Seznamte se, Chapitos. Mafiánská rodina z kartelu Sinaloa pašuje drogy i do Evropy

V prvním lednovém týdnu zatkla mexická policie Ovidia Guzmána Lópeze, nejmladšího syna mocného mafiána přezdívaného El Chapo, jenž založil drogový kartel Sinaloa. Akci, do které se zapojila i armáda, doprovázely přestřelky v ulicích i exploze a téměř třicet lidí zemřelo. Navzdory zatčením ale kartel Sinaloa expanduje a v posledních letech pronikl i na evropský drogový trh, kde čile spolupracuje například se slavnou italskou mafií ‘Ndrangheta.

Mexický kartel Sinaloa založil Joaquín „El Chapo“ Guzmán společně se svým zločineckým partnerem Ismaelem „El Mayo“ Zambadou. Chapadla této kriminální sítě se postupně rozrostla do USA, kam pašeráci vozí kokain, fentanyl a metamfetamin (pervitin). O Sinaloa se mluví jako o největší a nejmocnější zločinecké skupině na americkém kontinentu. Kromě USA kartel podle odhadů působí až v padesáti zemích, aktivní je i v Evropě.

Rodina El Chapa má v kartelu výsadní postavení, a to i po jeho zatčení v roce 2016. Samotný El Chapo z vězení dvakrát utekl, vždy ho ale policie dopadla a nakonec byl odsouzen na doživotí. Jeho vedoucí pozici částečně převzali jeho čtyři synové, přezdívaní Chapitos.

Mafiánská rodina

Bratři Ovidio, Joaquín, Iván Archivaldo a Jesús Alfredo patří i po otcově zatčení mezi největší pašeráky fentanylu, kokainu a metamfetaminu do USA. Údajně kontrolují desítky laboratoří na výrobu metamfetaminu v mexickém regionu Sinaloa, podle něhož je kartel pojmenován.

Přečtěte si

Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

Během posledních dvou let nabírali Chapitos na síle a rozšiřovali kontrolu nad dalšími mexickými regiony. Kromě výroby a pašování drog zahrnuje jejich kriminální byznys také nelegální těžbu, rybolov či pašování migrantů. „Chápou zásadní pravidlo byznysu: diverzifikace je klíčem k bohatství,“ poznamenává novinář Chris Dalby pro Insight Crime.

Pro tento druh úspěšného „podnikání“ měli bratři ty nejlepší předpoklady. Už od puberty sledovali, jak kartel Sinaloa funguje. O tom, jaké role v něm přesně zastávají, se však ví jen málo. Ovidio působil uvnitř kartelu už od svých osmnácti let. Později měl nejspíše za úkol rozšiřovat aktivity kriminální sítě, organizovat převoz kokainu a dalších drog do USA nebo vybudovat a upevnit postavení Sinaloa v Mexico City. Minulý rok v létě právě tady policie zatkla čtrnáct lidí s napodobeninami kovových policejních odznaků, na nichž ale byla kreslená postava myšky. Právě to je symbol odkazující na dvaatřicetiletého Ovidia, přezdívaného „El Ratón“ (Myš).

„Nevíme, jak důležitý Ovidio skutečně je,“ dodává k roli mladého mafiána Benjamin Smith, autor knihy o mexických pašerácích The Dope. „Americké ministerstvo zahraničí tvrdí, že vyrábí více než tři tisíce kilogramů metamfetaminu měsíčně, ale netuším, kde to číslo vzali. Ohledně role Chapitos a Ovidia v sinalojském obchodu s drogami je spousta nezodpovězených otázek.“

Jde přitom o první generaci pašeráků drog, která se narodila do bohatství, vysvětluje bezpečnostní analytik Alejandro Hope. Ovidio se podle něj k obchodu s drogami dostal zcela dobrovolně: „Jeho rodiče netrpěli žádnou finanční tísní. Mohl být inženýrem, architektem nebo čímkoliv jiným, ale rozhodl se, že nebude.“

