Americká vláda uvalila další sankce na Putinova „šéfkuchaře“. Jeho „trollí farmu“ viní z vměšování do loňských voleb

Jevgenij Prigožin patří k blízkým spolupracovníkům ruského prezidenta. Díky této vazbě si majitel sítě restauračních podniků a cateringových společností  vysloužil přezdívku „Putinův šéfkuchař“. Petrohradského rodáka Prigožina zároveň spojuje řada podnikatelských aktivit s Agenturou pro výzkum internetu (Internet Research Agency, IRA), známou též jako „trollí farma“. 

Americká vláda minulý týden uvalila další sankce na Jevgenije Prigožina a několik jeho podniků i spolupracovníků. Muže blízkého ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podezírá z podílu na vměšování Ruska do loňských amerických kongresových voleb. Z vměšování viní Washington především Agenturu pro výzkum internetu.

Tato agentura vznikla za účelem šíření prokremelské propagandy a prosazování ruských zájmů v zahraničí, a to mj. také prostřednictvím dezinformací nebo očerňováním politické opozice. 

Jméno agentury se objevilo i v záznamech zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, jenž se zabýval údajným vměšováním Ruska do prezidentských voleb v USA v roce 2016.

  • Stručně o trollí farmě: Agentura pro výzkum internetu

Firma sídlící v Petrohradu je známá též pod přezdívkou „trollové z Olgina“ nebo „Kremlboti“.

Zabývá se podvratnými a dezinformačními aktivitami ve prospěch ruských obchodních a politických zájmů, mj. i za pomoci vytváření falešných internetových profilů či šířením fake news.

V roce 2013 začala firma nabírat zaměstnance, kterým slibovala velmi výhodné podmínky a nadstandardní plat. Měli za úkol vytvářet propagandistické příspěvky a v komentářích podporovat politiku ruské vlády.

Původně sídlila v petrohradské čtvrti Olgino, v roce 2014 se přestěhovala do čtyřpatrové budovy na Savuškinově ulici. Provozovatelem se stala firma Research Ltd., napojená zřejmě na Prigožinovu společnost Concord Management and Consulting.

Všechny zmiňované podnikatelské subjekty figurují na sankčních seznamech USA, důvodem je podezření z vměšování do amerických voleb.

Od Ukrajiny po Afriku

Aktivity samotného Jevgenije Prigožina jsou v hledáčku amerických úřadů už několik let. Vůbec poprvé na jeho osobu uvalily USA sankce poté, co v roce 2014 vyjádřil podporu násilné anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Jak uvádí Rádio Svobodná Evropa, Prigožin taktéž stojí za paramilitární Skupinou Vagner. Ta v minulosti vyslala své žoldáky na východ Ukrajiny nebo do Sýrie. Petrohradský server Fontanka předloni uvedl, že na pomoc vládním vojskům prezidenta Bašára Asada poslala Vagnerova skupina okolo pěti tisíc lidí s tanky a s dělostřelectvem. 

Minulý rok se takzvaní vagnerovci objevili i ve Středoafrické republice. Oficiálně má Skupina Vagner za úkol zajišťovat bezpečnost tamní hlavy státu a její instruktoři mají pomáhat  s výcvikem bezpečnostních složek této země. Podle zjištění Rádia Svobodná Evropa se však podílejí i na ilegálním obchodu s diamanty.

Tři ruští investigativní novináři, kteří aktivity Prigožinových společností ve Středoafrické republice prověřovali, byli nalezeni zavraždění nedaleko jednoho z velkých dolů u hlavního města Bangui. Vyšetřování centra Dossier, jež se zaměřuje na vyšetřování korupce v nejvyšších sférách ruského státu, údajně prokázalo, že za vraždou mohli stát také důstojníci ze Skupiny Vagner. Centrum Dossier financuje bývalý ruský oligarcha Michail Chodorkovskij.

Washington zvyšuje tlak

„(…) Americké ministerstvo financí zvyšuje tlak vůči Jevgeniji Prigožinovi nejen tím, že odhaluje jeho podporu Agentuře pro výzkum internetu, která se pokusila o ovlivnění voleb v roce 2018, ale i sankcemi cílenými i na jeho osobní majetek, včetně několika osobních letadel a jedné jachty,“ stojí v prohlášení ministerstva financí USA.

V roce 2018 americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo Prigožina, Agenturu a další dvě Prigožinovy firmy – Concord Catering a Concord Management – spolu s patnácti jinými Rusy  „z podvodného vměšování do amerického politického a volebního systému, a to včetně prezidentských voleb v roce 2016“.

V aktuálním prohlášení ministerstva financí o uvalení nových sankcí na Prigožina a jeho spolupracovníky i spřízněné společnosti však stojí, že se Agentuře pro výzkum internetu legitimita loňských voleb do Kongresu nepodařila zkompromitovat, ač se o to pokoušela. 

Mezi osobami na sankčním seznamu nedávno přibyl i Denis Kuzmin. Jak v rozhovoru pro český Deník N uvedla ruská investigativní novinářka Ludmila Savčuková, jíž se podařilo do trollí farmy infiltrovat, Kuzmin měl za úkol v některých petrohradských denících získávat informace o žurnalistech, kteří „špatně psali“ o Prigožinovi, a následně je zdiskreditovat.

Nové sankce se týkají také tří právnických osob sídlících na Seychelách, zmiňovaných soukromých letadel a jachty. „Nechť toto slouží jako varování: kdokoliv bude nadále napojen na tyto jednotlivce, společnosti, letouny či plavidla může v budoucnu rovněž čelit sankcím,“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Mike Pompeo. 

„Vyjádřili jsme se jasně: Nebudeme tolerovat zahraniční vměšování do našich voleb,“ uvedl dále Pompeo. Ministerstvo financí také informovalo, že tento krok představuje „snahu o zabezpečení demokratického procesu před protivníky, především před Ruskem, Íránem a Čínou“.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo nové sankce za „bezpředmětnou hru“, která přinese „nulové výsledky“.

Autor textu: Marek Martinovský
Autor úvodní fotografie: Kremlin.ru

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.