Mexická armáda obchoduje s kartely a tamní mafiáni pronikají do Evropy

Na zabezpečený informační systém mexického ministerstva obrany nedávno zaútočila skupina hackerů, kteří se zmocnili obrovského množství oficiálních dokumentů. Vyšlo tak najevo, že mexická armáda nabízela drogovým kartelům nejen informace o politicích, ale i zbraně. A to v době, kdy v zemi roste násilí způsobené konflikty mezi zločineckými skupinami. Mezitím mexičtí pašeráci drog úspěšně pronikají i do Evropy.

Hackerská skupina Guacamaya získala více než 4 miliony oficiálních dokumentů obsahujících komunikaci mexické vlády. Jde o jeden z největších úniků informací v zemi. Hackeři, kteří leak pojmenovali SEDENA podle mexického ministerstva obrany, se dostali k datům o objemu více než šesti terabajtů.

Podle těchto dokumentů mexická armáda prodávala ruční granáty a taktické vybavení tamním drogovým kartelům. Členové armády nabízeli zločincům také munici a informace o politicích i členech konkurenčních gangů.

Prodej nábojů a informací

„Dne 31. května 2019 vojenský příslušník nabídl 70 ručních granátů buňce drogového kartelu za 26 tisíc pesos (tehdy asi 30 654 korun),“ odhaluje jedna z uniklých zpráv.

Na obchodování se zločinci se v tomto případě měl podílet důstojník v dokumentech označovaný jako „Antiguo“, což znamená „Starý“. Ve vojenském slangu jde o označení pro vysoce postaveného člena armády. Další plukovník s přezdívkou „Nuevo Comandante“ zase prodal dva tisíce nábojů AK-47 a nabízel pomoc s hledáním generálního prokurátora, kterého chtěl kartel zavraždit.

Příslušníci týmu jednotky rychlého nasazení pak měli některé lidi z kartelu dokonce chránit. „Aktivní člen jednotky rychlého nasazení v metropolitní oblasti Guadalajara slouží jako spojovací článek mezi vůdci kartelu Jalisco Nueva Generación (CJNG) a úřady,“ uvádí další dokument.

Současný mexický ministr vnitra a bývalý guvernér státu Tabasco, Adán Augusto López Hernández, měl podle uniklých zpráv tři muže podezřelé z napojení na kartel Jalisco přímo dosadit na vysoké pozice v tabaské vládě.

Dokumenty ale prozradily o mexické armádě ještě jiné informace. Armáda prý navrhuje legislativu, provádí statistiky o vraždách a kontroluje na letištích. Kromě toho má vést spisy na politiky či ekologické a feministické aktivisty a aktivistky. „Mexická armáda je zapojená do všech hlavních aspektů této země,“ řekl Eyder Peralta, mezinárodní korespondent americké mediální organizace NPR (National Public Radio).

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador (AMLO) sice připustil, že dokumenty jsou skutečné, ale únik informací bagatelizoval tím, že „jediná důležitá věc“, kterou obsahují, se týká jeho osoby. Neboli že trpí angínou, jež může vést k infarktu. Podle uniklých informací měl být převezen do nemocnice kvůli srdečním problémům. Což ale není žádná novinka, prezidentovy zdravotní potíže jsou známy už z doby jeho předvolební kampaně, kdy mexická vláda nasadila špionážní software Pegasus na jeho kardiologa. Co tímto prohlášením Andrés Obrador přesně myslel, tak není jasné.

Interní informace o fungování mexické armády přicházejí podle novináře Peralty v době, kdy v Mexiku narůstá množství násilí a konfliktů způsobených boji mezi zločineckými kartely. Navíc tyto zprávy ukazují, že armáda byla nejspíš zapojená i do vraždy 43 studentů v případu známém pod jménem Ayotzinapa.

43 zmizelých

Vražda 43 žáků mexické univerzity se odehrála v září 2014. Mladí lidé zmizeli během takzvaného unášení autobusu – jde o tradici, kdy studenti „unášejí“ autobus běžné linky a nutí řidiče, aby je dovezl na protestní pochody do hlavního města Mexico City. Jenže tentokrát omylem unesli vozidlo, v němž byla nejspíš ukrytá drogová zásilka místního kartelu. Podle vyšetřování na studenty zaútočila policie a následně je předala kartelu. Ten je popravil, jejich těla se ale nikdy nenašla.

Incident je známý jako „43 zmizelých“ či „případ Ayotzinapa“, což je název školy, kam studenti docházeli. Stát celou kauzu rychle uzavřel, avšak rodiče zabitých se s výsledky vyšetřování nespokojili a protestovali. Vláda je proto začala sledovat pomocí spywaru Pegasus. Špehovala i jejich právníky a další aktivisty. 

Mexická vláda špehovala rodiče zavražděných studentů

Případu se později ujala Interdisciplinární skupina nezávislých expertů (GIEI), jež ve vyšetřování odhalila celou řadu chyb. Členové kartelu se k vraždě studentů přiznali po mučení ze strany policie, přitom ta se na útoku podílela, měla o něm dokonce informace dopředu a ničila důkazy.

Průzkum z roku 2017 ukázal, že dvě třetiny Mexičanů si myslí, že policie je kontrolovaná skupinami organizovaného zločinu. Čtvrtina dotazovaných pak potvrdila, že by nenahlásila trestný čin, protože úřadům dostatečně nedůvěřuje.

Místo policie je v boji s drogovými kartely proto často nasazována armáda. Jenže i armáda měla svůj podíl na vraždě studentů, a jak dokazují uniklé dokumenty, je napojená na zločinecké sítě minimálně svými kšefty se zbraněmi. Prezident Obrador přitom v boji proti organizovanému zločinu spoléhá právě na vojáky a tvrdí, že armáda je jedinou institucí, které lze věřit.

