Londýn chce zprůhlednit britské daňové ráje – zavedením veřejných rejstříků

Jakub Šimák

Britská zámořská území, zejména ostrovy v Karibiku, byla dlouhou dobu atraktivní pro zahraniční firmy a bohaté cizince kvůli jejich nulovým či velmi nízkým daním, nízké míře ekonomické regulace a skutečnosti, že jsou součástí důvěryhodného britského právního systému. Londýn nad těmito benefity, které do tamních jurisdikcí přitahovaly i firmy či osoby s nekalými nebo přímo kriminálními úmysly, přivíral oči – kvůli podpoře místních ekonomik mnohdy geograficky velmi izolovaných území. Po skandálních kauzách typu Panama Papers a zveřejnění odhadu britské Národní agentury pro vyšetřování kriminality, který tvrdí, že přes Británii se ročně propere 90 miliard liber (2,6 bilionu korun) kriminálního původu – na čemž mají dle zprávy zámořská teritoria zásadní podíl – došla Londýnu trpělivost.

Velká Británie tak minulé úterý rozhodla, že přinutí svých 14 zámořských území, aby zavedla veřejné obchodní rejstříky. Pouze jejich prostřednictvím lze totiž dohledat vlastníky společností, které v těchto teritoriích zřizovaly svá sídla kvůli laxní daňové legislativě nebo anonymizaci vlastnictví. Důvodem rozhodnutí poslanců britského parlamentu je boj proti korupci a daňovým únikům, jimiž jsou tyto malé entity – nazývané též daňovými ráji –  nechvalně proslulé.

Dosud zámořská území zpřístupňovala informace o registrovaných společnostech pouze na výslovnou žádost britských úřadů. Spadají totiž pod suverenitu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Dodatek k britskému Zákonu o sankcích a proti praní špinavých peněz jim nově ukládá povinnost zprovoznit veřejné rejstříky fyzických a právnických osob do roku 2020.

Toxické bohatství

Margaret Hodge, poslankyně za britskou Labour Party, která legislativní dodatek prosadila společně s konzervativcem Andrew Mitchellem, zmínila, že veřejné rejstříky zabrání kriminálníkům „schovávat jejich toxické bohatství“, které po „proprání peněz zpět do legitimního systému často slouží nekalým účelům“. „Po zavedení rejstříků budeme vědět kdo co a kde vlastní a budeme schopni sledovat toky peněz,“ dodala poslankyně s tím, že veřejné rejstříky tak umožní veřejnou kontrolu offshorových firem ze strany médií a občanské společnosti. Zákon nicméně nebude retroaktivní – zpětně účinný – což znamená, že nebude možné zjistit, kdo v minulosti reálně offshorové firmy vlastnil. Proto se nedá očekávat, že by tento zákon přinesl nová zásadní odhalení. Jde spíše o prevenci.

Britské Panenské ostrovy

 

Ze strany některých britských zámořských území – mezi něž patří například Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy či Bermudy – se však proti legislativní iniciativě zvedla vlna nevole. Premiér Britských Panenských ostrovů, Orlando Smith, opatření nazval „velmi chybnou politikou“ a dodal, že bude mít negativní dopad na tamní ekonomiku, jež je dosud vyčerpaná z likvidace škod po loňském ničivém hurikánu.

„Pokud by se jednalo o globální standard, podvolili bychom se, ale protože je nám [opatření] vnucováno Velkou Británií, chápeme je jako nespravedlivé a diskriminační“, nechal se slyšet Smith.

Podle odhalení Transparency International více než polovina společností, které figurovaly v globální kauze Panama Papers, měla sídla právě na Britských Panenských ostrovech. Mezinárodní organizace Global Witness odhaduje, že přes ně jen z Ruska v letech 2007-2016 proteklo 68 miliard liber (2 biliony korun). České centrum pro investigativní žurnalistiku mělo jako jediné v Česku k dokumentům kauzy Panama Papers přístup.

Napište nám váš názor

Váš email nebude zveřejněný