FinCEN Files: Pán jihočeských zámků zaujal americké bankéře

Sergej Majzus žije na českém venkově, chová hospodářská zvířata a vaří vlastní pivo. Ještě před pár lety firma tohoto ruského podnikatele a majitele tuzemských zámků suverénně proplouvala mezi žraloky finančního trhu a nebála se jít vstříc vysokému riziku. MoneyPolo, jak se firma jmenuje, ale stáhl ke dnu jeden z největších skandálů v historii bitcoinu – pád kryptoměnové burzy BTC-e. Podle amerických vyšetřovatelů přes zmíněnou burzu prali peníze kriminálníci z celého světa, k čemuž využívali i české banky. Od propuknutí aféry se Majzus stáhl do ústraní na svůj zámek na Táborsku, odkud vede boj za očištění svého jména.

„V roce 2010 jsme se ženou a dítětem jeli lyžovat do Polska. Mí kamarádi odjeli zpět domů za prací a já navrhl, že navštívíme Prahu a dáme si tam pivo. Přijeli jsme, prošli se, obhlédli to tady a rozhodli se tu koupit dům,“ vysvětluje Sergej Majzus příčinu změny ve svém životě, která vyústila v koupi novorenesančního zámku v Chotovinách na Táborsku. V něm dnes ruský podnikatel žije, pracuje a provozuje minipivovar. „Hodně,“ odpovídá pobaveně na otázku, kolik má rodinné sídlo komnat. „Nikdy jsem je nepočítal.“

Majzus zbohatl na obchodování s cizími měnami přes internet a za prodej dvou svých firem si v Česku pořídil tři zámky. „V druhém mám hospodářství, chovám tam zvířata, máme krávy i ovce,“ popsal investigaci.cz někdejší panské sídlo v Nemyšli, pár minut jízdy autem od Chotovin. Protože k zámku patří i rozlehlý park a soustava rybníků, rozhodl se, že vedle své zdejší farmy vybuduje rybářský klub s ubytováním a lihovar.

Třetí zámek si rodina pořídila v Horním Maršově. „Náš syn miluje lyžování. Koupili jsme ho, aby se mu mohl v zimě věnovat. Je to takový zimní domek,“ vypráví ruský podnikatel.

Když ho v srpnu investigace.cz požádala o rozhovor, pětačtyřicetiletý byznysmen původem z Kaliningradské oblasti odpověděl: „Co se týče mého podnikání, vězte, že nejde o nic neobvyklého: vařím pivo, řídím zemědělskou společnost a pronikám do tajů výroby vína.“

Sergej Majzus před svým zámkem v Chotovinách. Foto: Hana Čápová

Vesnicky poklidná idyla však představuje pouze jednu tvář Majzusova spletitého podnikatelského příběhu. A ostře kontrastuje s jeho někdejším byznysem v podstatně dynamičtější oblasti: finančních službách. Banky, jež používal, je vyhodnocovaly jako vysoce rizikové. Uniklé bankovní dokumenty, které má redakce k dispozici, totiž dokládají, že přes české účty Majzusových firem léta protékaly podezřelé platby.

Tyto dokumenty získala investigace.cz v rámci globálního novinářského projektu FinCEN Files. Projekt je čtrnáct měsíců trvající investigace zastřešená Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) a americkým zpravodajským serverem BuzzFeed News. Na projektu spolupracovalo přes čtyři sta novinářů z osmdesáti osmi zemí světa. Investigace.cz je jediným českým zástupcem. Výsledky pátrání se opírají o více než 2 100 uniklých utajovaných dokumentů SAR (Suspicious Activity Report, oznámení o podezřelé aktivitě), které americké banky posílají FinCENu – finanční zpravodajské jednotce Ministerstva financí USA.

FinCEN Files

Podezřelé platby na českých účtech

Od roku 2010 začaly americké banky FinCENu hlásit podezřelé transakce spojené s Majzusovými firmami, zejména pak s jeho britskou společností Mayzus Financial Services Limited (MFS). Ta měla v Česku otevřené účty nejméně u šesti místních i zahraničních bank.

Například americká pobočka Deutsche Bank zmiňuje Majzusovy firmy v jedné zprávě SAR v souvislosti s transakcemi mezi těmito firmami a švýcarskou společností Valobena: „V rámci spolupráce na probíhajícím vyšetřování s orgány činnými v trestním řízení spustila Deutsche Bank Trust Company Americas speciální kontrolu následujících subjektů: Valobena, Mayzus, Moneypolo, OKPAY INC, United World Capital, UWC Financial Services, Mayzus Financial Services Limited a Mayzus Investment Company Limited. Na základě těchto informací prohledala DBTCA svou databázi bankovních převodů, (…) celkem 8 580 transakcí v celkové výši 257 934 856 dolarů bylo zasláno a přijato od 4. 1. 2010 do 10. 7. 2013 (výše zmíněnými subjekty).“

Podle této zprávy, kterou americká pobočka Deutsche Bank poslala americkému regulátorovi v červenci 2013, putovalo více než 4 300 z těchto 8 580 podezřelých transakcí dále do světa přes účty Majzusových firem u České spořitelny, dalších více než 2 200 problematických převodů pak přes pražskou pobočku Deutsche Bank. Přes 40 z těchto podezřelých převodů prošlo účty u ČSOB, zbytek přes rakouské a kyperské banky.

  • Oznámení o podezřelé aktivitě

SAR (hlášení o podezřelé aktivitě) je nástroj, který na základě Zákona o bankovním tajemství umožňuje ve Spojených státech monitorovat podezřelé platby. Tento formulář vyplňuje finanční instituce v případě, že podezřívá svého klienta z toho, že se snaží „něco skrývat nebo přímo provádět ilegální aktivity“. Finanční instituce, například banka, pošle vyplněné hlášení americkému finančnímu regulátorovi – tzv. FinCENu (Financial Crimes Enforcement Network), fakticky odboru na ministerstvu financí, jenž případný incident vyšetřuje. Tyto reporty jsou součástí amerických opatření v boji proti praní peněz a financování terorismu. Po teroristických útocích v září 2001 důležitost tohoto reportovacího systému vzrostla, jeho obcházení je úřady stíháno a pokutováno.

Indikátory, které u kontrolních oddělení bank obvykle spustí alarm (a zavdají tak příčinu pro vyplnění a zaslání oznámení), přitom mohou být různé: například transakce, jež nejsou podloženy smysluplnou obchodní činností nebo u nichž není jasný původ peněz. Podezřelé jsou i často se opakující vysoké částky, výrazně rizikové oblasti podnikání, jako je hazard či obchod s kryptoměnami, nebo země, které mají k boji proti praní peněz liknavý postoj.

Českou obdobou amerických hlášení je oznámení o podezřelém obchodu. Ta zasílají povinné osoby (kromě bank jsou to i další finanční instituce jako třeba investiční společnosti, ale také auditoři nebo soudní exekutoři) Finančnímu analytickému útvaru neboli české finanční zpravodajské jednotce.

V dalším hlášení z podzimu 2013 odmítla americká Deutsche Bank zaslat platbu od britské firmy WWCC Corporate Solutions Limited na účet Majzusovy firmy MFS u České spořitelny. Podle banky platba „souvisela s podvodem“. Jako „zjevně podvodné platby“ vyhodnotily finanční toky na české účty Majzusových firem také další banky, mimo jiné HSBC, Bank of China, JPMorgan Chase nebo Bank of New York Mellon.

Investigace.cz zanalyzovala stovky stran pětatřiceti podobných oznámení souvisejících s Majzusovými firmami. Zjistili jsme, že za období od roku 2010 do roku 2016 proteklo jejich českými účty nejméně 500 milionů dolarů (více než 13 miliard korun), jež byly vyhodnoceny jako podezřelé. Například jedna z těchto společností, MFS a její firemní předchůdci, využívala účty České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank, GE Money Bank nebo Deutsche Bank.

