Jak EU financuje firmy spojené s ekologickým znečištěním

Aznalcóllar – jihošpanělské město, nedaleko něhož došlo k ekologické katastrofě kvůli těžařské společnosti Boliden, která dostala dotace od Evropské unie, přestože dodnes nezaplatila škody. Zdroj: kallerna, via Wikimedia Commons

Evropská unie od roku 2014 financovala v rámci programu Horizont celkem 95 projektů spojených s kritickými surovinami. Novináři z Investigate Europe však zjistili, že miliony eur z tohoto programu skončily u společností, které byly v minulosti obviněny z ekologických prohřešků nebo jsou spojeny s karibskými daňovými ráji. Nemalé částky evropských daňových poplatníků také putovaly do Ruska a do Číny.

Novináři z Investigate Europe analyzovali všechny projekty týkající se kritických surovin, jež byly podpořeny v rámci programu Horizont 2020 a jeho nástupce Horizont Evropa. První z nich rozdělil 80 miliard eur (skoro 2 biliony korun) v období mezi lety 2014–2020. Horizont Evropa má k dispozici 95,5 miliardy eur (přes dva a čtvrt bilionu korun) pro periodu 2021 až 2027. Programy jsou zaměřené na vědecký výzkum v různých oblastech – od klimatické krize až po léky a potravinovou bezpečnost.

Projekty spojené s kritickými surovinami nebyly reportéry Investigate Europe vybrány k analýze náhodně. Týkají se totiž kovů, nerostů a přírodních materiálů, bez nichž by se lidé v současné době neobešli, neboť se nacházejí v mnoha běžných spotřebičích a výrobcích, jako jsou třeba telefony. Neobejdou se bez nich ani elektrická vozidla, větrné turbíny nebo letadla. Kritickými se nazývají proto, že jsou z hospodářského hlediska velmi důležité, avšak zároveň hrozí vysoké riziko jejich nedostatečných dodávek.

Miliony škůdcům

Kontaminace vodonosné vrstvy arsenem a neoprávněné odebírání vody – k těmto proviněním vůči životnímu prostředí se v roce 2016 přiznala těžební firma Cobre Las Cruces SA, jež sídlí ve Španělsku, ale vlastní ji kanadská společnost First Quantum Minerals. Tři vedoucí pracovníci dostali jednoroční trest vězení a museli zaplatit odškodnění ve výši 293 000 eur (v přepočtu přes 7 milionů korun).

Půl roku před tímto rozsudkem začala společnost koordinovat projekt Intmet, na nějž získala dotaci ve výši 2,73 milionu eur (zhruba 67 milionů korun) v rámci programu Horizont. Cílem projektu Intmet bylo maximalizovat výtěžnost cenných kovů a kritických surovin a minimalizovat spotřebu energie i ekologickou stopu.

Firma Cobre Las Cruces byla vybrána k účasti na celkem sedmi projektech programu Horizont a dohromady získala 5,53 milionu eur (136,5 milionu korun). Mezi evropskými firmami, jimž bylo financování poskytnuto, tak jde o druhou nejvyšší částku.

Kritické suroviny

Evropská unie považuje za kritické celkem 34 surovin. Patří mezi ně například lithium, nikl, kobalt, gallium, měď nebo mangan.

Cobre Las Cruces přitom není jedinou firmou s pochybnou environmentální minulostí, která obdržela finance z EU.

Další je například nadnárodní společnost Boliden se sídlem ve Stockholmu, jež dodnes nezaplatila za všechny škody způsobené jednou z největších ekologických katastrof v evropské těžbě. Tragédie se odehrála roku 1998 nedaleko jihošpanělského města Aznalcóllar. Při protržení rybníka, který byl součástí pyritového dolu vlastněného společností Boliden, se do nedaleké řeky vylilo 6 milionů metrů krychlových toxického kalu, následkem čehož zahynuly tisíce ryb a bylo poškozeno přes 4 a půl tisíce hektaru půdy. Některé pozemky byly natolik kontaminovány, že se na nich již nedalo hospodařit.

Firma Boliden za škody zaplatila přibližně 40 milionů eur (necelá miliarda korun), načež její španělská dceřiná společnost vyhlásila bankrot. Všechny náklady na obnovu zničené krajiny ale 40 milionů ani zdaleka nepokrylo. Přestože společnost další výdaje na regeneraci půdy neplatí, za svou roli v projektech Horizontu obdržela 2,7 milionu eur, což je zhruba 66,2 milionu korun.

Kromě toho byla firma Boliden zmíněna i ve zprávě o porušování lidských práv ze strany společností ve třetích zemích, kterou si vyžádal Evropský parlament. Švédský gigant byl obviněn z vývozu těžebního odpadu do Chile, kde jej subdodavatel likvidoval, aniž by nebezpečnou surovinu řádně zpracoval, čímž poškodil zdraví místních obyvatel.

Jinou kontroverzní společností je francouzská firma Eramet. Ta obdržela 1,9 milionu eur (cca 46,5 milionu korun) na čtyři projekty Horizontu, přestože čelí obvinění z ničení lesů a půdy domorodých komunit v Indonésii, neboť neustále rozšiřuje největší niklový důl na světě Weda Bay. Dceřiná společnost Erametu, Société Le Nickel, která je rovněž příjemcem finančních prostředků z programu Horizont, zase devastuje životní prostředí v Nové Kaledonii.

Z programu Horizont přiteklo 200 tisíc eur také britské společnosti Anglo American (Velká Británie se k programu Horizont přidala navzdory brexitu), jež čelí hromadné žalobě kvůli údajné otravě dětí olovem v Zambii. Firma je obviněna i ze znečištění životního prostředí v Brazílii a dalších zemích.

Novináři Investigate Europe po těchto zjištěních položili Evropské komisi otázku, zda je páchání trestných činů proti životnímu prostředí slučitelné s poskytováním dotací tohoto typu. Komise odpověděla, že v souvislosti s financovanými projekty důkladně zvažuje environmentální faktory. Poukázala také na to, že evropská Zelená dohoda neboli Green Deal zavedla zásadu „nezpůsobit významnou škodu některému z cílů Zelené dohody“. Mluvčí Evropské komise dodal, že v programu Horizont Evropa musejí účastníci prokázat, že projekty respektují priority EU v oblasti klimatu a životního prostředí. K případům společností Cobre Las Cruces a Boliden, ale ani k tomu, proč byli další problematické firmy podpořeny, se však Komise nevyjádřila.

Čínské a ruské firmy

V záležitosti kritických surovin by EU ráda snížila svou závislost na zemích, jako je Čína nebo Rusko, od něhož nadále nakupuje nikl, měď a titan v obrovském množství. Data ale odhalila, že část peněz z programu Horizont skončila i v čínských a ruských rukou.

Například 5,53 milionu eur (v přepočtu 135,5 milionu korun) získala britská společnost Soil Machine Dynamics, přední firma v oblasti podvodní robotiky, která patřila do portfolia fondu soukromého kapitálu Inflexion. Společnost peníze obdržela na projekt Vamos, jehož cílem je vyvinout novou techniku těžby nerostných surovin z dosud nedostupných hloubek moří a oceánů. Projekt byl zahájen 1. února 2015. O pouhých pět dní později ale fond Inflexion oznámil, že britskou firmu prodal společnosti Zhuzhou CSR Times Electric neboli subjektu, jehož většinovým akcionářem je čínský stát. Projekt Vamos financovaný EU běžel do 31. ledna 2019.

Peníze Evropské unie čerpaly i firmy napojené na Rusy, jejichž jména jsou na sankčním seznamu.

Společnost Aughinish Alumina se sídlem v Irsku rafinuje bauxit – horninu, z níž se získává oxid hlinitý používaný k výrobě hliníku. Od roku 2007 firmu vlastní ruská skupina Rusal, která má v tomto odvětví světově dominantní postavení. Jedním z klíčových akcionářů je Oleg Děripaska, jehož jméno figuruje na sankčním seznamu EU, Spojeného království a USA. Společnost Aughinish Alumina mezi lety 2018–2023 obdržela 563 500 eur (skoro 14 milionů korun) za účast na projektu zabývajícím se „opětovným využitím bauxitových zbytků jak z ekonomického, tak i z průmyslového hlediska“.

Kromě čínské a ruské firmy dostala peníze rovněž společnost se sídlem na Britských Panenských ostrovech, které patří k nejznámějším daňovým rájům na světě. Lancaster Exploration Limited se účastnila projektu, jehož cílem bylo poskytnout evropskému high-tech průmyslu nové „modely průzkumu alkalických a karbonátových provincií“. Společnost Lancaster se specializuje na průzkum vzácných zemin v Africe a z programu Horizont získala více než 168 000 eur (přes 4 miliony korun).

„Obecně platí, že právnické osoby musí dodržovat veškeré závazné právní předpisy, včetně daňových,“ uvedl mluvčí Evropské komise na dotaz Investigate Europe ohledně takového financování. Dodal, že EU má pravomoc ukončit financování, pokud účastník porušuje daňové povinnosti nebo byl vytvořen pod jinou jurisdikcí s úmyslem obejít daňové, sociální nebo jiné právní povinnosti v zemi původu.

Podle Komise šlo 45 % prostředků z programu Horizont do ziskových společností, 28 % získaly vzdělávací instituce, jako jsou například univerzity, a 20 % peněz putovalo do výzkumných center.

Těžba kritických surovin

Evropa se nyní připravuje na rozšíření svých domácích těžebních možností. V březnu tak Evropská komise představila zákon o kritických surovinách (takzvaný evropský akt o kritických surovinách), který si klade za cíl snížit závislost EU na třetích zemích v dodávkách lithia, niklu a prvků vzácných zemin.

Financování z programu Horizont odráží rostoucí zájem o kritické suroviny. Z 667 milionů eur (přes 16 miliard korun) vyčleněných v letech 2014 až 2023 na projekty zaměřující se na kritické suroviny byla necelá polovina prostředků přidělena těm, které byly zahájeny v posledních dvou a půl letech.

Nejvíce peněz získaly subjekty v Německu, Španělsku, Finsku, Francii a Norsku. Téměř 90 procent obdržely skupiny registrované v EU, včetně Velké Británie (v případě peněz z programu Horizont 2020). Financování z programu Horizont dále získaly různé subjekty z celkem 57 zemí.

V České republice bylo podle novinářů z Investigate Europe v souvislosti s kritickými surovinami financováno v 19 projektech 10 institucí či firem. Patří mezi ně například Karlova univerzita nebo společnost Geomet, která se chystá těžit lithium na Cínovci. EU této společnosti přidělila 93 500 eur (zhruba 2,3 milionu korun).

Autoři původního textu: Manuel Rico (Investigate Europe) a Lorenzo Buzzoni (Investigate Europe)
Autorka české verze: Barbora Šturmová
Zdroj úvodní fotografie: kallerna, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons