Pět let s Panama Papers

První dubnovou sobotu uplynulo pět let od vypuknutí kauzy Panama Papers, jednoho z největších úniků dat v historii. Příběh, na němž se investigace.cz podílela, odhalil fungování systému, který napomáhal korupčníkům a zločincům schovávat nebo prát nelegálně nabyté peníze. „Panamské papíry“ spustily vlny protestů a policejních vyšetřování po celém světě, měnily zákony a hýbaly politikou. Dodnes se díky odhaleným datům podařilo do státních rozpočtů vrátit přes 1,3 miliardy dolarů.

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) společně se stovkou partnerských médií v roce 2016 vyslalo do světa pomyslný kamínek, který uvolnil lavinu. Panama Papers se staly synonymem boje proti korupci a odhalily, jak panamská firma Mossack Fonseca vytvářela pro své klienty promyšlené sítě skořápkových firem, přes něž lze pohodlně prát peníze a zůstat přitom naprosto anonymní. Pokud někomu nešlo o legalizaci zisků, ale o vyhýbání se placení daní, Mossack Fonseca také ochotně posloužila.

Za pět let od vydání prvních článků se do státních rozpočtů po celém světě navrátilo přes zpětně zaplacené daně, pokuty a penále 1,36 miliardy dolarů, v přepočtu 28,8 miliardy korun. Do České republiky takto putovalo přes 807 milionů korun, což je například průměrný měsíční plat 9,5 tisíce lékařů. Na částky dosahující stovky milionů dolarů si díky informacím z Panama Papers přišly například Rakousko, Německo, Francie nebo Španělsko. Nejvíce peněz se do státního rozpočtu k roku 2021 vrátilo do Velké Británie.

Kvůli odhalením z Panama Papers odstupovali politici – nebo byli dokonce zatčeni. Některé daňové ráje, včetně Panamy samotné, změnily zákony, aby zprůhlednily vlastnické struktury firem sídlících v dané zemi. Ve Velké Británii panamské „papíry“ dodnes zmiňují zákonodárci při prosazování nových zákonů, například zákona nařizujícího právníkům nahlašovat daňové úniky svých klientů. V USA musí koneční vlastníci firem pro změnu dokládat svou totožnost finanční správě, což před Panama Papers neexistovalo.

O kauze také vznikl nespočet akademických studií, desítky knih, a dokonce film Laundromat. Zároveň se jedná o zářný příklad toho, co novináři dokážou, když spolupracují na nadnárodní úrovni – podpora nadnárodní sítě novinářů je důležitá zejména pro novináře žijící v autoritářských zemích, kde je potlačována svoboda slova. Nadnárodní spolupráce je v tomto směru podstatná i proto, že toky špinavých peněz proplouvají celým světem.

Aféra Panama Papers současně usnadnila práci neziskovým organizacím, které bojují proti korupci a praní peněz. Na jejich příkladu se problematika snadno vysvětluje. Díky těmto dokumentům se například zavedl pojem pro odlévání peněz do zahraničí – offshore. Ředitelka jedné takové neziskovky Global Financial Group pro ICIJ vysvětlila, že díky všeobecné známosti Panama Papers je mnohem snazší přesvědčit vlády a politiky, aby se problematikou finančních zákonů a transparentnosti zabývali. 

Tajnůstkáři ve světě financí

Ačkoli panamské dokumenty rozhýbaly nefunkční globální systém kontroly toků financí, neznamená to, že o pět let později žijeme ve světě, kde každý platí daně tam, kde má, špinavé peníze neprotékají promyšlenými schématy offshore firem a banky perfektně kontrolují, kdo si u nich zakládá účty a ukládá peníze. Válka proti daňovým rájům a přivírání očí zkrátka ještě neskončila. Systém offshore transakcí je tak rozsáhlý a ukotvený, že jeho rozebrání nebo reformace zaberou ještě mnoho let.

