrčené nebo skořápkové firmy, které existují jen na papíře.

Drogy i jejich účinnost jsou na vzestupu

Minulý týden mluvčí Tálibánu během tiskové konference prohlásil, že hnutí s obchodem s drogami skončilo a nová vláda rozhodně nehodlá ze země udělat „narko-stát“. Pokud bychom mluvčího vzali za slovo, zdálo by se, že Tálibán nebude drogy nadále produkovat ani pašovat.

Jenže nedávno vydaná zpráva OSN uvádí, že právě obchod s drogami, a konkrétně produkce opia, je pro Tálibán primárním zdrojem financí, přičemž ty ostatní nejsou o nic více legální a zahrnují například vydírání nebo únosy kvůli výkupnému. Kromě opia, jak informuje dokument OSN, hnutí obchoduje i s metamfetaminem (u nás známý jako pervitin) a hašišem. Navíc Tálibán na každou fázi drogového byznysu chytře nastavil daně: peníze se tak sypou jak od farmářů, kteří drogy pěstují, tak od zpracovatelů a překupníků. Součástí systému jsou i nastrčené společnosti, obchodníci a transport nebo zneužívání projektů zprostředkovávajících mezinárodní pomoc. Představovat si, že Tálibán za dne na den zruší léta budované struktury vynášející miliardy, by proto hraničilo s neuvěřitelnou naivitou.

Dalším významným zdrojem příjmů Tálibánu je pašování legálního zboží: léků, paliva, jídla či jiných nezbytností. Dnes už bývalou afghánskou vládu tak podle jejího ministra financí připravilo hnutí na nevybraných clech o desítky milionů dolarů během jediného měsíce. Podle odborníků je možné, že se Tálibán nyní zaměří na přírodní bohatství země, tedy na těžbu minerálů. Drogy, pašování, nerostné bohatství – příjmy do pokladny fanatického náboženské hnutí, jež ovládlo Afghánistán, asi jen tak brzy nevyschnou.

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: Flickr CC