Úřad kyjevského prokurátora před dvěma týdny obvinil několik ruských vojáků z válečných zločinů spáchaných na ukrajinských civilistech. Tři z těchto obviněných měli být členy soukromé paramilitární armády, takzvaných Vágnerovců, k nimž se ruská vláda sice oficiálně nehlásí, nicméně je využívá na špinavou práci, ale i neoficiální diplomatické mise. Skupina nepůsobí pouze na Ukrajině, v minulosti byli její členové vysláni do Sýrie nebo několika afrických států.
Podle odhadů ze strany odborníků by Vágnerovců mělo být kolem 10 tisíc a jejich velitelé jsou často bývalí členové oficiální ruské armády. V tom, jak tito zabijáci fungují, se ale od armády značně liší. „Je to velmi flexibilní organizace, která dokáže rychle měnit strukturu,“ popisuje pro americké rádio NPR bývalý člen Vágnerovců Marat Gabidullin, který se o svém působení ve skupině rozhodl napsat knihu. „Je to malá armáda vybavená naprosto vším. A co dělá, závisí na tom, kdo platí.“
Specialista na Rusko z investigativního média Bellingcat, novinář Christo Grozev, uvádí, že na Ukrajinu bylo vysláno asi 8 tisíc členů této soukromé armády, přičemž tři tisíce jich už mělo padnout. Podle interních zdrojů z řad Vágnerovců s takovými ztrátami nepočítali. Navíc nedokázali splnit misi, na kterou byli vysláni ještě před vypuknutím války na Ukrajině a jež měla za cíl najít a zabít vlivné ukrajinské politiky.
Rusko a jeho žoldnéři bojují v Libyi, odhalují to satelitní snímky
Kyjevský prokurátor v oficiálním prohlášení zveřejnil fotografie a jména osmi vojáků, kteří jsou obviněni z válečných zločinů. Tři z nich jsou členové Vágnerovců, jde o jednoho Rusa a dva Bělorusy. Od začátku této války tak byli poprvé obviněni z porušování mezinárodních konvencí žoldáci a osoby jiné než ruské národnosti. Obvinění měli mučit a vraždit civilisty a vypalovat jejich domy v kyjevském regionu. Jeden z přeživších popsal řádění vojáků v malé vesnici Motyžyn pro server The Guardian. Vojáci se utábořili nedaleko vesnice a následně systematicky mučili a popravovali zajatce, jejichž těla házeli do hromadného hrobu v přilehlém lese. Svědek těchto zvěrstev, Oleh Bondarenko, strávil dva dny nacpaný v odpadní trubce, odkud mimo jiné slyšel, jak si žoldáci pochvalovali převelení ze Sýrie. „Říkali, že tohle je jako pohádka.“
Na pověst Vágnerovců v Rusku se investigace.cz snažila zeptat kolegů z ruských médií. Jejich názory publikujeme pod podmínkou anonymity, poněvadž opoziční média jsou kremelskou vládou označena za zahraniční agenty nebo „nežádoucí organizace“, a jakékoli oficiální vyjádření těchto novinářů proto může skončit jejich trestním stíháním. Obdobně v Rusku hrozí trestní stíhání komukoli, kdo se negativně vyjadřuje o válce na Ukrajině.
„V Rusku je žoldáctví v podstatě zakázáno, ale za roky, co počínání žoldáků sleduji, nebyl žádný z nich nikdy trestně stíhán,“ vysvětluje jeden z ruských investigativních novinářů. „Vágnerovci jsou najímáni převážně z řad bývalých vojáků. Někteří bojují z ideologických důvodů, jiní proto, že se pro ně válka stala smyslem života a v normálním světě nedokážou fungovat. Další to naopak dělají jen kvůli penězům, ale ne všichni jsou dobře placení.“
Novinář posléze vysvětluje, že paramilitární skupina neměla na Ukrajině původně vůbec bojovat. „Kreml si myslel, že to zvládnou jen s běžnými vojáky. Mezi Vágnerovci je hodně lidí s dost kontroverzními názory. Slyšel jsem o nich i názory, že je dobře, že je do nějaké války zase poslali, protože jinak by začali vraždit v Rusku.“
Armáda, která neexistuje
Vágnerovci jsou nazýváni Putinovou stínovou armádou a jejich šéfem není nikdo jiný než Jevgenij Prigožin, oligarcha blízký ruskému prezidentovi, do jehož přízně se dostal coby schopný majitel restaurací a cateringové firmy. „Putinův kuchař“, jak je Prigožin přezdíván médii, žoldáky ovládá skrze síť offshorových společností. Prigožin mimo jiné stojí i za petrohradskou trollí farmou, s jejíž pomocí se Rusko snažilo ovlivňovat americké prezidentské volby. Od té doby jsou na něj uvaleny v USA sankce a je v hledáčku FBI. Celou skupinu Vágnerovců umístily Spojené státy na sankční seznam v roce 2017. Kreml oficiálně popírá jakékoli propojení s těmito žoldáky.