Polo s penězi

Nejčastěji zmiňovanou Majzusovou firmou v hlášeních americkému finančnímu regulátorovi je právě společnost Mayzus Financial Services Limited (MFS), ve světě známější pod svou obchodní značkou MoneyPolo. Ta byla založena v Británii v roce 2008 (prvních šest let podnikala pod dvěma odlišnými názvy: United World Transactional Services Limited a UWC Financial Services Limited), jejím vlastníkem je dodnes Sergej Majzus. V roce 2010 si tato britská firma zřídila pobočku v Česku a otevřela si účty u místních bank.

Pět let po svém založení poskytovalo MoneyPolo službu mezinárodních peněžních převodů již ve 130 zemích na 400 tisících partnerských pobočkách. V zasílání hotovosti z Česka do zemí, jako je Vietnam nebo Ukrajina, byla dokonce na prvním místě. Kromě transferů hotovosti, jež byly prioritou, patřily do portfolia služeb MoneyPola i online bankovní převody nebo směnárenská činnost.

MoneyPolu se dařilo. „Růst naší společnosti potvrzují statistiky Světové banky. Předběhli jsme i světové giganty peněžních převodů, jako je Western Union,“ uvedl v květnu 2013 Nikolaj Rožok, zakladatel a tehdejší generální ředitel MoneyPola, během mezinárodní konference Převody peněz, která se konala v Praze. Česká pobočka londýnského finančního startupu na ní tehdy získala ocenění Nejrychleji rostoucí firma.

Na této kauze jsme spolu s dalšími 400 novináři pracovali 14 měsíců.

Tento text vznikl i díky komunitě dárců, která naši práci podporuje. Přidejte se k nim.

Raketový růst firmy, u níž většina z jejích padesáti zaměstnanců seděla v roce 2017 v Praze, ale měl i svou odvrácenou stranu. Služeb MoneyPola využívali vedle ukrajinských sezónních pracovníků a vietnamských podnikatelů, kteří své výdělky posílali rodinám domů, i zákazníci, jež finanční instituce hodnotily jako „vysoce rizikové“. Šlo především o online burzy, na nichž klienti obchodovali s bitcoiny a s dalšími virtuálními měnami.

Jednou z takových kryptoměnových burz byla i platforma BTC-e. Americké úřady ji v roce 2017 zavřely na základě obvinění, že přes ni světoví zločinci proprali více než čtyři miliardy dolarů. Jejím údajným provozovatelem byl ruský občan Alexander Vinnik. Právě pro jeho firmy, jež burzu BTC-e fakticky provozovaly, měla Majzusova MFS zprostředkovat bankovní transakce ve výši přesahující 100 milionů dolarů. Tyto bankovní převody přitom proudily přes české účty MFS u České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank, GE Money Bank nebo Deutsche Bank.

Haló Praho, tady New York

V jednom z hlášení SAR z dubna 2014 je zmíněná i transatlantická komunikace mezi Prahou a New Yorkem, jež poodkryla zákulisí kontrolní činnosti Deutsche Bank, konkrétně při naplňování zákona proti praní peněz.

„Prosím, pomozte nám pochopit účel plateb a aktivity Alexandra Bujanova,“ naléhal pracovník americké pobočky Deutsche Bank na svého kolegu z české pobočky v interní komunikaci.

„Registrujeme ho jako podnikatele. Je propojen se společností Canton,“ odpověděl bankéř z filiálky registrované v pražské Jungmannově ulici. „Hlavní podnikatelskou činností je poskytování obchodních služeb v oblasti virtuálních měn na základě tržního principu, kdy zákazníci vzájemně vyjednávají o ceně,“ dodal pražský finančník o firmě Canton Business Corporation, jež byla jedním z klientů Majzusovy firmy MFS.

Deutsche Bank na Wall Street v New Yorku. Foto: Ajay Suresh, cc-by-2.0

Americká Deutsche Bank se o Bujanova začala zajímat kvůli tomu, že na podzim 2013 zaslal z českého účtu u Deutsche Bank deset plateb ve výši 1 203 dolarů do Varšavy jistému panu S., devět z nich přitom poslal ve stejný den. To se americké pobočce zdálo podezřelé, a protože Bujanov posílal podobně podezřelé převody pravidelně, banka v New Yorku bila na pomyslný poplach.