Chapitos zatím nemají absolutní moc nad celým kartelem. O vůdčí postavení bojují s Ismaelem „El Mayo“ Zambadou, tedy mužem, jenž skupinu zakládal společně s jejich otcem. Dalším soupeřem je pak Nemesio Oseguera Cervantes alias „El Mencho“ (Malý chlapík), vůdce konkurenčního kartelu Jalisco Nueva Generación (CJNG). Právě bitvy mezi Sinaloa a CJNG jsou jednou z hlavních příčin kriminálního násilí v Mexiku. Spekuluje se i o tom, že El Mencho najal vrahy, kteří měli syny El Chapa zabít.

Narko-influenceři

Synové slavného mafiána mají na sociálních sítích vlastní hashtag. Pod označením Chapiza (Termín odkazující na lidi, jež pro Chapitos pracují – pozn. red.) tu lze najít oslavné příspěvky a videa zachycující ozbrojené muže pracující pro Sinaloa. Ty leckdy doprovázejí i emoji mexické vlajky nebo myši, jež se vztahují k Ovidiově přezdívce.

Na jednom z publikovaných videí mexický strážník klepe na dveře auta, kde sedí několik mladíků. Ti mu řeknou, že patří k Chapitos. Policista prohlásí, že pak je vše v pořádku a odejde, přestože se mu muži ve vozidle vysmívají a vše natáčejí. „Toto je jen malá ukázka kultu osobnosti a vlivu, který si tu Chapitos vybudovali,“ uzavírá novinář Chris Dalby.

Zločinci pracující pro syny El Chapa se na sociálních sítích často chlubí luxusním, extravagantním stylem života. Na TikTok publikují videa s drogami, zbraněmi, penězi a drahými auty. Nahrávají sem i interakce s policií nebo záběry na letadla převážející drogy. Po TikToku se také šíří písnička Somos La Chapiza (My jsme Chapiza).

„Jde o narko-marketing. Využívají tyto platformy, aby si dělali reklamu,“ vysvětluje antropoložka Alejandra León Olvera, jež se zaměřuje na působení organizovaného zločinu na sociálních sítích.

Ovidio za mřížemi

Ovidio Guzmán López byl zatčen už v říjnu 2019, avšak po této policejní akci následovala obrovská vlna násilí. Ozbrojení členové kartelu začali ve městě střílet, zapalovat auta, a dokonce i brali rukojmí. Objevila se řada pochybností, zda je mexická vláda schopna proti zločinu v zemi bojovat. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nakonec Ovidia propustil, aby se „vyhnul krveprolití“. To vzbudilo řadu otázek o přístupu prezidenta ke kartelům.

Reakce kartelu na Ovidiovo zatčení ukazuje, jak zuřivě Sinaloa brání své členy, i když to stojí mnohé životy dalších příslušníků, upozorňuje web Insight Crime. Loajalita, jaké se těší Chapitos od lidí ze Sinaloa, je částečně dědictvím toho, jaké postavení měl mezi nimi jejich otec. Stojí za ní ale i jejich osobní zločinecké úspěchy.

Mexická policie mladého mafiána podruhé zatkla jen pár dnů předtím, než se začátkem ledna do Mexika vydal americký prezident Joe Biden na Summit severoamerických vůdců, kde jednal mimo jiné i o tom, jak bojovat proti pašování fentanylu přes hranice do USA. Následně se objevily spekulace, že policie proti Ovidiovi zakročila právě kvůli Bidenově návštěvě. Podle médií mělo jít o gesto naznačující, že prezident Obrador má plnou kontrolu nad mexickými ozbrojenými složkami.

Ovidio je v USA obviněn z pašování drog a podezření z toho, že stojí za několika vraždami. Mexický soudce ale jeho vydání do Spojených států dočasně pozastavil.

