Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko

Označení Panama Papers se vžilo jako název pro únik 11,5 milionu důvěrných dokumentů z panamské právní společnosti Mossack Fonseca. Tento název převzal i německý Spolkový kriminální úřad (BKA), přestože pracuje s poněkud jinou databází – oproti novinářům má k dispozici přes 41 milionů dokumentů. Pro tak velký objem dat musel BKA vymyslet řešení na míru. „Kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku,“ sdělila reportérům investigace.cz Sabine Vogt, ředitelka Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu, během rozhovoru v sídle BKA ve Wiesbadenu.

  • Infobox: Panama Papers a Mossack Fonseca
Právní společnost Mossack Fonseca se specializovala na zakládání skořápkových firem v daňových rájích a anonymizaci jejich vlastnické struktury. Část globální klientely využívala jejích služeb k praní peněz nabytých nelegální činností, vyhýbání se daním nebo k různým finančním podvodům. V Panama Papers celkově figurovalo více než 140 politiků z padesáti zemí světa. Několik z nich – včetně islandského premiéra – stála tato odhalení jejich pozici. Odhalení též poukázalo na vyvádění špinavých peněz ze státních rozpočtů – mimo jiné z Ruska pomocí lidí blízkých Vladimiru Putinovi.

Novináři získali dokumenty dnes známé jako Panama Papers v roce 2015. Kdy jste je jako policie získali vy?

V létě 2017. Jednalo se o ohromné množství dat, přibližně 2,7 TB. Největší výzvou pro nás byl převod do čitelných formátů a pak jejich analýza. V březnu 2018 jsme obdrželi další sérii souborů – tentokrát to bylo 450 GB. Podařilo se nám zpracovat i tento menší balíček. Tak obří objem dat je pro policejní složky velkou výzvou. Zjistili jsme, že Panama Papers obsahují 41 milionů dokumentů. Pro vaši lepší představu jde o tak obrovské množství, že kdyby je procházel jeden policista, trvalo by mu to více než 300 let. A věřte mi, že i kdyby to přežil, pochybuju, že by si na konci pamatoval, co četl na začátku. Proto jsme se rozhodli zapojit do vyšetřování umělou inteligenci. S tolika daty nemůžete pracovat tradičním způsobem.

Jak jste ta data získali?

Od tajného zdroje.

Jedná se o stejný zdroj, jenž poskytl data z Panama Papers i novinářům ze Süddetsche Zeitung?

To vám nemůžu říct. Ani já ten zdroj neznám. Nejednala jsem s ním, nejsem dokonce ani oprávněna ho znát. Naopak vím, že otázce legálnosti nabytí a využití těchto dokumentů se věnovali naši právníci. Museli jsme si být jisti, že jsme neporušili zákon. Pro nás jako policisty je to důležité.

V jakém formátu jste dokumenty Panama Papers obdrželi?

O tom vám nemohu nic říct.

Zkoušeli jste svá data z Panama Papers porovnat s těmi, jež měli k dispozici novináři?

Novináři nám neposkytli data, která získali od svého zdroje. Když nevíme, co mají, nemůžeme to pak porovnat s tím, co máme my. Naše Panama Papers jsme alespoň porovnali s tím, co novináři publikovali a dali tak veřejně k dispozici.

#PanamaPapers

Podařilo se vám v Německu v souvislosti s Panama Papers odhalit nějaké velké ryby?

Dosud ne, na žádné vysoce postavené politiky jsme zatím nenarazili. Pokud by tam byli zmínění, novináři by o tom už jistě informovali.

Čím si tu absenci velkých jmen vysvětlujete?

Nevím. Nemůžu to komentovat.

(Pozn. red.: Dne 29. listopadu koordinovalo BKA razii v ústředí Deutsche Bank, účastnilo se jí 170 vyšetřovatelů. Podle státních zástupců pracovníci této německé banky pomáhali svým klientům zakládat offshorové účty a jejich prostřednictvím prát špinavé peníze. Jen v roce 2016 mělo jít o 311 milionů eur.)

Kdy jste se rozhodli pro spolupráci s policií z členských států EU?

