Steffi Černá
Leviev pracoval pod syndikátem De Beers, který v té době měl de facto celosvětový monopol na obchod s diamanty. Postupně se osamostatnil a začal budovat podnikatelské impérium v Rusku a navazovat důležité obchodně-politické vztahy v Angole. Sblížil se s rodinou angolského presidenta Josého dos Santose. Ten v době, kdy Leviev přijel do Angoly, bojoval v občanské válce proti rebelům, kteří využívali pašování tzv. krvavých diamantů jako způsob financování svých bojů.
José Eduardo dos Santos je druhým nejdéle vládnoucím prezidentem africké země (prezidentem Angoly je od roku 1979). Jeho dcera Isabel dos Santos je nejbohatší ženou Afriky. Angolský vládní režim je považován časopisem Forbes za jeden z nejzkorumpovanějších v celé Africe: i přes obrovské zásoby ropy a diamantů zde žije téměř 70% obyvatel pod hranicí chudoby za méně než dva dolary na den.
Leviev přišel s myšlenkou vytvořit společnost, která by centralizovala kontrolu všech angolských diamantů. Vznikl tak monopol jménem Angola Selling Corporation neboli Ascorp. Tato společnost, která je vlastněna angolskou vládou, netransparentním belgickým partnerem a Levem Levievem, generuje obrovské zisky.
Lev Leviev se vrátil do Ruska v roce 1989, když byl pozván v té době sovětským ministrem pro energetiku. Leviev vycítil, že se politická situace v zemi pomalu mění, a využil své znalosti jazyka a místních zvyků. Jako první zde vybudoval hi-tech továrnu na řezání a leštění diamantů, která vytvořila mnoho pracovních míst a ukázala Rusům, jak vést vlastní průmysl. Rusko mu naopak pomohlo proniknout do Afriky: v roce 1997 koupil Leviev společně s ruskou státní diamantovou společností Alrosa největší diamantový důl v Angole Catoca.
Levievova agentura, která se o diamantové doly stará, však čelila obvinění ze strany místních lidskoprávních organizací, že v dolech dochází k ponižování, bičování, mučení, sexuálnímu zneužívání a dokonce i k vraždám.
Levievovým společníkem v diamantovém byznyse byl rusko-izraelský miliardář Arkadi Gajdamak, který je médii označován za Levievův největší PR problém. S ním Lev Leviev vybudoval základy svého impéria, později se však rozhádali. Gajdamak spolu s Levievem koupili v devadesátých letech metalurgický závod v Kazachstánu a o rok později koupil Gajdamak patnácti procentní podíl v Levievově společnosti AFI; později ho opět prodal. Gajdamak založil v Izraeli vlastní politickou stranu a v roce 2008 neúspěšně kandidoval na starostu Jeruzaléma. Ve Francii byl Gajdamak v roce 2009 odsouzen za pašování zbraní a praní špinavých peněz v aféře pojmenované Angolagate.
I když je Leviev brán jako určitá spojka mezi Izraelem a Střední Asii, jeho vliv sahá i na západní polokouli, a to do těch nejvyšších míst. Leviev je obchodním partnerem Trumpova zetě – a zároveň osobního poradce – Jareda Kushnera. Ten v roce 2015 odkoupil od Levievovy společnosti AFI většinový podíl v bývalé budově The New York Times za 295 milionů dolarů.
Leviev má blízko i k samotnému Donaldu Trumpovi, se kterým se v minulosti setkal, aby spolu řešili možné realitní obchody v Moskvě. Trump také hostil na svém sídle v Mar-a-Lago na Palm Beach svatbu Rotema Rosena, který byl dlouholetý ředitel americké pobočky Levievovy společnosti Africa Israel.
Rotem Rosen Trumpa dokonce doprovázel v roce 2013 do Moskvy, která hostila Trumpovu soutěž Miss Universe. Zde se údajně domlouvala stavba Trump Tower Moskva (ta však nakonec postavena nebyla). Zde se setkali i s Arasem Agalarovovem, moskevským oligarchou a miliardářem ázerbájdžánského původu, který v témže roce získal řád od Vladimíra Putina a přispěl Trumpovi na soutež krásy 20 milionů dolarů.
Text vznikl za přispění Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky