České, slovenské a československé zbraně v syrské válce

Žádné oficiální informace o tom, která strana syrského konfliktu drží které zbraně a kdo je jejich dodavatel, neexistují. Ani existovat nemohou. Zbraně jako velmi cenná komodita přecházejí z jedné válčící strany na druhou podle toho, kdo dobyl území a s ním si zabral i vojenské vybavení poražené strany.

Novináři i aktivisté si tak k odhadům dopomáhají různými způsoby. Pravděpodobně nejznámějším případem občanského aktivisty, který se během syrského konfliktu stal špičkovým investigativním novinářem, je Elliot Higgins. Ten světu zpřístupnil koncept Open Source Intelligence (OSINT). Tento termín by se do češtiny dal přeložit přibližně jako „zpravodajská služba z veřejných zdrojů“. Elliot Higgins si v počátečních letech syrské války založil blog pod pseudonymem Brown Moses, na kterém analyzoval a ověřoval videa a fotky ze sociálních sítí, které přinášely autentické záběry z válečných zón. Na základě jasně definovaných příznaků dokázal s pomocí internetových zdrojů jako jsou Wikipedia, diskusní fóra vojenských nadšenců nebo i Google maps ověřit, jestli je obrazový materiál autentický a je tedy dobré mu přiládat nějakou váhu, či nikoliv.

Elliotův blog můžete najít zde; jeho současný novinářský projekt Bellingcat, který rozhodně stojí za pozornost, je k vidění tady.

Jak dodává N.R. Jenzen-Jones, ředitel Armament Research Service, konzultační firmy specializující se na analýzu zbraní používaných v různých válečných konfliktech, z českých i slovenských zbraní se v syrské válce používají především ruční a lehké zbraně:

„V syrské válce narazíte na různé zbraně vyrobené v Československu a jeho nástupnických státech. Jde především o ruční a lehké zbraně, jako například: kulovnice CZ 550, pistole CZ 75, ruční granáty RG-F1, pancéřovky RPG-75, samopaly vz. 25, pušky vz. 52, samopaly vz. 58 a samopaly vz. 61 aka škorpiony. S výjimkou RG-F1, CZ 550 a vz. 52, byly všechny tyto zbraně viděny v držení jak vládních tak povstaleckých vojsk“, dodává N.R. Jenzen-Jones.

Seznam zbraní používaných v syrské válce můžete najít na Wikipedii nebo například na slovenském blogu Vladimíra Bednára.

Jiný přístup zvolila skupina odborníků z Conflict Armaments Research. Ti ve válečných zónách posbírali několik tisíc vystřílených nábojnic a na základě těchto vzorků a dalších výpočtů sestavili žebříčky munice, kterou používají bojovníci Islámského státu. Česká munice se umístila překvapivě vysoko. Podrobnou zprávu včetně metodologie můžete najít zde.