Osobní přítel Putina a Trumpa staví v Česku stovky bytů. Má vazbu na Magnitského kauzy

Je to jeden z nejbohatších lidí, o kterém většina Čechů v životě neslyšela. Jen v Praze a okolí patří jeho skupině AFI Europe deset velkých developerských projektů. Firmy pod hlavičkou AFI Europe postavily například nákupní centrum Flóra, Classic 7 Business Park v pražských Holešovicích, bytový dům Tulipa Třebešín nebo nákupní a kancelářský dům Broadway Palace na pražských Příkopech. V plánu mají i megalomanský projekt AFI City, které by mělo vyrůst v bývalém areálu ČKD Slévárny a Moury v pražských Vysočanech.

Lev Leviev má ovšem jeden problém. Američtí vyšetřovatelé krouží kolem jeho blízkého přítele a obchodního partnera.

Rodina na nákupech

Oním prošetřovaným partnerem je jistý Denis Kacyv, syn bohatého a mocného ministra dopravy moskevského regionu (jednoho z vůbec nejbohatších lidi v ruské veřejné sféře).

Denis Kacyv je jedním ze skupiny lidí, u kterých se podařilo prokázat, že finančně profitovali z mnohamiliardové – a ruským státem posvěcené – krádeže v investičním fondu Hermitage Capital, provedené za přímé účasti ruských státních orgánů. Tento zločin se stal mezinárodně proslulým proto, že právník Sergej Magnitský, který ho rozkryl, byl následně utýrán ve vazební věznici. Americký zakladatel fondu Hermitage Capital pak vytrvalou kampaní dosáhl přijetí sankcí proti ruským činitelům, známým jako tzv. Magnitského zákon. O případu Sergeje Magnitského jsme psali zde.

Denis Kacyv patřil k těm, u nichž se podařilo prokázat, že část z ukradených 230 milionů dolarů (necelých šest miliard korun) skončila právě na jejich bankovních účtech. Více jsme psali zde.

Kacyvova společnost se následně pustila do velkých nákupů nemovitostí. A to včetně Spojených států: rodina Kacyvů donedávna vlastnila v New Yorku nemovitosti v hodnotě přes 17 miliónů dolarů (340 miliónů korun). V roce 2013 ale Spojené státy přístup k těmto nemovitostem na základě Magnitského zákona zablokovaly. Stejně tak k bankovním účtům Kacyvovy firmy Prevezon.

A právě tady vstupuje na scénu Lev Leviev a jeho realitní impérium.

Co měl převést Prevezon

Lev Leviev a Denys Kacyv nejsou jen tak ledajací obchodní partneři. Znají se nejméně od roku 2003, kdy se Denis Kacyv stal zaměstnancem Leva Levieva.

Během května a června 2008 – tedy v době, kdy bylo nutné „vyprat“ peníze z vykradeného investičního fondu –  převedla Kacyvova firma Prevezon Holdings tři miliony euro na účet Levievovy firmy AFI Europe. AFI Europe je mateřskou společností české pobočky: AFI Europe Czech Republic.

Kacyv chtěl přes svou firmu nakoupit třetinový podíl ve čtyřech dceřinných firmách AFI Europe: AFI Properties Berlin, AFI Properties Logistics, AFI Properties Development a AFI Properties. V červnu roku 2013 – kdy už se rozběhlo mezinárodní vyšetřování praní ukradených peněz – se Prevezon snažil akcie prodat opět zpátky AFI Europe. Tuto transakci však na základě Magnitského zákona zablokovala nizozemská vláda.

Nelze samozřejmě prokázat, že zrovna peníze, které do AFI investoval Denis Kacyv, byly použity právě na developerské projekty v Praze a okolí. Podle investičních poradců je ale vysoce nepravděpodobné, že by velká developerská firma nechala tři miliony euro jen tak ležet na účtu a nepoužila je do některého ze svých dalších evropských investičních záměrů. (Musely by tam totiž ležet netknuty pět let – od převodu v roce 2008 až do snahy o vrácení v roce 2013.)

Na základě Magnitského zákona došlo k zablokování bankovních účtů a dalších aktiv i na Kypru, ve Švýcarsku i v Holandsku. O tyto blokace se v současné době Kacyv i firma Prevezon soudí. Jak tyto případy dopadnou, je těžké odhadnout.

Prevezon má totiž ve Lvovi Levievovi silného spojence s mocnými konexemi.

  • Všichni Levievovi prezidenti

Lev Leviev je rusko-izraelský podnikatel uzbeckého původu, jehož obchodní impérium sahá od Angoly po Rusko, od diamantů po nákupní centra a židovské osady. Hodnota jeho podnikání ale nespočívá jen v obrovském bohatství, ale i v prominentních politických konexích.

Mezi jeho další přátele patří prezidenti zemí jako je Ázerbájdžán, Arménie nebo Kazachstán, které Leviev zastupuje coby honorární konzul v Izraeli. Jeho konexe ale sahají i mnohem výš.

