Zbraně pro Ukrajinu – zlatý důl byznysu i korupce

Ruský útok na Ukrajinu způsobil nebývalý nárůst poptávky po zbraních a munici. Toho využili obchodníci a zprostředkovatelé z celé Evropy a markantně zvýšili ceny. Jak zjistili ukrajinští novináři, provize, kterou si jistý zprostředkovatel naúčtoval za pouhé sjednání dodávky granátů pár týdnů po začátku ruské agrese, by před válkou zaplatila celou takovou dodávku včetně výplaty prostředníka. Jedním z dodavatelů předražených granátů je i česká společnost Czechoslovak Group.

Když loni v únoru Rusko zaútočilo na Ukrajinu, bylo jasné, že napadená země bude potřebovat zbraně a munici. A to doslova za každou cenu, což médiu The Kyiv Independent tehdy potvrdil vysoce postavený ukrajinský vládní úředník. Novináři pak odhalili pro Ukrajinu nevýhodné nákupy zbrojních materiálů, které se často odehrávaly skrze prostředníky.

Evropští obchodníci se zbraněmi zkrátka zavětřili příležitost a ceny svých produktů a služeb vyhnali nahoru. Novináři například narazili na případ, kdy si zprostředkovatel naúčtoval troj až šestinásobek běžné tržní ceny. Na druhou stranu je zřejmé, že čím vyšší jsou ceny, tím méně zbraní a munice si těžce zkoušená Ukrajina může dovolit nakoupit.

 „Mnoho společností po celém světě vydělalo na válce v Ukrajině nadměrné zisky,“ řekl médiu The Kyiv Independent Fedir Venyslavsky, zákonodárce vládní strany Sluha národa a člen ukrajinského parlamentního výboru pro národní bezpečnost. Jedním z takových obchodů je podle novinářů i ten, jehož stopy vedou do Česka, konkrétně ke společnosti Excalibur International, patřící do zbrojařského holdingu Jaroslava Strnada. Není přitom jasné, proč český dodavatel potřeboval zprostředkovatele, společnost totiž v minulosti spolupracovala s ukrajinskou státní zbrojní firmou sama, bez pomoci třetí strany. Nyní však byly do obchodu zapojeny i firmy z Nizozemska a Estonska.

Byznys, jehož dokumentaci si mohli novináři prohlédnout, se odehrál 16. března loňského roku. Ten den ruští vojáci zastřelili v Buči starší pár a mladou ženu, v Mariupolu pak zabila bomba shozená na divadlo kolem šesti set lidí, kteří se tam ukrývali, a nizozemská zprostředkovatelská firma Applied Research Laboratory Europe B.V. (ARLE) poslala objednávku estonské Bristol Trust OÜ.

Nizozemská ARLE si takto objednala granátomety RPG-7 a munici. Vše mělo být ukrajinským zástupcům doručeno přes Polsko. Jednalo se o specifické granátomety, jež se vyrábějí pouze ve čtyřech nebo pěti zemích Evropy – kromě Česka například v Bulharsku a Rumunsku – a po celém světě jsou oblíbené pro svou nízkou cenu. Ta ale z přibližně 38 až 58 tisíc korun za kus stoupla na dvojnásobek. 

V polovině loňského března, kdy obchod probíhal, už ceny zbraní vzrostly. Jedním z důvodů byl i jejich nedostatek. Evropské zbrojní zásoby nebylo v době míru nutné udržovat v nijak vysokých počtech, a to i kvůli finanční nákladnosti. Jakmile však vypukla válka, začaly jednotlivé státy, soukromé společnosti i neziskové organizace shánět stejné produkty a předbíhat se v nabídce, čímž navyšovaly ceny. 

Zprostředkovatelé za vyšší ceny

„Nechtěně jsme vyvolali horečku, která rozžhavila trh se zbraněmi, a ti, co se na tomto trhu pohybují již dlouho, to velmi dobře pochopili a využili k vyšším ziskům,“ vysvětluje Venyslavsky. Podle jednoho z evropských obchodníků se zbraněmi, s nímž novináři z The Kyiv Independent mluvili, se tato situace s malým rozdílem podobá době z počátku covidu-19. Tenkrát byl také nedostatek určitých produktů, ale požadovaly je země celého světa, dnes se shání všude možně zbraně a munice pro Ukrajinu.

