Bulharsko tajně vyváželo na Ukrajinu zbraně přes Česko, Polsko a Rumunsko

Když na konci února Rusko zaútočilo na Ukrajinu, řada evropských států poslala Kyjevu munici či další výzbroj. Bulharští politici ale tvrdili, že jejich země na Ukrajinu žádné zbraně nevozí. Teď se však ukázalo, že bulharská vláda tam tajně posílala munici a rakety, a to přes Česko, Polsko nebo Rumunsko. Vojenské vybavení bylo ovšem poničené a občas i rezavé. Případ zkoumali novináři z FrontStory.pl a bulharského webu Bivol.bg. Jejich zjištění doplňují i oficiální dokumenty bulharských a rumunských ministerstev.

Letos v květnu se Bulharsko pokoušelo tajně vyvážet munici a rakety přes Rumunsko a Polsko do Ruskem napadené země. Podle novinářů byl skoro celý obsah tohoto nákladu vyroben v 80. letech v tehdejší Běloruské sovětské socialistické republice. Některé zbraně byly navíc zdeformované či prolezlé rzí.

Součástí zásilky měly být rakety do raketometů, dělostřelecké náboje či náboje pro houfnice. Podle zdrojů webu Bivol.bg blízkých bulharskému parlamentu se celková hodnota těchto zbraní mohla pohybovat okolo 200 milionů dolarů.

V červenci přitom místopředsedkyně bulharské vlády a ministryně hospodářství Kornelia Ninova tvrdila: „Jednoznačně říkáme — Bulharsko na Ukrajinu žádné zbraně nevyváží.“ Podobně mluvil také bulharský premiér Kiril Petkov, který potvrdil, že jeho země ukrajinské armádě zbraně nepošle. „Podpořili jsme přicházející uprchlíky, poslali jsme všechny druhy humanitární pomoci, zapojili jsme se také do oprav ukrajinských těžkých zbraní a jsme v souladu se sankcemi proti Rusku,“ uzavřel premiér. Jak ale ukazují dokumenty, zbraně a munice na Ukrajinu z Bulharska právě tehdy masivně proudily, až na to, že byly maskované jako vývoz do jiných zemí. Proč bulharští politici mlžili, není jasné. Bulhaři se nejspíš báli politické reakce Ruska, navíc jejich prezident má mít blízko k Vladimiru Putinovi.

Spletitá cesta sovětských zbraní

Na konci dubna navštívil bulharský premiér Petkov Kyjev. Při zpáteční cestě se zastavil v rumunské Bukurešti. Podle zdrojů webu Bivol.bg šlo o víc než jen obyčejnou politickou návštěvu. Mělo tu dojít k dohodě o exportu zbraní na Ukrajinu přes Rumunsko.

Sofie a Bukurešť měly jednat o vývozu raket a nábojů do kulometů za 200 milionů dolarů. Z toho minimálně 15 milionů mělo putovat členům bulharské vlády jako úplatek za to, že bude dodávka munice dokončená.

Cesta sovětských zbraní na Ukrajinu byla složitá. Munici nejdříve zakoupila bulharská společnost Alguns EOOD od běloruské firmy.

Společnost Alguns je nechvalně známá z předchozích kauz, mimo jiné dodávala zbraně do Sýrie během tamního vrcholícího konfliktu. Majitel firmy Alexej Dmitrov je bývalým obchodním partnerem čelního představitele bulharského organizovaného zločinu Bojana Petrakieva, přezdívaného „Baron“.

Na začátku května Alguns dopravila zásilku rumunskému státnímu podniku RomArm, řízenému ministerstvem hospodářství. Tento podnik měl výzbroj prodat vlastní dceřiné společnosti Nanotech Defence, S. R. L., která měla následně podepsat dohodu s ukrajinským ministerstvem obrany. RomArm kontrakt s bulharskou firmou Alguns přiznal.

České, slovenské a československé zbraně v syrské válce

Podle zdrojů webu Bivol.bg se obě společnosti domluvily, že Alguns dostane za dodané zboží zálohu 36 milionů dolarů, a to přes bankovní účet ve Velké Británii. Další peníze měly být Algunsu vyplacené, jakmile zbraně dorazí na Ukrajinu.

Jenže část zásilky pro Ukrajinu byla poničená a rezavá. Podnik RomArm nechtěl přijít o dobrou pověst, a proto poslal nevyhovující zbraně zpět.

Firma Alguns se za pomoci bulharského ministerstva hospodářství snažila dohodu zachránit prostřednictvím takzvané recertifikace či repasování zbraní ve státním strojírenském závodě Vazovski Mašinostroitelni Zavodi (VMZ). Ten ale odmítl zbraně renovovat s tím, že má rekordní počet objednávek od dalších zákazníků.

Poté, co VMZ zakázku nepřijalo, bulharská ministryně hospodářství Kornelia Ninova okamžitě a bez uvedení důvodů odvolala celé představenstvo tohoto podniku.

Podle informací webu Bivol.bg se zdá, že Bulharsko nakonec využilo k vývozu těchto zbraní na Ukrajinu zfalšované dokumenty. Má jít o listiny, jež lživě uvádějí, že zbraně byly repasované v podniku VMZ. K dokumentům měla být připojená licence od běloruské státní továrny BelvNeshpromService. Novináři ale upozorňují, že celý formulář vypadá pochybně, například i kvůli chybám v ruštině.

