Putinův člověk na špinavou práci má firmy v Praze

Jevgenij Prigožin je ruský miliardář podnikající v cateringu. Tedy oficiálně. Neoficiálně je šedou eminencí Vladimira Putina, který mu má svěřovat vlivové operace v zahraničí – mimo jiné na Ukrajině, v Sýrii či Africe. I proto se „Putinův šéfkuchař“ opakovaně ocitl na seznamu amerických sankcí. Spolu s kolegy z ruského nezávislého deníku Novaja Gazeta, kteří zanalyzovali letecká data, jsme rozkryli, jak Prigožin s pomocí skořápkových firem, tryskáčů a soukromé armády žoldáků pomáhal rozvracet státy. Jeden z jeho tryskáčů, jenž přistál ve Středoafrické republice nedlouho před tamní vraždou ruských novinářů pátrajících po Prigožinových aktivitách v Africe, byl zaregistrován na firmu, jež má v Česku pobočku. Ta je zároveň první společností v EU, s níž je Prigožin prokazatelně spjat. Našli jsme další dvě české firmy, od nichž vedou nitky k „Putinovu šéfkuchaři“.

Jevgenij Prigožin je jedním z nejostřeji sledovaných lidí z takzvané Putinovy kliky. Vláda Spojených států ho letos v září opět zařadila na sankční seznam lidí, s nimiž je zakázáno obchodovat. Důvodů, proč byl Prigožin sankcionován již potřetí, uvádí vláda USA hned několik: od financování „farmy trollů“ v Petrohradě přes podporu ruských zájmů v Sýrii a na Ukrajině až po vměšování se do amerických voleb.

Americká vláda uvalila další sankce na Putinova „šéfkuchaře“. Jeho „trollí farmu“ viní z vměšování do loňských voleb

Oficiálně je Prigožin jen úspěšný podnikatel. Vzhledem k tomu, že jádrem jeho podnikání v Rusku je catering, dostal od médií mnohoznačnou přezdívku „Putinův šéfkuchař“. Prigožin tvrdí, že mu je jedno, že se jeho jméno a podnikání objevilo na americkém sankčním seznamu, protože v USA ani v Evropě nepodniká a dovolenou tráví v Rusku. Jak jsme ale zjistili, právě Česko může být pro některé jeho aktivity klíčovou zemí. Sídlí tu totiž pobočka seychelské firmy LinBurg Industries Ltd., tedy firmy z Prigožinova impéria, která vlastní jeden z jeho soukromých tryskáčů. Tento tryskáč podnikal podezřelé cesty na Blízký východ a do afrických států – s ruskými žoldáky na palubě. A loni v létě přistál v hlavním městě Středoafrické republiky – deset dní před tamní skandální vraždou tří ruských novinářů.

Česká pobočka LinBurg Industries Ltd. je zároveň první firmou v Evropské unii, jež je s Prigožinem prokazatelně propojena. Společně s ruskými novináři z nezávislého deníku Novaja Gazeta jsme našli další dvě české firmy, Concorde Ventures a Wings Trade & Consulting, jež jsou přes obchodní styky a nastrčené ředitele s ruskými firmami „Putinova šéfkuchaře“ propojeny.

A právě zmíněná soukromá letadla a schránkové firmy mohou být klíčem k pochopení toho, co a jak Prigožin z pozice Putinova muže v zahraničí řídí.

Středoafrická republika: diamanty a smrt

Prigožinův vliv je jasně vidět ve Středoafrické republice. Ta oplývá nerostným bohatstvím a její armáda potřebuje zbraně kvůli častým konfliktům. Podle zpráv z médií jsou firmy propojené s Prigožinem aktivní v obou sférách: v těžařském i ve vojenském průmyslu.

Dokument, jejž obdržela CNN, ukazuje, že firma Lobaye Invest loni získala ve Středoafrické republice práva na průzkumnou těžbu diamantů a zlata. Podle CNN je Lobaye Invest vlastnicky propletena s konglomerátem Prigožinových cateringových společností vystupujícím pod názvem Konkord. Doly, v nichž bude Lobaye Invest těžit, mají navíc hlídat žoldáci z ruské skupiny Vágner. Tato soukromá nájemní armáda je zahraničními médii i experty na Rusko spojována s Jevgenijem Prigožinem, jenž ji má vlastnit a řídit.

  • Kdo jsou takzvaní vágnerovci?
  

Vágnerova skupina je ruská soukromá paramilitární organizace (rusky: Častnaja voennaja kompanija Vagnera), která v současnosti sdružuje několik tisíc nájemních vojáků. Jejím velitelem je údajně Dmitrij Utkin, bývalý důstojník ruské vojenské rozvědky GRU, obdivovatel symboliky hitlerovského Německa a zároveň vyznavač slovanských pohanských kultů, který si nechává říkat Vágner. Podle médií, nezávislých pozorovatelů a nevládních organizací se tito vojáci z povolání od roku 2014 účastnili bojů v konfliktních zónách, v nichž měla nebo má Ruská federace své mocenské zájmy: v Sýrii, na Ukrajině, v Súdánu, ve Středoafrické republice nebo v Libyi.

Moskva zároveň vehementně popírá jakékoliv propojení vágnerovců s oficiálními ruskými úřady či armádou. Zahraniční odborníci se kloní k názoru, že Kreml tyto žoldáky využívá ke „špinavé práci“ nebo k politicky riskantním bojovým úkolům, ke kterým se ruská armáda oficiálně nehlásí. Podle CNN existuje množství důkazů, že skupinu Vágner vlastní a řídí Jevgenij Prigožin, jenž má být šedou eminencí Putina v operacích rozšiřujících mocenský vliv Ruska v zahraničí.

O přítomnosti vágnerovců v Sýrii opakovaně informovala světová média. Petrohradský zpravodajský server Fontanka přinesl před třemi lety zprávu, že ruské ministerstvo energetiky prostřednictvím Prigožinovy firmy Evro Polis tehdy uzavřelo s vládou Bašára Asada pětileté memorandum. V něm se společnost Evro Polis zavázala osvobodit syrská ropná a plynová pole výměnou za čtvrtinu ze zisků z jejich těžby. Podle podepsaného memoranda měli tato území dobýt zpět právě ruští vágnerovci, přičemž náklady na jejich vojenské operace měla hradit syrská vláda. V roce 2018 se v syrské provincii Deir al-Zour bohaté na ropu odehrála čtyřhodinová bitva mezi americkými jednotkami a vágnerovci, již bojovali na straně Asada.

vágnerovci
Vágnerovci ve Středoafrické republice. Zdroj: Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), ssu.gov.ua

O působení vágnerovců a Prigožinových společností ve Středoafrické republice se začala zajímat i ruská média. Tři novináři – Orchan Džemal, Alexandr Rastorgujev a Kirill Radčenko – koncem loňského července přicestovali do Středoafrické republiky, aby o těchto žoldácích natočili dokumentární film. Tři dny po příletu, 30. července 2018, byli zavražděni neznámými útočníky.

Soukromé vyšetřování centra Dossier, londýnské organizace sponzorované Michailem Chodorkovským, jenž finančně podpořil i produkci chystaného dokumentárního filmu, došlo k těmto závěrům: novináři byli během svého pobytu sledováni, vražda byla pečlivě připravena a provedena profesionály. Do vraždy měl být podle vyšetřování centra Dossier zapleten i úředník bezpečnostních složek Středoafrické republiky, jenž měl útok koordinovat se zaměstnanci jedné z Prigožinových firem.

Naopak středoafrická policie, ruské ministerstvo zahraničí a Vyšetřovací výbor Ruské federace trvají na tom, že novináři byli zabiti během loupežného přepadení „skupinou lidí v turbanech mluvících arabsky“. Tiskové oddělení Prigožinových společností v souvislosti s vraždou novinářů oznámilo, že zmíněný podnikatel „neměl ve Středoafrické republice žádné zájmy ani vojenské nebo civilní projekty, jako je těžba zlata“.

Autor: Edin Pašovič/OCCRP

Údaje o trasách soukromých letounů, jež získali opět reportéři Novoj Gazety, však vypovídají o tom, že tryskáč Hawker 125-800B zaregistrovaný na Kajmanských ostrovech pod značkou VP-CSP přistál v Bangui, hlavním městě Středoafrické republiky, deset dní před vražedným útokem na tři ruské novináře. Tento tryskáč se rovněž dostal na seznam amerických sankcí kvůli tomu, že patří jedné z Prigožinových firem – LinBurg Industries Ltd. se sídlem na Seychelách.

Toto soukromé letadlo vlastní seychelská firma LinBurg Industries Ltd., kterou řídí Andrej Juščin. Ten podle svého životopisu pracuje posledních šest let jako šéf ochranky v Prigožinově ruském cateringovém holdingu Konkord.

České skořápky

Samotný LinBurg Industries Ltd. by byl jen další nevýraznou skořápkovou firmou spojenou s „Putinovým šéfkuchařem“ – kdyby v dubnu 2017 neotevřel pobočku v České republice a nestal se tak první firmou propojenou s Prigožinem, která sídlí v Evropské unii. V návrhu na zápis filiálky LinBurg Industries Ltd., určeném pro český obchodní rejstřík, je explicitně zmíněno, že její mateřská společnost se sídlem na Seychelách se „rozhodla rozšířit svou podnikatelskou činnost na trhy EU, především v její středoevropské části“.