Vladimíra Putina označuje Leviev za “pravého přítele”, jeho fotografii má podle listu The New York Times zarámovanou na svém pracovním stole. Znají se minimálně od roku 1992, kdy Vladimir Putin, ještě jako zástupce starosty Petrohradu, po padesáti letech povolil zřídit (i přes váhání starosty) první židovskou školu v Petrohradě. Její výstavbu financoval Leviev.

Když se stal v roce 2000 Putin prezidentem, měl Leviev údajně sponzorovat první setkání nového ruského prezidenta s prominentními izraelskými politiky. Na oplátku pak ve stejném roce Putin podpořil Levievova kandidáta v boji o post vrchního rabína v Rusku, Berela Lazara.

Lev Leviev má ale podobně dobré vztahy i se současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho zeťem a blízkým poradcem Jaredem Kushnerem. Ten v roce 2015 odkoupil za 295 milionů dolarů od Levievovy společnosti AFI několik pater v bývalé budově The New York Times.

Se samotným Trumpem se Leviev osobně potkal, když spolu řešili investice do realitních projektů v Moskvě. Trump také hostil na svém sídle v Mar-a-Lago svatbu Levievova blízkého kolegy Rotema Rosena. Ten pak Trumpa osobně doprovázel v roce 2013 do Moskvy na soutěž Miss Universe, kterou Trump částečně vlastnil a kde se domlouvala stavba Trump Tower Moskva (ta nakonec postavena nebyla).

Pět milionů dolarů jako vyrovnání

Podle dokumentů, které má k dispozici Výbor senátu Spojených států pro soudnictví, si Kacyv přes firmu Prevezon najal bývalého člena ruské vojenské kontrarozvědky GRU Rinata Achmetšina, aby lobboval za zrušení či změnu Magnitského zákona, nebo alespoň vypuštění jména Magnitský z jeho názvu. Zákon zrušen ani změněn nebyl a v roce 2013 byl otevřen případ USA versus Prevezon.

Newyorský státní zástupce Preet Bharara, který měl případ až do letošního března na starost, k tomu řekl: „Ruští kriminální podnikatelé se snažili vyprat část svých nezákonně nabytých rublů přes nákup drahých realit na Manhattanu.” Psali jsme o tom zde.

Na seznamu nemovitostí zaujímaly přední místo luxusní byty v budově 20 Pine Street, kousek od finančního srdce Manhattanu – Wall Street. Tato adresa se stala synonymem praní vytunelovaných peněz z ruského státního rozpočtu.

Podařilo se nám prokázat, že firma Prevezon na 20 Pine Street nakoupila z peněz pocházejících z vykradení Hermitage Capital jeden byt v hodnotě 829 tisíc dolarů (16, 6 miliónů korun) a další za 1,2 milionu dolarů (24 miliónů korun). Prevezon je v této budově majitelem ještě dalších dvou bytů v hodnotě necelých dvou milionů dolarů, u kterých se propojení na případ Magnitský zatím nepodařilo prokázat.

Všechny tyto byty byly koupeny Prevezonem od společnosti 20 Pine Street LLC, která patří pod investiční skupinu Africa-Israel U.S.A. Ta je součástí společnosti AFI Group, kterou řídí právě Lev Leviev. Ten má osobní kontakty přímo na rodinu amerického prezidenta.

Mnohá média spekulují o tom, že vliv Leva Levieva na Donalda Trumpa se konkrétně projevil na případu USA vs Prevezon, protože Preet Bharara patřil mezi státní zástupce odvolané po nástupu Trumpovy administrativy.

Minulý týden nicméně došlo k dohodě, podle níž Prevezon musí zaplatit vyrovnání ve výši 5 896 333 dolarů. To je přibližně trojnásobek sumy, kterou byly americké úřady schopny vysledovat jako příjem Prevezonu z podvodu na ruském státním rozpočtu. Na twitterovém účtu nejvyššího státního zástupce USA k dohodě stojí: „Nedovolíme zneužívání amerického finančního systému k praní peněz ze zločinů spáchaných kdekoliv – tady nebo i v Rusku.” Preet Bharara k dohodě o vyrovnání na svém twitterovém účtu novému státnímu zástupci pogratuloval.

Svědek, který vypadl z okna

A ještě jeden detail pro dokreslení. Před časem proběhla i českými médii zpráva, že jen pár hodin před tím, než měl právník rodiny Magnitských žádat u moskevského  odvolacího soudu o opětovné otevření Magnitského případu, vypadl za podezřelých okolností z okna svého moskevského bytu. Nikolai Gorochov pád z pátého patra přežil a skončil na jednotce intenzivní péče. Jako právník zastupoval jak rodinu Sergeje Magnitského, tak majitele investičního fondu Hermitage Capital Williama Browdera.

Gorochov ale měl ještě jednu velmi důležitou roli. Byl totiž klíčovým svědkem v kauze Spojené státy versus Prevezon Holdings.

Autorky textu: Steffi Černá, Pavla Holcová


Text vznikl za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.