Mezinárodní spolupráci jsme od počátku považovali za klíčovou. Získání dat z Panama Papers by bez takové spolupráce nedávalo příliš smysl. Naším cílem bylo zapojit do vyšetřování orgány činné v trestním řízení i z ostatních evropských zemí.

Jak taková spolupráce vypadá?

Kontaktovali jsme policii ve všech zemích, jichž se data z Panama Papers týkala. Jakožto vyšetřovatelé se musíme řídit zákonem. Naším cílem je rekonstruovat případ a předložit ho u soudu. Jsme schopni dodat policejním sborům z ostatních zemí důkazy k různým kauzám, aby je mohly předložit svým soudům. Co se týče států EU, tam je výměna informaci nejsnazší. Spolupráce s mimoevropskými státy, například s USA, je ale úplně něco jiného, neboť mají rozdílné legislativní rámce. Každé takové předání informací musíme proto nejprve konzultovat s naším Ministerstvem vnitra i s Ministerstvem spravedlnosti, aby nám potvrdila, že výměna je legální. Obě ministerstva jsou podobné výměně ale nakloněna, dosud s tím nebyly problémy.

Jak data z Panama Papers sdílíte s ostatními zeměmi? Setkáváte se se zahraničními kolegy osobně?

Ano, naposledy jsme se sešli v září. Pozvali jsme zástupce policie ze všech zemí EU do našeho sídla ve Wiesbadenu, abychom s nimi sdíleli data, která máme. Přijeli zástupci z devatenácti unijních států. Všechny státy, jejichž občané nejčastěji figurují v Panama Papers, byly přítomny: Francie, Velká Británie, Španělsko, Holandsko, Rakousko a další. Předali jsme jim do rukou relevantní data. To nebylo nic složitého. Některé státy od nás dostaly taková data již dříve.

Co bylo obsahem těchto datových balíčků?

Konkrétní zjištění, například seznamy obyvatel a občanů. Nemělo by ale smysl zahlcovat například britskou policii informacemi o italských občanech. Proto jsme data nejprve protřídili a dodali datový balíček šitý na míru konkrétní zemi. Pokud policie některé země na základě těchto dat zahájí vyšetřování a obrátí se na nás, jsme schopni jim dodat doplňující informace. To je ale až druhý krok.

Proč se zářijového setkání nezúčastnily všechny země EU?

Nepřijeli například zástupci irské policie, protože ti od nás dostali data již dříve. Nedorazili ani představitelé slovenské policie, ti také dostali datový balíček před schůzkou ve Wiesbadenu.

Souvisely informace poskytnuté slovenské policii s vyšetřováním vraždy Jána Kuciaka?

Na to vám nemůžu odpovědět, protože neznám průběh ani výsledky tohoto vyšetřování. Na to se musíte zeptat slovenské policie.

Evropské policejní sbory dostaly přístup k Panama Papers, Slovensko na předání databáze nikoho neposlalo

Přijela si svůj balíček vyzvednout i česká policie?

Ano. Obdrželi 19,5 GB dat. V Panama Papers figuruje 221 českých občanů a jejich seznam jsme poskytli české policii. Samozřejmě to nějakou dobu zabere, než je všechny prověříte. Nevíme, zda jsou tato jména pro českou policii relevantní, či zda jsou mezi nimi i politici.

Žádala vás česká policie o doplnění informací?

Zatím ne, ale jak říkám, projít dokumenty zabere dost času. Většina z nich je navíc ve španělštině.

Mohou vyšetřovatelé použít data z Panama Papers jako důkazní materiál před soudem?

Relevantní informace z Panama Papers stojí na začátku vyšetřování, nejsou jeho výsledkem. Postupně pak přidáváte kousky do skládačky. Například praní špinavých peněz: když jdete s případem před soud, nestačí, abyste uvedli, že existuje firma, přes kterou protékají peníze z velmi podezřelých zdrojů. Musíme dokázat, že peníze, které protékají daňovými ráji, opravdu pocházejí z nelegální činnosti – například z obchodování s drogami, z pašování zbraní, nebo z obchodu s lidmi. Teprve s těmito důkazy mohu jít před soud. Kdybych nerozkryla, odkud tyto peníze pocházejí, soudce by mi nejspíš řekl, ať dělám svou práci lépe.