Odborník na Vágnerovce, Kevin Limonier, jenž působí na univerzitě Paříž VIII Vincennes-Saint-Denis, rozděluje Prigožinovo podnikání do tří kategorií. „Zaprvé působí v oblasti najímání vojáků a bezpečnosti. Pak je tu sféra dezinformací a hybridní války, třetím okruhem je vytěžování přírodních zdrojů v Africe,“ říká Limonier v rádiu NPR a dodává, že Vágnerovci jsou sítí různých organizací s odlišnými názvy, které se dají jen velmi těžko vystopovat.
Soukromá armáda pravděpodobně vznikla v roce 2014. Její zakladatel, bývalý důstojník ruských speciálních sil GRU Dmitrij Utkin, obdivoval Hitlera natolik, že skupinu pojmenoval podle vůdcova oblíbeného skladatele Richarda Wagnera. Experti se shodují, že tito žoldáci jsou placeni z výnosů z přírodních zdrojů jako ropa, zlato nebo diamaty.
Na Ukrajině se Vágnerovci objevili již v roce 2014 v průběhu konfliktu na Donbasu, kde bojovali po boku proruských separatistů. „Byli tam vysláni, aby Rusko nemohl nikdo obvinit z vojenských operací,“ vysvětluje novinář z ruského opozičního média. Předtím působili v afrických státech. Členové této tajné armády jsou často nasazováni do první linie, a proto mívají i vyšší ztráty na životech. Padlé žoldáky, co nosí jen zelenou uniformu bez jakýchkoli znaků nebo insignií, ale nikdo oficiálně nepočítá.
V minulosti si Vágnerovce najaly vlády afrických i blízkovýchodních států, aby jim pomáhali potlačovat tamní povstání či chránit přírodní zdroje nebo aby vykonávali službu soukromé ochranky. Podle amerických úřadů a mezinárodních pozorovatelů oficiálně neexistující armáda všude porušovala lidská práva. Na videu z roku 2017 pořízeném během jejich působení v Sýrii, kam byli vysláni v roce 2015 na podporu diktátorského režimu Bašára al-Asada, rozbíjejí dezertérovi syrské armády končetiny kladivem, načež mu useknou hlavu. Podle vyšetřování OSN znásilňovali, mučili a vraždili civilisty i ve Středoafrické republice. V Libyi, kde se objevili v roce 2019 po boku rebelů bojujících proti tamní vládě, měli Vágnerovci nastražit do domů civilistů bomby ukryté v záchodech nebo v dětských plyšových hračkách. Svrhnout libyjskou vládu se jim ale nakonec nepodařilo.
Firmy „Putinova šéfkuchaře“ měly potlačovat protesty v Súdánu, Američané na ně uvalili sankce
Pro lídry afrických zemí, kde trvají dlouhodobé konflikty, jsou Vágnerovci vítanou posilou – brutální silou potlačují jakékoli snahy o protesty, ale i islámský terorismus a s pomocí dezinformačních kampaní zároveň zvyšují oblíbenost vlád. Například v Mali pomáhali v loňském roce bojovat proti řádění džihádistů na severu země. Najala si je vláda prezidenta Assimiho Goïty, jenž se k moci dostal po sérii převratů. Také v Mali se Vágnerovci měli podílet na mučení a masakrování civilistů. Tamní vláda jejich počínání nazývala bojem proti terorismu.
Evropská unie uvalila na Vágnerovce sankce až v roce 2021.