Ázerbájdžán, jeden z největších dodavatelů ropy a plynu do Evropy i Česka, se v půlce minulého roku dohodl s Evropskou unií na zdvojnásobení dodávek těchto surovin do roku 2027. EU souhlasila i přesto, že v zemi již dlouhou dobu dochází k porušování lidských práv a ázerbájdžánské věznice překypují disidenty i nezávislými novináři. Situace se výrazně zhoršila v posledních několika měsících před prezidentskými volbami, kdy počet politických vězňů podle výpočtu Sdružení pro svobodu politických vězňů Ázerbájdžánu (UFPPA) narostl o několik desítek a dosáhl 254 lidí.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi.
Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.
Žalu Bajramovu jsem poprvé potkala na konferenci Fórum 2000, která se konala koncem minulého roku v Praze. Toto každoroční setkání, na němž se shromažďují stovky aktivistů, politiků a novinářů zabývajících se tématy lidských práv, kdysi založil sám Václav Havel.
Žala Bajramova (označující svou identitu jako nebinární, proto používáme množné číslo), kteří se zabývají aktivismem a právničinou, se vyjádřili k závažnosti toho, jak se jejich stát chová k vlastním občanům. „Ázerbájdžánský režim je horší než tady zmiňované Rusko, Bělorusko nebo Írán, přesto na něj nejsou uvaleny žádné ekonomické sankce,“ vzkázali ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému a dalším přítomným politikům i diplomatům.
Přestože se ve svém profesním životě Žala většinou zaměřují na práva členů komunity LGBTQ+, tentokrát se objevil další naléhavý důvod obrátit se na komunitu ochránců lidských práv, evropských diplomatů a politiků. Měsíc před začátkem konference, v říjnu minulého roku, oslavil jejich otec, ázerbájdžánský opoziční aktivista, vědec a ochránce práv Gubad Ibadoghlu své 52. narozeniny v ázerbájdžánském vězení. V té době byl již 52 dní bez přístupu ke kvalifikované lékařské péči, bez kontaktu s blízkými nebo možnosti poradit se s právním zástupcem.
Russian Ambassador to Azerbaijan, Mikhail Yevdokimov stated that thanks to sanction, 2023 trade turnover between #Russia and #Azerbaijan increased significantly. He also mentioned about large industrial projects, that plans to move goods with the help of Azerbaijan through Turkey… pic.twitter.com/8EbSHf3GoZ
— Zhala B. #experienceazerbaijan #freegubad #Cop29 (@BayramovaZhala) February 13, 2024
Pronásledování
Koncem července minulého roku byl akademik Ibadoghlu zatčen spolu se svou manželkou v Ázerbájdžánu, kam dorazil navštívit svou nemocnou matku, babičku Žaly. Oficiálním důvodem zatčení bylo obvinění z padělání peněz – v jeho bývalé kanceláři, kde pracoval před 18 lety, bylo nalezeno 40 tisíc padělaných dolarů.
Stejnou částku objevila azerbájdžánská policie i v kanceláři zakladatele předního nezávislého média Abzas Media, jenž se pravidelně věnovalo korupčním kauzám spojeným s vládnoucí rodinou Alijevových. „Zatkli ho na příkaz Ilhama Alijeva (prezidenta Ázerbájdžánu, pozn. red.), protože jsme odhalili, jak firmy členů prezidentovy rodiny získávaly zakázky prostřednictvím neprůhledných schémat. Jejich cílem je zastavit naši práci,“ sdělila novinářka Abzase Sevinj Vaqifqizi, která se dobrovolně vrátila z exilu, aby podpořila svého kolegu, a později byla policií zadržena na letišti.
Stejně jako mnoho dalších opozičních novinářů a aktivistů ani vědec Ibadoghlu nežil v Ázerbájdžánu – kvůli rostoucímu tlaku provládních médií i hrozícímu zatčení nebo napadení spywarem musela celá řada z nich uprchnout do exilu. Novináři z organizace Organised Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) dokázali identifikovat 245 ázerbájdžánských majitelů telefonních čísel napadených špionážním softwarem Pegasus, jejž si Alijevův režim zakoupil od izraelské společnosti NSO Group. Mezi napadenými jsou opoziční novináři a politici, stejně jako jejich přátelé a blízcí. Nejznámějším případem pronásledování se však stala investigativní novinářka z OCCRP, Chadídža Ismailova, jejíž uniklá intimní videa byla použita k vydírání.
Ani rodina Žaly Bajramovy se nevyhla digitální represi. „Provládní média šířila fotografie mě a mého otce s vlajkou LGBTQ+ – Ázerbájdžán je extrémně homofobní země,“ líčí Žala. Jako nebinární člověk stále dostává výhružky. „Můj bratr žije také v exilu a je pod ochranou státních bezpečnostních složek. V bezpečí se necítím ani já, ale nemám na výběr. Můj otec je v závažném zdravotním stavu – po zatčení mu byly odebrány léky, pitná voda i jídlo a nemá přístup ke kvalitní lékařské péči. Před zatčením bral pouze jeden lék denně – nyní jich potřebuje osm,“ uvádí.
Horší než Rusko
Skutečný důvod zatčení tohoto opozičníka spočívá v jeho práci. Ibadoghlu se dlouhodobě věnoval výzkumu praní peněz a korupce mezi vládnoucí elitou Ázerbájdžánu. V červnu 2023 akademik spolu s dalšími dvěma ázerbájdžánskými opozičními politiky založil ve Velké Británii Nadaci pro vzdělávání ázerbájdžánské mládeže, jejímž cílem bylo podpořit vysokoškolské vzdělávání mladých Ázerbájdžánců v zahraničí a vychovávat novou generaci demokraticky smýšlejících odborníků.
„Nadace měla být financována ze zahraničního majetku zabaveného zkorumpovaným ázerbájdžánským elitám. Tím by se ukradené peníze vracely zpátky ázerbájdžánskému národu,“ vysvětlují Žala. Krátce před svým zatčením chtěl Ibadoghlu vydat studii o korupci ázerbájdžánských elit v Náhorním Karabachu a okolí – to se mu však už nepovedlo.
„V poslední době otec publikoval řadu článků zaměřených na dohodu EU o ropě a plynu – v nich varoval před tím, že plyn, který má Ázerbájdžán dodat Evropě, bude pocházet z Ruska – Ázerbájdžán nemá tak rozsáhlou těžební kapacitu. Tím, že Evropa platí za ázerbájdžánský plyn a ropu, podporuje tamní režim a také válku v Ukrajině,“ uvádí Žala.
Navzdory drastickým případům porušování lidských práv je Ázerbájdžán na Západě stále vnímán jako mnohem přijatelnější obchodní partner než Rusko. „Zatímco stav lidských práv v Rusku, svoboda tamních novinářů a práva LGBTQ+ komunity jsou pravidelně předmětem zájmu světových médií, situace v Ázerbájdžánu se často ignoruje. Přitom v mnoha ohledech je ázerbájdžánský režim mnohem horší,“ vysvětlují Žala. Podle indexu lidskoprávní organizace Freedom House se Alijevův režim nachází na 9. příčce nejméně svobodných zemí na světě, zatímco Rusko je na 16. místě.
I observe that all over the world people protest for Navalny, while in #Azerbaijan they cannot. Unofficial news stated that one person who decided to put flower for #Navalny, is detained and maybe deported to Russia. How is Azerbaijan trustable partner when they do not allow a…
— Zhala B. #experienceazerbaijan #freegubad #Cop29 (@BayramovaZhala) February 18, 2024
Důvodem ignorace situace v Ázerbájdžánu může být i skutečnost, že tamní vláda investuje významné finanční prostředky do tzv. kaviárové diplomacie. Termín odkazuje na sérii zjištění, že Ázerbájdžán vynaložil vysoké částky i drahé dary, včetně konzerv s kaviárem, k získání přízně zákonodárců v Radě Evropy.
