Sankční seznamy Spojených států jsou nástroj, který se mimo jiné týká pěti českých a devíti slovenských subjektů, včetně Mariana Kočnera, odsouzeného směnkového podvodníka a hlavního podezřelého z objednávky vraždy Jána Kuciaka. Kdo vstupuje do roku 2022 s tímto ekonomickým i reputačním omezením? Jak takové sankce fungují a kdo za nimi stojí? Co je Magnitského zákon a jak se týká Česka?
Americká vláda momentálně uvaluje sankce na více než 6 300 subjektů. Mezi nimi jsou například čínská společnost Huawei nebo běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Sankční programy Úřadu pro kontrolu zahraničních aktivit (OFAC) jsou zaměřené zejména proti subjektům podporujícím teroristické organizace, totalitní režimy či obchodníky s narkotiky nebo proti společnostem obchodujícím s takzvanými krvavými diamanty (diamanty vytěžené ve válečné zóně nebo v oblasti ovládané vzbouřenci).
Spojené státy uvalují sankce na firmy, jednotlivce nebo politické režimy, které negativně ovlivňují domácí či zahraniční politiku.
Sankce slouží nejen k omezení ekonomických aktivit jedince či firmy, ale jsou také nástrojem zahraniční a bezpečnostní politiky.
Sankce spravuje zpravodajská jednotka OFAC spadající pod ministerstvo financí USA. Tato jednotka uplatňuje ekonomické sankce na subjekty, jež mají obchodní vztah s USA nebo v této zemi přímo podnikají.
Mezi sankciovanými je také pět firem registrovaných na území České republiky. Většina z nich má silné vazby na Rusko.
- České subjekty na sankčním seznamu USA
- Slovenské subjekty na sankčním seznamu USA
SUEX OTC, S.R.O je Ruská kryptoburza sídlící v Praze.
ŠKODA JS se sídlem v Plzni, kterou ovládá Ruská Gazprombank. Na sankční seznam byla umístěna kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2016.
LINBURG INDUSTRIES je firma sídlící v Praze a propojená s ruským oligarchou Jevgenijem Prigožinem.
EMPRESA CUBANA je kubánská letecká společnost, která má zastoupení v Pařížské ulici v Praze.
GUGA ARM S.R.O firma se sídlem v Karlových Varech. Jednatelem firmy je Uzbecký občan Lazar Shaybazyan. Má být členem ruského kriminálního gangu “Bratski Krug”.
Marian Kočner – odsouzený směnkový podvodník a hlavní podezřelý z objednávky vraždy Jána Kuciaka
Hotel Holding firma spjatá s Marianem Kočnerem.
INTERNATIONAL INVESTMENT DEVELOPMENT firma spjatá s Marianem Kočnerem.
INTERNATIONAL INVESTMENT HOTELS HOLDINGS A.S. firma spjatá s Marianem Kočnerem.
LACNO S.R.O firma spjatá s ruskými kyberzločinci DIVETECHNOSERVICES.
MORON HERNANDEZ člověk žijící v Bratislavě byl umístěn na sankční seznam za podporu Venezuelského prezidenta Madura.
SPRAVA A INKASO POHLADAVOK, S.R.O. firma spjatá s Marianem Kočnerem.
TRANZ-TEL, A.S. firma spjatá s Marianem Kočnerem.
SPRÁVA A INKASO ZMENIEK, S.R.O. firma spjatá s Marianem Kočnerem.
Mezi nimi je například směnárna kryptoměn SUEX OTC, sídlící v Praze, která umožňovala kyberútočníkům vybírat platby od obětí, jimž ovládli počítač a nainstalovali do něj ransomware – speciální software, který zpomaluje, blokuje nebo šifruje zařízení s cílem zatížit uživatele. Takovými uživateli byli nejen jedinci, ale třeba i nemocnice, jimž kyberútok znemožnil fungování.
Pro odblokování počítačů nebo i celých systémů musí napadení zaplatit výkupné, a to většinou v kryptoměnách, jako jsou Bitcoin, Etherum nebo Tether. Ty se pak směňují za běžné peníze v takzvaných kryptosměnárnách, které často sídlí v Moskvě a v Petrohradě.
Podle datové platformy Chainanalysis takto společnost SUEX vyprala 160 milionů dolarů (3,4 miliard korun).
Proto byla v září 2021 firma SUEX přidána na sankční seznam USA. V praxi to znamená, že v USA nebude moci obchodovat a v jurisdikci Spojených států bude zmrazen veškerý majetek, který je s firmou spojen. To samé platí pro firmy, v nichž má SUEX 50procentní (či větší) podíl.
Na sankčním seznamu slovenských subjektů je třeba slovenský podnikatel Marian Kočner, odsouzený směnkový podvodník a hlavní podezřelý z objednávky vraždy Jána Kuciaka.
Speciální kategorii pak tvoří sankce dle Magnitského zákona, uplatňované za porušování lidských práv. Tento druh sankcí přijalo po vzoru Spojených států sedm dalších zemí jako například Kanada, Estonsko, Litva, Velká Británie a Lotyšsko.
Magnitského zákon vznikl jako důsledek mučení a zavraždění právníka Sergeie Magnitského v roce 2009. Americký Kongres si tehdy dal za cíl potrestat za tuto násilnou smrt ruskou vládu vedenou premiérem Vladimírem Putinem.
Od 14. prosince 2012 začal zákon platit ve Spojených státech, což se projevilo tak, že 32 vybraných občanů Ruské federace spjatých se smrtí Magnitského nesmí vkročit na americké území. Tam jim zároveň byly zmraženy všechny obchodní transakce. Jedná se například o Denise Katsyva, o němž jsme psali zde.
Neumíš se chovat? Nejsi u nás vítán: Magnitského zákon jde do sněmovny
V květnu 2016 byl zákon rozšířen i o jiné než ruské subjekty a v prosinci 2020 se pod něj podepsala i Evropská unie.
Ta může ukládat sankce za porušování lidských práv například formou zmrazení majetku nebo odepření vstupu do EU.
Do roku 2020 jednotlivé členské státy EU schvalovaly sankce samostatně. Nyní může Unie postupovat jednotně, a to zejména v případech závažných zločinů proti lidskosti, jako je například mučení, genocida či omezování svobody shromažďování.
Přijetí Magnitského zákona pro posílení lidskoprávní politiky v České republice zvažoval v roce 2020 tehdejší poslanec a současný ministr zahraničí Jan Lipavský.
Momentálně je návrh na schválení Magnitského zákona součástí programového prohlášení české vlády. Předpokládá se, že návrh „zákona o omezujících opatřeních proti závažnému porušování lidských práv, šíření a používání chemických zbraní, kybernetickým útokům a terorismu“, bude předložen Parlamentu ČR v roce 2023.
Podle Anety Kovářové z odboru komunikace ministerstva zahraničí se nová vláda explicitně hlásí k „havlovské“ zahraniční politice, v níž ochrana lidských práv a demokracie ve světě hrála velmi důležitou roli.
„Jde o prioritu české zahraniční politiky. ČR je schopna nabídnout své zkušenosti z celospolečenské transformace řadě zemí v evropském sousedství, ale i mimo Evropu. Přirozeným partnerem v tomto úsilí je nám občanská společnost. Na ochranu lidských práv a demokracie se ČR zaměří během svého předsednictví v Radě EU. Hodláme být aktivní i v dalších v mezinárodních lidskoprávních organizacích,“ sdělila Kovářová serveru investigace.cz.