Sázka na výkonnost

Experti si myslí, že zatčení Ovidia nebude mít příliš velký vliv na fungování kartelu a neovlivní množství drog, jež Chapitos prodávají, či laboratoří, které kontrolují.

„Změní to strukturu kartelu? Ne. Bude to mít vliv na pašování drog? Nikoli. Umenší to míru násilí? Ne,“ upozornil bezpečnostní analytik Alejandro Hope.

Synové El Chapa podle novinářů už v minulém roce rozšířili svou moc nad drogovým trhem ve středním a severním Mexiku a začali měnit i způsob vedení té části kartelu, nad kterou mají kontrolu. Zatímco El Chapo se o své podřízené staral a pomáhal jim, když se dostali do problémů, čímž si od nich na oplátku vysloužil loajalitu založenou na vděčnosti, Chapitos naopak vsadili na výkonnost a vysokou produkci drog a pašeráky vnímají jako nahraditelnou pracovní sílu.

Mexické drogy v Evropě

To, že kartely v čele se Sinaloa pronikají už několik let i do Evropy, není žádným tajemstvím. Kilogram kokainu jim tu totiž vydělá dvakrát tolik než v USA. Vozí sem kokain, extázi a metamfetamin — ten v Evropě dokonce vyrábějí ve vlastních laboratořích. S pašováním jim pomáhají evropští zločinci.

„Když Mexičané přijedou do Nizozemí, nejsou to žádní osamělí kovbojové. Tyto věci jsou vždycky zorganizované,“ upozornil nizozemský policista. Zločinci podplácejí úředníky, infiltrují přepravní společnosti, aby v jejich zásilkách mohli skrývat drogy, a za tímto účelem také zakládají vlastní firmy.

Europol a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) v květnu 2022 varovaly, že Evropa se stává centrem jak pro produkci kokainu, tak i tranzitním místem, odkud kokain proudí do dalších částí světa. Zločinci posílají drogy v lodích či letadlech a schovávají je do různých potravin, konstrukčních materiálů a dalších komodit, jakými jsou například filtry na vodu či dřevěné dveřní rámy.

Hlavní bránu do Evropy představují pro latinskoamerické kartely přístavy v Antverpách a Rotterdamu. Evropské úřady informovaly o odhalení rekordního množství kokainu v průběhu minulého roku právě na těchto místech. V Antverpách se za rok 2022 našlo asi 110 tun kokainu, což je o 23 % více než v předchozím roce a více než dvakrát tolik oproti množství zabavenému před pěti lety. Také Rotterdam zaznamenal rekordní počty zabaveného kokainu, mělo jít o 50 tun.

Pašování drog rovněž doprovází násilí. Belgický ministr spravedlnosti Vincent Van Quickenborne musí žít kvůli výhrůžkám a nebezpečí únosu ve vysoce zabezpečeném domě mimo dosah gangů. V Nizozemí se zase spekuluje o tom, že dědička trůnu, princezna Catharina-Amalia, musela ze stejných důvodů ukončit univerzitní studium a vrátit se domů. Starosta Antverp pak zcela otevřeně mluví o drogové válce.

Přečtěte si

Belgie: Stát versus drogová mafie

Jako globální špička v prodeji kokainu navázal mexický kartel Sinaloa spolupráci i s italskou mafií ‘Ndrangheta. Tradičně se sice kokain do Evropy dostává v lodních kontejnerech, Sinaloa se ale už několik let pokouší drogy přepravovat malými soukromými letadly. Ta často přistávala na jihu Itálie. Sinaloa s touto metodou začínala v sicilském městě Catania. Mafiáni na svou stranu získali zaměstnance tamního letiště, který jim pomáhal. Po převozu měly být drogy prodány ‘Ndranghetě. Policie jejich operaci od začátku sledovala a nakonec dva z pašeráků zatkla. Podle informací evropských úřadů však pašování drog do Evropy pokračuje ve velkém. Sinaloa