Pobočka LinBurg Industries Ltd. byla v Česku zaregistrována s pomocí společnosti All4business.cz, která různým firmám nabízí virtuální sídlo, podporu s oficiální registrací nebo účetní služby.

Ve výpisu z obchodního rejstříku stojí, že podnikatelskou činností LinBurg Industries Ltd. je pronájem nemovitostí. Podle českého katastru nemovitostí však LinBurg Industries Ltd. žádné nemovitosti nevlastní. Ve sbírce listin chybí i jakékoliv účetní doklady, včetně účetních závěrek, jež jsou ze zákona povinné.

„Pronájem nemovitostí zapisujeme automaticky do každé smlouvy,“ vysvětlil investigaci.cz Alexandr Adamov, majitel firmy All4business.cz, když jsme se ho ptali, proč jsou podnikatelské zájmy firmy v obchodním rejstříku prezentovány takto.

Kromě pobočky LinBurg Industries Ltd. zaregistroval All4business.cz ještě dvě zajímavé firmy: Concorde Ventures, částečně sdílející název s Prigožinovou ruskou cateringovou společností Konkord, a společnost Wings Trade & Consulting. Všechny tři podnikatelské subjekty byly vlastněny či řízeny lotyšským občanem Ivo Zutisem a měly donedávna sídlo na téže adrese na pražských Vinohradech, ve stejné budově jako firma All4business.cz.

Virtuální sídlo Prigožinových firem na pražských Vinohradech. All4business.cz sídlí v prvním patře bílé budovy. Autor: Jakub Šimák

Adamov investigaci.cz potvrdil, že se sice s Ivo Zutisem v Praze opakovaně osobně setkal, v souvislosti s klientem si však nemůže vzpomenout na nic konkrétního. „Dělám to 25 let, nepamatuju si všechny klienty,“ odpověděl Adamov.

Když se kolegové z mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), jehož je investigace.cz jediným tuzemským členem, snažili s Ivo Zutisem v Lotyšsku navázat spojení, potvrdil jim po telefonu, že ve třech českých společnostech figuruje jako vlastník či jednatel. Otázka, zda a jak je propojen s Jevgenijem Prigožinem, ho nepřekvapila, nicméně odmítl jejich obchodní styky dále komentovat s tím, že upřednostňuje osobní schůzku. Následně přestal s reportéry komunikovat.

Dva měsíce poté, co byla jedna z těchto českých společností – Concorde Ventures  – založena, prodal Ivo Zutis její 99% podíl kyperské společnosti Renitavo Investment, jejíž konečný vlastník je neznámý.

Letos v dubnu pak Ivo Zutis opustil pozici jednatele v české pobočce LinBurg Industries Ltd. Dnes tuto funkci zastává ruský občan Vitalij Murencov, který za své bydliště uvádí Petrohrad. Kromě toho, že je prostřednictvím spletence firem propojen s lidmi z Prigožinových ruských společností, se o něm skoro nic neví. S největší pravděpodobností bude dalším z nastrčených ředitelů.

  • Jak jsme zjistili napojení Wings Trade na Prigožina
  

Ivo Zutis je i jednatelem a společníkem další české firmy, Wings Trade & Consulting, což se lze dočíst na webových stránkách firmy nebo v obchodním rejstříku. Na první pohled se vůbec nezdá, že by firma mohla mít něco společného s Prigožinem. Na svém webu tvrdí, že prodává elektronická a stavební zařízení, přičemž zmiňuje více než dvacítku zemí, odkud mají pocházet dodavatelé.

Když naši kolegové z deníku Novaja Gazeta vypátrali stopu této firmy v Rusku, na konci narazili na Prigožina. Podle obchodní databáze ImportGenius byla jediným zbožím, jež firma Wings dosud prodala v zahraničí, série nahodilého vybavení domácnosti (nábytek, zrcadla, kamna, koberce a umělé květiny), které přepravila z Finska do dnes už neexistující petrohradské firmy s názvem Kompanija Lider.

Ředitelem i majitelem firmy Lider byl Grigorij Tumanov. Reportéři Novoj Gazety zjistili, že Tumanov, který podle oficiálních dokumentů vlastní společnosti s celkovým obratem přes třicet milionů dolarů (okolo 700 milionů korun), bydlí v klasickém sovětském paneláku a prodává drobnou elektroniku na Avito, ruské obdobě českého Aukra, kde mohou zaregistrovaní uživatelé inzerovat své zboží na prodej. Novináři proto projevili zájem o Tumanovem nabízenou webovou kameru za sto rublů (přibližně 36 korun). Údajný vlastník společností se stamilionovým obratem souhlasil se schůzkou před panelákem.