Například každoročně zveřejňovaný žebříček zemí Corporate Tax Heaven Index, které nejvíce napomáhají daňovým únikům a netransparentním finančním tokům, dlouhodobě ukazuje, že největšími daňovými ráji jsou vyspělé evropské ekonomiky jako Nizozemsko, Švýcarsko nebo Velká Británie a její správní území (číslo jedna představují v tomto kontextu Britské Panenské ostrovy). Na účtech v daňových rájích leží podle odhadů až 750 bilionů korun. Některé daňové ráje kvůli Panama Papers přišly až o 30 % byznysu, jejich místo ale hbitě nahradily jiné. Například americké státy Jižní Dakota a Delaware zavedly agresivní finanční politiku zvýhodňující cizí investice. K dalším daňovým rájům na vzestupu patří Spojené arabské emiráty, které jsou kritizovány za nízkou úroveň kontroly bank a právnických firem.

Zločinci z Panama Papers: Seznamte se s Holanďanem, Královnou Jihu a Šéfem šéfů

Ačkoli země celého světa slibují zákony, jež by znemožnily existenci anonymních společností, žádná z nich nedosáhla podle analýz úrovně transparentnosti nutné k úplnému zastavení finanční kriminality. Slibované rejstříky skutečných majitelů zůstávají podle Transparency International často jen sliby a většina těch existujících vznikla pouze v Evropě. Například v afrických zemích mají registr majitelů firem jen tři státy. V Česku sice rejstřík konečných vlastníků neboli beneficientů máme a registrace je povinná od roku 2018, soupis je ale bezzubý a nekompletní. Firmy údaje nevyplňují a zveřejňování nemá kdo vymáhat.

Obrovským problémem v boji proti daňovým rájům a netransparentním financím je vrstva makléřů, takzvaných „vybavovačů“. Složité systémy offshore firem a transakcí zločinci či podvodníci obyčejně nevymýšlejí sami, ale najímají si na tuto práci právníky, účetní, investiční specialisty a zprostředkovatelské firmy. Tito profesionální poradci pak vymýšlejí nové způsoby, jak rychle a účinně ulít, vyprat nebo schovat nelegálně nabyté peníze. K nejjednodušším stále patří založení jedné či vícero skořápkových firem. Peníze se ale perou i přes kryptoměny nebo speciální investiční fondy.

#PanamaPapers

Kauza Panama Papers začala v roce 2016 datovým únikem. Německé noviny Suddeutsche Zeitung tehdy obdržely od anonymního whistleblowera přes jedenáct milionů dokumentů interní komunikace firmy Mossack Fonseca. Jednalo se o firmu, která po desítky let napomáhala politikům anonymizovat vlastnictví jejich firem, společnostem využívat díry v zákonech a neplatit daně, drogovým kartelům legalizovat výnosy z prodeje drog a diktátorům sponzorovat války.

Více než 376 investigativních novinářů ze 109 zemí světa proto spojilo své síly, aby za déle než rok zanalyzovali přes dva terabyty dokumentů. Tímto způsobem byla prozkoumána činnost 214 488 offshore entit napojených na osoby z téměř celého světa. Data obsahovala e-maily, kopie cestovních pasů, finanční zprávy a účetnictví, doklady o majitelích a zakládání firem, bankovní účty.

Tým investigace.cz prošel tisíce stran dokumentů, aby zjistil, jak se Češi zapojili do anonymního světa daňových rájů. Přes 250 tisíc dokumentů se týkalo českých klientů, včetně známých jmen jako Radovan Krejčíř nebo Daniel Křetínský. Jsou mezi nimi lidé stíhaní i odsouzení za finanční kriminalitu, osoby napojené na politické kmotry, obchodníci s diamanty nebo lidé spojovaní s největšími korupčními a privatizačními skandály.

Panama Papers hýbou politikou a ekonomikou i půl dekády po svém vydání. Jen za uplynulý měsíc je zmínilo na 300 novinových článků ve 14 jazycích, což mimo jiné svědčí i o tom, že tlak na instituce schvalující zákony proti praní peněz, korupci a daňovým únikům stále pokračuje. 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Zdroj úvodní fotografie: ICIJ