„Na trhu se zbraněmi je teď strašný bordel,“ uvedl další ze zpovídaných zbrojařů. „Je to logistická noční můra. Všechny musíte obvolávat a ptát se: ‚Kolik toho máte na skladě?‘ Zbraně pro Ukrajinu dodavatelé shánějí po celém světě.“

Navíc má Ukrajina specifické požadavky – její armáda totiž nejlépe ovládá zbraně ze sovětské éry a těmi disponuje jen málo zemí. Některé z nich se navíc obávaly tyto zbraně do Ukrajiny dodávat, například Bulharsko, jenž je naprosto závislé na zemním plynu z Ruska. Bulharsko sice přímý prodej zbraní do Ukrajiny zakázalo už v roce 2016, zákaz ovšem neříká nic o dodávkách skrze prostředníky. 

Další z obchodníků, s nimiž novináři pod podmínkou anonymity hovořili, poukázal na fakt, že cena bulharských zbraní a dalších armádních produktů se zvýšila tři až čtyřikrát. „A to mluvíme o ceně, kterou platí zprostředkovatelé. Částka, kterou zaplatí koncový příjemce, bude pravděpodobně ještě vyšší.“

Zprostředkovatelé obvykle zajišťují hladký průběh obchodu tím, že garantují platbu. Ve válečném období může být jejich přítomnost odůvodněna i obavami prodávajících z Ruska. Zapojením prostředníka lze často zakrýt skutečného dodavatele.

Zprostředkovatelé však mohou být také zástěrkou pro zpronevěru peněz. Historie ukrajinské korupce v oblasti vojenských zakázek je bohatá. Nyní, uprostřed válečného stavu, jsou tyto tendry již neveřejné, což téměř znemožňuje vysledovat, kam peníze putují.

Nepomáhá ani to, že evropský trh se zbraněmi je tajnůstkářský a často poskytuje bezskrupulózním obchodníkům úplnou anonymitu. 

České granáty přes dvě kolena

Zadání sehnat granátomety a granáty pro Ukrajinu dostala nizozemská ARLE na začátku loňského března. Jedná se o malou firmu, kterou provozují dva lidé – bývalý voják a policista. ARLE obchody se zbraněmi zprostředkovává už více než 15 let. Se svou objednávkou se v březnu obrátila na svého dlouhodobého obchodního partnera, estonskou Bristol Trust.

Ti ale žádné granátomety neměli, a proto oslovili českou společnost Excalibur International, jež kýžený typ zboží vyrábí. Společnost je součástí zbrojařské skupiny Czechoslovak Group a podle dokumentů, které ukrajinští novináři viděli, s dodávkami požadovaných produktů souhlasila. 

Z dokumentů rovněž vyplynulo, že za zprostředkování dodávky 12,5 tisíce granátů (původní objednávka byla na 100 granátometů a 5 000 granátů) vydělala estonská firma Bristol Trust dva miliony eur (tedy více než 46 milionů korun). Kolik si za služby naúčtovala nizozemská ARLE, z dokumentů nelze zjistit. Zprostředkovatelé si za své služby obyčejně účtují pět až deset procent z celkové ceny. Bristol si naúčtoval téměř 30 procent. Což by podle obchodníků konzultovaných novináři stačilo na kompletní nákup granátů za předválečnou cenu. 

Majitel Bristol Trust tento obchod nepotvrdil ani nevyvrátil s odvoláním na bezpečnost svou, své rodiny a obchodních partnerů. „Poplatek v určité – ne však neetické – výši si zkrátka musíme účtovat,“ odpověděl novinářům na otázku ohledně onoho 30% profitu. 

Český výrobce Excalibur International sice potvrdil, že do Ukrajiny zbraně dodává, ke konkrétním případům nebo transakcím se ale odmítl vyjadřovat. Společnost pouze uvedla, že Ukrajině zasílá především dělostřeleckou munici a těžké zbraně.

