Globální pračka, příběh Sergeje Magnitského, Panama Papers… seznam by mohl pokračovat dál. V uplynulých letech měly všechny námi vyšetřované kauzy související s praním peněz jedno společné – banky. Ačkoliv finanční instituce samotné nemusejí v jednotlivých případech figurovat jako pachatel či spolupachatel, převáděním peněz napříč kontinenty praní peněz umožňují.
Podle kriminálních pravidel může tatér odmítnout práci jenom z důvodu smutku nebo vážné nemoci. Na druhou stranu zločinec nemůže přinutit tatéra, aby dodržel jím stanovenou lhůtu, takže na veliké tetování se často čeká i pár let. Také způsob platby se řídí rituálem.
Žádný český byznysmen se nemůže pochlubit, že je jeho dobrým přítelem Vladimír Putin a zároveň že má skvělé osobní kontakty na rodinu Donalda Trumpa. Lev Leviev takové štěstí má.
Lev Leviev se narodil v Uzbekistánu. Když mu bylo patnáct let, jeho rodina emigrovala do Izraele. Vyučil se brusičem diamantů a u diamantového byznysu už zůstal. „Nikdy jsem nepochyboval o tom, že budu bohatý“, řekl v rozhovoru pro The New York Times Magazine.
Vjačeslav Platon byl označen za jednoho ze tří hlavních architektů „Globální pračky“. Kdysi býval jedním z nejbohatších a nejvlivnějších lidí Moldávie. Oženil se s Miss Ukrajina, kupoval drahá auta a podíly v bankách, které pak tunelovat a využíval na praní špinavých peněz. V současné době je v Moldávii ve vazební věznici, kde čeká na rozsudek. Obviněn byl z tunelování bank a praní peněz. Do Moldávie byl přivezen z Kyjeva, kde ho spektakulárně zatkla ukrajinská tajná služba.
Ruská zemská banka patřila až do roku 2011 Jeleně Baturinové, manželce Jurije Lužkova, bývalého starosty Moskvy a kdysi jednoho z nejmocnějších ruských politiků.