České zbraně se i nadále dostávají na ruský trh. Část z nich dováží Turecko

Od začátku ruské invaze do Ukrajiny bylo do Ruska oficiálně importováno 13 tisíc střelných zbraní a 8,9 milionu nábojů vyrobených na Západě a podléhajících sankcím. Vyplývá to z výpočtů ruského investigativního serveru v exilu The Insider. Mezi výrobky, které se do Ruska neměly dostat, jsou i ty české, necelá tisícovka sportovních pistolí, náboje a zhruba dva tisíce pušek. Redakce investigace.cz identifikovala jednu z cest, jejímž prostřednictvím české zbraně putují do Ruska navzdory embargu, a odhalila i ruskou firmu, jež má stále vazby na české zbrojaře.

Na podzim minulého roku se v opulentních výstavních prostorách moskevského obchodního domu Gostinyj Dvor poblíž Rudého náměstí konal každoroční veletrh zbraní Orëlexpo. Veletrh měl podle pořadatelů proběhnout ve znamení lokální výroby – podle tiskové zprávy organizátora se akce zúčastnilo 150 vystavovatelů z Ruska, Běloruska, Turecka a Číny. „Chceme celému světu dokázat, že jsme nejlepší. Přinejmenším exponenciálně rosteme a ve stejném tempu bychom měli podporovat všechny tuzemské výrobce,“ prohlásil při zahájení veletrhu jeden z velkých hráčů ruského zbrojařského průmyslu Michail Chubutija, pořadatel akce a majitel firmy, která provozuje Gostinyj Dvor.

Jelena Nikolajeva, poslankyně Moskevské městské dumy za Jednotné Rusko, jež navštívila veletrh, k tomu dodala: „Nejde o pouhou náhradu importu západních výrobků, ale o domácí výrobu na té nejvyšší úrovni. Výměna zkušeností, která proběhne v rámci této výstavy mezi odborníky, i práce se sportovními a vojensko-vlasteneckými kluby, jež se zabývají výchovou mládeže s možností využití nejmodernějších zbraní, jsou důležitým základem pro oživení řemesla a dovedností, které byly v sovětských dobách vždy silné.“

Podle zjištění investigativního serveru The Insider však import západních zbraní nebyl nahrazen úplně. Z fotografií a videí pocházejících z veletrhu lze vypozorovat, že na něm byla ve skutečnosti zastoupena celá řada západních zbrojařů – zejména italská značka Beretta, finské Sako a Tikka, německý Blaser a desítky dalších západních výrobců, včetně České zbrojovky, jejíž logo bylo dokonce přítomné na reklamních materiálech veletrhu.

Velký podíl zastoupených západních značek dovezl navzdory sankcím samotný pořadatel veletrhu – ruský podnikatel gruzínského původu Michail Chubutija, kterému patří celá řada ruských obchodů prodávajících jak ruské, tak západní zbraně. V letech 2010 až 2021 navíc Chubutija šéfoval Národnímu certifikačnímu a zkušebnímu centru pro civilní a služební zbraně, jenž během této doby vydalo tisíce certifikátů pro import zahraničních zbraní do Ruska.

Z celkového počtu sankcionovaných zbraní a střeliva dovezených do Ruska v průběhu posledních dvou let tvoří téměř polovinu výrobky italské zbrojařské firmy Beretta. Jak zjistil server The Insider, od začátku války skončilo v Rusku více než 835 tisíc kusů nábojů a 5,9 tisíc ručních palných zbraní vyrobených tímto holdingem. Většinu z nich dovezla firma Russkij Orel, která je sice napojená na Chubutiju a jeho blízké okolí, ale z téměř 60 % patří italskému holdingu Beretta.

Chubutija se podílí také na dodávkách českých zbraní do Ruska, i když v mnohem menším měřítku než v případě Beretty. Právě síť jeho obchodů Kolčuga, jež měla na veletrhu vlastní stánek, je podle ruských importních záznamů jedním z menších dovozců zbraní značky Česká zbrojovka, jež patří do mezinárodního holdingu Colt CZ Group.

České náboje letí do Ruska

Mnohem větším hráčem v importu českých výrobků je ruská obchodní síť Alliance. I ta měla na moskevském veletrhu vlastní stánek. Jen v roce 2023 Alliance do Moskvy podle dat exportní databáze ImportGenius o váze nákladu dovezla necelých deset tisíc kilo loveckých pušek značky Česká zbrojovka, tedy zhruba dva tisíce zbraní. Jak uvádí stránka firmy, Alliance byla založena v červenci 2004 v Petrohradě a od samého počátku úzce spolupracovala se třemi českými výrobci – Českou zbrojovkou, výrobcem optiky Meopta a výrobcem střeliva Sellier & Bellot.

 „V průběhu let si naše firma získala důvěru ruských střelců, lovců a milovníků českých zbraní, stala se vzorovým příkladem spolupráce dvou duchovně blízkých národních kultur a významně přispěla k jejich posílení a rozvoji,“ píše se na webu Alliance. Výrobky všech tří českých značek jsou dodnes dostupné v jejím e-shopu. 

Během dvaceti let své existence se Alliance proměnila nejen ve velkou distributorskou síť, ale jak uvádí ve své obchodní prezentaci, měla i možnost podílet se na vývoji nových modelů zbraní ve spolupráci se zahraničními zbrojními firmami včetně České zbrojovky. Sama sebe popisuje jako „exkluzivního distributora této značky v Rusku“.

Majitelé Alliance, podnikatelé Filip Gulčak a Michail Udalov, vlastní firmu i v Česku. Pražská společnost Lynxnight, s. r. o., byla založena v dubnu roku 2014, těsně po anexi Krymu a uvalení prvních sankcí na Rusko. Třetí spolumajitelkou a jednatelkou firmy je Dana Procházková, manželka Václava Procházky, který na českém trhu zastupoval značku nábojů Sellier & Bellot již od počátku nultých let.

Redakce investigace.cz se na vedení Sellier & Bellot nejdříve obrátila s dotazem, zda tuší, jak se její výrobky dostávají na ruský trh. „Otázka střeliva, které se mělo ocitnout na území Ruské federace, pro nás není nová. Na tento případ jsme byli upozorněni již loni, a protože naše firma přísně dodržuje všechna pravidla pro vývoz a podporuje příslušná embarga vyplývající z politiky ČR i EU, bezodkladně jsme předali informace relevantním státním úřadům,“ sdělil generální ředitel Radek Musil a dodal, že vzhledem k malému množství těchto nábojů je mohl případný vývozce nakoupit v běžné distribuční síti kdekoli na světě, nebo dokonce i v maloobchodě.

Kvůli nedostupnosti sériových čísel importovaného zboží firma nedokáže s jistotou odhalit obchodní cestu, má ale indicie. „I přesto, že nejde o vojenskou, nebo dokonce speciální munici, nám výskyt našich nábojů na území Ruské federace není lhostejný a již loni jsme se pokusili identifikovat zdroj, ze kterého mohly být zmíněné produkty Sellier & Bellot do Ruska přivezeny. Bohužel jde jen o podezření, které v tuto chvíli nemáme jak dokázat,“ konstatoval ředitel Musil. Žádné další informace k tomuto podezření už investigaci.cz neposkytnul, pouze uvedl, že na jeho základě byla blíže nespecifikovaná třetí země, přes níž by se výrobky mohly dostávat do Ruska, zařazena na seznam zemí, kam je z Česka export těchto výrobků zakázán.

Na konkrétnější dotaz ohledně spolupráce s českou společností Lynxnight nebo manželi Procházkovými odpověděl, že s touto firmou nikdy neobchodovali.

Ani značka Meopta spolupráci s ruskou firmou nepřipustila. „S Ruskem neobchodujeme a nedodáváme tam žádné naše zboží ani přes prostředníka. Týká se to jak průmyslové, tak sportovní optiky,“ sdělil redakci Jiří Coufal, mluvčí firmy.

Česká, nebo Turecká zbrojovka?

Česká zbrojovka, tedy další česká značka, jejíž výrobky ruská firma Alliance ve svém internetovém obchodu nabízí, patří do holdingu Colt Group Cz, kam se podle tiskové zprávy v polovině tohoto roku nově přidá i výše zmíněný výrobce nábojů Sellier & Bellot. „Těšíme se na spolupráci s vedením společnosti Sellier & Bellot, jejími zaměstnanci, partnery a zákazníky a také na nové příležitosti, které spojení se Sellier & Bellot nepochybně přinese celé naší skupině,“ prohlásil Jan Drahota, prezident a předseda představenstva Colt CZ Group po nákupu 100 % akcií výrobce střeliva.

Samotná zbrojovka měla problém v souvislosti s obchodováním s Ruskem už v minulosti. V roce 2021 přišel zpravodajský server EUObserver se zprávou, že se Česká zbrojovka pokouší obejít ruské a běloruské sankce – s odvoláním na moldavský dokument uvedl, že se firma v roce 2020 pokusila vyvézt přes sto zbraní přes Moldavsko do embargovaného Ruska, a to prostřednictvím již zmíněné ruské Alliance.

Česká zbrojovka tehdy nařčení odmítla a na svém webu zveřejnila reakci podobnou té, kterou zaslala naší redakci: „CZG k tomu sděluje, že do Ruska ani Běloruska žádné své produkty, které podléhají mezinárodním sankcím, po dobu platnosti těchto sankcí nedodávala, žádného svého odběratele ani obchodního partnera k takovému prodeji neautorizovala ani k žádnému prodeji do uvedených teritorií nedala souhlas.“ V účetní závěrce z roku 2022 ale firma uvedla, že ukončila spolupráci „s ruským partnerem“ teprve v roce 2021. V roce 2022 moldavský Úřad státního zástupce pro organizovaný zločin a zvláštní případy obvinil Vasilea Gondiua, šéfa místní zbrojovky Cartus, z podílení se na schématu pašování českých, slovenských a maďarských zbraní do Ruska. Gondiu má podle rumunského Ředitelství vojenské bezpečnosti vazby přímo na ruskou KGB. 

Investigaci.cz se povedlo odhalit jednu z cest, kudy se část výrobků České zbrojovky dostává do Ruska. Dodavatelem loveckých kulovnic, jež putují do obchodní sítě Alliance, je podle databáze ImportGenius partner České zbrojovky v Turecku, firma Huglu (Huglu Av Tufekleri Kooperatifi). Spolupráce mezi společnostmi spočívá ve výrobě loveckých a sportovních zbraní pod značkou CZ-USA a CZ, děje se tak v závodech Huglu v Turecku. O tom, jak je možné, že Huglu vyváží zbraně pod českou značkou do Ruska, nemá firma podle vlastních slov žádné informace. „Česká zbrojovka od zahájení ruské invaze na Ukrajinu žádné zbraně do Ruska nevyvezla ani neudělila žádnému ze svých partnerů souhlas s vývozem do Ruska,“ odpověděl za firmu manažer pro vnější vztahy Radek Hauerland na otázku, zda má Huglu oprávnění vyvážet české zbraně do Ruska. 

Huglu, stejně jako několik dalších tureckých značek, byla též zastoupena na ruském veletrhu Orëlexpo. Ve svém stánku představila i nové kulovnice, jež vznikly ve spolupráci s Českou zbrojovkou. Ta se však vůči účasti na veletrhu důrazně ohradila. „Naše firma se veletrhu zbraní Orëlexpo 2023 nezúčastnila a nikomu neudělila souhlas k zastupování nebo prezentaci značky CZ. Pokud zde byla značka CZ nebo výrobky CZ prezentovány, stalo se tak bez vědomí České zbrojovky,“ komentoval tuto skutečnost Hauerland.

Přítel na věčné časy

Jak dokládají exportní statistiky a zjištění investigativních novinářů, Turecko je významným partnerem pro obcházení protiruských sankcí v dovozu zbraní nebo takzvaného zboží dvojího užití. Jen v průběhu prvních devíti měsíců minulého roku exportovalo Turecko 45 „vysoce prioritních“ druhů zboží, mezi něž patří položky jako mikročipy, komunikační zařízení a součástky, například teleskopické zaměřovače. To vše mířilo do Ruska a pěti bývalých sovětských republik, v celkové hodnotě 158 milionů dolarů (v přepočtu 3,6 miliard korun), což je trojnásobek oproti stejnému období v roce 2022. Podle analýzy údajů z celní databáze Trade Data Monitor, kterou provedl deník Financial Times, činila průměrná hodnota exportu totožných druhů zboží do Ruska v letech 2015 až 2021 pouze 28 milionů dolarů (651 milionů korun), tedy méně než pětinu dnešního objemu.

Deník navíc upozorňuje, že hodnota exportu do postsovětských zemí, kterou turecké úřady deklarují, nesouhlasí s hodnotou uváděnou těmito státy. Například Ankara tvrdí, že za prvních devět měsíců minulého roku vyvezlo Turecko do Kazachstánu zboží v hodnotě 61 milionů dolarů (1,4 miliardy korun), zatímco Astana sdělila, že z Turecka obdržela zboží pouze v hodnotě 6,6 milionů dolarů (153 milionů korun), což představuje jen desetinu částky uvedené Ankarou. Rozdíl mezi těmito čísly znamená, že zboží v této hodnotě nezůstává v Kazachstánu, ale směřuje dál.

​​Z nedávného zjištění amerického investigativního týmu C4ADS vyplývá, že Turecko je významným logistickým uzlem i pro dodání CNC obráběcích strojů (z anglického Computer Numerical Control) z Evropy do Ruska. Jedná se o počítačem řízené stroje, které spadají do kategorie zboží dvojího použití, neboť je lze využít i k výrobě vojenského materiálu, jako jsou součásti raket a letadel. Rusko má totiž velký nedostatek CNC strojů: země je silně závislá na jejich dodávkách ze zahraničí, přičemž historicky je tato poptávka řízena obranným průmyslem. Investigativci zanalyzovali exportní a importní záznamy evropské, turecké a ruské strany a prokázali, že velká část CNC strojů dovezených švédskou firmou SMT do Turecka posléze putuje rovnou do ruských firem. Tomu odpovídá i objem tureckého exportu CNC strojů do Ruska, který od jara roku 2022 začal prudce stoupat.

A kdo další?

Firma Alliance není zdaleka jediným importérem českých zbraní. Podobně rozmanitý západní sortiment sportovních pistolí, pušek a nábojů má i moskevský obchod se zbraněmi Artemida. Jen od začátku invaze v roce 2022 si obchod nechal dovézt střelné zbraně a náboje od několika západních výrobců, mezi nimiž jsou americký Glock, německý Blaser, italská Beretta, finská Sako, ale i Česká zbrojovka a střelivo Sellier & Bellot.

Mezi dalšími menšími importéry pistolí České zbrojovky je například firma „Promtechnologija“, na níž jsou uvaleny sankce celé řady států jako na dodavatele ruské armády. Firma není jen pouhým importérem, ale i výrobcem odstřelovacích pušek značky Orsis, které podle zjištění Scanner Projekt využívali žoldáci z Prigožinovy skupiny Vágnerovců.

Další česká značka, jež se ocitla na ruském trhu, je pak brněnský výrobce revolverů Alfaproj. Několik kusů těchto revolverů si nechala dovézt petrohradská firma Russkoje oružie koncem minulého roku. Firma je spojena s petrohradskou asociací Russkoje oružie, která nabízí vzdělávací kurzy, provozuje cvičiště a muzeum zbraní. Brněnská firma se k této skutečnosti nevyjádřila.