Firmy „Putinova šéfkuchaře“ měly potlačovat protesty v Súdánu, Američané na ně uvalili sankce

Jevgenij Prigožin je ruský miliardář, který oficiálně podniká v cateringu. Neoficiálně je šedou eminencí Kremlu. Stojí za soukromou armádou takzvaných vágnerovců a za vlivovými operacemi v zahraničí. Proto je Prigožin, jemuž se přezdívá „Putinův šéfkuchař“, jedním z nejostřeji sledovaných lidí z takzvané Putinovy kliky. Vláda Spojených států minulý týden zařadila na svůj sankční seznam další firmy a lidi, kteří mu měli napomáhat v jeho aktivitách v Africe. Prigožinovo podnikatelské impérium sahá i do Prahy, přičemž činnost těchto firem dosud nebyla objasněna.

Ministerstvo financí Spojených států minulou středu přidalo na svůj sankční seznam osm osob a firem spojených s Jevgenijem Prigožinem. Podle amerických úřadů měli tři ruští občané a pět zahraničních firem obcházet sankce, jež byly již dříve na Prigožina a s ním spojené společnosti uvaleny. Tyto firmy měly navíc napomáhat potlačování masových protestů v Súdánu, chudém a válečnými konflikty zmítaném státu v severovýchodní Africe. Někdejšího súdánského prezidenta Umara Bašíra, který čelí obvinění ze spáchání genocidy a válečných zločinů během konfliktu v Dárfúru, až do loňského převratu podporoval Kreml.

„Jevgenij Prigožin a jím vedená síť firem využívali nerostné bohatství Súdánu pro své vlastní obohacení a zároveň šířili svůj zhoubný vliv po celém světě,“ okomentoval novou vlnu sankcí americký ministr financí Steven T. Mnuchin.

Není to ostatně poprvé, kdy byl Jevgenij Prigožin nařčen z toho, že se vměšuje do vnitřních záležitostí cizích států.

Ruský miliardář, jenž si u médií vysloužil mnohoznačnou přezdívku „Putinův šéfkuchař“ kvůli podnikání v cateringu i napojení na Kreml, totiž podle Spojených států stál za četnými vlivovými operacemi v zahraničí – od financování „farmy trollů“ v Petrohradě, která šířila po světě dezinformace, přes podporu ruských zájmů v Sýrii a na Ukrajině až po vměšování se do amerických voleb. Vůbec poprvé na jeho osobu uvalily USA sankce poté, co v roce 2014 vyjádřil podporu násilné anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Americká vláda uvalila další sankce na Putinova „šéfkuchaře“. Jeho „trollí farmu“ viní z vměšování do loňských voleb

Jak loni zjistila investigace.cz spolu s ruským partnerem Novaja Gazeta, Prigožinova síť firem sahá i do Česka. Jeden z jeho tryskáčů, jenž podnikal podezřelé lety do Afriky a na Blízký východ s ruskými žoldáky na palubě, byl zaregistrován na firmu, jež má pobočku v Praze.

Ruští žoldáci v Africe

Podle amerického ministerstva financí Prigožin svými podnikatelskými aktivitami financuje soukromou armádu, takzvané vágnerovce. Tato paramilitární jednotka je podle Washingtonu neoficiální prodlouženou rukou ruského ministerstva obrany v případech, kdy se Moskva v politicky citlivých oblastech, jakými jsou Ukrajina, Sýrie nebo Súdán, zdráhá nasadit regulérní armádu.

  • Kdo jsou takzvaní vágnerovci?

Vágnerova skupina je ruská soukromá paramilitární organizace (rusky: Častnaja voennaja kompanija Vagnera), která v současnosti sdružuje několik tisíc žoldáků. Jejím velitelem je údajně Dmitrij Utkin, bývalý důstojník ruské vojenské rozvědky GRU, obdivovatel nacistické symboliky a zároveň vyznavač slovanských pohanských kultů, který si nechává říkat Vágner.

Podle médií, nezávislých pozorovatelů a nevládních organizací se tito vojáci z povolání od roku 2014 zúčastnili bojů v konfliktních zónách, v nichž Rusko mělo nebo stále má své mocenské zájmy: v Sýrii, na Ukrajině, v Súdánu, ve Středoafrické republice nebo v Libyi.

Moskva zároveň vehementně popírá jakékoli propojení vágnerovců s oficiálními ruskými úřady či armádou. Zahraniční odborníci se kloní k názoru, že Kreml tyto žoldáky využívá ke „špinavé práci“ nebo k politicky riskantním bojovým úkolům, ke kterým se ruská armáda oficiálně nehlásí. Podle CNN existuje množství důkazů, že skupinu Vágner vlastní a řídí Jevgenij Prigožin, jenž má být šedou eminencí Putina v operacích rozšiřujících mocenský vliv Ruska v zahraničí.

