Fotka na Instagramu zachycuje vnitřní palubovku Bentley Continental GT V8. Tachometr ukazuje dvě stě padesát kilometrů v hodině a v komentáři je napsáno “Vzlétáme #IAmRocket #Gagarin #Let`sGo“. Tehdy za volantem seděla Elina Kobalevová, stylistka ruských celebrit a bývalá žena Vjačeslava Platona. Manželé byli 13 roků – mezi 2001 a 2014.
Bentley je v našem příběhu zásadní proto, že se díky němu kolegům z RISE Moldava podařilo zjistit, že to byl právě Vjačeslav Platon, kdo mimo jiné dostával zaplaceno z takzvané „Globální pračky“, přes kterou z ruského státního rozpočtu odteklo 20.8 miliard dolarů (tedy přibližně 520 miliard korun). Více jsme o tom psali zde.
Kolegové z RISE Moldava se dostali k bankovním výpisům a celním deklaracím, ve kterých stojí, že Valemont Properties, britská skořápková firma, zaplatila 7. září 2012 německé firmě za dva luxusní vozy Bentley 250 000 EUR (6 750 000 korun). Ten samý den obdržela společnost Valemont Properties 5.9 milionů dolarů z „Globální pračky“. Firma Valemont Properties posílala peníze i na bankovní účty spravované v České Republice, a to 22 plateb rakouské firmě Harold Invest GmbH a jednu platbu britské společnosti Soletex LLP. O Harold Invest jsme psali zde.
Podle celních deklarací dorazily oba Bentley do Moldavska o tři měsíce později. Jedno byla napsáno na Elinu Kobalevovou a druhé na Vitalije Michailova, moldavského občana, který pracoval pro jednu z Platonových společností Jet Business Ltd.
Platon je v Moldávii obžalován kvůli zpronevěře peněz z Banca de Economii. Podle vyšetřovatelů jde o krádež jedné miliardy dolarů (25 miliard korun), na kterou se přišlo v roce 2014. Této krádeži se začalo říkat buď „krádež století“ nebo podle počítačové hry „Grand Theft Moldova“. Podle vyšetřovatelů to probíhalo tak, že firmy napojené na Platona nesplácely půjčky, které si u bank vzaly.
Banka de Economii byla využita i v případu Sergeye Magnitského, o kauze jsme psali zde. Pokud bude Platon usvědčen, může být podle státních zástupců odsouzen až na 15 let za zpronevěru a na 10 let za praní špinavých peněz.
Zatčen v Kyjevě
Platonovo zatčení proběhlo dramaticky. Loni, 25. července Platon odcházel z kanceláře svého právníka v centru Kyjeva, když ho obklíčila tajná policie. „Jen se na něj nahrnuli“ vypráví Vjačeslav Lynch, Platonův právník. „[Platon vyskočil] ke straně, oni ho chytili a začali mlátit. Byl jen kousek přede mnou. Běžel jsem k nim a řekl, že jsem jeho právník a aby přestali. Řekli, že jsou ze Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU – ukrajinská tajná služba) a že je vše v pořádku. To zatčení bylo schválně dramatické, někdo potřeboval pěkný obrázek.“
Lynch později u soudu argumentoval tím, že Platon nemůže být vydán do Moldávie, protože je občanem Ukrajiny. SBU ale tvrdila, že Platonův pas na jméno Vjačeslav Kobolev (jméno podobné příjmení jeho bývalé manželky), byl padělaný. Platon byl na konci srpna 2016 vydán do Moldávie, kde je stíhaný z praní peněz a zpronevěry.
Platonova pračka
Platon v „Globální pračce“ nefiguruje jen skrze nakoupené Bentley. Podle státních žalobců byl Platon jedním z klíčových architektů celého schématu „Globální pračky“. Když Platonovu právníkovi kolegové z OCCRP ukázali jednu ze směnek, která byla v systému použita, jenom se smál . „To se občas stává, že někdo někoho požádá o poskytnutí služeb, nebo aby (udělal něco) jako výměnu za platbu,“ vysvětloval. „To se děje i v obchodu, v různých odvětví průmyslu. Ale (jak to bylo) v tomto případě to může říct pouze Vjačeslav Platon.“
Platonova současná ukrajinská žena a „Miss Ukrajina 2009“ Eugenia Tulčevská tvrdí, že se její manžel stal obětí. Nicméně dodala, že o obchodních aktivitách svého muže nám nic říct nemůže, protože se o ně nikdy nezajímala. Podle ní je Platon přesvědčen, že za jeho zatčením stojí bývalý obchodní partner Vladimir Plahotniuc, který je předsedou jedné z nejsilnějších moldavských politických stran Demokratické strany Moldavska. On mý být také důvodem, proč Platon žije od roku 2014 mimo Moldavsko.
„Platon se do Moldavska nevracel, protože si uvědomoval, že se může stát cokoliv. Že tento muž (Plahotniuc) nemá žádné zábrany,“ tvrdí Tulčevská.
Několik dní po zatčení podal Platonův právník na Plahotniuce stížnost u rumunských úřadů. Ve stížnosti tvrdí, že Plahotniuc na Platona a jeho obchodního partnera Jurije Kontijevského tlačil, aby vrátili určité podíly ve společnostech, která si od něj předtím odkoupili. Jurij Konijevský byl Platonův švagr. Stížnost zároveň ale odkrývá detaily, jak docházelo k praní peněz, konkrétně že tyto peníze byly použity k nákupu bank.
Platon byl skrze anonymní offshoreové společnosti majoritním vlastníkem banky Moldincombank, přes kterou odešlo v rámci „Globální pračky“ 20.8 miliard dolarů (520 miliard korun) do lotyšské Trasta Komercbanky a na další bankovní účty po celém světě. Psali jsme o tom zde.
Platon měl však zálusk i na další moldavské banky, a to BC Victoriabank a BC Banca de Economii. Podíl v těchto dvou bankách se snažil koupit skrze schéma nastrčených firem právě od Vladimira Plahotniuca. V řetězci se objevují i společnosti Ronida Invest LLP. a Westburn Enterprises Limited, které posílaly peníze i na účty v České republice, více si můžete přečíst zde. Obchod však nevyšel z toho důvodu, že moldavská Národní banka zablokovala převod podílů na společnosti a osoby napojené na Platona. To měl dle Platonova obvinění zajistit právě Plathoniuc.
Vladimir Plahotniuc vše popřel. Dodal také, že z důvodu vyšetřování nemůže nám nic víc říct nemůže.
Text vznikl za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky