FinCEN Files: Pán jihočeských zámků zaujal americké bankéře

Sergej Majzus žije na českém venkově, chová hospodářská zvířata a vaří vlastní pivo. Ještě před pár lety firma tohoto ruského podnikatele a majitele tuzemských zámků suverénně proplouvala mezi žraloky finančního trhu a nebála se jít vstříc vysokému riziku. MoneyPolo, jak se firma jmenuje, ale stáhl ke dnu jeden z největších skandálů v historii bitcoinu – pád kryptoměnové burzy BTC-e. Podle amerických vyšetřovatelů přes zmíněnou burzu prali peníze kriminálníci z celého světa, k čemuž využívali i české banky. Od propuknutí aféry se Majzus stáhl do ústraní na svůj zámek na Táborsku, odkud vede boj za očištění svého jména.

„V roce 2010 jsme se ženou a dítětem jeli lyžovat do Polska. Mí kamarádi odjeli zpět domů za prací a já navrhl, že navštívíme Prahu a dáme si tam pivo. Přijeli jsme, prošli se, obhlédli to tady a rozhodli se tu koupit dům,“ vysvětluje Sergej Majzus příčinu změny ve svém životě, která vyústila v koupi novorenesančního zámku v Chotovinách na Táborsku. V něm dnes ruský podnikatel žije, pracuje a provozuje minipivovar. „Hodně,“ odpovídá pobaveně na otázku, kolik má rodinné sídlo komnat. „Nikdy jsem je nepočítal.“

Majzus zbohatl na obchodování s cizími měnami přes internet a za prodej dvou svých firem si v Česku pořídil tři zámky. „V druhém mám hospodářství, chovám tam zvířata, máme krávy i ovce,“ popsal investigaci.cz někdejší panské sídlo v Nemyšli, pár minut jízdy autem od Chotovin. Protože k zámku patří i rozlehlý park a soustava rybníků, rozhodl se, že vedle své zdejší farmy vybuduje rybářský klub s ubytováním a lihovar.

Třetí zámek si rodina pořídila v Horním Maršově. „Náš syn miluje lyžování. Koupili jsme ho, aby se mu mohl v zimě věnovat. Je to takový zimní domek,“ vypráví ruský podnikatel.

Když ho v srpnu investigace.cz požádala o rozhovor, pětačtyřicetiletý byznysmen původem z Kaliningradské oblasti odpověděl: „Co se týče mého podnikání, vězte, že nejde o nic neobvyklého: vařím pivo, řídím zemědělskou společnost a pronikám do tajů výroby vína.“

Sergej Majzus před svým zámkem v Chotovinách. Foto: Hana Čápová

Vesnicky poklidná idyla však představuje pouze jednu tvář Majzusova spletitého podnikatelského příběhu. A ostře kontrastuje s jeho někdejším byznysem v podstatně dynamičtější oblasti: finančních službách. Banky, jež používal, je vyhodnocovaly jako vysoce rizikové. Uniklé bankovní dokumenty, které má redakce k dispozici, totiž dokládají, že přes české účty Majzusových firem léta protékaly podezřelé platby.

Tyto dokumenty získala investigace.cz v rámci globálního novinářského projektu FinCEN Files. Projekt je čtrnáct měsíců trvající investigace zastřešená Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů (ICIJ) a americkým zpravodajským serverem BuzzFeed News. Na projektu spolupracovalo přes čtyři sta novinářů z osmdesáti osmi zemí světa. Investigace.cz je jediným českým zástupcem. Výsledky pátrání se opírají o více než 2 100 uniklých utajovaných dokumentů SAR (Suspicious Activity Report, oznámení o podezřelé aktivitě), které americké banky posílají FinCENu – finanční zpravodajské jednotce Ministerstva financí USA.

FinCEN Files

Podezřelé platby na českých účtech

Od roku 2010 začaly americké banky FinCENu hlásit podezřelé transakce spojené s Majzusovými firmami, zejména pak s jeho britskou společností Mayzus Financial Services Limited (MFS). Ta měla v Česku otevřené účty nejméně u šesti místních i zahraničních bank.