Hořící auta v ulicích

Navzdory těmto prohlášením hlavy státu se situace v Mexiku víc a víc zhoršuje. V médiích se už otevřeně mluví o krizi způsobené kartely a jejich zločineckými aktivitami. Letos v srpnu zemi zachvátila vlna násilí a konfliktů mezi kriminálními sítěmi. Silnice byly zablokované hořícími auty, zločinci zapalovali podniky a zabíjeli i civilisty. Mexická vláda vyslala do ulic místo policistů vojáky.

Podle americké novinářky Kate Linthicum se ukazuje, že prezident selhal v plnění svých předvolebních slibů. Během kampaně totiž prohlašoval, že chce radikální odklon od militarizační strategie svých předchůdců, která v rámci boje s organizovaným zločinem udělala z Mexika „hřbitov“. Obrador rovněž sliboval, že chudé komunity pozdvihne „obejmutím, nikoli kulkami“, a trval na tom, že vojáci nic neřeší. Jakmile ale v roce 2018 nastoupil do úřadu, obrátil svou pozornost na armádu, jež momentálně čítá přes 200 tisíc vojáků, což je dvakrát víc než v průběhu posledních 16 let.

Riviera Maya: Všechny cinklé bankomaty jsou už v Mexiku

S narůstajícím násilím souvisí i import zbraní do Mexika. Zpráva několika neziskových organizací odhaluje, že v letech 2006 až 2018 bylo do země dovezeno více než 238 tisíc střelných zbraní od evropských a izraelských zbrojařských společností. V tomto období také dramaticky vzrostla míra násilí ze strany státních orgánů i počet vražd způsobených střelnými zbraněmi. Oficiální údaje českého ministerstva průmyslu a obchodu ukazují, že i Česko vyváželo do Mexika zbraně — v letech 2010 až 2020 šlo o zboží v hodnotě až 21 milionů eur (přibližně 573 milionů korun). Podle dat mexické armády prodaly české zbrojařské společnosti Mexiku 7 904 střelných zbraní pro užití státem a policií.

Mexický prezident na napjatou srpnovou atmosféru ve své zemi reagoval vlažně. Prohlásil, že jeho odpůrci se snažili zveličit závažnost objevujícího se násilí, střelby a žhářství, aby poškodili jeho administrativu. Obradorova slova možná naznačují mnohé o tom, jak vedení země vnímá kartely a jejich pozici v mexické společnosti.

Prezident a mafiáni

Podle nedávno uniklých dokumentů kartely nejspíše posílaly prezidentovi výhružky, byť jim opakovaně šel na ruku. Po volbách v roce 2021 například na oficiální tiskové konferenci ocenil, že předvolební období proběhlo v klidu. „Lidé, kteří patří k organizovanému zločinu, se chovali velmi dobře, obecně k násilným činům ze strany těchto skupin docházelo málo,“ řekla hlava státu.

Jenže to není pravda. Šlo totiž o jedno z nejnásilnějších předvolebních období v novodobých dějinách země. Už od září 2020 v Mexiku probíhaly střety mezi znepřátelenými zločineckými organizacemi i útoky na politiky a volební kandidáty. Zločinci se pokoušeli prosadit své zájmy a útočili na politické oponenty svých favoritů. Údajně až 91 z nich bylo zavražděno, někteří přitom měli patřit do Moreny, prezidentovy politické strany. Na západě země v oblasti státu Michoacán se boje mezi kartely vystupňovaly do takové míry, že více než tisíc lidí muselo opustit své domovy. Podobné vysídlení se dělo i v dalších regionech.

Mexický antropolog Salvador Maldonado se domnívá, že bagatelizováním společenské situace se chce hlava státu vyhnout politickým ztrátám, jež utrpěly minulé vlády poté, co vyhlásily válku organizovanému zločinu. „Prezidentův pohled na organizovaný zločin je takový, že se spíš zaměřuje na pomoc mladým lidem bez práce a zcela ignoruje obrovskou institucionální korupci a převzetí státu na místní úrovni,“ myslí si Maldonado.

V mexických médiích se tak spekuluje o tom, proč Obrador chrání zájmy drogových kartelů nebo že synové a bratři slavného mafiána Joaquína El Chapo Guzmána mají dohody s prezidentovou stranou Morena. V tomto směru samozřejmě neušlo pozornosti, že se Andrés Obrador v roce 2020 setkal s El Chapovou matkou a potřásl si s ní rukou.

Sinaloa v Antverpách i v Itálii

Z výše uvedeného vyplývá, že mexické kartely neoslabují, ale spíše posilují svou pozici. Čemuž odpovídají i nedávné oficiální zprávy o jejich expanzi do Evropy.

Informace Europolu a Evropského monitorovacího centra pro drogovou závislost odhalují, že mexičtí zločinci v čele s kartelem Sinaloa rozšířili své aktivity i na evropský kontinent. Přestože jejich hlavním trhem vždy byly především Spojené státy americké, cílem drogových zásilek se v poslední době staly i evropské přístavy, zejména Catania na Sicílii a belgické Antverpy.

Mexičtí pašeráci totiž mohou prodat kilogram kokainu v Evropě za více než dvojnásobnou cenu jako v USA. Sinaloa podle Europolu navíc začala spolupracovat s italskou mafií ‘Ndrangheta.

Kromě kokainu prodávají mexické kartely na evropském drogovém trhu i extázi a pervitin. K výrobě pervitinu si v Evropě dokonce zřizují i laboratoře.

 

Autorka textu: Mahulena Kopecká
Zdroj úvodní fotografie: Agencia EL UNIVERSAL/RDB/Profimedia