Poté, co se zájemci o koupi identifikovali jako novináři, jim Tumanov potvrdil, že je jednatelem a majitelem několika společností, ale odmítl o nich detailněji mluvit. Když se ho zeptali, zda není nastrčeným ředitelem, nic proti tomu nenamítal.

 

Podle tvrzení Adamova přestala jeho firma All4business.cz se společnostmi LinBurg Industries Ltd. a Concorde spolupracovat. Obě nahlásil Městskému soudu v Praze, který spravuje obchodní rejstřík. Například LinBurg Industries Ltd. podle něj přestal již na jaře platit za službu poskytování virtuální adresy. Adamov byl podle svých slov překvapen, když se z médií dozvěděl, že se tato firma objevila na americkém sankčním seznamu.

Seznam firem se sídlem v Business centru provozovaném firmou All4business.cz ke dni 14. 10. 2019. LinBurg Industries a Concorde Ventures tou dobou na seznamu již nefigurují. Autor: Jakub Šimák

„Naštěstí již s těmito společnostmi nemáme nic společného,“ uvedl Adamov, který investigaci.cz sdělil i to, že o Jevgeniji Prigožinovi v životě neslyšel – tedy až do doby vyhlášení sankcí proti LinBurg Industries Ltd. koncem září.

„Víte co, já tady pracuju 25 let. Naši bývalí klienti mají možná známé, které posílají k nám, máme i nějakou inzerci na internetu. Mě to ale samozřejmě moc nezajímá, protože [jsme dali] jenom souhlas k sídlu společnosti,“ odpovídá Adamov lámanou češtinou s ruským přízvukem na dotaz, jakým způsobem byl kontaktován představiteli společností spojených s Prigožinem.

Městský soud v Praze zrušil s likvidací firmu Concorde Ventures letos v červnu. Česká pobočka LinBurg Industries Ltd. ale nadále existuje – navzdory sankcím vedeným proti její mateřské společnosti na Seychelách. Podle Adamova to může být tím, že jde o složitou mezinárodní korporátní strukturu a zahraniční filiálku mateřské firmy není pro české úřady jednoduché zrušit.

„Mám zkušenost, že soud v případě odštěpného závodu nemůže dělat likvidaci […], o výmaz z obchodního rejstříku České republiky musí zažádat mateřská společnost. Znám několik mateřských firem, které byly vymazány z rejstříku ve Velké Británii, ale jejich [odštěpný] závod je [v Česku] nadále platný a zapsaný v obchodním rejstříku,“ vysvětluje Adamov.

To potvrdila i Markéta Puci, tisková mluvčí Městského soudu v Praze. „Náš rejstříkový soud řízení nezahájil, protože odštěpný závod nemá právní subjektivitu. Odštěpný závod může zrušit svým vlastním rozhodnutím mateřská společnost. Ta potom našemu soudu zašle návrh na výmaz odštěpného závodu a my výmaz provedeme,“ dodala Puci.

Legislativní naděje

V tomto směru představuje naději nová evropská legislativa zaměřená na boj proti praní špinavých peněz. „[Ta by měla] vyjasnit i konkrétní vazby Jevgenije Prigožina na jeho podnikání v Česku a na území Evropské unie,“ říká Petr Janský, odborník na nelegální finanční toky a daňové ráje z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Směrnice, od níž se očekává zvýšení transparentnosti finálního vlastnictví firem a trustů, by měla být zahrnuta do národních legislativ jednotlivých členských států EU nejpozději do ledna 2020.

„V Česku mají podnikatelé výsadu založit společnost s ručením omezeným, proto by veřejnost měla mít možnost zjistit, kdo je konečným vlastníkem firem a jakou činnost vykonávají. Jak vidíme na příkladu tří [s Prigožinem propojených] společností, v současnosti se tak očividně neděje,“ říká Janský. „Tohle je do očí bijící příklad toho, jaké dalekosáhlé následky může mít nedostatečná firemní transparentnost pro národní bezpečnost Česka, Evropy a našich spojenců,“ dodává ekonom.

Zda budou mít americké sankce zaměřené na Prigožina dopad na jeho podnikatelské zájmy v Česku, tak zůstává zatím nejasné.

Na opakované dotazy reportérů ohledně podezřelých cest do Sýrie a Afriky odmítlo tiskové oddělení Prigožinových firem i ruské ministerstvo obrany odpovědět.

Autoři: Irina Dolinina, Alesja Marohovskaja, Denis Korotkov (Novaja Gazeta), Jakub Šimák (investigace.cz), s přispěním Jasona Shea a Vlada Lavrova (OCCRP)
Autor úvodní grafiky: Edin Pašovič/OCCRP
Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.