Plánujete pravidelná setkání s policejními sbory členských států EU?

Zatím nemáme dostatečnou odezvu na balíčky dat, které evropští vyšetřovatelé obdrželi v září. Očekáváme, že nám poskytnou nějaké další informace. Takhle by mělo fungovat mezinárodní vyšetřování. Nejdůležitější je podle mě sdílení způsobů, jak velká kvanta dat úspěšně analyzovat. A to jak na úrovni členských států, tak i Europolu. Je to komplexní záležitost. Chystáme proto workshop – jak s daty pracovat, co se s nimi dá dělat, jak může při analyzování dokumentů pomoci umělá inteligence.

Jaké výsledky podle vás přinese sdílení informací se zahraničními policejními sbory?

Prvním výsledkem je to, že budeme mít všichni víc práce. Ale vážně: očekávám několik dobře důkazně podložených případů, na jejichž základě soudy někoho usvědčí z kriminální činnosti nebo jim zabaví majetek. Taky doufám, že to povede k většímu zájmu veřejnosti, byť zrovna nejsem v pozici, z níž bych mohla veřejnost ovlivnit. To je práce vás – novinářů.

Mohou podle vás novináři napomoci vyšetřování?

Samozřejmě.

Znamená to, že byste byli ochotni sdílet seznamy podezřelých lidí?

To ne. Jsou totiž součástí vyšetřování, která neukončíte za půl roku. Složité případy v oblasti ekonomických podvodů, jakým je třeba praní peněz, se většinou vyšetřují dva, tři, někdy i více let. Nemůžeme na někoho ukázat prstem, než se jeho případ dostane k soudu. Všechno má zkrátka svůj čas, proto novinářům nemůžeme poskytnout konkrétní jména.

Jak tedy novináři můžou konkrétně pomoct v podobných případech?

Mohou například popsat okolnosti praní špinavých peněz nebo zneužívání daňových rájů pro nezákonnou činnost. Můžete popisovat, proč lidé daňové ráje tak rádi používají, proč zakládají skořápkové společnosti, jak vypadají jurisdikce v těchto rájích, jaké jsou jejich silné a slabé stránky a tak dále.

Očekáváte další úniky dat typu Panama Papers?

To lze jen těžko odhadnout. Ale spíš ne. Mossack Fonseca ostatně letos ukončila svou činnost.

Změnily Panama Papers způsob, kterým nahlížíte na společnosti typu Mossack Fonseca?

Z našeho pohledu příliš ne. I předtím jsme věděli, že zatajování koncového vlastníka je běžné schéma pro zakrytí nelegální činnosti. Podle mě se nicméně změnilo povědomí veřejnosti a politiků o těchto problémech. Panama Papers nám poskytly chybějící vodítko, které nás dovedlo ke koncovým majitelům společností. Většinou nejste schopni zjistit, kdo stojí za společností, která se snaží anonymizovat svou vlastnickou strukturu. To jsme teď poprvé mohli zjistit.

Vymyslí si zločinci jiné, sofistikovanější metody?

Ti nikdy neskončí, vždycky objeví nové způsoby. My bychom ale měli zdokonalit mezinárodní právní rámec natolik, abychom jim nezákonnou činnost co nejvíce zkomplikovali. Stále se budeme mít čemu učit. 

Dr. Sabine Vogt

Po studiu práv zahájila kariéru u Spolkového kriminálního úřadu (BKA), kde vybudovala Úsek finančního vyšetřování. V letech 1997–2000 pobývala ve Spojených státech v rámci kriminologického výzkumu. Po návratu vedla nově založenou Sekci finanční zpravodajské služby (FIU), která se věnovala kriminalitě takzvaných bílých límečků. V současné době je ředitelkou Odboru boje proti závažnému a organizovanému zločinu BKA.

 

 

 

Autoři: Eva Kubániová, Jakub Šimák

Tento text vznikl díky podpoře čtenářů jako jste vy. Přidejte se do klubu Sester a bratrů v triku.