Z tuzemského pohledu je Oděsa vzdálené neznámé město kdesi u břehů Černého moře. Nemalá část podezřele nabytých peněz, které směřují do Česka, přitom pochází právě odsud. Přesněji řečeno investují je u nás oděští vyšší úředníci, politici, podnikatelé. Proto jsme se spojili s ukrajinskými kolegy z Mykolajivského centra pro investigativní žurnalistiku, abychom zjistili, co je to za lidi a jakým způsobem zbohatli. V příštích týdnech tak investigace.cz zveřejní sérii příběhů několika prominentních rodin z Oděsy, jejichž obchodní aktivity se týkají i Česka.
Významný ukrajinský přístav na severozápadním pobřeží Černého moře, kterým Oděsa bezesporu je, se může právem chlubit bohatou historií a elegantní architekturou. Pod blyštivým pozlátkem se však skrývá temná strana tohoto milionového města: zločinecké podsvětí a s ním spojená korupce prorůstající tamní společností. Podobně jako další světoznámé přístavy, například Hongkong či Marseille, se totiž i Oděsa v průběhu času stala mezinárodním dopravním uzlem, přes který skupiny organizovaného zločinu převážejí nelegální kontraband, včetně velkého objemu zbraní a drog.
„Je samozřejmě obtížné přesně určit, jak si Oděsa vede v oblasti vnímání korupce v porovnání s dalšími regiony Ukrajiny. Jakožto důležitý přístav a obchodní centrum ale v minulosti vždy byla – a dodnes je – městem s vysokou mírou kriminality. Zejména kvůli pašování a nelegálnímu obchodování,“ tvrdí Taťána Ševčuková z ukrajinské nevládní organizace Centrum boje proti korupci.
„Není velkým překvapením, že kriminalita a politická moc jsou v Oděse úzce propojeny. A takové prostředí vytváří živnou půdu pro všudypřítomnou korupci. Vezměte si například současného starostu Oděsy Gennadije Truchanova. Je prokazatelně zdokumentováno, že byl součástí mafiánské skupiny,“ dodává ukrajinská protikorupční aktivistka Ševčuková.
Velká část místních politiků, úředníků nebo soudců je podle zdejších odborníků spíše součástí problému než hybnou silou, jež by se snažila vysokou kriminalitu a její prorůstání do státní správy nějakým způsobem řešit. Zkorumpovaní úředníci a zločinci z Oděsy, kteří ruku v ruce zbohatli, místo toho řeší jiný a pro ně důležitější problém: kam své často nelegální zisky ukrýt před zrakem státu a dalšími mafiány, aby o svůj majetek nepřišli?
Hra na schovávanou
Právě v tuto chvíli na scénu vstupují státy Evropské unie, jejichž ekonomiky poskytují pro výše zmíněnou „klientelu“ kýženou stabilitu, investiční příležitosti a relativně snadný přístup z Ukrajiny. A Česká republika rozhodně není výjimkou.
„Jako první a nejčastěji zmiňovanou variantu lze připomenout snahu schovat své peníze, nabyté často velmi sporným způsobem, za hranicemi své země. To vše s prioritním cílem vyhnout se stíhání. Česká republika v tomto směru představuje ideální možnost, protože člověk, který podniká s ruským či ukrajinským příjmením, zde není ničím neobvyklým, není prostě tak na očích,“ říká Karel Svoboda, odborník na ekonomiku postsovětských států z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vzápětí dodává: „Navíc je zde velká komunita lidí z postsovětského prostoru. Jazyková bariéra je tak pro ně výrazně nižší, než je tomu třeba ve Francii.“
Je potřeba zdůraznit, že mnozí Oděsané, kteří v Česku vlastní společnost nebo nemovitost, žádný zákon neporušují. Pro investice nebo převod svého majetku do bezpečnější ekonomiky mohou mít naprosto oprávněné důvody.
„Ať se nám to líbí, či nikoliv, důvěra v právní prostředí v postsovětském prostoru je výrazně nižší, než je tomu v České republice. Škála problémů může přitom sahat od běžné korupce až po násilné přebírání firem či uvěznění jako součást konkurenčního boje,“ upřesňuje Karel Svoboda, který svá tvrzení zakládá mimo jiné i na informacích získaných v osobních rozhovorech s podnikateli ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Kapka v moři
Jak už ale bylo řečeno, ne všichni jsou čistí a neposkvrnění jako lilie. Proto vznikl projekt mezinárodní investigace, jehož původní myšlenka byla jednoduchá: vyfiltrovat veřejně přístupné údaje z českého obchodního rejstříku podle místa trvalého bydliště. Každý majitel české firmy, který oficiálně žije v Oděse, se tedy objevil na našem seznamu. O stažení dat jsme požádali Michala Bláhu, autora protikorupčního projektu Hlídač státu. Takto získaný seznam nakonec čítal 291 jmen oděských obyvatel.
Reportéři z Mykolajivského centra pro investigativní žurnalistiku a oděský novinář Gleb Žavoronkov nám pak pomohli s ověřováním těchto jmen. Nakonec jsme identifikovali 27 potenciálně zajímavých Oděsanů – místních podezřelých politiků, úředníků či podnikatelů a jejich rodinných příslušníků. Na ty jsme se následně pozorně zaměřili.
Podle v současnosti platné ukrajinské legislativy jsou státní zaměstnanci povinni uvádět svůj majetek doma i v zahraničí v majetkovém přiznání. Pokud ho nepřiznají, porušují tamní zákon. Pár takových úředníků jsme v našem seznamu našli. Navíc jsme zjistili, že v Česku neinvestovali do nemovitostí jen oni, ale například i rodina nechvalně známého ukrajinského obchodníka se zbraněmi, podezřelého z obcházení mezinárodních sankcí, nebo příbuzní poslance ukrajinského parlamentu původem z Oděsy.
Než vám jejich obchodní aktivity v Česku přiblížíme, nejprve v dalším článku představíme Oděsu a její fascinující kriminální historii, jež se nepřerušeně táhne od dob ruského imperiálního samoděržaví přes období sovětského socialismu až do dnešních dnů. Neboli příběh o tom, jak se malé periferní přístavní městečko proměnilo v mezinárodní centrum pašeráků zbraní a drog.
Tuto investigaci finančně podpořila německá nadace Robert Bosch Stiftung a nevládní organizace n-ost v rámci společného programu „Reporters in the Field“.