„Konflikt v Ukrajině a celosvětová poptávka po obranném materiálu v minulém roce vedly k výraznému zvýšení cen, protože poptávka převyšuje nabídku,“ uvedl mluvčí společnosti Excalibur International. O tom svědčí i fakt, že příjmy Czechoslovak Group se za loňský rok zdvojnásobily. 

Smrdí to korupcí

Ukrajinský státní Ukroboronprom, sdružení podniků, jež jsou součástí zbrojního průmyslu, s českým Excalibur spolupracuje už roky. V roce 2018 obě strany dokonce podepsaly memorandum o spolupráci. Podle mezinárodní databáze Importgenius například dodával Excalibur v letech 2020 a 2021 jedné z firem spadajících pod Ukroboronprom munici pro houfnice, minomety a součásti vozidel.   

Ukroboronprom se společností Excalibur „aktivně spolupracuje“, uvedl Hlib Kanevskyj, předseda neziskové organizace Statewatch, která sleduje ukrajinské veřejné zakázky a reformy. Pro obě strany by tak „neměl být problém“ uzavřít obchod bez prostředníků.

Kanevskyj vidí dva možné důvody, proč se tak nestalo. Zprostředkovatelé mohli poskytnout krytí dodavateli, pokud jím bylo například Bulharsko. Dalším možným vysvětlením je pak korupce. Ukrajina má totiž s korupcí v oblasti armádních zakázek dlouholeté neblahé zkušenosti. Zakázky pro obranu se většinou dějí v tajnosti, což je vysvětlováno jako bezpečnostní opatření. V minulosti ale tohoto tajnůstkářství někteří korupčníci zneužívali. 

Jedním z nedávných skandálů byly předražené nákupy proviantu pro ukrajinskou armádu. Zjištění na základě uniklých dokumentů zveřejnili novináři ze ZN.UA, případem se zabýval i ukrajinský protikorupční úřad (NABU) a ministerstvo obrany, které uvedlo, že se jedná o technickou chybu na straně dodavatele. NABU dříve vyšetřoval i sdružení Ukroboronprom, konkrétně jeho dceřiné společnosti za zpronevěru. Šéfové těchto firem měli spolupracovat s dodavateli a uměle zvyšovat ceny zboží, čímž navyšovali částku, kterou Ukrajina nakonec zaplatila. 

Několik skandálů přímo souviselo i s českou firmou Excalibur. Médium Nový hlas uvedlo, že v letech 2016–2017 zaplatilo ukrajinské ministerstvo obrany za pěchotní vozidla desetkrát více, než byla původní cena prodávajícího. Stroje dorazily od firmy Excalibur do Polska, kde zprostředkovatelská firma Wtórplast demontovala jejich věže. Obrněné podvozky a věže pak zamířily do státního Žytomyrského závodu obrněné techniky, který je součástí koncernu Ukroboronprom, kde byla pěchotní vozidla opět smontována do primárního stavu, což zvýšilo jejich cenu z 20–25 000 dolarů (více než 500 tisíc korun) na 205 000 dolarů (4,3 milionů korun) za kus. Ukroboronprom tato obvinění popřel.

Další pochybný prodej spojený s firmou Excalibur se podle Nového hlasu uskutečnil v roce 2017. Kyperská společnost s neznámými majiteli údajně vydělala přes 600 tisíc dolarů na zprostředkování obchodu mezi dceřinou firmou Excalibur, Excalibur Army, a ukrajinským ministerstvem obrany.

Kdo loni březnu objednal oněch 12,5 tisíce granátů, není jasné. Ani Ukroboronprom, ani ministerstvo obrany se k objednávce nehlásí. Majitel nizozemské ARLE uvedl, že granáty objednala nizozemská vláda, ta to ale popírá.  

Podle Venyslavského se prostředníci snaží z vojenských zakázek svých zemí pro Ukrajinu často vytěžit, co se dá.

„Podnikatelé, kteří měli lobbistické vztahy v těch zemích, které pomáhají Ukrajině, využívají svých konexí i k tomu, aby v rámci této finanční nebo vojensko-technické pomoci získali zakázky pro své firmy a patřičně si na tom vydělali,“ vysvětlil pro The Kyiv Independent Venyslavsky.

 

Autorka textu: Zuzana Šotová
Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková