Zvýšit podíl dětské práce na tabákových plantážích, nebo spíš utlačovat svobodu slova médií i jednotlivce? Můžeme se jen dohadovat, zdali si organizovaný zločin a mocní tohoto světa dali v minulém roce podobná předsevzetí. O tom, jak si zločinci pro změnu vedli ve státní správě, což vyneslo titul Osobnosti roku v kategorii kriminálních živlů konečně i ženě, informuje novoroční #zesvěta.
Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audioverze článků z oblíbené rubriky #zesvěta odebírejte zde.
#1 Je libo tabák vyrobený dětskou rukou?
Snaha zabránit dětem v přístupu k cigaretám a alkoholu je v evropských zemích tak velká, že zákon přikazuje vyvěsit v sebemenší trafice či potravinách zprávu, že tyto výrobky lze prodávat jen osobám starším osmnácti let. Stejná praxe ovšem neplatí v jiných částech světa. Například čím více se blížíme k rovníku, tím je dětská práce v tabákových odvětvích častější. Podle odborníků tuto situaci zapříčiňují nízké výplaty, v některých zemích totiž dostávají zemědělci za sběr kilogramu tabáku jen dva dolary, a rodiče proto posílají do práce i své ratolesti, jako třeba v Zambii. Brazilské děti při tom zároveň pracují s hnojivy v Evropě zakázanými, a to bez jakékoli ochrany. V jednom z indonéských tabákových skladů dokonce postavili dětské hřiště. Podle výkonného ředitele neziskové organizace Emancipate Indonesia Margianty Surahmana Juhandy Dinaty děti v tomto odvětví pracují už od svých dvou let.
O podmínkách v sedmnácti zemích, kde dochází k dětské práci s tabákem, se dočtete na webu Follow The Money.
#2 Osobností roku v oblasti zločinu je poprvé žena
S úsvitem nového roku přichází i zhodnocení roku minulého. Vybraní novináři z OCCRP touto dobou proto tradičně volí Osobnost roku v oblasti organizovaného zločinu a korupce. Primát za letopočet 2022 obdržel letos již údajný nebožtík, ruský oligarcha, Putinův kuchař a vůdčí osobnost Vágnerovců Jevgenij Prigožin. Emancipace se však nezadržitelně prosazuje i v tomto odvětví, což potvrzuje právě udělený titul zločinecké osobnosti za rok 2023 guatemalské generální prokurátorce Maríi Consuelo Porras. Ta si jej vysloužila svým efektivním rozkládáním právního státu a aktivním bráněním výkonu spravedlnosti. Korupce se v Guatemale rozrostla jako plevel, jejž paní Porras štědře hnojila a bohatě zalévala tím, že dohlížela na rozsáhlé čistky v řadách prodemokratických státních úředníků. Ti buď skončili ve vězení, nebo před zatčením uprchli ze země. Prokurátorka Porras tak není jen první ženou na seznamu pochybných osobností, ale současně náležitě reprezentuje všechny zkorumpované byrokraty, kteří pouze „plní své povinnosti“ – a takto podkopávají demokratické hodnoty a drží u moci kleptokratické autokraty.
Více informací o tvrdé byrokratce a úřednici najdete na stránkách OCCRP.
#3 Záhada běloruského internetu
Svjatlana Cichanouská, stíhaná opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska při volbách v roce 2020, chtěla na Nový rok promluvit ke svým příznivcům skrz platformu YouTube. Několik minut před jejím projevem ale internet v Bělorusku nevysvětlitelně přestal fungovat. S technickými obstrukcemi se ovšem setkal nejen YouTube, haprovalo i celé internetové připojení. Z jakéhosi záhadného důvodu mohli občané Běloruska projev shlédnout pouze přes VPN (z anglického virtual private network), jenž slouží k ochraně IP adres uživatele a k maskování jeho lokace. Jistě se jednalo pouze o nešťastnou shodu okolností. Zarputilý vyznavač Platónovy Ústavy i liberálního odkazu dalších myslitelů, jakými byli John Locke, Montesquieu či Karl Popper, jejichž díla má běloruský prezident Lukašenko určitě v malíčku, by jakýkoli zásah do svobody projevu přece nedopustil.
Jak na výpadek internetu reagovali běloruští občané se dočtete na běloruských webových stránkách Zerkalo.io.
#4 Řecká vláda versus veřejná kritika
Není to tak dávno, co řecké médium Documento popsalo, jak tamní vláda špehovala ministry, soudce, státní zástupce a další subjekty za pomoci programu Predator. Jelikož již staří Řekové věděli, že nejlepší obranou je útok, asi nepřekvapí, že se Documento momentálně potýká s obviněními vznesenými právě vládou. Podle kabinetu poskytla tato mediální skupina svým reklamním partnerům, mezi nimiž byla například společnost Coca-Cola, řecké univerzity nebo ministerstva, neadekvátní slevy, čímž měla získat nelegální peníze. Na základě tohoto tvrzení má Documento proto zaplatit pokutu v přepočtu více než 7,3 milionu korun. Médium se brání tím, že žádné nelegální finance neobdrželo. Společnost navíc předložila k daňové kontrole potřebné dokumenty a faktury, čímž se prokázalo, že slevy jsou obvyklou obchodní praktikou.
Další informace o tom, co konfliktu Documenta a řecké vlády předcházelo, se dočtete na stránkách OCCRP.
Narazili jste během týdne na zprávu, jež by podle vás v našem #zesvěta rozhodně neměla chybět? Přečetli jste si zajímavou novinku ze světa (ne)organizovaného zločinu, o které jsme ještě nepsali? Pošlete nám svůj tip na e-mailovou adresu zesveta@investigace.cz.