„Existuje důvod se domnívat, že by výše zmíněné transakce mohly být nějakým způsobem podezřelé?“ „Ne, nemyslíme si to,“ lakonicky odbyl pracovník pražské pobočky Deutsche Bank diplomaticky formulovanou otázku svého kolegy za oceánem. Ani jeden z nich přitom nejspíš netušil, že Bujanov ve skutečnosti pracoval jako DJ v moskevském nočním klubu.

Naopak Bujanov podle všeho nevěděl, že byl uveden jako ovládající osoba firmy Always Efficient. Přitom právě tato firma spolu s uvedenou Canton Business Corporation měly podle americké obžaloby burzu BTC-e provozovat. Pět let po konverzaci zaměstnanců Deutsche Bank Bujanov řekl během schůzky ruskému investigativnímu novináři Andreji Zacharovovi, že o burze BTC-e v životě neslyšel. Zacharov, jenž se kauze BTC-e věnoval do hloubky, investigaci.cz potvrdil, že si je jistý, že Bujanov – stejně jako další Rus, Stanislav Golovanov – posloužili skutečnému majiteli jako nastrčení ředitelé, kteří firmu vlastní jen naoko a jejichž identita (občanka nebo pas) byla zneužita pro účely registrace firmy. Bujanov tak měl prodat svá osobní data za peníze, zatímco Golovanov je Vinnikův bratranec.

S tvrzením o nastrčených prostřednících ale polemizuje Igor Sergejev, compliance officer MFS v letech 2013 až 2018. „Mluvíme tady o milionech. Obvykle nikdo nenechá nastrčené ředitele disponovat tak významným objemem peněz na tak dlouhou dobu,“ řekl investigaci.cz s tím, že „názor společnosti, založený na důkazech, je takový, že Golovanov a Bujanov rozhodně aktivně pomáhali panu Vinnikovi po dlouhou dobu“.

V září 2013 tehdejší finanční ředitel Majzusovy firmy MFS, Arťom Žedik, údajně letěl do Moskvy osobně identifikovat Alexandra Vinnika, kterého MFS vedla jako majitele kryptoměnové burzy BTC-e. Podle Majzuse tato cesta objasnila vlastnické vztahy v BTC-e. Investigaci.cz tak majitel českých zámků sdělil: „Vinnik řekl, že je konečným vlastníkem, ukázal, že má plný přístup ke kontrolnímu panelu burzy BTC-e, donesl dokumenty Bujanova a Golovanova a popsal je jako programátory, kteří u něj pracují. Na ně byly zaregistrovány ty firmy (Always Efficient a Canton Business Corporation). V Rusku je běžnou praxí, že se firmy registrují na nastrčené ředitele. Hlavní je vždy znát konečného vlastníka.“ Naopak za všechna rozhodnutí MFS, například i za stanovení míry rizika u klientů včetně kryptoměnových burz, dle Majzusova tvrzení osobně odpovídal někdejší ředitel MFS Nikolaj Rožok. Ten se měl s Vinnikem osobně setkat v lednu 2015.

Denní komunikace s DJ

„Kdy jste naposledy kontaktovali svého zákazníka?“ doptával se podle důvěrné zprávy v roce 2013 pracovník americké banky svého českého kolegy ohledně Bujanova. „S tímto zákazníkem komunikujeme denně – kvůli operativním záležitostem a (kontrolním mechanismům), jako je KYC (know-your-client) a AML (opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu),“ zněla suverénní odpověď z Prahy o moskevském DJ, jenž papírově řídil burzu BTC-e.

„V komentování oznámení SAR nám i ostatním bankám brání právní překážky. Jednalo by se o porušení trestního práva Spojených států (a dalších zemí)… Deutsche Bank aktivně monitoruje podezřelé aktivity a sdílí své relevantní poznatky s úřady,“ odepsal na zaslané otázky investigace.cz Tim Oliver Ambrosius, tiskový mluvčí centrály Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem.

Necelé čtyři roky po zmíněné interní komunikaci Deutsche Bank zavřely burzu BTC-e americké úřady. V době svého největšího rozmachu patřila k největším na světě. Jejího údajného provozovatele – v Řecku zatčeného ruského hackera Alexandra Vinnika – v červenci 2017 Američané obvinili z 21 trestných činů, včetně vyprání minimálně čtyř miliard nezákonně nabytých dolarů. Ty měly pocházet z obchodu s drogami, krádeže bitcoinů z japonské kryptoměnové burzy, operací ruských hackerů nebo tajných služeb, jež ovlivnily americké prezidentské volby v roce 2016.

  • Bitcoinová burza BTC-e: lákadlo na kriminálníky z celého světa

Burza BTC-e fungovala v letech 2011 až 2017. Kromě tradičních měn obchodovala s kryptoměnami, především pak s bitcoiny. S více než 700 000 uživateli se postupně stala jednou z nejvýznamnějších kryptoměnových burz na světě. V době svého největšího rozmachu v roce 2017 profitovala z transakcí, jež denně přesahovaly 60 milionů dolarů (více než 1,5 miliardy korun dle tehdejšího kurzu).

Kritici burze vyčítali, že nezavedla základní kontrolní mechanismy proti praní peněz. K obchodování nového zákazníka například vyžadovala pouze jeho příjmení a e-mail. Její zaměstnanci tyto osobní údaje navíc neprověřovali, takže byly často smyšlené.

Oblíbený způsob nákupu bitcoinu představovaly takzvané vouchery: zákazník přišel do jedné z poboček směnárny WebMoney, na pult vyskládal balíčky hotovosti a obratem za ni získal kód. Ten zapsal do příslušné kolonky na webu BTC-e, čímž propojil svůj stávající účet (se smyšlenými osobními údaji) s účtem, na němž byl nahrán bitcoin v hodnotě, již klient složil v hotovosti na pobočce zmíněné směnárny. Systém fungoval obdobně i v případě, že chtěl klient směnit bitcoiny zpět za hotovost. Burza vydělávala na tom, že si za tyto směny účtovala provizi.

Naprostá anonymita nákupu a prodeje bitcoinu podle americké obžaloby k burze přilákala zločince, hackery i zkorumpované úředníky. Dle vyjádření experta citovaného v listu The Wall Street Journal bylo 60 až 70 procent kryptoměnových kriminálních případů v roce 2016 spjato právě s touto burzou. Organizace Global Witness zjistila, že k legalizaci svých nezákonných zisků ji využívali i obchodníci s drogami nebo pašeráci cigaret na darknetu. Na BTC-e se měly objevit i ukradené bitcoiny z bývalé japonské kryptoměnové burzy Mt. Gox v hodnotě přes půl miliardy dolarů, stejně jako bitcoiny zabavené americkou vládou vlastním agentům.

Na základě americké obžaloby byla burza BTC-e v červenci 2017 zablokována, část vkladů klientů zmrazena a údajný provozovatel burzy Alexander Vinnik byl zatčen během své rodinné dovolené v Řecku. Noví majitelé padlou burzu přejmenovali na WEX, přičemž klientům slíbili, že své vklady dostanou zpět. Slib však nikdy nedodrželi, pohrobek burzy BTC-e v srpnu 2018 zbankrotoval. Bývalí klienti tak přišli o 200 až 400 milionů dolarů. Podle Igora Sergejeva, někdejšího compliance officera MFS, byly tyto prostředky přečerpány na účty spjaté s aktivní novozélandskou firmou FXOpen, která byla s burzou BTC-e propojena.

Burza BTC-e umožňovala svým klientům fakticky anonymní nákup kryptoměn za hotovost. Foto: Petre Barlea/Pixabay

Jen jeden z tisíců

MFS, kterou skandál padlé burzy reputačně poznamenal natolik, že jí banky v Česku uzavřely všechny účty, se hájí tím, že její zaměstnanci důsledně dodržovali všechna kontrolní opatření daná zákonem, včetně poctivé kontroly klientů. „MFS zaslala první oznámení spojené s BTC-e v roce 2013. Později následovala další oznámení – britským, českým a americkým úřadům,“ popsal investigaci.cz Igor Sergejev, někdejší compliance officer MFS.

To, že se firma a její klienti v uniklých zprávách prominentně vyskytují, vysvětluje Sergejev tím, že se jeho bývalá společnost obecně věnovala velmi rizikovému byznysu. „BTC-e.com a jakákoli další peer-to-peer burza, jež MFS obsluhovala, byla vysoce rizikovým klientem. Vedení společnosti mělo za to, že BTC-e.com nebyla rizikovější než ostatní klienti z odvětví virtuálních měn. Vedení si bylo plně vědomo toho, co tak vysoké riziko obnáší, protože naše společnost jakožto poskytovatel finančních služeb se sama považovala za vysoce rizikovou v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu a byla tak vnímána i (finančním) odvětvím,“ doplnil.

Ve svém oficiálním prohlášení ze srpna 2017 firma tvrdí, že na BTC-e „nikdy neměla žádné přímé vazby – ani strukturální, ani personální“. Tato kryptoměnová burza měla být „jen jedním z tisíců jejích klientů“. Jak napsal investigaci.cz Sergejev, MFS obsluhovala dalších alespoň 25 klientů či burz v oblasti kryptoměn.

„Když Vinnika zatkli, volal mi v šest ráno známý z Kaliningradu. Já samozřejmě spal. Nechal mi dvě zprávy v hlasové schránce – zda vím, co se děje s burzou BTC-e. Já o ní přitom nikdy životě neslyšel,“ řekl investigaci.cz Sergej Majzus při osobním setkání letos v srpnu. „Jsem obyčejným vlastníkem, akcionářem, (MFS) je jen jedna z mých několika desítek společností,“ vypověděl v prosinci 2017 před řeckým nejvyšším soudem, kam byl v kauze padlé burzy předvolán v roli svědka.

Foto: Hana Čápová

„U nás se MoneyPolem zabýval Rožok, ředitel. Já do firmy vůbec nechodil. Zaměstnanci mě viděli jen jedenkrát v životě v kanceláři,“ dodal Majzus investigaci.cz s tím, že jeho aktivita směrem k MFS se omezovala na kontrolu firemního hospodaření, které s ním dvakrát do roka projednával na chotovinském zámku zmíněný ředitel společnosti. Podle jeho někdejšího spolupracovníka Igora Sergejeva to byl právě Rožok – údajně nadšený stoupenec kryptoměn –, kdo přišel s nápadem nabízet finanční služby MFS obchodníkům a burzám s virtuálními měnami.

S miliony se nežertuje

V létě 2018, rok po pádu burzy a zatčení Vinnika, podpálil neznámý pachatel jednu z Majzusových nemovitostí v Česku, barokní zámek v krkonošském Horním Maršově. A protože ruský obhájce Vinnika, Timofej Musatov, veřejně ukázal prstem na Majzuse jako na údajného provozovatele burzy BTC-e a následně i jako možného strůjce podvodu, jenž po pádu burzy připravil tisíce klientů o stovky milionů dolarů, spojil si tehdy Majzus žhářský útok s touto kauzou. (Jak nakonec vyplynulo z rozhodnutí českého soudu z letošního května, maršovský zámek nechal zapálit prokurista tuzemské společnosti, jež usilovala o jeho odkoupení. Spojitost žhářského útoku s kauzou BTC-e se tedy neprokázala.)

Po pádu burzy měly Majzusovi začít chodit výhružné zprávy. „Jestli nám váš syn nedá peníze, tak ho zabijeme,“ mělo stát ve zprávě jeho matce, žijící v Rusku. „Bratrovi napsali, že s šesticifernými čísly se nežertuje. Na internet nahráli fotky mých dětí, ženy, rodičů, dokonce našli i moje bratrance a sestřenice, nemovitosti, domy, firmy a vše ostatní. Tam taky psali, že zabijí moje děti,“ svěřil se Majzus investigaci.cz. Výhružky nahlásil kyperské policii, která začala hlídat jeho tamní dům.

V prosinci 2017 zažaloval Majzus Vinnika a šestnáct společností spojených s kauzou BTC-e u soudu v kyperském Limassolu, který mu dal v únoru 2019 za pravdu. Rozhodl, že Vinnik a zmíněné společnosti zosnovali proti ruskému finančníkovi a jeho firmám nezákonné spiknutí. Ruský hacker a jeho spolupachatelé měli Majzusovi způsobit „fatální reputační škodu a výrazné finanční ztráty“. Ty soud vyčíslil na 38 milionů eur (přibližně miliardu korun), jež odsouzení musí uhradit spolu s úroky a soudními výlohami jak Majzusovi, tak jeho firmě MFS. Mimochodem tuto firmu Majzus hodlá zrušit – až dostane vysouzené peníze.

Rozhodnutí kyperského soudu ale nerozptýlilо pochybnosti respektované watchdogové organizace Global Witness, jejíž vyšetřování poukázalo na podezřelá propojení mezi MFS a BTC-e – například že někteří zaměstnanci MFS měli na burze vlastní účty nebo že MFS vyřizovala pro BTC-e novinářské dotazy. Společnost se hájí tím, že její vedoucí zaměstnanci si zřídili na této burze účty proto, aby ji mohli efektivněji kontrolovat. Sergej Majzus v současnosti žaluje Global Witness pro pomluvu.

Další dvě Majzusovy finanční firmy, jedna kyperská a jedna česká, v minulosti nicméně pravidla porušily a dostaly pokutu. „Ano, udělili nám pokutu. Nejmenší pokutu za celou historii forex odvětví (obchod s cizími měnami) na Kypru,“ okomentoval Majzus přibližně třísettisícovou pokutu z roku 2016 udělenou tamním finančním regulátorem firmě Mayzus Investment Company za to, že se její zaměstnanci nezeptali na zdroj peněz u „doslova dvou nebo tří klientů, kteří si uložili více než 50 tisíc eur“.

  • Závažný přestupek s minimální sankcí

Česká národní banka (ČNB) udělila v roce 2018 pokutu firmě MoneyPolo Europe, s. r. o. (tu v té době vlastnila Majzusova britská MFS, od letošního ledna je jediným společníkem slovenská firma PayAxe, s. r. o.). ČNB jí uložila padesátitisícovou sankci za porušení zákona o platebním styku, konkrétně za překročení měsíčního limitu provedených platebních transakcí.

„S ohledem na závažnost protiprávního jednání účastníka řízení v tomto konkrétním případě nepřipadá aplikace alternativních druhů trestání [v úvahu],“ konstatuje příkaz ČNB. Centrální banka měla možnost uložit sankci až do výše 20 milionů korun. Proč se za „závažné protiprávní jednání“ rozhodla pro spíše symbolickou pokutu (400krát nižší, než jí dovoloval zákon), vysvětluje ve svém příkazu polehčujícími okolnostmi: firma MoneyPolo Europe, s. r. o., podle ČNB nebyla v minulosti trestána, zákon porušovala jen dva měsíce, a ČNB navíc údajně neznala její tehdejší majetkové poměry. (MoneyPolo Europe, s. r. o., tou dobou nezveřejňovala účetní závěrky, což je sice protizákonná, ale v Česku poměrně rozšířená praxe – kvůli nedostatečnému vymáhání práva v této oblasti. Zpětně lze v obchodním rejstříku dohledat, že v roce 2017 měla firma čistý obrat 1,154 miliardy korun.)

Vysoce rizikové Česko

Podle stovek oznámení o podezřelých aktivitách, jež investigace.cz analyzovala, nemá v souvislosti s praním peněz příliš dobrou pověst ani český finanční sektor. O Česku jako o zemi spojené se „zvýšeným rizikem pro praní peněz“ hovoří například zpráva šesté největší banky na světě, britské HSBC. V dalším dokumentu určeném americkému finančnímu regulátorovi hodnotí Česko jako „vysoce rizikové“ i čtvrtá největší banka světa, Bank of China.