V čem je smysl sankcí?
Z více než stovky diskuzních panelů a přednášek na Foru 2000 v roce 2023 nebyla ani jediná věnována výhradně lidskoprávní situaci v Ázerbájdžánu – debatám dominoval rusko-ukrajinský konflikt. Během panelu zaměřeného na sankce vůči ruské ekonomice, kterého se účastnil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, se Žala přihlásili o slovo. „Můj otec, jenž získal důkazy o tom, že Ázerbájdžán pomáhá Rusku v obcházení sankcí, je dnes ve vězení a umírá. Pokud zavřeme oči nad tím, že Rusko obchází sankce přes Ázerbájdžán, v čem je vůbec smysl těchto sankcí?“
„Máte pravdu, nemůžeme se dívat na tento konflikt jenom jako na rusko-ukrajinskou válku. Je to studená válka mezi zeměmi, které porušují lidská práva, a těmi, jež je respektují,“ zněla odpověď jednoho z řečníků panelu, šéfa Institutu Raoula Wallenberga pro lidská práva Brandona Silvera.
Jen několik měsíců před konáním konference přitom český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela podnikl cestu do Baku, kde prohlásil, že plyn z Ázerbájdžánu může Česku pomoci nahradit dodávky z Ruska.
„Ministr měl na mysli, že podnikne kroky, které otevřou českým firmám nové možnosti v rámci jejich komerční spolupráce s partnery z Ázerbájdžánu. Další kroky jsou již plně na dotčených komerčních subjektech. Plyn ani ropu na tuzemský trh nenakupuje ani nedováží stát, ale soukromé subjekty,“ vysvětluje investigaci.cz mluvčí ministerstva David Hluštík ministrova slova.
V roce 2022 ČEZ zahájil jednání se SOCAR, státní energetickou společností Ázerbájdžánu. „Byl dokončen rámcový kontrakt s evropskou entitou SOCAR a provedeny první obchody. Vzhledem k omezeným exportním kapacitám Ázerbájdžánu se však nejedná – z hlediska spotřeby České republiky – o významnější objemy plynu. Od roku 2027 Ázerbájdžán plánuje těžby na nových polích a teprve pak bude možné očekávat významnější dodávky plynu na dlouhodobé bázi,“ sdělil mluvčí Huštík. Doplnil, že Ázerbájdžán je na druhém místě v dovozu ropy do Česka s výjimkou roku 2021, kdy ho mírně předběhl Kazachstán.
In the construction of the recently completed Baku-Tbilisi-Kars railway corridor in 🇦🇿 were involved 10 Czech companies and the amount of investment exceeded 750 million euros. This proves the potential of our mutual cooperation.
Today we discussed with Minister of Economy… pic.twitter.com/AurVUFTQjm
— Jozef Síkela (@JozefSikela) June 1, 2023
Vstřícný obchodní postoj Česka vůči Ázerbájdžánu ale není v Evropě výjimečný. V létě roku 2022 podepsala Ursula von der Leyen spolu s prezidentem Alijevem dohodu o zdvojnásobení dodávek plynu z Ázerbájdžánu. „Tímto memorandem o porozumění se zavazujeme k rozšíření jižního plynového koridoru. Ten je již nyní velmi důležitou cestou dodávek pro Evropskou unii, která v současné době přijímá z Ázerbájdžánu více než 8 miliard metrů krychlových plynu ročně. Během několika let rozšíříme jeho kapacitu na 20 miliard metrů krychlových. Od příštího roku bychom měli dosáhnout již 12 miliard metrů krychlových. To pomůže kompenzovat výpadky v dodávkách ruského plynu a významně přispěje k bezpečnosti dodávek pro Evropu,“ oznámila předsedkyně Evropské komise.
Příjmy z prodeje ropy a plynu tvoří 92 procent celkového exportu a polovinu ročního státního rozpočtu Ázerbájdžánu. „Externí legitimita Alijeva je založena na prodeji surovin. Samozřejmě, že sankce na prodej surovin by mohly extrémně oslabit režim a jeho legitimitu. Je to jeden z mála způsobů, jak zastavit režim a předejít nové válce proti Arménii,“ říká Bahruz Samadov, ázerbájdžánský politický komentátor serveru Open Caucasus Media a doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nové volby – nové represe
Začátkem února letošního roku se v Ázerbájdžánu konaly prezidentské volby. Původně měly proběhnout až v říjnu, ale prezident Ilham Alijev po vítězné ázerbájdžánské ofenzívě v Náhorním Karabachu vyzval v prosinci 2023 k předčasným volbám. „Někteří dokonce doufali, že s koncem ázerbájdžánsko-arménského konfliktu nastane politická obleva a demokratizace společnosti.
To se však nestalo. Spousta novinářů, kteří vyšetřovali korupci, byla zatčena v listopadu minulého roku. Což jen dokazuje, že vláda nehodlá měnit své antidemokratické postupy,“ vysvětluje Samadov.
Samotné výsledky voleb – 92 procent hlasů pro stávajícího prezidenta Alijeva – vyvolaly u nezávislých médií pochybnosti. „Přestože je celý náš tým v zahraničí, sledovali jsme volby online prostřednictvím kamer, které byly nainstalovány v nejméně 1 000 volebních místnostech. Zjistili jsme falšování volebních výsledků v nejméně dvou volebních místnostech. Kromě nás se volbám věnovala i další nezávislá média a ta zjistila další porušení – falšování hlasovacích lístků a případy takzvaného volebního kolotoče, kdy stejní voliči odevzdávali své hlasy hned v několika volebních místnostech,“ popsala nám situaci Fatima Karimova, šéfredaktorka nezávislého exilového média Mikroskop, které je stejně jako investigace.cz členskou organizací sítě OCCRP.
Kvůli odhalení volebních podvodů musela celá redakce Mikroskopu čelit tlaku ze strany vlády a provládních médií. „Zhruba dvacet provládních médií a televizních stanic obvinilo Mikroskop ze lží a provokací a vydalo sérii článků a reportáží útočících na členy našeho týmu, přičemž všechna média použila stejný text,“ konstatovala novinářka.
„Další tlak na Mikroskop spočívá i v blokování jeho účtu na sociálních sítích v Ázerbájdžánu. Od našich kolegů novinářů, kteří působí v Ázerbájdžánu, jsme se dozvěděli, že naše stories na Instagramu, jež se týkají voleb, nelze na území Ázerbájdžánu sledovat. To se týká i našich příspěvků na Facebooku,“ sdělila Karimova.
Postoj šéfredaktorky Mikroskopu vůči smlouvě o dodávkách plynu do Evropy rezonuje s názory Žaly Bajramovy i komentátora Bahruze Samadova. „Dohoda se zeměmi EU pomáhá Alijevovi získat více moci a zvyšuje pronásledování i tlak na nezávislá média. Kvůli dohodám a smlouvám o plynu a ropě se politici EU vyhýbají kritice vnitřní situace Ázerbájdžánu. To znamená, že stoupenci demokracie v Ázerbájdžánu zůstávají sami. Ačkoli země EU uzavřely dohodu o plynu a ropě, neměly by přestávat kritizovat Alijeva a upozorňovat na porušování lidských práv v Ázerbájdžánu,“ vzkazuje Fatima Karimova Evropanům.
Páté funkční období prezidenta Alijeva má trvat do roku 2030.
Autorka textu: Kristina Vejnbender