Smlouvu mezi Alguns a RomArm prověřovala bulharská Státní agentura pro národní bezpečnost (SANS) a v této věci podle FrontStory.pl stále probíhá vyšetřování.

Vláda v Sofii přitom opakovaně tvrdila, že na Ukrajinu žádné zbraně nevyváží a pro zemi zasaženou válkou už toho udělala dost. V květnu tamní parlament také odhlasoval, že země Ukrajině poskytne pouze „technickou vojenskou podporu“. Bulharská koaliční vláda byla rozdělená na proevropskou a prokremelskou část a podle některých médií se takovým přístupem chtěla vyhnout rozporům mezi vládními stranami, jež zastávají tyto postoje.

Pouze 0,2 % lidí, kteří čtou naše kauzy, nás finančně podpoří.

Přidejte se k nám a pomozte nám bojovat proti organizovanému zločinu a korupci.

Jenže jeden z europoslanců a bývalý bulharský ministr obrany prohlásili, že Sofie je jedním z největších dodavatelů raket na Ukrajinu a že export probíhá přes Rumunsko, Polsko a Českou republiku. Zdroj napojený na bulharské ministerstvo zahraničí zase informoval, že úřady země měly Ukrajině poskytnout mimo jiné tanky T-72 vyrobené v dobách SSSR.

Letadla plná munice

Dalším důkazem, který naznačuje, že doprava zmíněného vojenského materiálu za 200 milionů dolarů mezi Bulharskem a Polskem se udála, je prohlášení tiskového týmu bulharské ministryně zahraničí Teodory Genchowské. Stojí v něm, že od března do začátku června 2022 proběhlo až 50 letů mezi bulharskými letišti a vojenským letištěm v polském Rzeszówě. Minulý rok se žádné podobné lety nekonaly.

Letadla měla převážet zbraně a munici, potvrdilo podle Bivol.bg ministerstvo zahraničí. Rzeszówské letiště je vzdáleno pouhých 70 kilometrů od hranic s Ukrajinou. V současnosti je právě toto místo pro Kyjev klíčovým komunikačním a vojensko-logistickým uzlem.

Podle bulharského ministerstva zahraničí byly lety uskutečněny „na základě ad hoc povolení k přepravě produktů pro obranné účely, vydané Meziministerskou komisí pro kontrolu vývozu a nešíření zbraní hromadného ničení“. Finálním příjemcem exportu mělo být Polsko.

Ani polské ministerstvo národní obrany nepopírá, že se lety z Bulharska na Rzeszów opravdu uskutečnily. Kvůli „zjevným bezpečnostním důvodům“ ale ministerstvo údajně nemůže poskytnout další podrobnosti ohledně pomoci Ukrajině. Novináře polský úřad odkázal na bulharské ministerstvo obrany.

Bulharská média dokonce publikovala videa, jež ukazovala, jak byly plošiny s nákladem zbraní umístěny do ukrajinského letadla na letišti v Sofii. Let mířil na vojenské letiště v Polsku.

Bulharsko: Podpora terorismu začala korupcí

Přes web Flightradar, který poskytuje informace o letecké dopravě, novináři sledovali několik letů ze Sofie a Burgasu na letiště Rzeszów a do Užhorodu na Ukrajině. Některé lety se shodovaly s dubnovou návštěvou ukrajinského ministra zahraničí Dmitrije Kuleby v Sofii. Tam měl Kuleba vyzývat bulharskou vládu, aby poslala Ukrajině zbraně. Bulharsko už dříve prohlásilo, že poskytne neprůstřelné vesty, ale pouze pro civilisty.

Politické šarvátky

Od dubna, kdy měly z Bulharska odletět první náklady zbraní, se v této zemi začaly stupňovat politické boje právě kvůli vojenské pomoci Ukrajině. Tehdejší úřadující premiér Kiril Petkov v rozhovoru pro The Guardian zmínil, že pokud se jeho kabinet zhroutí, „klesne část exportu do Polska“.

„Obávám se, že se z nás stane mnohem bázlivější, mírnější stát vůči protiválečné rétorice a že některé naše vývozy (pomoci) do Polska se prudce sníží,“ řekl Petkov.

Bulharský prezident Rumen Radev kvůli tomu Petkova obvinil, že tím vlastně vyzradil a potvrdil dodávky zbraní na Ukrajinu. Petkovova vláda padla v červnu 2022. Druhého srpna Radev rozpustil parlament a jmenoval prozatímní vládu, utvořenou ze svých poradců. Podle FrontStory.pl je bulharský prezident známý tím, že udržuje dobré vztahy s Vladimirem Putinem. Radev také kritizoval Petkova za jeho podporu Kyjeva.

Novináři z Bivol.bg informují, že koaliční vláda Kirila Petkova byla spolu s maďarskou vládou Viktora Orbána jedinou z členských zemí NATO i Evropské unie, kdo oficiálně neposkytl zbraně Ukrajině.

„Bulharsko se nechlubí svou vojenskou pomocí Ukrajině, ale tato pomoc je přesto skutečností,“ řekl zdroj blízký bulharské ministryni zahraničí Teodoře Genchovské.

Autoři textu: Nikolay Marchenko (Bivol.bg), Mariusz Sepioło (FRONTSTORY.PL); autorka české verze: Mahulena Kopecká
Autorka úvodní grafiky: Martina Bartl