S jejich hodnocením příliš nesouhlasí Finanční analytický úřad (FAÚ), tuzemská finanční zpravodajská jednotka. „Obecně nepozorujeme narůstající trend v oblasti praní peněz přes Českou republiku. Spíš bych řekl, že se zlepšila efektivita AML (opatření proti praní peněz) systému v ČR,“ tvrdí Libor Kazda, ředitel úřadu. „V oblasti obchodu s kryptoměnami je spíše setrvalý stav,“ dodává šéf českých cifršpionů s tím, že zahrnutí obchodníků s virtuálními měnami mezi tzv. povinné osoby, jimž zákon ukládá povinnost podezřelé transakce ohlásit, tento sektor před třemi lety dost umírnilo.

  • Podezřelé transakce v číslech

V letech 2015 až 2019 se počet oznámení o podezřelém obchodu, jež Finanční analytický úřad obdržel od povinných osob, pohyboval mezi třemi a čtyřmi tisíci. Ve stejném období bylo na jejich základě podáno v průměru necelých 500 trestních oznámení za rok, přičemž v přibližně 330 případech ročně byly i dočasně zajištěny finanční prostředky na účtech, na něž podezřelé platby doputovaly. V loňském roce úřad tímto způsobem zablokoval platby v celkovém objemu 2,269 miliardy korun.

Vyšetřováním trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti se v Česku zabývá mimo jiné i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ta podle svého tiskového mluvčího, Jaroslava Ibeheje, eviduje ročně desítky rozpracovaných případů. V loňském roce jich byl v porovnání s posledními lety dosud rekordní počet: 58. Polovina z nich byla vloni ukončena návrhem na podání obžaloby státním zástupcem, zatímco v minulých letech šlo spíše o jednotky.

„Za náš útvar můžeme sdělit, že za období 2015–2019 nemáme odsouzen ani obžalován případ, ve kterém by došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti prostřednictvím obchodů s kryptoměnami,“ napsal investigaci.cz Jaroslav Ibehej, tiskový mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu, elitního policejního útvaru, který případy praní peněz vyšetřuje.

Zda česká policie nebo cifršpioni prověřovali Majzusovy firmy podnikající ve finančnictví, nechtěly úřady kvůli zákonem dané mlčenlivosti komentovat. Igor Sergejev, který v MFS za dodržování těchto pravidel zodpovídal, investigaci.cz nicméně sdělil: „Ze strany FCA UK (finanční regulátor v Británii) a FAÚ proběhlo v souvislosti s hodnocením rizik a s opatřeními firmy proti finančním zločinům mnoho zevrubných auditů. Komunikace s FAÚ je velmi důvěrná, proto ji nebudeme zveřejňovat.“ Podle něj MFS „pomáhala a stále pomáhá britským, holandským, německým, českým a americkým vyšetřovatelům“.

Sergej Majzus vyhlíží své stádo krav na pastvinách v okolí Nemyšle. Foto: Hana Čápová

Konec zábavy

Alexander Vinnik, údajný provozovatel burzy BTC-e, čeká na rozhodnutí soudu ve vazbě ve Francii, kam byl vydán z Řecka. O jeho extradici soupeří Spojené státy a Rusko. Timofej Musatov, ruský obhájce Vinnika, zemřel letos v dubnu po tragickém pádu ze schodů v budově své kanceláře v centru Moskvy. Jeho advokátní kancelář FjM International Solicitors and Lawyers na otázky redakce nereagovala. Igor Sergejev byl po odchodu z MFS v roce 2018 pověřen Sergejem Majzusem, aby zajistil důkazy pro audit činnosti vedení firmy, včetně Nikolaje Rožka. Toho investigace.cz kontaktovala, bývalý ředitel ale odmítl s reportéry mluvit. Po odchodu z MFS v roce 2018 spoluzaložil finanční startup XIXOIO a profesně se věnuje problematice boje proti praní peněz. Sergej Majzus mezitím vaří pivo, stáčí víno a chová zvířata na svých dvou zámcích na Táborsku. K finančnímu byznysu se podle svých slov vracet nehodlá, přestal ho prý bavit.

Autor článku: Jakub Šimák
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Projekt vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a Nadačního fondu rodiny Orlických.