Vágnerovci v Africe. Zdroj: Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU), ssu.gov.ua

Působení Prigožinových firem a vágnerovců v Súdánu dává nahlédnout, jak lze kombinovat těžbu nerostných surovin s vojenskými operacemi a s podporou autoritářského režimu v zahraničí. Někdejší súdánský prezident Umar Bašír se v posledních letech své třicetileté vlády spoléhal na ekonomickou a vojenskou pomoc Moskvy, kam se létal radit spolu se špičkou armády této severoafrické země. Opačným směrem – do Chartúmu – zase cestovali ruští důstojníci i nájemní žoldáci.

Sázka na ruskou kartu se však Bašírovi nevyplatila – v dubnu 2019 byl po masových protestech Súdánců vystrnaděn z úřadu a v současnosti čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, z nichž by se měl zodpovídat před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu (ICC).

Výměnou za „bratrskou pomoc“ Moskvy byly bašírovskému režimu lukrativní zakázky pro Prigožinovy firmy v súdánském těžebním průmyslu – obrovské zisky z ropy, plynu a zlata tak neplynuly směrem ke zbídačenému místnímu obyvatelstvu, ale ke společnostem napojeným na „Putinova šéfkuchaře“.

Jednou z nich byla i M Invest. Po rusko-súdánském mezivládním summitu v roce 2017 získala koncese na těžbu zlata v tamních dolech. M Invest ze svých výdělků následně skrytě financovala vágnerovce a pomáhala udržovat tamní režim. Podle CNN měli její zaměstnanci například spřádat plány, jak za pomoci veřejných poprav a dezinformačních kampaní na sociálních sítích zkrotit protestující, kteří loni vyšli do ulic, aby svrhli autoritářskou vládu Bašíra a podpořili demokratické reformy.

Společností M Invest v letech 2018 a 2019 mimo to protékaly miliony dolarů, které jí zasílaly asijské firmy kontrolované Prigožinovými spolupracovníky. Z těchto fondů byl financován provoz soukromých tryskáčů.

Odštěpky ruského vlivu na Vinohradech

Za podobným účelem mohla být zřízena i seychelská firma LinBurg Industries, Ltd., jež v roce 2017 založila svou pobočku také v Praze. Podle amerických úřadů byla vlastníkem soukromého Prigožinova tryskáče typu Hawker 125-800B s imatrikulací VP-CSP. Ten podle zjištění OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) podnikal podezřelé lety do Afriky a na Blízký východ s ruskými žoldáky na palubě.

Na podzim 2019 se proto LinBurg ocitl na americkém sankčním seznamu. Jeho pražská pobočka se zároveň stala první společností, která je prokazatelně propojená s Prigožinem a sídlí na území Evropské unie.

Investigaci.cz a ruskému nezávislému deníku Novaja Gazeta se následně podařilo vypátrat další dvě firmy – Concorde Ventures a Wings Trade & Consulting –, jež jsou přes obchodní styky a nastrčené ředitele propojeny s ruskými firmami „Putinova šéfkuchaře“.

Putinův člověk na špinavou práci má firmy v Praze

V návrhu na zápis odštěpného závodu LinBurg Industries, Ltd., určeném pro český obchodní rejstřík, je zmíněno, že jeho mateřská společnost se „rozhodla rozšířit svou podnikatelskou činnost na trhy EU, především v její středoevropské části“. Podnikatelskou činností má být pronájem nemovitostí, podle českého katastru nemovitostí však LinBurg Industries, Ltd., žádné nemovitosti nevlastní. Ve sbírce listin chybí i jakékoli účetní doklady, včetně účetních závěrek, jež jsou ze zákona povinné.

Pobočka LinBurgu byla v Česku zaregistrována s pomocí společnosti All4business.cz, která klientům pro jejich firmy nabízí virtuální sídlo. Spolu se zmíněnými společnostmi Concorde Ventures a Wings Trade & Consulting tak měl LinBurg donedávna sídlo na pražských Vinohradech, ve stejné budově jako All4business.cz.

Virtuální sídlo Prigožinových firem na pražských Vinohradech. All4business.cz sídlí v prvním patře bílé budovy. Autor: Jakub Šimák

„Naštěstí již s těmito společnostmi nemáme nic společného,“ řekl loni na podzim investigaci.cz Alexandr Adamov, majitel firmy All4business.cz. O Jevgeniji Prigožinovi až do doby vyhlášení amerických sankcí dle svých slov neslyšel.

Česká pobočka seychelské firmy navzdory sankcím dodnes oficiálně existuje. Podle Adamova to je tím, že jde o složitou mezinárodní korporátní strukturu a zahraniční filiálku mateřské firmy, což pro české úřady není jednoduché zrušit.

To investigaci.cz loni potvrdila i Markéta Puci, tisková mluvčí Městského soudu v Praze. „Náš rejstříkový soud řízení nezahájil, protože odštěpný závod nemá právní subjektivitu. Odštěpný závod může zrušit svým vlastním rozhodnutím mateřská společnost. Ta potom našemu soudu zašle návrh na výmaz odštěpného závodu a my výmaz provedeme,“ dodala Puci.

Autor článku: Jakub Šimák
Autor úvodní grafiky: Edin Pašović/OCCRP

Tento text vznikl díky finanční podpoře čtenářů, jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.