Například americká pobočka Deutsche Bank zmiňuje Majzusovy firmy v jedné zprávě SAR v souvislosti s transakcemi mezi těmito firmami a švýcarskou společností Valobena: „V rámci spolupráce na probíhajícím vyšetřování s orgány činnými v trestním řízení spustila Deutsche Bank Trust Company Americas speciální kontrolu následujících subjektů: Valobena, Mayzus, Moneypolo, OKPAY INC, United World Capital, UWC Financial Services, Mayzus Financial Services Limited a Mayzus Investment Company Limited. Na základě těchto informací prohledala DBTCA svou databázi bankovních převodů, (…) celkem 8 580 transakcí v celkové výši 257 934 856 dolarů bylo zasláno a přijato od 4. 1. 2010 do 10. 7. 2013 (výše zmíněnými subjekty).“

Podle této zprávy, kterou americká pobočka Deutsche Bank poslala americkému regulátorovi v červenci 2013, putovalo více než 4 300 z těchto 8 580 podezřelých transakcí dále do světa přes účty Majzusových firem u České spořitelny, dalších více než 2 200 problematických převodů pak přes pražskou pobočku Deutsche Bank. Přes 40 z těchto podezřelých převodů prošlo účty u ČSOB, zbytek přes rakouské a kyperské banky.

  • Oznámení o podezřelé aktivitě

SAR (hlášení o podezřelé aktivitě) je nástroj, který na základě Zákona o bankovním tajemství umožňuje ve Spojených státech monitorovat podezřelé platby. Tento formulář vyplňuje finanční instituce v případě, že podezřívá svého klienta z toho, že se snaží „něco skrývat nebo přímo provádět ilegální aktivity“. Finanční instituce, například banka, pošle vyplněné hlášení americkému finančnímu regulátorovi – tzv. FinCENu (Financial Crimes Enforcement Network), fakticky odboru na ministerstvu financí, jenž případný incident vyšetřuje. Tyto reporty jsou součástí amerických opatření v boji proti praní peněz a financování terorismu. Po teroristických útocích v září 2001 důležitost tohoto reportovacího systému vzrostla, jeho obcházení je úřady stíháno a pokutováno.

Indikátory, které u kontrolních oddělení bank obvykle spustí alarm (a zavdají tak příčinu pro vyplnění a zaslání oznámení), přitom mohou být různé: například transakce, jež nejsou podloženy smysluplnou obchodní činností nebo u nichž není jasný původ peněz. Podezřelé jsou i často se opakující vysoké částky, výrazně rizikové oblasti podnikání, jako je hazard či obchod s kryptoměnami, nebo země, které mají k boji proti praní peněz liknavý postoj.

Českou obdobou amerických hlášení je oznámení o podezřelém obchodu. Ta zasílají povinné osoby (kromě bank jsou to i další finanční instituce jako třeba investiční společnosti, ale také auditoři nebo soudní exekutoři) Finančnímu analytickému útvaru neboli české finanční zpravodajské jednotce.

V dalším hlášení z podzimu 2013 odmítla americká Deutsche Bank zaslat platbu od britské firmy WWCC Corporate Solutions Limited na účet Majzusovy firmy MFS u České spořitelny. Podle banky platba „souvisela s podvodem“. Jako „zjevně podvodné platby“ vyhodnotily finanční toky na české účty Majzusových firem také další banky, mimo jiné HSBC, Bank of China, JPMorgan Chase nebo Bank of New York Mellon.

Investigace.cz zanalyzovala stovky stran pětatřiceti podobných oznámení souvisejících s Majzusovými firmami. Zjistili jsme, že za období od roku 2010 do roku 2016 proteklo jejich českými účty nejméně 500 milionů dolarů (více než 13 miliard korun), jež byly vyhodnoceny jako podezřelé. Například jedna z těchto společností, MFS a její firemní předchůdci, využívala účty České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank, GE Money Bank nebo Deutsche Bank.

Polo s penězi

Nejčastěji zmiňovanou Majzusovou firmou v hlášeních americkému finančnímu regulátorovi je právě společnost Mayzus Financial Services Limited (MFS), ve světě známější pod svou obchodní značkou MoneyPolo. Ta byla založena v Británii v roce 2008 (prvních šest let podnikala pod dvěma odlišnými názvy: United World Transactional Services Limited a UWC Financial Services Limited), jejím vlastníkem je dodnes Sergej Majzus. V roce 2010 si tato britská firma zřídila pobočku v Česku a otevřela si účty u místních bank.

Pět let po svém založení poskytovalo MoneyPolo službu mezinárodních peněžních převodů již ve 130 zemích na 400 tisících partnerských pobočkách. V zasílání hotovosti z Česka do zemí, jako je Vietnam nebo Ukrajina, byla dokonce na prvním místě. Kromě transferů hotovosti, jež byly prioritou, patřily do portfolia služeb MoneyPola i online bankovní převody nebo směnárenská činnost.

MoneyPolu se dařilo. „Růst naší společnosti potvrzují statistiky Světové banky. Předběhli jsme i světové giganty peněžních převodů, jako je Western Union,“ uvedl v květnu 2013 Nikolaj Rožok, zakladatel a tehdejší generální ředitel MoneyPola, během mezinárodní konference Převody peněz, která se konala v Praze. Česká pobočka londýnského finančního startupu na ní tehdy získala ocenění Nejrychleji rostoucí firma.

Na této kauze jsme spolu s dalšími 400 novináři pracovali 14 měsíců.

Tento text vznikl i díky komunitě dárců, která naši práci podporuje. Přidejte se k nim.

Raketový růst firmy, u níž většina z jejích padesáti zaměstnanců seděla v roce 2017 v Praze, ale měl i svou odvrácenou stranu. Služeb MoneyPola využívali vedle ukrajinských sezónních pracovníků a vietnamských podnikatelů, kteří své výdělky posílali rodinám domů, i zákazníci, jež finanční instituce hodnotily jako „vysoce rizikové“. Šlo především o online burzy, na nichž klienti obchodovali s bitcoiny a s dalšími virtuálními měnami.

Jednou z takových kryptoměnových burz byla i platforma BTC-e. Americké úřady ji v roce 2017 zavřely na základě obvinění, že přes ni světoví zločinci proprali více než čtyři miliardy dolarů. Jejím údajným provozovatelem byl ruský občan Alexander Vinnik. Právě pro jeho firmy, jež burzu BTC-e fakticky provozovaly, měla Majzusova MFS zprostředkovat bankovní transakce ve výši přesahující 100 milionů dolarů. Tyto bankovní převody přitom proudily přes české účty MFS u České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, Raiffeisenbank, GE Money Bank nebo Deutsche Bank.

Haló Praho, tady New York

V jednom z hlášení SAR z dubna 2014 je zmíněná i transatlantická komunikace mezi Prahou a New Yorkem, jež poodkryla zákulisí kontrolní činnosti Deutsche Bank, konkrétně při naplňování zákona proti praní peněz.

„Prosím, pomozte nám pochopit účel plateb a aktivity Alexandra Bujanova,“ naléhal pracovník americké pobočky Deutsche Bank na svého kolegu z české pobočky v interní komunikaci.

„Registrujeme ho jako podnikatele. Je propojen se společností Canton,“ odpověděl bankéř z filiálky registrované v pražské Jungmannově ulici. „Hlavní podnikatelskou činností je poskytování obchodních služeb v oblasti virtuálních měn na základě tržního principu, kdy zákazníci vzájemně vyjednávají o ceně,“ dodal pražský finančník o firmě Canton Business Corporation, jež byla jedním z klientů Majzusovy firmy MFS.

Deutsche Bank na Wall Street v New Yorku. Foto: Ajay Suresh, cc-by-2.0

Americká Deutsche Bank se o Bujanova začala zajímat kvůli tomu, že na podzim 2013 zaslal z českého účtu u Deutsche Bank deset plateb ve výši 1 203 dolarů do Varšavy jistému panu S., devět z nich přitom poslal ve stejný den. To se americké pobočce zdálo podezřelé, a protože Bujanov posílal podobně podezřelé převody pravidelně, banka v New Yorku bila na pomyslný poplach.

„Existuje důvod se domnívat, že by výše zmíněné transakce mohly být nějakým způsobem podezřelé?“ „Ne, nemyslíme si to,“ lakonicky odbyl pracovník pražské pobočky Deutsche Bank diplomaticky formulovanou otázku svého kolegy za oceánem. Ani jeden z nich přitom nejspíš netušil, že Bujanov ve skutečnosti pracoval jako DJ v moskevském nočním klubu.

Naopak Bujanov podle všeho nevěděl, že byl uveden jako ovládající osoba firmy Always Efficient. Přitom právě tato firma spolu s uvedenou Canton Business Corporation měly podle americké obžaloby burzu BTC-e provozovat. Pět let po konverzaci zaměstnanců Deutsche Bank Bujanov řekl během schůzky ruskému investigativnímu novináři Andreji Zacharovovi, že o burze BTC-e v životě neslyšel. Zacharov, jenž se kauze BTC-e věnoval do hloubky, investigaci.cz potvrdil, že si je jistý, že Bujanov – stejně jako další Rus, Stanislav Golovanov – posloužili skutečnému majiteli jako nastrčení ředitelé, kteří firmu vlastní jen naoko a jejichž identita (občanka nebo pas) byla zneužita pro účely registrace firmy. Bujanov tak měl prodat svá osobní data za peníze, zatímco Golovanov je Vinnikův bratranec.

S tvrzením o nastrčených prostřednících ale polemizuje Igor Sergejev, compliance officer MFS v letech 2013 až 2018. „Mluvíme tady o milionech. Obvykle nikdo nenechá nastrčené ředitele disponovat tak významným objemem peněz na tak dlouhou dobu,“ řekl investigaci.cz s tím, že „názor společnosti, založený na důkazech, je takový, že Golovanov a Bujanov rozhodně aktivně pomáhali panu Vinnikovi po dlouhou dobu“.

V září 2013 tehdejší finanční ředitel Majzusovy firmy MFS, Arťom Žedik, údajně letěl do Moskvy osobně identifikovat Alexandra Vinnika, kterého MFS vedla jako majitele kryptoměnové burzy BTC-e. Podle Majzuse tato cesta objasnila vlastnické vztahy v BTC-e. Investigaci.cz tak majitel českých zámků sdělil: „Vinnik řekl, že je konečným vlastníkem, ukázal, že má plný přístup ke kontrolnímu panelu burzy BTC-e, donesl dokumenty Bujanova a Golovanova a popsal je jako programátory, kteří u něj pracují. Na ně byly zaregistrovány ty firmy (Always Efficient a Canton Business Corporation). V Rusku je běžnou praxí, že se firmy registrují na nastrčené ředitele. Hlavní je vždy znát konečného vlastníka.“ Naopak za všechna rozhodnutí MFS, například i za stanovení míry rizika u klientů včetně kryptoměnových burz, dle Majzusova tvrzení osobně odpovídal někdejší ředitel MFS Nikolaj Rožok. Ten se měl s Vinnikem osobně setkat v lednu 2015.

Denní komunikace s DJ

„Kdy jste naposledy kontaktovali svého zákazníka?“ doptával se podle důvěrné zprávy v roce 2013 pracovník americké banky svého českého kolegy ohledně Bujanova. „S tímto zákazníkem komunikujeme denně – kvůli operativním záležitostem a (kontrolním mechanismům), jako je KYC (know-your-client) a AML (opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu),“ zněla suverénní odpověď z Prahy o moskevském DJ, jenž papírově řídil burzu BTC-e.

„V komentování oznámení SAR nám i ostatním bankám brání právní překážky. Jednalo by se o porušení trestního práva Spojených států (a dalších zemí)… Deutsche Bank aktivně monitoruje podezřelé aktivity a sdílí své relevantní poznatky s úřady,“ odepsal na zaslané otázky investigace.cz Tim Oliver Ambrosius, tiskový mluvčí centrály Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem.

Necelé čtyři roky po zmíněné interní komunikaci Deutsche Bank zavřely burzu BTC-e americké úřady. V době svého největšího rozmachu patřila k největším na světě. Jejího údajného provozovatele – v Řecku zatčeného ruského hackera Alexandra Vinnika – v červenci 2017 Američané obvinili z 21 trestných činů, včetně vyprání minimálně čtyř miliard nezákonně nabytých dolarů. Ty měly pocházet z obchodu s drogami, krádeže bitcoinů z japonské kryptoměnové burzy, operací ruských hackerů nebo tajných služeb, jež ovlivnily americké prezidentské volby v roce 2016.

  • Bitcoinová burza BTC-e: lákadlo na kriminálníky z celého světa

Burza BTC-e fungovala v letech 2011 až 2017. Kromě tradičních měn obchodovala s kryptoměnami, především pak s bitcoiny. S více než 700 000 uživateli se postupně stala jednou z nejvýznamnějších kryptoměnových burz na světě. V době svého největšího rozmachu v roce 2017 profitovala z transakcí, jež denně přesahovaly 60 milionů dolarů (více než 1,5 miliardy korun dle tehdejšího kurzu).

Kritici burze vyčítali, že nezavedla základní kontrolní mechanismy proti praní peněz. K obchodování nového zákazníka například vyžadovala pouze jeho příjmení a e-mail. Její zaměstnanci tyto osobní údaje navíc neprověřovali, takže byly často smyšlené.

Oblíbený způsob nákupu bitcoinu představovaly takzvané vouchery: zákazník přišel do jedné z poboček směnárny WebMoney, na pult vyskládal balíčky hotovosti a obratem za ni získal kód. Ten zapsal do příslušné kolonky na webu BTC-e, čímž propojil svůj stávající účet (se smyšlenými osobními údaji) s účtem, na němž byl nahrán bitcoin v hodnotě, již klient složil v hotovosti na pobočce zmíněné směnárny. Systém fungoval obdobně i v případě, že chtěl klient směnit bitcoiny zpět za hotovost. Burza vydělávala na tom, že si za tyto směny účtovala provizi.

Naprostá anonymita nákupu a prodeje bitcoinu podle americké obžaloby k burze přilákala zločince, hackery i zkorumpované úředníky. Dle vyjádření experta citovaného v listu The Wall Street Journal bylo 60 až 70 procent kryptoměnových kriminálních případů v roce 2016 spjato právě s touto burzou. Organizace Global Witness zjistila, že k legalizaci svých nezákonných zisků ji využí